Hodnocení zdravotnických technologií na úrovni nemocnice

Overview

Hospital-based HTA (HB-HTA) spočívá v implementaci hodnotících činností „v“ nebo „pro“ nemocnici; zahrnuje tedy procesy a metody organizace a provádění hodnocení zdravotnických technologií (HTA) na úrovni nemocnice. Tento proces je multidisciplinární, systematický a založený na důkazech.

Cíle i metody HB-HTA se liší od klasického využití HTA na úrovni národního regulátora. Většina zkušeností a informací z oblasti HB-HTA pochází ze dvou velkých projektů z nedávné minulosti: činnosti zájmové skupiny mezinárodní společnosti HTAi pro HB-HTA pracující od roku 2006 a evropského výzkumného projektu AdHopHTA (2012−2015).

Tento článek popisuje čtyři základní organizační modely HB-HTA, jejich vlastnosti a využití v různých zemích a typech nemocnic. Jsou analyzovány výsledky projektu AdHopHTA a uvedena doporučení pro implementaci HB-HTA v českých nemocnicích.

Klíčová slova:
hospital-based HTA, lékařské přístroje, implementace, strategie nemocnic

Úvod

Health technology assessment (HTA) je zhodnocením dostupných a relevantních znalostí přímých i nepřímých důsledků zavedení nových technologií do oblasti zdravotnictví. Významnou charakteristikou HTA je čerpání z vědecko-výzkumných podkladů (zejména evidence-based medicine) a zároveň orientace na praktické využití hodnocených technologií. Předmětem zájmu hodnocení je především klinický přínos, ekonomické a organizační dopady a také sociální, etické a právní důsledky spojené s hodnocenou zdravotnickou technologií. Cílem HTA je poskytnout odpovědi na konkrétní otázky položené autoritami s rozhodovací pravomocí o pravděpodobné hodnotě využití zdravotnických technologií (1).

Typickou možností použití HTA je komparativní studie, jejímž cílem je rozhodnout, jestli nová technologie (nejčastěji léčivý přípravek) má nahradit technologii (jiný léčivý přípravek) používanou v současnosti (tzv. komparátor). Nová varianta má většinou lepší klinické výsledky, ale také vyšší cenu. Úkolem studie HTA je pak ověřit, zda se vyšší cena vyplatí. Zatímco se takto HTA rutinně používá u léčiv, mnohem méně se využívá u klinických intervencí nebo preventivních opatření a jen zřídka u lékařských přístrojů, kde stále existuje řada metodologických problémů (2−5).

HTA bylo navrženo v 70. letech 20. století jako nástroj pro podporu rozhodování o zařazení nebo nezařazení nové technologie do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění (nebo jiných veřejných zdrojů) (6). Tak bylo HTA po mnoho let vnímáno jako nástroj používaný na úrovni národního regulátora. V posledních deseti letech se však stále více dostává do popředí zcela jiné využití metod HTA: podpora strategických rozhodnutí na úrovni nemocnice nebo konsorcia nemocnic (7). Toto využití, které se nazývá hospital-based HTA (HB-HTA), má jiné cíle a využívá jiné nástroje než klasické studie HTA. Programy HB-HTA poskytují informace pro rozhodnutí na lokální úrovni, a používají se tedy obvykle v oblasti strategického plánování nebo rozhodování, nákupu a provozu nákladných přístrojů a všeobecných organizačních otázek v nemocnicích (8).

Nemocnice jsou obecně vstupní branou pro nové technologie, které mohou nahradit nebo doplnit ty stávající, což znamená, že subjekty s rozhodovací pravomocí potřebuji znát jejich hodnotu ve vztahu k současné standardní praxi. Taková informace musí být navíc k dispozici v momentě, kdy je rozhodnutí o nové technologii prováděno, což většinou znamená velmi rychle. HB-HTA neznamená jen vytváření metodologicky znějících kontextově specifických zpráv. Znamená také způsob organizace takových nemocničních aktivit, které jsou zaměřené na manažerské rozhodování a zároveň berou zřetel na organizaci práce v konkrétní nemocnici. HB-HTA by mělo být v souladu s řízením a strategií nemocnice a mělo by se adaptovat na stávající zdroje a vytvořené vazby. V neposlední řadě HB-HTA podporuje měření výsledků hodnocení a celkových důsledků jeho provedení na management, nemocnici i společnost obecně (9, 10).

