#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Redukce abdominální obezity a kardiometabolických rizik u obézních adolescentů krátkodobým lázeňským redukčním programem


Authors: Petr Hlavatý;  Hana Zamrazilová;  Marie Kunešová;  Lenka Dušátková;  Barbora Sedláčková;  Vojtěch Hainer
Authors‘ workplace: Endokrinologický ústav Praha
Published in: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 537-541
Category: Original Article

Overview

Východisko.
Již u dětí a adolescentů je nadváha a obezita spojena s řadou metabolických a kardiovaskulárních komplikací. Závažnost obezity v dětském věku spočívá i v jejím častém přetrvávání do dospělosti. Obezita je významným časným rizikovým faktorem pro morbiditu a mortalitu v dospělosti. Cílem této studie bylo sledování změn vybraných antropometrických parametrů a kardiometabolických rizik u dospívajících s nadváhou a s obezitou během čtyřtýdenního lázeňského redukčního programu.

Metody a výsledky.
Do studie bylo zařazeno 342 adolescentů (121 chlapců, 221 dívek) ve věku 13,0–17,9 let (14,9 ± 1,4 let) s nadváhou nebo obezitou (BMI 30,1 ± 4,4), kteří podstoupili čtyřtýdenní lázeňský redukční program. Data jsou uváděna jako průměr ± SD. Byly sledovány antropometrické (tělesná výška a hmotnost, obvod pasu, sagitální abdominální rozměr, množství celkového a trunkálního tuku a stupeň zmnožení viscerálního tuku), klinické (krevní tlak) a biochemické (celkový, HDL- a LDL--cholesterol, triacylglyceroly, glykémie, inzulín) parametry. Vyšetření byla provedena na začátku redukčního programu a po 4 týdnech. Pro statistické vyhodnocení dat byla použita ANOVA. V odpovědi na redukční režim došlo u všech subjektů k signifikantnímu poklesu výchozí tělesné hmotnosti (-6,3 ± 2,3 %), procenta celkového tělesného (-2,7 ± 2,5 %) a trunkálního (-2,5 ± 1,5 %) tuku, stupně zmnožení viscerálního tělesného tuku (-2,1 ± 2,8), jakož i ke zmenšení obvodu pasu (-4,7 ± 3,2 cm) a sagitálního abdominálního rozměru (-1,0 ± 1,8 cm). Byly zaznamenány pozitivní změny v lipidovém spektru a pokles inzulínové rezistence zjišťované pomocí HOMA-IR indexu. Zároveň se významně snížil jak systolický, tak diastolický krevní tlak.

Závěry.
Krátkodobý redukční program vede u adolescentů k signifikantní redukci tělesné hmotnosti, trunkálního a viscerálního tuku a kardiometabolických rizik.

Klíčová slova:
obezita, kardiometabolická rizika, redukční program, viscerální tuk, trunkální tuk, obvod pasu, sagitální abdominální rozměr, adolescenti.

Úvod

Obezita je charakterizována zvýšeným podílem tukové tkáně v organismu. U dětí a adolescentů je spojena s řadou zdravotních problémů a je významným časným rizikovým faktorem morbidity a mortality v dospělosti (1–3). Závažnost obezity v dětském věku spočívá i v jejím častém přetrvávání do dospělosti. Až 80 % obézních dětí se stává obézními dospělými (4). Řada metabolických a kardiovaskulárních komplikací obezity je přítomna již u dětí a dospívajících. Nejčastější komplikací je inzulínová rezistence s hyperinzulinémií (5, 6). Dále jsou často přítomny kadiovaskulární komplikace (3, 7), dyslipidémie (8) a diabetes mellitus 2. typu (2, 9).

Podle 6. celostátního antropologického výzkumu z roku 2001 byla prevalence nadváhy u dětí ve věku 6–11 let 8,9 % u chlapců a 8,5 % u dívek. Obézních bylo 6,6 % chlapců a 5,6 % dívek (10). Z výsledků studie České obezitologické společnosti z roku 2005 vyplývá další nárůst nadváhy a obezity v dětské populaci. U dětí ve věku 6–12 let má nadváhu nebo je obézních 20 %, ve věkové skupině 13–17 let je to 11 % (11).

