CORD: COmparsi on of Recommended Doses of ACE inhibitors and angi otensin II receptor blockers.
Porovnání doporučených dávek ACE inhibitorů a antagonistů receptoru angi otensinu II.

English version

Authors: J. Špinar ¹; J. Vítovec ²; M. Souček ³; L. Dušek ⁴; T. Pavlík For The Cord Investigators ⁴
Authors‘ workplace: Department of Internal Cardiology Medicine Medical Faculty, Masaryk University and Faculty Hospital in Brno – Institution of Adult Age Medicine Brno, Czech Republic, head Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC ¹; First Department of Internal Medicine – Cardioangiology, Medical Faculty, Masaryk University and St. Anne’s Faculty Hospital Brno, Brno, Czech Republic, head Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC ²; Second Department of Internal Medicine Medical Faculty, Masaryk University and St. Anne’s Faculty Hospital Brno, Czech Republic, head prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. ³; Institute of Biostatistics and Analysis of Faculty of Medicine, Medical Faculty, Masaryk University, Brno, Czech Republic, head Assoc. Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Dr. ⁴
Published in: Vnitř Lék 2009; 55(5): 481-488
Category: Original Contributions

Overview

Cíle:
Studie CORD testovaly použití přípravků ramipril a losartan u pacientů s hypertenzí.

Pacienti a metodologie:
CORD IA byla zaměřena na přechod z léčby inhibitorem angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI) na léčbu antagonistou receptoru angiotensinu II (ARB) – losartanem. Do studie bylo zařazeno 4 016 pacientů s krevním tlakem (TK) < 160/ 100 mm Hg léčených ACEI po dobu > 3 měsíce. Průměrný věk byl 62,6 let a 53,1 % pacientů byly ženy. Pacienti ukončili léčbu ACEI a začali užívat losartan 50 mg jednou denně. TK, tepová frekvence, biochemie, krevní obraz a EKG byly měřeny v den 1 a dále měsíc 1, 3, 6 a 12. Pokud byl po 1 a více měsících léčby TK ≥ 140/ 90 mm Hg, byla dávka losartanu zvýšena na 100 mg. Po měsíci léčby se TK snížil ze 147,4 ± 14,8/ 87,7 ± 9,3 mm Hg na 139,7 ± 11,8/ 83,0 ± 9,3 mm Hg (p < 0,001) a po 1 roce léčby na 133,7 ± 11,3/ 79,1 ± 7,06 mm Hg (p < 0,001). V průběhu léčby nedošlo k nárůstu výskytu nežádoucích účinků a nebyly zaznamenány žádné změny v plazmatických hladinách sodíku, hořčíku, urey ani kreatininu. Studie CORD IB srovnávala ramipril a losartan. Do studie bylo zařazeno 3 813 pacientů s TK ≥ 140/ 90 mm Hg, kteří nebyli léčeni ani ACEI, ani ARB. Průměrný věk byl 60,5 ± 12,2 let a 50,5 % pacientů byly ženy. Pacienti byly randomizováni do skupiny užívající ramipril 5 mg (n = 1 926) nebo losartan 50 mg (n = 1 887). Pokud byl TK po 1 měsíci ≥ 140/ 90 mm Hg, byla dávka zdvojnásobena. Pokud byl TK po 3 měsících stále ≥ 140/ 90 mm Hg, bylo přidáno další antihypertenzivum, obvykle thiazidové diuretikum.