Cílem předkládaného článku je nabídnout přehled využití HB-HTA na úrovni nemocnic ve světě, analyzovat oblasti, v nichž se použití metod HB-HTA ukázalo jako přínosné, a upozornit na formy vhodné pro implementaci v českých nemocnicích. Vychází zejména ze zjištění ve dvou diplomových pracích spoluautorek (9, 10).

HB-HTA ve světě

HTA na úrovni nemocnic se začalo šířit od poloviny 90. let 20. století zejména v severní Evropě, Itálii, Španělsku, Kanadě a Austrálii. Přesto ještě kolem roku 2005 nebyly tyto postupy považovány za samostatnou metodu a nebyly popsány v literatuře. Jedním z hlavních impulzů HB-HTA se stal rostoucí tlak na efektivnější využívání vzácných zdrojů na všech úrovních zdravotního systému. V roce 2006 byla vytvořena zájmová skupina pro HB-HTA v rámci mezinárodní odborné společnosti Health Technology Assessment In­ter­na­tion­al (HTAi) (11, 12). Tím byl vyvolán větší zájem o využití metod HTA na úrovni nemocnic. 

S rostoucím zájmem o HB-HTA se začaly objevovat práce, které shromažďovaly zkušenosti z mezinárodního pohledu. V roce 2012 podpořila Evropská unie velký tříletý projekt AdHopHTA (www.adhophta.eu), který spojil řadu evropských odborníků se zkušeností v HB-HTA. Tento projekt si kladl za cíl vytvořit standardy a nástroje k podpoře zavedení HB-HTA do nemocnic. Projekt byl ukončen na konci roku 2015. Hlavní výsledky byly shrnuty v příručce (13) a v několika článcích v odborných časopisech (14−16). 

Další publikace vznikaly zejména v Evropě a Severní Americe (7, 8, 17−-20), zatímco v rozvojových zemích se HTA na úrovni nemocnic dosud neobjevilo. I přes určitý zájem zůstává současný stav poznání v oblasti HB-HTA v počátečním poznávacím stádiu (12). V současné době se o metodách HB-HTA intenzivně diskutuje na vědeckých konferencích, ale praktické implementace v nemocnicích jsou stále vzácné. HTA na úrovni nemocnic se využívá nerovnoměrně v Kanadě, USA, Austrálii a některých evropských státech (zejména Francie, Itálie, Španělsko, Severní Evropa) (13).

Výsledky zájmové skupiny HTAi

V roce 2006 vytvořila mezinárodní odborná společnost Health Technology Assessment international (HTAi) zájmovou skupinu pro HTA na úrovni nemocnic, která byla pojmenována Hosptial-Based HTA. Jejím hlavním úkolem je shromáždit profesionály a zástupce zdravotnických zařízení a zjistit, jaké jsou různé způsoby a přístupy k aplikaci HTA v nemocnicích v rozličných systémech poskytování zdravotní péče. Na činnosti této skupiny se dosud podílejí odborníci z 18 zemí z Evropy, Severní i Jižní Ameriky a Austrálie a Nového Zélandu (11). 

Na základě kolektivní reflexe skupina souhlasila s přijetím koncepčního modelu, jenž má vést ke snížení variability organizačních řešení pro HB-HTA, které lze nalézt v reálném světě. Tento model rozlišuje čtyři různé modely HB-HTA v závislosti na zaměření činnosti a na úrovni složitosti organizačního řešení. Výkon činností souvisejících s HTA v nemocnici může být orientován na produkci podkladů pro manažerské rozhodování (např. rozhodování o investici) a/nebo na podporu účinné klinické praxe. Tyto funkce mohou být následně prováděny jednotlivými profesionály nebo komplexními multiprofesními organizačními jednotkami. V závislosti na těchto dvou parametrech, „zaměření činnosti“ a „organizační složitosti“, byly vytvořeny čtyři různé modely pro HB-HTA (11, 16). Zájmová skupina dále navrhla rámec pro klasifikování různých druhů aktivit HTA, které se využívají na úrovni poskytovatelů zdravotní péče a závisejí na institucionálních a dalších socio-ekonomických faktorech charakterizujících rozličné systémy zdravotní péče (12).

