Wáclav Leopold Gruber(1814–1890)

Overview

Wáclav Leopold Gruber se narodil v Krukanicích nedaleko od Plzně 24. září 1814. Filozofickou a následně lékařskou fakultu studoval v Praze a v roce 1842 byl promován doktorem chirurgie a v roce 1844 doktorem lékařství. V letech 1842–1847 byl prosektorem Anatomického ústavu v Praze. Protože se mu nepodařilo získat místo profesora, odchází díky iniciativě N. I. Pirogova do Petrohradu na vojenskou lékařskou akademii. V roce 1856 je jmenován ředitelem Anatomického ústavu a v této pozici působí dalších 30 let. Po odchodu do penze se stěhuje do Vídně, kde umírá v roce 1890. W. L. Gruber stál v Petrohradě při budování nového anatomicko-fyziologického ústavu a založil zde rozsáhlé anatomické muzeum. Byl neuvěřitelně pilným a pracovitým představitelem především popisné a srovnávací anatomie, který během svého 41leté působení publikoval více než 500 sdělení.

Klíčová slova:
W. L. Gruber – deskriptivní anatomie – Petrohrad

Na podzim loňského roku uplynulo 200 let od narození Wenzela Leopolda Grubera, anatoma, který svou kariéru začal v Praze, ale většinu svého profesionálního života strávil v Petrohradě. Wáclav Leopold Gruber se narodil 24. září 1814 v Krukanicích u Pernarce (cca 25 km severozápadně od Plzně). Jeho rodiče byli zaměstnanci na zámečku v Krukanicích, který v té době s celým panstvím patřil tepelskému klášteru. Školní docházku zahájil v Teplé, gymnaziální studia absolvoval na staroměstském gymnáziu v Praze (1). V roce 1833 zahájil studia na filozofické fakultě a ve školním roce 1834/1835 na fakultě lékařské (2). Podle zápisů v katalogu studia absolvoval anatomii u prof. V. A. Bochdalka. V roce 1842 byl promován na doktora chirurgie. Již během svých studií se věnoval anatomii a od roku 1843 se stal prosektorem u prof. J. Hyrtla. V roce 1844 obhájil dizertační práci a získal titul doktora medicíny. Jeho dizertace se věnuje popisu siamských dvojčat „Anatomie eines Monstrum bicorporeum (thoraco-gastro-didymus)“. Dizertace se věnuje se na 48 stranách popisu malformovaného plodu a obsahuje šest ilustrací a byla vydána i tiskem (3). Gruber se v té době zcela věnuje anatomii a ani neprovozuje soukromou praxi. V roce 1845 se snaží získat místo po Hyrtlovi, který odešel do Vídně. Profesorem anatomie je ale jmenován o 13 let starší Bochdalek a Gruberovi se nedaří získat místo v Innsbrucku ani v Lublani (4). Teprve v roce 1846, po návštěvě N. I. Pirogova v Praze, získává místo na vojenské lékařské akademii v Petrohradě a svá působení zahajuje na jaře roku 1847 (5). Petrohradský anatomický ústav byl tehdy v dřevěné budově na dvoře akademie a trvalo dalších 25 let, než byl otevřen ústav nový. Podmínky k práci tak od začátku nebyly jistě ideální, ale Gruber prý oceňoval množství materiálu, který měl dispozici. Dle vzpomínek současníků “…připomínala jeho pracovna – pitevní sál, přeplněný mrtvolami, v matném světle a sazích olejových lamp spíše obraz sluje z Dantova Pekla než místo pro vědecké bádání…kypěla zde práce od rána do večera i do pozdní noci. Výsledky zde provedených prací jsou známy v literatuře. Když se anatomický ústav přemístil do kamenné budovy s pohodlnými pracovnami a prof. Gruber odešel – tehdy vše ztichlo, jako by zemřelo…“ (6).

Gruber musel během svého působení v Petrohradě překonat řadu nesnází, ale svou pílí a nadšením, kterou věnoval výuce studentů a přípravě preparátů, si postupně získal respekt svých kolegů, takže byl od 1. prosince 1856 jmenován ředitelem anatomického ústavu, přestože dosud nebyl profesorem. Profesorem byl ustanoven až v roce 1860. V roce 1871 se mohl anatomický ústav konečně přestěhovat do nové třípatrové budovy postavené na základě Gruberových četných připomínek.

Během svého pobytu v Petrohradě byl Gruber i uvězněn, protože poté co provedl balzamaci těla cara Nikolaje I, zveřejnil jeho pitevní protokol v odborném časopisu. Dalším konflikt vznikl, když umožnil ženám přístup na své přednášky a do piteven, a když nemohly pokračovat v dalším studiu, vydával jim soukromá osvědčení o absolvování anatomie, aby mohly dokončit svá studia v zahraničí (6) (obr. 1).

