AKUTNÍ RESPIRAČNÍ DISTRESS SYNDROM

Akutní respirační distress syndrom (ARDS) představuje široký pojem, označující těžké respirační selhání různéetiologie, dosahující vysoké morbidity, mortality (50 - 70 %), a vyžadující značné ekonomické prostředky. Základnípatogenezí ARDS, bez ohledu na jeho etiologii, je systémová zánětlivá odpověď vedoucí k zánětlivému postiženíobou plic, způsobující difuzní alveolární a endoteliální poškození spojené se zvýšenou plicní kapilární permeabilitoua nadměrnou akumulací extravaskulární plicní vody. Syndrom je často spojen se sepsí a multiorgánovým selháváním.Klinický obraz zahrnuje progresivní hypoxémii, radiografické známky plicního edému, sníženou plicní poddajnosta plicní hypertenzi. Přes výrazné vědecké a technologické pokroky v oblasti intenzivní medicíny zatím neexistujespecifický lék pro ARDS a jeho léčba zůstává léčbou podpůrnou. Terapeutickým cílem je odstranění vyvolávajícípříčiny, zajištění dostatečné výměny plynů, udržení tkáňové oxygenace a prevence iatrogenního poškození plicníhoparenchymu volbou vhodného režimu umělé plicní ventilace. Bylo již vyvinuto mnoho nových specifickýchléčebných strategií, většina z nich však vyžaduje další vědecké zhodnocení. Článek zahrnuje definici syndromu,sumarizuje základní poznatky o jeho patogenezi a patofyziologii, a diskutuje současný koncept léčebných možností.

Klíčová slova:
akutní respirační distress syndrom, akutní plicní postižení, respirační selhání, systémová zánětliváodpověď, umělá plicní ventilace.