Čtyři modely HB-HTA

Model „Ambasador“ (Q1):

V tomto modelu plní roli „ambasadorů“, kteří uvnitř zdravotnických organizací přinášejí „zprávy“ o HTA, význační lékaři s neformální autoritou (opinion leaders). Nemusejí být přímo zapojeni do hodnocení, ale hrají klíčovou roli při šíření výsledků v nemocnicích (11). Tento model byl poprvé představen v roce 1996 na půdě Švédské rady hodnocení technologií ve zdravotní péči (Swedish Council on Technology Assessment in Health Care), která vytvořila síť více než 40 lokálních „ambasadorů“, jejichž úkolem bylo rozšiřovat informace o doporučeních založených na studiích HTA do zdravotnických organizací. Tento model tedy nevytváří zprávy HTA lokálně, ale v rámci nemocnice podporuje využití doporučení založených na studiích HTA vytvořených jinými institucemi (12).

„Mini-HTA“ (Q2):

Typickým příkladem je dánské Mini-HTA, v němž se jednotliví odborníci podílejí na procesu hodnocení prostřednictvím sběru dat na úrovni své organizace, které pak poskytují pro provedení analýzy na vyšší úrovni (11). Termín Mini-HTA byl poprvé použit univerzitní nemocnicí v dánské Kodani. Mini-HTA sestává z dotazníku nebo formuláře, které jsou použity ke sběru dat uvnitř zdravotnické organizace. Otázky obvykle pokrývají čtyři témata: technologii, pacienty, organizační aspekty a finanční aspekty. Vzniklá studie Mini-HTA je pak základnou pro rozhodování v managementu nemocnice (12).

„Interní komise“ (Q3):

V případě Interní komise stojí v čele rozhodovacího procesu multidisciplinární skupina („interní výbor“), která díky rozmanitosti odborného vzdělání jednotlivých členů poskytuje různé pohledy na problematiku HTA nemocnic. Přebírá odpovědnost za využívání informací z relevantních zdrojů, na jejichž základě vydává doporučení pro tvorbu metodik hodnocení, která by měla být ku prospěchu nemocnice. Obvykle jsou dokumenty vytvářeny na základě vzájemné komunikace mezi odborníky, kteří se jen zřídka věnují výlučně HTA. Tento model je běžně využíván v USA pro potřeby Odboru sociálních věcí a zdravotnictví a také v řadě kanadských nemocnic. Blíží se následujícímu modelu Oddělení HTA (Q4), kde avšak odborníci z oblasti HTA pracují výhradně pouze pro jednu nemocnici (11).

„Oddělení HTA“ (Q4)

Oddělení HTA (v originále unit, tj. „jednotka“) představuje formální organizační složku založenou na interních specialistech z oblasti HTA pracujících v tomto oddělení na plný úvazek. Tento model reprezentuje nejvyšší stupeň struktury procesu HB-HTA (11). Za formulování doporučení vhodných pro danou nemocnici odpovídá hodnoticí komise (policy committee) složená z dobrovolníků (lékařů, sester, nelékařských zdravotnických pracovníků, zástupců pacientů), která při svém rozhodování využívá technické zprávy sestavené odborníky zaměstnanými v oddělení HTA a jíž v případě potřeby pomáhají konzultanti, odborníci na etiku nebo ekonomové (12).

Čtyři popsané modely jsou prezentovány v tab. 2. Husereau et al. (22) je rozdělují v závislosti na složitosti procesu hodnocení a oblastí použití. Existují dvě rozdílné úrovně organizace HB-HTA (nižší a vyšší), které se uplatňují ve dvou základních rovinách, při klinickém rozhodování a při manažerském rozhodování. Odlišnost úrovní spočívá především v rozdílném přístupu k hodnocení technologií.