Pro diagnostiku nadváhy a obezity se nejčastěji využívá stanovení indexu tělesné hmotnosti (body mass index – BMI). Absolutní hodnoty BMI jsou však u dětí a dospívajících nižší než u dospělých a jsou závislé na věku a pohlaví. Proto se pro jejich interpretaci používají percentilové grafy (12, 13). K posouzení nadváhy a obezity jsou u dětí starších 5 let a u adolescentů využívány percentilové grafy BMI. Hodnoty mezi 90. až 97. percentilem jsou považovány za nadváhu, hodnoty nad 97. percentilem znamenají obezitu (14). Měření obvodu pasu (15) nebo posouzení poměru obvodu pas/výška (16) představují nejvhodnější a jednoduchý prostředek k diagnostice abdominální obezity.

Výsledky studií sledujících vliv krátkodobého redukčního programu u dospělých ukazují, že pokles tělesné hmotnosti o 5–10 % oproti výchozí hmotnosti je asociován s významným zlepšením kardiometabolických komplikací obezity. Tento úbytek hmotnosti vede ke zlepšení lipidového profilu (17, 18), úpravě parametrů glukózového metabolismu (19) a k poklesu krevního tlaku (20). Studie sledující vliv krátkodobého redukčního režimu u dětí prokázaly obdobné příznivé výsledky (21–23).

Léčba nadměrné hmotnosti u dětí spočívá především v úpravě stravovacích návyků a zvýšení pohybové aktivity. Cílem úpravy jídelníčku není výrazná redukce energetického příjmu, ale zejména úprava skladby stravy. Jde o omezení příjmu jídel typů fast-food, sladkostí, slazených nápojů a zvýšení příjmu zeleniny, celozrnných obilovin, polotučných mléčných výrobků, libového masa a ryb. K dosažení těchto změn se dobře uplatňují skupinové redukční kurzy, kterých se mají účastnit i rodiče, individuální terapie nebo krátkodobé lázeňské pobyty.

Cílem této studie bylo sledování změn vybraných antropometrických parametrů a kardiometabolických rizik u adolescentů s nadváhou a obezitou v odpověď na čtyřtýdenní lázeňský redukční program.

SOUBOR ADOLESCENTŮ A POUŽITÉ METODY

Sledovaný soubor

Do studie bylo zařazeno 342 adolescentů (121 chlapců, 221 dívek) ve věku 13,0–17,9, průměrný věk 14,9 let ± 1,4 (SD) s nadváhou nebo obezitou, průměrné BMI 30,1 kg/m2 ± 4,4 (SD), kteří podstoupili čtyřtýdenní lázeňský redukční program. Cílem programu byla úprava energetického příjmu dle nutričních doporučení pro jednotlivé věkové skupiny, omezení příjmu tuků (< 30 % energetického příjmu) a jednoduchých sacharidů, pravidelnost příjmu potravy (tři hlavní jídla a dvě svačiny denně). Dieta byla připravena pod dohledem nutričního terapeuta. Součástí redukčního režimu byla i pravidelná pohybová aktivita střední intenzity v trvání alespoň 4 hodiny denně a kognitivně behaviorální terapie.

Metodika

Klinická a biochemická vyšetření byla provedena na začátku redukčního programu a po 4 týdnech.

Klinická vyšetření

Tělesná hmotnost byla měřena pomocí bioimpedančního přístroje Tanita BC 418 MA (Tanita Corporation, Tokyo, Japan; přesnost 0,1 kg). Tělesná výška byla stanovena stadiometrem (přesnost 0,1 cm). Obvod pasu byl měřen pomocí krejčovského metru (přesnost 0,1 cm) v horizontální rovině uprostřed vzdálenosti mezi dolním okrajem žeber a horním okrajem kyčelní kosti. Sagitální abdominální rozměr (SAD) byl stanoven pomocí pelvimetru ve vzpřímené poloze změřením vzdálenosti mezi přední stěnou břišní a zády ve střední čáře v horizontální rovině ve výši L4/5.

