Prevence problémů působených alkoholem v pracovním prostředí je naléhavý problém

Download PDF English version

Authors: Karel Nešpor
Authors‘ workplace: Psychiatrická léčebna Bohnice, Oddělení léčby závislostí – muži
Published in: Čas. Lék. čes. 2012; 151: 362-364
Category: Special Articles

Overview

Zneužívání alkoholu v pracovním prostředí představuje naléhavý zdravotní i ekonomický problém. V tomto přehledu shrnujeme problémy působené alkoholem v pracovním prostředí a nabízíme možnosti, jak jim předcházet. Zmiňujeme se také o krátké intervenci. Připojujeme relevantní doporučení určená vedoucím pracovníkům na všech stupních řízení.

Klíčová slova:
alkohol, pracovní prostředí, krátká intervence, prevence.

Úvod

Česká republika patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na jednoho obyvatele na světě. To negativně ovlivňuje zdravotní stav populace a zatěžuje zdravotnictví. Česká ekonomika nemůže spoléhat na rozsáhlé surovinové zdroje, ale jen na kvalifikovanou a přizpůsobivou pracovní sílu. Tu alkohol poškozuje. Jeho zneužívání představuje proto také velký ekonomický problém.

Prevence škod působených alkoholem na celospolečenské úrovni je u nás nedostatečná. Také z tohoto důvodu by se této problematice měli více věnovat zaměstnavatelé, odbory i závodní lékaři.

Rizika alkoholu v pracovním prostředí

Přehled viz Nešpor 2001 a nověji Rehm (1). Tento autor uvádí, že pití alkoholu je příčinou nejméně 30 onemocnění a zhoršuje průběh mnoha dalších. Z hlediska zdravotní prevence v pracovním prostředí je třeba zejména zmínit kategorii úrazů a poranění. Alkoholem intoxikovaný člověk totiž často ohrožuje nejen sebe, ale i další pracovníky (2).

Některé škody působené alkoholem lze obtížně vyčíslit a zmapovat. Sem patří zejména nižší pracovní výkonnosti při intoxikaci, ale i v kocovině (3), kriminalita, porušování pracovní kázně, pozdní příchody, absence nebo negativní vliv intoxikovaného na zákazníky a prestiž firmy. Podle Rehma (1) působí alkohol ve vyspělých zemích škody, které odpovídají 1–3 % hrubého národního produktu.

K tomu je třeba zvláště u nás připočíst škody, které v pracovním prostředí působí další drogy a hazard (4).

Co zvyšuje riziko?

Larson et al. (5) uvádějí, která zaměstnání jsou z hlediska zneužívání alkoholu nejrizikovější. Ve Spojených státech amerických jsou to pracovníci ve stavebnictví, kultuře, hornictví, velkoobchodě a v pohostinství. Existují ovšem obrovské rozdíly mezi pracovišti stejného oboru. Tyto rozdíly lze přičíst na vrub mnoha dalším vlivům (tab. 1).

**Table 1. Co zvyšuje a snižuje riziko problémů působených alkoholem a jinými návykovými látkami v pracovním prostředí (částečně dle 6)**

Rozdělení intervenčních postupů

Za užitečné považujeme rozdělení, které použili autoři Ames a Bennett (7). Ti možnosti prevence rozdělili do následujících kategorií:

programy podpory zdraví,
programy prevence pro malé sociální skupiny,
krátká intervence,
prevence za pomoci internetu,
prevence zaměřená na zlepšování pracovního prostředí.

Programy podpory zdraví

Tyto programy mají široký záběr a zabývají se mimo jiné tím, jak zvládat stres zdravou výživou, cvičením a prevencí rizikového chování včetně kouření a zneužívání alkoholu. Mohou se dít formou seminářů nebo individualizovaného poradenství. Druhá možnost je patrně efektivnější, ale také časově náročnější. Některé studie ukazují, že tyto programy mohou snížit spotřebu alkoholu u zaměstnanců, i když se v nich problematika zneužívání alkoholu nezmiňuje přímo.

Programy prevence pro malé sociální skupiny

V tomto případě se klade důraz na působení malé sociální skupiny a tzv. „peer referral“. Tím se myslí to, že spoluzaměstnanec nabídne problémově pijícímu pracovníkovi odbornou pomoc pro problémy s alkoholem a doporučí mu případně i konkrétní zařízení. Programy tohoto typu zahrnují informování o zdravých možnostech, kde se pro práci scházet. Jedná se tedy také o nabízení lepších alternativ k problematickým prostředím. Prospěšnost tohoto typu programu se zjistila mladých pracovníků restaurací, což je vysoce riziková skupina zaměstnanců (8).