Husereau et al. (22) uvádějí, že univerzitní nemocnice v Torontu, Ottawě a Miláně využívají k procesu hodnocení zdravotnických technologií Oddělení HTA. Dále zjistili, že značné množství veřejných zdravotnických zařízení využívá k procesu hodnocení kombinovaného modelu Oddělení HTA a Interních komisí. Tab. 3 vychází ze studie Ratcliffeové a Longworthové (23) a z celosvětového výzkumu HTAi (11), kde jsou uvedeny počty modelů, jež byly používány k hodnocení zdravotnických technologií ve 40 institucích, které tyto výzkumy pokrývaly (v době realizace těchto výzkumu bylo HB-HTA prakticky neznámé). Studované instituce se nacházely na území Kanady, USA, Nového Zélandu, Itálie a Dánska. Z tab. 3 je zřejmé, že se s využitím HB-HTA nejčastěji potkáme v univerzitních nemocnicích, kde je pak zpravidla využit organizační model Oddělení HTA a Mini-HTA.

Ve studiích Husereaua et al. (22) a Gagnonové et al. (24) byl proveden průzkum složení hodnoticích komisí, do kterého bylo zahrnuto celkem 33 nemocnic využívajících proces HB-HTA. Nemocnice pocházely z deseti evropských, dvou severoamerických a čtyř jihoamerických států, z Austrálie a Nového Zélandu. Obě studie uvádějí základní informace o personálním složení jednotlivých hodnoticích komisí a poskytují obecné informace ohledně profesí, které se nejčastěji podílejí na hodnocení zdravotnických technologií v nemocnicích. V hodnoticích komisích pracují biomedicínští inženýři, lékaři z nemocničních klinik, zdravotní sestry, biostatistici, ekonomové, specialisté ICT, manažeři, ale také sociolog, etik, specialista na prevenci veřejného zdraví nebo advokát. Někteří členové hodnoticích komisí jsou najímáni externě. Jedná se především o právníky, biostatistiky, etiky, sociology a zástupce pacientů (11, 24).

AdHopHTA

V letech 2012−2015 probíhal projekt „Adopting Hospital Based HTA in the EU“ (AdHopHTA) (25), jehož cílem bylo popsat a sjednotit koncepty HB-HTA. Projekt AdHopHTA byl spolufinancován Evropskou unií v rámci programu FP7 a na jeho řešení se podílelo deset různých organizací, mezi nimi nemocnice, HTA agentury a jedna obchodní škola.

Cíle projektu (25):

• posílit využívání a dopad kvalitních výsledků HTA v nemocničním prostředí,
• zpřístupnit pragmatické znalosti a nástroje na podporu iniciativ HB-HTA,
• připravit příručku, sadu nástrojů a databáze.

Výsledky projektu:

• tři výstupy pro zlepšení praxe HB-HTA: příručka, sada nástrojů (toolkit), databáze studií,
• databáze a kritická analýza iniciativ HB-HTA v Evropě,
• popis empiricky osvědčených postupů HB-HTA HTA,
• podpora spolupráce a koordinace mezi iniciativami HB-HTA v Evropě,
• podpora vzniku nových iniciativ HB-HTA v dalších nemocnicích v Evropě i ve světě.

V srpnu 2015 byla publikována příručka s názvem „The AdHopHTA handbook: a handbook of hospital-based Health Technology Assessment“ (13) zaměřená na popis a návrh zefektivnění rozhodovacích procesů o investicích do nových zdravotnických technologií v nemocnicích pomocí hospital-based HTA. Zastřešujícím principem HB-HTA je poskytnout odpovědným osobám s rozhodovací pravomocí v nemocnici relevantní, komplexní, objektivní a spolehlivé informace o účincích a důsledcích zavedení nové zdravotnické technologie. Informace, které HB-HTA poskytuje, jsou analyzovány s ohledem na specifický kontext nemocnice, do které nová technologie bude implementována. Příručka poskytuje informace a znalosti na podporu rozhodovacího procesu založeného na znalostech a důkazech pro management zdravotnických technologií v nemocnici se zvláštním důrazem na to, jak založit a rozvíjet nemocniční oddělení HTA včetně vzoru (seznamu otázek) pro studie typu mini-HTA (13).