Množství celkového tuku, trunkálního tuku a množství beztukové hmoty bylo měřeno pomocí bioimpedančního přístroje Tanita BC 418 MA (Tanita Corporation, Tokyo, Japan). Stupeň zmnožení viscerálního tuku byly stanoveny pomocí přístroje Tanita AB-140 ViScan (Tanita Corporation, Tokyo, Japan). Měření byla provedena dle doporučených postupů stanovených výrobcem se zvláštním zřetelem na zajištění adekvátní hydratace.

Krevní tlak byl měřen vsedě za klidových podmínek pomocí digitálního tlakoměru Omron i – C10 (Omron, Kyoto, Japan) s použitím odpovídající manžety. Měření bylo provedeno 2× a z naměřených hodnot byl vypočten průměr.

Biochemická vyšetření

Odběr krve byl proveden ráno, po minimálně 10 hodinách lačnění. Laboratorní vyšetření byla provedena v laboratoři Endokrinologického ústavu na přístrojích Integra 400+, Modular E170 a Cobas 6000 (Roche Diagnostics GmbH., Mannheim, Germany). Byly sledovány následující parametry: celkový cholesterol, HDL-cholesterol a LDL-cholesterol, triacylglyceroly, glykémie, inzulín, C-peptid. Inzulínová rezistence byla stanovena pomocí indexu HOMA-IR (24).

Statistická analýza

Pro statistické vyhodnocení dat byla použita ANOVA. Pro statistickou analýzu byl použit software Statgraphics Centurion XV (Statpoint Inc., Warrenton, Virginia, USA).

Výsledky

Základní charakteristika sledovaného souboru na začátku studie je uvedena v tabulce 1. Hodnota BMI u všech sledovaných subjektů byla v pásmu nadváhy nebo obezity, tedy nad 90. percentilem dle percentilového grafu. Rozdíl hodnot BMI u dívek a u chlapců nebyl statisticky významný. U dívek byly významně nižší hodnoty obvodu pasu, SAD, množství beztukové hmoty a stupně zmnožení viscerálního tuku stanovených pomocí bioimpedance. Naopak signifikantně vyšší hodnoty u dívek jsme naměřili u podílu celkového tělesného tuku i trunkálního tuku na tělesné hmotnosti. Změny sledovaných antropometrických a biochemických parametrů jsou uvedeny v tabulce 2. U všech subjektů došlo k signifikantnímu poklesu tělesné hmotnosti. Na tomto poklesu se nejvíce podílela redukce množství celkového tělesného tuku a tuku na trupu. Zároveň došlo k poklesu stupně zmnožení viscerálního tuku stanovené pomocí bioimpedance, obvodu pasu a SAD. U všech těchto sledovaných parametrů byl pokles signifikantně větší u chlapců než u dívek. Významnost změn byla u většiny parametrů zachována i po adjustaci na změnu hmotnosti. Ke ztrátě významnosti došlo u poklesu množství trunkálního a viscerálního tuku a u změny velikosti SAD. U hodnot beztukové hmoty stanovené pomocí bioimpedance jsme naměřili pouze minimální, statisticky nevýznamný pokles. Hodnoty však nepřekročily hranici významnosti ani při hodnocení celého sledovaného souboru, ani při hodnocení chlapců a dívek samostatně.

