Současný stav stravování a pohybové aktivity ve vztahu k obezitě u sedmiletých dětí – studie WHO

Overview

Východisko.
Obezita v dětství je celosvětově závažným zdravotním problémem. Srovnání trendů ve vývoji prevalence obezity mezi jednotlivými zeměmi musí být prováděno standardizovanými postupy. WHO/Europe v roce 2006 zahájila projekt „Childhood Obesity Surveillance Initiative”, jejímž cílem je v evropských zemích monitorovat prevalenci dětské obezity a faktorů s ní souvisejících. V tomto článku předkládáme výsledky české části tohoto projektu týkající se stravování a pohybové aktivity.

Metody a výsledky.
Soubor tvořilo 1704 sedmiletých dětí, které byly vyšetřeny v roce 2008 svým pediatrem (měření základních antropometrických charakteristik). Byly vyplněny dotazníky o stravovacích návycích, pohybové aktivitě, rodině a školním prostředí. Statistické metody. Vícerozměrná regrese s redukcí dimenzionality (obousměrná ortogonální projekce do latentní struktury) a ANOVA.

Frekvence příjmu nízkotučného mléka pozitivně korelovala s BMI (p = 0,0001), frekvence konzumace plnotučného mléka negativně korelovala s BMI (p = 0,005). Tyto výsledky zřejmě odrážejí úpravu diety u dětí se stoupající hmotností. Větší frekvence preventivních programů zaměřených na zdravý životní styl ve škole byla negativně asociována s BMI (p = 0,026).

Závěry.
Konzumace nízkotučného mléka je u sedmiletých dětí asociována s vyšším BMI, naopak konzumace plnotučného mléka s nižším BMI. Preventivní programy ve škole mají žádoucí efekt na hmotnost dětí.

Klíčová slova:
dětská obezita, stravovací návyky, prevence.

ÚVOD

Prevalence obezity celosvětově stoupá. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) mělo v roce 2005 přibližně 1,6 miliardy dospělých osob (starších 15 let) nadváhu a nejméně 400 milionů bylo obézních. WHO předpokládá, že v roce 2015 bude přibližně 2,3 miliardy osob trpět nadváhou a více než 700 milionů obezitou. Tímto zdravotním problémem jsou postiženy také děti – odhaduje se, že více než 22 milionů dětí mladších 5 let je obézních (1). Za posledních 20 let se prevalence obezity v dětské populaci zvýšila trojnásobně. Přibližně jedna pětina až jedna třetina dětí, které mají nadváhu v předškolním věku, ji bude mít také v dospělosti. U starších dětí a adolescentů vzrůstá pravděpodobnost nadváhy pokračující do dospělosti až na 50 % (1). Obezita v dětství vede ke zvýšenému výskytu komplikujících nemocí (např. hypertenze (2), dyslipidémie, časný rozvoj aterosklerózy, kardiovaskulární choroby a ortopedické problémy). V dospělosti zvyšuje morbiditu i mortalitu, a to nejen nepřímo zvýšením rizika rozvoje obezity v pozdějším věku, ale i přímo jakožto nezávislý rizikový faktor výše uvedených chorob (3, 4). Již v časném dětství můžeme u obézních dětí zachytit metabolické změny, především dyslipidémii a známky inzulínové rezistence, které mohou vést až k rozvoji metabolického syndromu. Ovlivněn je také kardiovaskulární systém dítěte, značné procento dětí má arteriální hypertenzi a v dospělosti tromboembolickou chorobu. Již v dětství mohou vznikat cévní varikózní změny. U obézních pubertálních chlapců může docházet k hypogonadismu díky zvýšené aktivitě aromatázy konvertující androgeny na estrogeny. U dívek s těžším stupněm obezity bývá přítomen syndrom polycystických ovarií. Výrazné změny probíhají na skeletu, vzhledem ke zrychlenému metabolismu kostí u rostoucího dítěte. Dochází ke vzniku skoliózy, hrudní kyfózy a přetížení dolních končetin včetně vzniku artrotických změn (5). Obézní děti často trpí také psychickými a sociálními problémy, a to již od předškolního věku. Mimo jiné mívají zhoršené pocity psychického zdraví, nižší sebehodnocení, bývají vystaveny posměchu, trpí pocity méněcennosti, častěji se u nich vyskytuje deprese (6).