Situace v České republice

Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která s výjimkou činnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) neprovádí systematické hodnocení zdravotnických technologií a pojem hospital-based HTA je zde stále nepříliš známý. Česká legislativa vyžaduje na základě § 39a−n zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (ve znění novely 261/2007 Sb.), předložení studie nákladové efektivity a studie dopadů na rozpočet při žádosti o registraci nového nebo změně výše a podmínek úhrady léčivého přípravku. To jsou silné prvky HTA předepsané zákonem (zejména při zavádění nového léku na trh). Česká legislativa však neposkytuje jednoznačnou oporu pro hodnocení klinické účinnosti a pro porovnání nákladů technologií, jež vedou ke stejným či srovnatelným účinkům. 

Pro plné fungování procesu HB-HTA musejí být splněny minimálně tři podmínky. Je nutná poptávka po takovém typu hodnocení ze strany zdravotnických zařízení a příslušné legislativy, která navíc musí být doprovázena patřičnou metodikou. Je nezbytné investovat do struktury a vyškolit odborný personál, který bude schopen hodnocení provádět nebo jej alespoň kriticky posuzovat. Konečně příslušné strany (plátci, ministerstvo, profesní a pacientské organizace) musejí umět v procesu rozhodování výsledky HB-HTA aplikovat. Ani jedna z podmínek zatím není v České republice uspokojivě naplněna (20, 26). 

Několik českých nemocnic projevilo zájem o možnost implementace postupů HB-HTA do svých rozhodovacích procesů (mimo jiné Fakultní nemocnice Motol a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze). Doporučení pro zavádění HB-HTA v České republice patří k hlavním výsledkům diplomových prací Matloňové a Salačové (9, 10). 

Několik pilotních studií HTA bylo zaměřeno na řešení otázek konkrétních nemocnic a lze je považovat za první vlaštovky HB-HTA v ČR − viz např. (27). Všechny však zatím vznikají mimo dané nemocnice, ovšem s jejich spoluprací, což je z pohledu teorie HB-HTA přinejmenším nestandardní situace (11, 13). Následující tři studie, které byly provedeny ve spolupráci s konkrétními klinikami, ukazují možné aplikace HTA v nemocnicích.

Analýza klinické a nákladové efektivity navigačních systémů používaných v arytmologii (28)

Cílem práce bylo analyzovat klinickou a nákladovou efektivitu systémů vzdálené navigace katétrů používaných v arytmologii, a to zejména při radiofrekvenční ablaci fibrilace síní. Srovnání bylo provedeno pro elektromagnetické, elektromechanické a manuální ovládání katétru.

Základem pro hodnocení klinické efektivity se stala systematická rešerše publikací zabývajících se danou problematikou. Náklady na jednotlivé metody ovládání katétru byly analyzovány ve spolupráci s Nemocnicí Na Homolce, kde se provádějí zákroky pomocí všech srovnávaných metod. Následně byla analyzována nákladová efektivita. Klinické efekty byly stanoveny na základě klinických a publikovaných dat a jejich výsledné hodnocení bylo provedeno pomocí multikriteriálního hodnocení variant.

Ačkoli byly systémy vzdálené navigace katétru oproti manuálnímu ovládání obecně spojeny s vyššími náklady, oba tyto systémy vykazovaly ve srovnání s manuální navigací katétru vyšší nákladovou efektivitu. Mimo jiné byly tyto systémy prokazatelně spojeny s významnou redukcí skiaskopického času.

Nákladová efektivita technologie MediGuide v podmínkách České republiky (29)

Technologie MediGuide je určena ke sledování pozice diagnostických a terapeutických katétrů vybavených senzorem MediGuide a k jejich navigaci při cévních nebo srdečních intervencích v prostředí elektofyziologické laboratoře. Oproti konvenční technologii nabízí MediGuide 3D zobrazení na živé skiaskopii nebo na zaznamenaném pozadí, snížení radiační zátěže, fluoroskopického času a celkového času výkonu.