Table 1. Základní charakteristiky sledovaného souboru
Základní charakteristiky sledovaného souboru
p – diference mezi chlapci a dívkami; (NS) nevýznamné

Table 2. Změna antropometrických a biochemických ukazatelů po 4 týdenním redukčním programu
Změna antropometrických a biochemických ukazatelů po 4 týdenním redukčním programu
významnost změny * p < 0,001; § p < 0,05; (NS) nevýznamné + významná diference mezi chlapci a dívkami

V biochemických parametrech jsme zaznamenali významné změny v lipidovém spektru. Signifikantně se snížila hladina celkového cholesterolu, LDL i HDL cholesterolu a triacylglycerolů. U hodnot glykémie jsme nezaznamenali žádnou změnu, došlo však ke snížení hladiny inzulínu nalačno a k poklesu HOMA-IR indexu. V odpověď na redukční režim rovněž významně poklesly hodnoty systolického i diastolického krevního tlaku. Při sledování změn samostatně u chlapců a u dívek byl signifikantně nižší pokles v hodnotách celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triacylglycerolů u dívek. Intersexuální rozdíly ve změnách glykémie, inzulinémie, HOMA-IR a krevního tlaku nebyly významné. 

Diskuze

Krátkodobý lázeňský redukční program vedl u sledovaných adolescentů k signifikantní redukci tělesné hmotnosti. Z výsledků zároveň vyplývá, že na tomto poklesu se významně podílel zejména pokles celkového tělesného tuku z 34,1 % na 30,3 % u chlapců a z 38,5 % na 36,3 % u dívek. Pokles trunkálního tuku se podstatně podílel (ze 40 % u chlapců a 44 % u dívek) na poklesu celkového tuku.

S ohledem na kardiometabolická rizika obezity je však důležité hodnotit zejména množství viscerálního tuku (25, 26). Nedávná studie ukázala, že zvýšené množství viscerálního tuku je spojeno s porušenou citlivostí k působení inzulínu, zvýšením hladiny triacylglycerolů a snížením HDL cholesterolu (27). Přesné stanovení množství viscerálního tuku v běžné klinické praxi je však obtížné. Z běžných antropometrických metod lze k určení množství viscerálního tuku použít měření obvodu pasu nebo stanovení SAD. Tyto parametry významně korelují s hodnotami viscerálního tuku naměřenými jak pomocí CT, tak NMR (28–30). Tyto speciální zobrazovací metody poskytují velmi přesné výsledky, jejich využití je však určeno zejména pro výzkumné účely. V poslední době se však objevují i bioimpedanční přístroje, které umožňují stanovení množství viscerálního tuku (31–33).

V naší recentní studii jsme porovnávali u adolescentů hodnoty trunkálního a viscerálního tuku naměřené pomocí bioimpedančního přístroje ViScan a hodnoty naměřené duální rentgenovou absorpcimetrií a MRI. Bioimpedanční přístroj ViScan se ukázal jako spolehlivý nástroj pro posouzení množství trunkálního tuku. K posouzení jeho výhod oproti antropometrickým měřením v hodnocení viscerálního tuku u adolescentů je potřeba dalších studií (33). V této studii jsme naměřili statisticky významné poklesy jak v hodnotách obvodu pasu a SAD, tak i v redukci množství trunkálního tuku a množství viscerálního tuku měřeného pomocí přístroje ViScan. Pozorovaný pokles v parametrech charakterizujících abdominální obezitu byl významně vyšší u chlapců než u dívek. Možným vysvětlením je vyšší fyzická aktivita u chlapců než u dívek. Studie zaměřené na vliv tělesné aktivity ukazují, že tělesná aktivita může významně přispět k preferenčnímu snížení množství abdominálního tělesného tuku (34–36). Existuje několik studií zaměřených na pozitivní vliv snížení nadměrné hmotnosti u adolescentů. Výsledky jsou ovšem často hodnoceny pro obě pohlaví dohromady (21, 37, 38).

Nicméně nedávná studie Knöpfli et al., která sledovala vliv komplexního programu zahrnujícího kalorické omezení, každodenní fyzickou aktivitu a změny chování po dobu osmitýdenní hospitalizace, potvrdila naše výsledky. U chlapců byl prokázán větší úbytek hmotnosti i výraznější pokles celkového tělesného tuku v porovnání s dívkami (39). Podobné větší hmotnostní úbytky u chlapců byly popsány i ve studii sledující starší děti a adolescenty, kteří se účastnili táborů zaměřených na hubnutí (40).