Krátká intervence

Krátká intervence pro problémy působené alkoholem může probíhat v pracovním prostředí a tyto programy mohou být velmi efektivní (např. 9–11). Při krátké intervenci se často používají jednoduché dotazníky. Po jejich vyplnění dostane pracovník zpětnou vazbu o případném riziku a odpovídající doporučení. Lze použít i posilovaní motivace a další postupy (česky např. 12). Jestliže krátká intervence nepostačuje, je třeba navrhnout důkladnější léčbu.

Prevence za pomoci internetu

Výhodu je relativně velmi nízká cena takové intervence a to, že pracovník může příslušné materiály využívat diskrétně a v soukromí. Výsledky jsou překvapivě dobré u pracovníků různých oborů. Je zajímavé, že příznivý efekt intervence využívající internet nebyl podstatně zvýšen 15minutovým motivačním rozhovorem tváří v tvář (13). U počínajících problémů může tedy internet přestavovat zajímavou a někdy postačující intervenci. Svépomocně materiály v češtině pro problémy působené alkoholem i jinými návykovými riziky jsou zdarma na adrese www.drnespor.eu.

Prevence zaměřená na pracovní prostředí

Sem patří omezit dostupnost alkoholu v pracovním prostředí, jasný a striktní zákaz práce pod jeho vlivem a dechové zkoušky na ovlivnění alkoholem. Jedná o vysoce účinné postupy (14). Jakkoliv nepopulární se může zdát testování na přítomnost alkoholu, většina amerických zaměstnanců ho schvaluje. Pracovník, který je na pracovišti pod vlivem alkoholu, představuje totiž riziko pro sebe i pro spolupracovníky. A nemusí se při tom jednat jen o řidiče školních autobusů.

Lze uvažovat i dalších opatřeních. Sem patří například nabízení nealkoholických nápojů, instruktáž týkající se mírnění stresu (např. za pomoci relaxačních technik nebo úpravou životního stylu), lepší organizace práce a její rovnoměrnější rozdělení atd. Cílem je minimalizovat vliv výše zmíněných rizikových činitelů a posílit vliv činitelů ochranných.

Příloha

Doporučení pracovníkům na všech stupních řízení ohledně alkoholu v pracovním prostředí (zpracováno volně dle různých zdrojů)

Předcházet problémům působeným alkoholem na pracovišti je nejlepší možnost. Osvědčilo se podřízené jasně informovat o tom, že ovlivnění alkoholem v pracovním prostředí je pro zaměstnavatele nepřijatelné a že mohou být během pracovní doby kdykoliv testováni na jeho přítomnost.

Naučte se tyto problémy rozpoznávat. Problém s alkoholem v pracovním prostředí se často projevuje nepřímo, např. pozdními příchody, neúměrně dlouhými poledními přestávkami, neplánovaným vybíráním dovolené po dnech, absencemi, vyšší nemocností, nižší produktivitou práce, chybnými rozhodnutími, konflikty na pracovišti, problémy v oblasti hygieny a vzhledu, podrážděností, zhoršenou komunikaci, vyhýbání se nadřízeným, spavostí, apatií, typickým zápachem někdy maskovaným např. bonbóny, při těžší intoxikaci se objevují i ospalost nebo spánek, poruchy rovnováhy nebo zhoršená výslovnost. Odvykací stav po alkoholu se projevuje nejčastěji třesem.

Zaměstnanec je ze zákona povinen se na vyzvání nadřízeného podrobit vyšetření na přítomnost alkoholu. Podle zákoníku práce je zaměstnanec povinen „podrobit se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance stanoveného v pracovním řádu zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek“. To se týká i osob, „které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích“.

Nebuďte „umožňovač“. Neusnadňuje návykové chování tím, že ho budete usnadňovat, omlouvat nebo tajit. Je například nevhodné předávat nesplněné pracovní úkoly jiným pracovníkům.