V roce 1872, když bylo Gruberovi 58 let, po 25 letech služby lékařské akademii, mu bylo prodlouženo funkční období, což se opakovalo ještě dvakrát (v roce 1877 a 1882). Během svého života byl oceněn řadou čestných doktorátů a členství v odborných společnostech a získal i vysoká státní vyznamenání od carské vlády. Při odchodu do výslužby v roce 1887, po 40 letech služby na akademii, obdržel zlatou medaili s věnováním „Učiteli 8000 ruských lékařů“ (7). V akademickém roce 1887/1888 zůstává ještě čestným ředitelem Anatomického muzea, ale v květnu 1888 podává žádost o penzionování ze zdravotních důvodů (obr. 2). Stěhuje se následně do Vídně, kde záhy 30. září 1890, v 77. roce svého života, umírá. Je pohřben na hřbitově v Doeblingu (součást Vídně).

Svou odbornou knihovnu odkázal pražskému anatomickému ústavu. Díky tomu máme možnost spravovat jeho knihovnu, která obsahuje více než 1000 svazků od konce 18. do konce 19. století, orientovanou především na chirurgii, deskriptivní a srovnávací anatomii. Zajímavostí je, že knihovna obsahuje i kompletní Darwinovy spisy. Řada publikací nese i osobní věnování od autorů (8).

Součástí jeho písemné pozůstalosti je řada separátních výtisků jeho vlastních prací a folianty s vlastnoručně psanými popisy nálezů z pitevny (z celkem 30 je dochováno 13 svazků a 5 svazků popisujících anomálie). Je zachováno i několik cestovních deníků, které dokazují, že při svých cestách po západní Evropě a Skandinávii vždy navštívil anatomický, patologický a fyziologický ústav a zaznamenával si, jak jsou organizovány, jak vypadá jejich muzeum, knihovna a pitevny, eventuálně si poznamenával různé metodiky nástřiků aj. Existuje tak i záznam o návštěvě v Praze. Jako zajímavost lze uvést, že si zaznamenával i návštěvy koncertů a jejich program (8).

Po smrti jeho ženy Augusty v roce 1897 bylo v souhlase se závětí ustanoveno stipendium pro studenty sedmi vojenských lékařských akademií v Rusku, kteří se věnují anatomii (9).

Hodnotit přínos W. L. Grubera není snadné, zcela nepochybný je jeho přínos jako učitele, který ovlivnil více jak 8000 ruských lékařů. Jeho přímými žáky (prvními prosektory) byli P. F. Leshaft, který se dále věnoval funkční anatomii, K. F Hepner topografický anatom a antropolog N. A. Taraněckij (10).

Za jeho působení bylo provedeno v Petrohradě více jak 30 000 pitev dospělých jedinců, dále řada pitev dětí a plodů, nechyběly ani pitvy živočichů. Byl tak získán materiál pro zhotovení několika tisíc preparátů, které pak byly uloženy v nově adaptovaném anatomickém muzeu.

Ve snaze o výklad některých vad se obracel i ke srovnávací anatomii. Rozvíjející se mikroskopická a experimentální morfologie ho však neoslovila natolik, aby se jim věnoval. V tom se jeho osud podobá jeho učiteli Hyrtlovi, který to konstatuje v osobním dopise Gruberovi z roku 1874 (8).

Gruberova kompletní bibliografie je zpracována a obsahuje více jak 500 položek (11). Část prací se věnuje popisu vrozených vad zachycených při pitvách plodů a novorozenců. Asi 250 položek tvoří Anatomische Notizen, publikované ve Wirchow’s Archiv – jedná se o stručné popisy anomálních situací nalezených při pitvě často s komentářem ze srovnávací anatomie. Jeho popisy anomálií svalů cév a nervů jsou dodnes často uváděny s jeho jménem jako eponymem (např. Gruberova anastomóza n. medianus a n. ulnaris). Dá se říci, že neexistuje oblast lidského těla, které by nevěnoval svou pozornost (od synoviálních burs po uspořádání chlopní v cévách) (12).

Gruber zůstal po celý svůj život věrný makroskopické anatomii a vychoval několik generací lékařů, a proto si zasluhuje naši vzpomínku i dnes.

Konflikt zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph.D.

Anatomický ústav 1. LF UK

U Nemocnice 3, 128 00 Praha 2

e-mail: ondrej.nanka@lf1.cuni.cz