Krátkodobý lázeňský redukční program vedl ke zlepšení citlivosti na inzulín. Došlo k poklesu inzulínu a HOMA-IR indexu, zatímco hodnoty glykémie nalačno zůstaly bez významné změny. Tato zlepšená citlivost k působení inzulínu může souviset se současným poklesem množství viscerálního tuku. Tento závěr je podpořen i studií u starších obézních mužů a žen, ve které vedl pokles viscerálního tuku ke zlepšení metabolismu glukózy a snížení rezistence vůči inzulínu (36). V naší studii byla redukce abdominální obezity spojená se zlepšením lipidového profilu, který zahrnoval snížení hladiny celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů. Zaznamenali jsme však i menší, přesto signifikantní pokles HDL- cholesterolu. Podobný pokles hladiny HDL-cholesterolu bývá popisován u krátkodobých redukčních režimů, při dlouhodobém udržení dosažených úbytků hmotnosti hladiny HDL- cholesterolu stoupají na původní hodnoty (41). Podstatné snížení BMI a obvodu pasu provázené zlepšením lipidového profilu a citlivosti k inzulínu, které jsme zaznamenali v naší studii, bylo prokázáno i ve studii obézních dospívajících chlapců po dvouměsíčním programu kombinujícím mírnou fyzickou aktivitu a dietní omezení (42).

Úbytek hmotnosti doprovázený snížením množství viscerálního tuku a kardiometabolických rizik během krátkodobého redukčního programu je nepochybným závěrem naší studie. Udržení dosaženého poklesu hmotnosti, změn chování a zdravotních dopadů je ovšem potřeba sledovat v dalších dlouhodobých studiích. Je však zřejmé, že dlouhodobé udržení úbytku hmotnosti dosažené během krátkodobého redukčního programu není možné bez pomoci rodiny, školy a skupinově orientovaných programů.

Závěr

Naše studie hodnotila účinnost čtyřtýdenního lázeňského redukčního programu, který zahrnoval dietu s nízkým obsahem tuků, pravidelnou fyzickou aktivitu a kognitivně behaviorální terapii. Prokázali jsme, že i krátkodobý redukční program vede nejen k signifikantnímu poklesu tělesné hmotnosti, ale také k redukci abdominální obezity a s ní souvisejících kardiometabolických rizik.

Zkratky

BMI           – index tělesné hmotnosti (body mass index)

CT             – počítačová tomografie (computed tomography)

HDL          – lipoproteiny o vysoké hustotě (high-density lipoproteins)

HOMA-IR  – homeostatic model assessment (insulin resistance)

LDL           – lipoproteiny o nízké hustotě (low-density lipoproteins)

NMR          – magnetická rezonance (magnetic resonance imaging)

SAD           – sagitální abdominální rozměr (sagital abdominal diameter)

Podpořeno grantem č. CZ0123 z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu.

Poděkování: MUDr. R. Dudkovi, Odborný léčebný ústav Metylovice; MUDr. L. Vašíčkové, Léčebna Dr. L. Filipa, Poděbrady; MUDr. H. Maršálkové, Olivova dětská léčebna, Říčany; MUDr. L. Šuglové, Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, Luže - Košumberk; MUDr. J. Kotkovi, Státní léčebné lázně Bludov; MUDr. K. Bednaříkové, Jihomoravské dětské centrum specializované zdravotní péče, Křetín; MUDr. J. Virčíkové, Lázeňská léčebna Mánes, Karlovy Vary; Mgr. R. Poděbradské, Lázně Dolní Lipová

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Petr Hlavatý

Oddělení obezitologie, Endokrinologický ústav

Národní 8, 116 94 Praha 1

fax: +420 224 905 105, e-mail: phlavaty@endo.cz


Sources

1. Daniels, S. The consequences of childhood overweight and obesity. Future Child 2006; 16: 47–67.

2. Weiss R, Dziura J, Burgert TS, et al. Obesity and the Metabolic Syndrome in Children and Adolescents. N Engl J Med 2004; 350: 2362–2374.