O alkoholu nebo drogách na pracovišti informujte nadřízené. Chráníte tak nejen sebe, ale i spolupracovníky a dokonce problémového zaměstnance, protože jinak by se jeho problém stupňoval a vyústil by pravděpodobně v hodně velkou nepříjemnost. Naopak, jestliže se léčba pro problémy působené alkoholem zahájí dříve, bývá snazší a často i efektivnější.

Problém neřešte pouze vlastními silami, u návykových nemocí je většinou nutná odborná pomoc. Nežli přikročíte k řešení, opatřete si doklady o problémovém chování a svědectví spolupracovníků. Rozmyslete si také, jaké konstruktivní řešení nabídnete. Lze například trvat na tom, že zaměstnance přinese potvrzení o tom, že se pro problém ambulantně léčí nebo v závažnějších případech potvrzení, že absolvoval ustavní léčení.

Po návratu do zaměstnání věnujte pracovníkovi zvýšenou pozornost a informujte ho, že v případě podezření budete trvat na zkoušce na přítomnost alkoholu v těle.

Závěr

Vzhledem k situaci u nás má prevence problémů působených alkoholem v pracovním prostředí ještě větší význam než v jiných zemích. To by si měli jasně uvědomovat zaměstnavatelé i pracovníci na všech úrovních řízení.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Oddělení léčby závislostí – muži

Psychiatrická léčebna Bohnice

Ústavní 91/7, 181 02 Praha 8

e-mail: drnespor@gmail.com

www.drnespor.eu

www.youtube.com/drnespor

Sources

1. Rehm J. The Risks Associated With Alcohol Use and Alcoholism Alcohol. Research & Health 2011; 34( 2): 135–143.

2. Casswell S, Harding JF, You RQ, Huckle T. Alcohol’s harm to others: self-reports from a representative sample of New Zealanders. N Z Med J 2011; 124(1336): 75–84.

3. Nešpor K. Kocovina po intoxikaci alkoholem. Medicína pro praxi 2007; 6: 265–267.

4. Nešpor K, Scheansová A. Hazardní hry a pracovní prostředí. Prakt Lék 2008; 88(7): 401–402.

5. Larson SL, Eyersman J, Foster MS, Gfroerer JC, Worker Substance Use and Workplace Policies and Programs (DHHS publication no. SMA 074273, analytic series A29). Rockville MD: Substance Abuse and Mental Health Services Administration Office of Applied Studies, 2007.

6. Nešpor K. Návykové látky a pracovní prostředí. České pracovní lékařství 2001; 2(4): 212–216.

7. Ames GM, Bennett JB. Prevention Interventions of Alcohol Problems in the Workplace. A Review and Guiding Framework. Alcohol Research & Health 2011; 34(2): 175–187.

8. Broome KM, Bennett JB. Reducing heavy alcohol consumption in young restaurant workers. Journal of Studies on Alcohol and Drugs 2011; 72(1): 117–124.

9. Hermansson U, Knutsson A, Ronnberg S, Brandt L. Feasibility of brief intermention in the workplace for the detection and treatment of excessive alcohol consumption. Int J Occup Environ Health 1998; 4: 71–78.

10. Richmond R, Kehoe L, Heather N, Wodak A. Evaluation of a workplace brief intervention for excessive alcohol consumption: the workscreen project. Prev Med 2000; 30: 51–63.

11. Anderson BK, Larimer ME. Problem drinking and the workplace: an individualized approach to prevention. Psychol Addict Behav 2002; 16: 243–251.

12. Nešpor K, Csémy L. Krátká intervence pro problémy působené alkoholem může probíhat v různých prostředích. České pracovní lékařství 2007; 8: 22–25.

13. Doumas DM, Hannah E. Preventing highrisk drinking in youth in the workplace: A webbased normative feedback program. Journal of Substance Abuse Treatment 2008; 34(3): 263–271.

14. Ames GM, Grube JW, Moore RS. Social control and workplace drinking norms: a comparison of two organizational cultures. Journal of Studies on Alcohol 2000; 61(2): 203–219.

Labels

Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental Hygienist

Kolorektální karcinom a kanonická Wnt signalizace

Týraná a netýraná děvčata – dětství, partnerství, mateřství: longitudinální studie

Flebotrombóza lýtkových žil

Akutní febrilní neutrofilní dermatóza – Sweetův syndrom

Devadesát let od zahájení výuky Sociálního lékařství na Lékařské fakultě MU v Brně

Article was published in

Journal of Czech Physicians

2012 Issue 7

Download issue PDF