IMUNIZACE PROTI LYMESKÉ BORELIÓZE -PRVNÍ ZKUŠENOSTI

Trvalý vzestup počtu nemocných lymeskou boreliózou, chronicita některých forem, ale především problematickýefekt kauzální léčby vedly k akceleraci úsilí v přípravě účinné vakcinace. Autoři rekapitulují recentní poznatkys očkováním v USA a v Evropě. Ve Spojených státech proběhly v letech 1994 - 1997 dvě studie zahrnující více než20 000 probandů. U jedné z nich, koordinované Steerem (10 936 probandů) během prvního roku po dvou aplikacíchočkovací látky onemocnělo 22 osob ze skupiny očkovaných a 43 osob ze skupiny placebové. Účinnost vakcíny byla49%. Během druhého roku, po třetí aplikaci, onemocnělo prokazatelně 16 očkovaných a 66 osob ze skupiny, kdebylo podáno placebo. Účinnost vakcíny byla 76%. Její aplikace byla spojena s mírnou až středně těžkou lokální nebosystémovou reakcí trvající 3 dny.V další studii koordinované Sigalem (10 305 probandů) byla účinnost vakcíny v prvém roce u celého souboru68%, v druhém roce 92%. V obou studiích se prokázala vakcína jako bezpečná a účinná v prevenci lymeskéboreliózy.V kontextu těchto dvojitě slepých a především rozsáhlých dlouhodobých studií mají evropské výsledky prezen-tované poprvé lékařské veřejnosti ve Vídní v září 1998 jen orientační výpovědní hodnotu. Vakcinace byla zajišťovánarekombinanční polyvalentní vakcínou na bázi lipoproteinu OspC izolovaného z Borrelia burgdorferi sensu lato, lečpouze na 80 dobrovolnících z Alandských ostrovů.

Klíčová slova:
lymeská choroba, očkování, polyvalentní vakcína, lipoprotein OspC.