3. Cali AMG, Caprio S. Obesity in children and adolescents. J Clin Endocrinol Metab 2008; 93: S31–S36.

4. Serdula MK, Ivery D, Coates RJ, et al. Do obese children become obese adults? A review of the literature. Prev Med 1993; 22: 167–177.

5. Caprio S. Insulin resistance in childhood obesity. J. Pediatr. Endocrinol. Metab 2002; 15(Suppl 1): 487–492.

6. Lee JM, Okumura MJ, Davis MM, et al. Prevalence and determinants of insulin resistance among US adolescents. A population-based study. Diabetes Care 2006; 29: 2427–2432.

7. Berenson GS, Srinivasan SR, Bao W, et al. Association between multiple cardiovascular risk factors and atherosclerosis in children and young adults. N Engl J Med 1998; 338: 1650–1655.

8. Freedman DS, Dietz WH, Srinivasan SR, et al. The relation of overweight to cardiovascular risk factors among children and adolescents: the Bogalusa Heart Study. Pediatrics 1999; 103: 1175–1182.

9. Kaufman FR. Type 2 diabetes mellitus in children and youth: a new epidemic. J Pediatr Endocrinol Metab 2002; 15(Suppl 2): 737–744.

10. Bláha P, Vignerová J, Riedlová J, et al. VI. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže. Čes.-slov. Pediat. 2003; 58: 766–770.

11. Kunešová M, Hainer V. Životní styl a obezita v ČR. STEM/MARK a.s., 2006.

12. Reilly JJ. Diagnostic accuracy of the BMI for age in paediatrics. Int J Obes 2006; 30: 595–597.

13. Must A, Anderson SE. Body mass index in children and adolescents: considerations for population-based applications. Int J Obes 2006; 30: 590–594.

14. Lisá L, Kytnarová J, Stožický F, et al. Doporučený postup prevence a léčby dětské obezity. DMEV 2008; 3: 140–144.

15. McCarthy HD, Ellis SM, Cole TJ. Central overweight and obesity in British youth aged 11-16 years: cross sectional surveys of waist circumference. Br Med J 2003; 326: 624–627.

16. Reilly JJ, Kelly J, Wilson DC. Accuracy of simple clinical and epidemiological definitions of childhood obesity: systematic review and evidence appraisal. Obes Rev 2010 (Epub ahead of print).

17. Brook RD, Bard RL, Glazewski L, et al. Effect of short-term weight loss on the metabolic syndrome and conduit vascular endothelial function in overweight adults. Am J Cardiol 2004; 93: 1012–1016.

18. Noakes M, Clifton PM. Weight loss and plasma lipids. Curr Opin Lipidol 2000; 11: 65–70.

19. Racette SB, Weiss EP, Hickner RC, et al. Modest weight loss improves insulin action in obese African Americans. Metabolism 2005; 54: 960–965.

20. Bihan H, Takbou K, Cohen R, et al. Impact of short-duration lifestyle intervention in collaboration with general practitioners in patients with the metabolic syndrome. Diabetes Metab 2009; 35: 185–191.

21. Kirk S, Zeller M, Claytor R, et al. The relationship of health outcomes to improvement in BMI in children and adolescents. Obes Res 2005; 13: 876–882.

22. Reinehr T, Andler W. Changes in the atherogenic risk factor profile according to degree of weight loss. Arch Dis Child 2004; 89: 419–422.

23. Sung RY, Yu CW, Chang SK, et al. Effects of dietary intervention and strength training on blood lipid level in obese children. Arch Dis Child 2002; 86: 407–410.