Cílem studie bylo analyzovat klinickou a nákladovou efektivitu nové technologie MediGuide v podmínkách České republiky. Výsledky analýzy realizované ve spolupráci s IKEM Praha byly porovnány se studiemi německého kardiocentra, kde je technologie pozitivně hodnocena. Systém MediGuide byl porovnán s angiolinkou Siemens Artis Zee jakožto komparátorem v analýze nákladové efektivity. Hodnota efektu byla stanovena metodou TOPSIS, do které byly zadány hodnoty vah kritérií získané Saatyho metodou párového porovnávání skupinou odborníků.

Nákladová analýza komparátoru stanovila náklady na výkon při ošetření 100 pacientů v prvním roce na 181 711 Kč, MediGuide za stejných podmínek 276 765 Kč. Poměrový přírůstek na jednotku efektu ICER byl stanoven v prvním roce na 103 213 Kč. Výrobce hodnotí technologii MediGuide jako účinnou, bezpečnou, s přidanou hodnotou snížení radiační zátěže pacienta, fluoroskopického času a zkrácení celkového času výkonu. Tyto vlastnosti potvrzují dostupné studie z Německa. V Česku se ve většině kardiocenter využívá k bezpečné lokalizaci katétrů u konvenčních metod intrakardiální echokardiografie, která je jako výkon samostatně hrazena pojišťovnou. U hodnocených výkonů nesplnil MediGuide v podmínkách ČR očekávaný efekt.

Porovnání nákladů a přínosů rozšíření oddělení emergency v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem (30)

Specifickým příkladem aplikace HB-HTA jsou studie zabývající se zvažovanými realizacemi rozšíření nemocnic. Takovým příkladem je i studie proveditelnosti na projekt, který se zabývá možností rozšířit stávající oddělení akutního příjmu o lůžkový pokoj, který by změnil systém léčby vybraných pacientů. Nemalou součástí této studie pak byl výpočet nákladové efektivity za předpokladu tří různých alternativ v závislosti na předpokládaném počtu pacientů.

Studie se zabývá popisem projektu, přínosem z jeho plánované realizace, shrnuje technické i ekonomické podklady pro rozšíření, hodnotí technické a technologické aspekty rozšíření, ekonomickou výhodnost provozu projektu i náročnost na pořízení a provoz. Součástí studie je také analýza rizik a výpočet návratnosti investice. Závěrem práce je celkové zhodnocení projektu a konečný výrok o výhodnosti realizace rozšíření oddělení, a to s ohledem na přínos ekonomický, systémový i lidský.

Diskuse

Hospital-based HTA spočívá v implementaci hodnoticích činností „v“ nebo „pro“ nemocnici; zahrnuje tedy procesy a metody organizace a provádění HTA na úrovni nemocnice. Tento proces je multidisciplinární, systematický a založený na důkazech. HTA „v“ nemocnici znamená, že proces hodnocení se provádí interním týmem nemocničních odborníků (např. týmem lékařů, techniků nebo oddělením HB-HTA) a vždy vede k přijímání manažerských rozhodnutí souvisejících se zdravotnickými technologiemi. Naproti tomu HTA „pro“ nemocnici znamená jeho provádění externími subjekty prostřednictvím konzultací, smluv na dobu určitou nebo jsou pro tyto činnosti a projekty najímáni nezávislí odborníci. Jak HTA „v“, tak „pro“ nemocnici musí být přizpůsobeno kontextu dané nemocnice a musí sloužit pro manažerské rozhodování (25). 

Zavádění HTA do činnosti konkrétní nemocnice přináší do procesu hodnocení nutnost zohlednit specifické charakteristiky, jako je například výběr vhodného komparátoru, konkrétní organizační modely a vzory v rámci nemocnice, ostřejší zaměření na technologie potřebné pro nemocnici a úzkou spolupráci s managementem nemocnice. 

Ačkoliv první studie o HB-HTA byly publikovány téměř před 25 lety, většina zde uváděných zkušeností pochází ze současnosti. Dostupné podklady týkající se HTA na místní (nemocniční) úrovni jsou celosvětově omezené a jejich nedostatek ztěžuje vyhodnocení efektů a dopadů v rozdílných úrovních poskytování zdravotní péče (11, 13). 

