Informační hodnota průkazu antiborreliových protilátek u zdravých dárců krve a rizikové skupiny populace

Overview

Východisko.
Geografické diference jednotlivých druhů klíšťat a variantní kmeny borrelií znesnadňují komparaci zkušeností domácích se zahraničními. Autoři se pokusili některé literární informace podpořit vlastním pozorováním a uspořádali studii zaměřenou na stanovení antiborreliových (AB) protilátek ve vybraných populačních vzorcích.

Cílem práce bylo zjistit a statisticky zhodnotit :
a) rozdíl v rozložení hodnot hladin AB v souboru probandů z rizikového a nerizikového prostředí (šumavští lesní dělníci a pražští dárci krve) metodou ELISA, b) četnost kousnutí klíštětem v rizikové a nerizikové skupině, c) určit a statisticky zhodnotit četnost probandů se zvýšenou hodnotou hladin antiborreliových protilátek v domácí populaci metodou ELISA a četnost probandů s nenormální hodnotou metodou Western blot (WB). 

Metody a výsledky.
Ve skupině pražských dárců krve (kontrolní skupina) bylo vyšetřeno celkem 200 probandů, z toho 100 mužů a 100 žen.V rizikové skupině jsme vyšetřili celkem 71 probandů ze šumavského polesí, z toho bylo 39 mužů a 32 žen. Krevní vzorky byly vyšetřeny v Národní referenční laboratoři pro lymeskou borreliózu. U všech vzorků byla použita metoda ELISA NRLB KC 90. Ke konfirmaci byla použita metoda Western blot. 

Závěry. Na základě písemnictví z Evropy a USA lze zobecnit i přes některé naše zkušenosti:
1. regionální rozdíly nejsou významné, pokud nejde o vysoce riziková teritoria či „profesionální expozici“; 2. není významný rozdíl mezi muži a ženami; 3. je třeba značné obezřetnosti při srovnávání kontrolní a rizikové skupiny; podmínkou takové komparace je přesné definování charakteristik obou skupin. 

Klíčová slova:
klíště, kmeny borrelií, antiborreliové protilátky.