24. Matthews DR, Hosker JP, Rudenski AS, et al. Homeostasis model assessment: insulin resistance and beta-cell function from fasting plasma glucose and insulin concentrations in man. Diabetologia 1985; 28: 412–419

25. Ho TF. Cardiovascular risks associated with obesity in children and adolescents. Ann Med Singapore 2009; 38: 48–49.

26. Kim JA, Park HS. Association of abdominal fat distribution and cardiometabolic risk factors among obese Korean adolescents. Diabetes Metab 2008; 34: 126–130.

27. Taksali SE, Caprio S, Dziura J, et al. High visceral and low abdominal subcutaneous fat stores in the obese adolescent. A determinant of an adverse metabolic phenotype. Diabetes 2008; 57: 367–371.

28. Sampaio LR, Simões EJ, Assis AM, et al. Validity and reliability of the sagittal abdominal diameter as a predictor abdominal fat. Arq Bras Endocrinol Metabol 2007; 51: 980–986.

29. Zamboni M, Turcato E, Armellini F, et al. Sagittal abdominal diameter as a practical predictor of visceral fat. Int J Obes Relat Metab Disord 1998; 22: 655–660.

30. Brambilla P, Bedogni G, Moreno LA, et al. Crossvalidation of anthropometry against magnetic resonance imaging for the assessment of visceral and subcutaneous adipose tissue in children. Int J Obes 2006; 30: 23–30.

31. Ryo M, Maeda K, Onda T, et al. A new simple method for the measurement of visceral fat accumulation by bioelectrical impedance. Diabetes Care 2005; 28: 451–453.

32. Nagai M, Komiya H, Mori Y, et al. Development of a new method for estimating visceral fat area with multi-frequency bioelectrical impedance. Tokohu J Exp Med 2008; 214: 105–112.

33. Zamrazilová H, Hlavatý P, Dušátková L, et al. Nová jednoduchá metoda stanovení viscerálního a trunkálního tuku pomocí bioelektrické impedance: Srovnání s magnetickou rezonancí a duální rentgenovou absorpcimetrií u českých adolescentů. Čas Lék Čes 2010; 149: 417–422.

34. Irwin ML, Yasui Y, Ulrich CM, et al. Effect of exercise on total and intra-abdominal body fat in postmenopausal women: a randomized controlled trial. JAMA 2003; 289: 323–330.

35. Irving BA, Davis CK, Brock DW, et al. Effect of exercise training intensity on abdominal visceral fat and body composition. Med Sci Sports Exerc 2008; 40: 1863–1872.

36. O’Leary VB, Marchetti CM, Krishnan RK, et al. Exercise-induced reversal of insulin resistance in obese elderly is associated with reduced visceral fat. J Appl Physiol 2006; 100: 1584–1589.

37. Wabitsch M, Braun U, Heinze E, et al. Body composition in 5-18-y-old obese children and adolescents before and after weight reduction as assessed by deuterium dilution and bioelectrical impedance analysis. Am J Clin Nutr 1996, 64: 1–6.

38. Wabitsch M, Hauner H, Heinze E, et al. Body-fat distribution and changes in the atherogenic risk-factor profile in obese adolescent girls during weight reduction. Am J Clin Nutr. 1994, 60: 54–60.

39. Knöpfli BH, Radtke T, Lehmann M, et al. Effects of a multidisciplinary inpatient intervention on body composition, aerobic fitness, and quality of life in severely obese girls and boys. J Adolesc Health 2008; 42: 119–127.

40. Huelsing J, Kanafani N, Mao J, et al. Camp jump start: effects of a residential summer weight-loss camp for older children and adolescents. Pediatrics 2010; 125: 884–890.

41. Noakes M, Clifton PM. Weight loss and plasma lipids. Curr Opin Lipidol 2000; 11: 65–70.

42. Ben Ounis O, Elloumi M, Ben Chiekh I, et al. Effects of two-month physical-endurance and diet-restriction programmes on lipid profiles and insulin resistance in obese adolescent boys. Diabetes Metab 2008; 34: 595–600.

Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental Hygienist
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#