Jedinou možností jak zastavit epidemii obezity u dětí je prevence, neboť léčba bývá obtížná. Proto je nutné mít dobře fungující systém sloužící k dlouhodobému sledování prevalence obezity, jejího vývoje v čase a také faktorů, které ji ovlivňují. Pouze některé státy Evropy (mezi nimi Česká republika) monitorují výskyt obezity na národní úrovni. V České republice mají dlouholetou tradici antropologické výzkumy dětí a mládeže, a to již od roku 1895 (7). Srovnání na mezinárodní úrovni je v současné době složité, neboť chybí standardizované postupy. Proto v roce 2006 Regionální kancelář WHO pro Evropu zahájila projekt „Childhood Obesity Surveillance Initiative” (COSI) zaměřený na dlouhodobé monitorování vývoje nadváhy a obezity u dětí ve věku 6–9 let. Prvního kola tohoto projektu se zúčastnilo 13 evropských zemí (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Kypr, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Malta, Norsko, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko). V tomto článku prezentujeme data z české části studie se zaměřením na stravování a pohybovou aktivitu dětí ve školním prostředí i v rodině. 

Soubor dětí a použité a metody

Soubor tvořilo 1704 sedmiletých dětí (rozmezí 6,5–7,5 let), které byly během roku 2008 vyšetřeny svým dětským lékařem v rámci preventivní prohlídky či při návštěvě pro běžné onemocnění. Celkem se na studii podílelo 46 pediatrů. Nejprve rodiče podepsali informovaný souhlas s účastí dítěte ve studii. Poté bylo provedeno základní antropometrické měření (výška, hmotnost, obvod pasu a boků). Dále rodiče vyplnili dotazník týkající se životního stylu dítěte (pohybová aktivita, stravovací návyky) a socioekonomických charakteristik rodiny (vzdělání, zaměstnání a zdravotní stav rodičů, počet členů domácnosti, typ bydlení, místo bydliště, region apod.). Pediatr nebo pracovník Endokrinologického ústavu jakožto národního koordinačního centra kontaktoval ředitele či jiného zástupce školy a vyplnil dotazník zaměřený na školní prostředí. Zjišťovaly se možnosti stravování – školní jídelna, automaty na jídlo a nápoje včetně sortimentu, dostupnost ovoce a zeleniny, nabídka mléka a mléčných výrobků za dotovanou cenu, nabídka sladkostí a slaných pochutin ve škole, možnosti pohybové aktivity – v rámci vyučování, o přestávkách, sportovní kroužky a dále organizování projektů týkající se podpory zdravého životního stylu apod.

Data byla statisticky zpracována pomocí programu SIMCA firmy UMETRICS, Umeå. Byly použity tyto metody: vícerozměrná regrese s redukcí dimenzionality (obousměrná ortogonální projekce do latentní struktury) a ANOVA. 

Výsledky

Prevalence obezity u sedmiletých dětí v České republice v roce 2008 byla 5,4 % dívek a 8,2 % chlapců. Nadváhou či obezitou dohromady trpělo 12,7 % dívek a 15 % chlapců. Data byla vyhodnocena na základě českých referenčních údajů (V. celostátní antropologický výzkum (8)). Z analýzy dat získaných z dotazníků vyplněných rodiči týkajících se příjmu potravy dětí byla zjištěna statisticky významná asociace body mass indexu (BMI) s konzumací mléka. Čím častěji děti pijí nízkotučné mléko, tím mají větší BMI (graf 1). Naopak u plnotučného mléka je závislost opačná – častější konzumaci odpovídá nižší BMI (graf 2). V grafech 3 a 4 jsou uvedena data získaná ze školních dotazníků. Vidíme zde vztah BMI a dostupnosti (tj. zda mohou děti tyto nápoje získat ve škole, ať už ve školní jídelně či v nápojových automatech) studených nápojů bez cukru či dietních (light) nápojů. Pokud jsou tyto nápoje dostupné, je BMI vyšší. Korelace mezi BMI a množstvím času stráveného u televize či počítače, ať již ve všední den nebo o víkendech, nebyla statisticky významná, byl patrný pouze trend k vyššímu BMI při vyšším počtu hodin takto strávených.