Bylo prokázáno, že většina z celkového počtu 29 nemocnic a 4 možných přístupů k hod­no­ce­ní zdravotnických technologií analyzovaných Husereauem (22) využívá model nemocničního oddělení HTA, a to jako nástroj pro vzájemný rozvoj klinické praxe a manažerského roz­ho­do­vá­ní. Mezi organizace, které se věnují problematice hodnocení zdravotnických technologií na úrovni nemocnic, patří především univerzitní nemocnice v Kanadě a Itálii (12, 13). Dále se v procesu HB-HTA angažují univerzity, vládní agentury, veřejné zdravotnické organizace a výzkumné instituce. 

Řešitelé projektu AdHopHTA zformulovali strategii HB-HTA pro Evropu (13). Uvádějí, že se evropská snaha o koordinaci HTA soustřeďovala na národní a regionální organizace a nebrala v úvahu zvláštnosti HB-HTA. Před projektem AdHopHTA ve skutečnosti žádná koordinace HB-HTA na evropské úrovni neexistovala; byly tu však neformální kontakty vycházející především ze spolupráce v zájmové skupině HTAi. 

V Evropě je dobře zavedená spolupráce národních a regionálních agentur HTA v rámci sítě EUnetHTA (www.eunethta.eu). Aby bylo HB-HTA v rámci evropské komunity HTA zastoupeno jako samostatný obor a aby byla zajištěna dobrá spolupráce mezi odděleními HB-HTA v jednotlivých nemocnicích, je doporučeno založení samostatné evropské sítě HB-HTA. Tato síť HB-HTA bude mít zejména následující cíle (13):

• poskytnout prostor pro experty HB-HTA a další zainteresované specialisty, poskytovatele zdravotní péče, pacienty a zástupce průmyslu pro sdílení zkušeností a znalostí a pro zformování programu evropského HB-HTA;
• sdílet existující zkušenosti a zprávy HB-HTA pro podporu excelence HB-HTA ve všech podmínkách;
• vytvořit rámec pro spolupráci na výzkumu, vývoji, zavádění a hodnocení vědeckých a metodologických nástrojů pro HB-HTA;
• spolupracovat s národními a regionálními agenturami a institucemi pro HTA na komplementárním doplnění znalostí a aktivit; 
• zvýšit zájem o HB-HTA v Evropě, jeho viditelnost směrem k potencionálnímu přínosu k vysoké kvalitě zdravotnických systémů.

Česká republika již mnoho let „přešlapuje“ kolem otázky zavedení systematizovaného hodnocení medicínských technologií do praktického rozhodovacího procesu a ani na úrovni nemocnic nejsou podmínky pro fungování procesu HB-HTA zcela splňovány. Nedostatky jsou shledávány především v neexistujícím jednotném postupu pro hodnocení zdravot­nic­kých technologií a nízké poptávce po takovém typu hodnocení ze strany zdravotnických zařízení a příslušné legislativy (10). 

Pro Českou republiku navrhly strategii zavádění HB-HTA Kubátová s Matloňovou (20). Navrhují vyjít ze zkušeností s HB-HTA v kanadských, italských a španělských nemocnicích, zkombinovat nově založená nemocniční oddělení HTA s existujícími kvalitními odděleními a využít znalosti odborníků, kteří již v nemocnicích pracují. Proces zavádění HB-HTA je třeba v každé nemocnici dobře naplánovat. Oddělení HTA jsou vhodná zejména pro velké fakultní nemocnice a případně pro konsorcia nemocnic (např. Krajská zdravotní a. s. nebo AGEL a. s.). Menší nemocnice mohou využít nižší stupně organizace HB-HTA a pro hlavní část práce na studiích využít externí dodavatele. Dobrým vodítkem může být velice aktuální příručka vytvořená v rámci projektu AdHopHTA (13).

Autoři práce prohlašují, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou ani jinou firmou.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

Mgr. Martin Zavadil

úsek náměstka pro LPP

Fakultní nemocnice Motol

V Úvalu 84

150 06  Praha 5

Tel.: 224 431 018

e-mail: martin.zavadil@fnmotol.cz