Důležitým výsledkem je statisticky významný pozitivní vliv počtu projektů podporujících zdravý životní styl na hmotnost dětí. Děti, které navštěvovaly školy častěji organizující takovéto projekty, měly významně nižší BMI (graf 5).

Diskuze

Výsledky vyplývající ze zpracovaných dat jsou poměrně překvapivé. Očekávali jsme spíše asociaci nižších hodnot BMI s konzumací nízkotučného mléka a dostupností neslazených a dietních nápojů a naopak asociaci vyššího BMI s konzumací plnotučného mléka, jak je obvykle publikováno (9, 10), případně se u mladších dětí souvislost neprojeví, jak uvádí O’Connor (11). Výsledky zjištěné v naší studii lze vysvětlit tím, že podávání nízkotučného mléka a neslazených nápojů, tedy nápojů doporučovaných při redukčních dietách, je spíše důsledkem nadměrné hmotnosti než její příčinou. Je možné, že rodiče, případně i děti samy, dávají přednost nízkotučnému mléku před plnotučným, právě když dítě již problémy s váhou má. Ve věku 7 let je méně pravděpodobný pozitivní vliv vyšší konzumace tučnějšího mléka na BMI, který byl ukázán u dvouletých dětí (12).

Ve školách s větším procentem obézních dětí by se mohl uplatňovat obdobný přístup, kdy při uvědomění si stávajícího problému může vedení školy usilovat o zajištění nabídky neslazených a dietních nápojů s cílem napomoci úpravě hmotnosti dětí. Pozitivní korelace konzumace slazených nápojů s BMI dítěte byla opakovaně prokázána (13), v této studii jsme však tento vztah nepotvrdili, důvodem může být stahování slazených nápojů ze školních automatů. Vliv školního prostředí na dětskou obezitu se jeví jako zásadní. Jednou z důležitých strategií jak snížit příjem energie z nutričně chudých energeticky bohatých potravin je právě vyloučení slazených nápojů ze školních jídelen a automatů (14, 15).

Na rozdíl od řady autorů, kteří prokázali souvislost mezi časem stráveným u televize či počítače a BMI dětí (16, 17), my jsme pozorovali pouze tendenci k této závislosti. Skupina dětí, která ve volném čase nepracuje s počítačem nebo nesleduje televizi, měla nízkou četnost, možná proto zůstaly výsledky pod hranicí statistické významnosti.

Vztah počtu školních projektů zaměřených na zdravý životní styl s BMI sedmiletých dětí potvrzuje jejich důležitost a význam ve smyslu ovlivnění hmotnosti dětí a získání vhodných nutričních a pohybových návyků již v mladším školním věku.

Kromě životního stylu dítěte může mít na BMI vliv řada genetických a epigenetických faktorů, zejména časná postnatální výživa, která ovlivňuje jak vzrůst (18) tak množství tělesného tuku (19, 20). 

Závěr

Častější konzumace nízkotučného mléka a dostupnost neslazených a dietních nápojů ve škole je asociována s vyšším BMI, zatímco vyšší příjem plnotučného mléka je asociován s nižším BMI. Větší počet preventivních programů propagujících zdravý životní styl ve školách má příznivý vliv na hmotnost sedmiletých dětí v České republice. 

Zkratky

BMI    – body mass index

COSI   – Childhood Obesity Surveillance Initiative

WHO  – Světová zdravotnická organizace

Podpořeno grantem NS/9832-4 IGA MZ ČR.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Radka Braunerová, Ph.D.

Endokrinologický ústav, Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity

Národní 8, 116 94 Praha 1

fax: +420 224 905 325, e-mail: rbraunerova@endo.cz