Výsledky:
Ve skupině užívající ramipril došlo po 1 roce léčby ke snížení TK ze 155,9 ± 13,1/ 93,0 ± 8,9 mm Hg na 134,1 ± 11,2/ 81,5 ± 6,8 mm Hg (p < 0,001) a ve skupině léčené losartanem ze 156,5 ± 13,1/ 93,4 ± 8,8 na 134,55 ± 11,3/ 80,16 ± 6,6 mm Hg (p < 0,001). Mezi skupinami nebyly zjištěny žádné významné rozdíly. Bylo zjištěno mírné zvýšení plazmatických hladin draslíku (0,2 mmol v obou skupinách) a urey (0,3 mmol v obo u skupinách), nicméně žádné změny plazmatických hladin kreatininu. Bylo zjištěno mírné, statisticky nevýznamné snížení plazmatických hladin kyseliny močové (z 325,5 na 320,7 μmol/ l ve skupině s ramiprilem a z 321,6 na 318,3 μmol/ l ve skupině s losartanem) a mírné snížení plazmatických hladin glukózy a triglyceridů (0,2 mmol/ l u obo u parametrů v obou skupinách). Nebyly zjištěny žádné závažné nežádoucí příhody, avšak suchý kašel byl 8krát častější ve skupině léčené ramiprilem.

Závěr:
Studie CORD IA potvrdila, že změna z ACEI na losartan je bezpečná a účinná. Titrace dávky směrem nahoru nebo přidání diuretika přináší dobrou kontrolu TK u většiny pacientů (2/ 3). Studie CORD IB prokázala, že mezi přípravky ramipril a losartan není rozdíl v účinnosti s ohledem na snižování TK; u obou přípravků byl navíc zjištěn stejně silný trend směrem ke zlepšení metabolických parametrů, jako jsou glykemie, triglyceridemie a hladiny kyseliny močové. Suchý kašel byl častější po ACEI.

Klíčová slova:
hypertenze – izolovaná systolická hypertenze – ramipril – losartan – metabolické parametry – kašel

Sources

1. Mancia G, De Backer G, Dominiczak A et al. 2007 Guidelines for the Management of Arterial Hypertension: The Task Force for the Management of Arterial Hypertension of the European Society of Hypertension (ESH) and of the European Society of Cardiology (ESC). J Hypertension 2007; 25: 1105–1187.

2. Dahlöf B, Devereux RB, Kjeldsen SE et al. LIFE Study Group. Cardiovascular morbidity and mortality in the Losartan Intervention For Endpoint reduction in hypertension study (LIFE): a randomised trial against atenolol. Lancet 2002; 359: 995–1003.

3. Sever PS, Dahlöf B, Poulter NF et al. ASCOT investigators. Prevention of coronary and stroke events with atorvastatin in hypertensive patients who have average or lower-than-average cholesterol concentrations, in the Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial-Lipid Lowering Arm (ASCOT-LLA): a multicentre randomised controlled trial. Lancet 2003; 361: 1149–1158.

4. Poulter NR, Wedel H, Dahlöf B et al. ASCOT investigators. Role of blood pressure and other variables in the differential cardiovascular event rate noted in the Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial-Blood Pressure Lowering Arm (ASCOT-BPLA). Lancet 2005; 366: 907–913.

5. Julius S, Kjeldsen SE, Weber M et al. Outcomes in hypertensive patients at high cardiovascular risk treated with regimens based on valsartan or amlodipine: the VALUE randomised trial. Lancet 2004; 363: 2022–2031.

6. The ALLHAT Officers and Coordinators for the ALLHAT Collaborative Research Group. Major outcomes in high‑risk hypertensive patients randomised to angiotensin‑converting enzyme inhibitor or calcium channel blocker vs diuretic; the Antihypertensive and Lipid Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial (ALLHAT). JAMA 2002; 288: 2981–2997.

7. The SOLVD investigators. Effect of enalapril on survival in patients with reduced left ventricular ejection fractions and heart failure. N Engl J Med 1991; 325: 293–302.

8. Pfeffer MA, Braunwald E, Moyé LA et al. Effect of captopril on mortality and morbidity in patients with left ventricular dysfunction after myocardial infarction. Results of the survival and ventricular enlargement study. The SAVE investigators. N Engl J Med 1992; 327: 669–677.

9. Flather MD, Yusuf S, Køber L et al. Long term ACE‑inhibitor therapy in patients with heart failure or left-ventricular dysfunction: a systematic overview of data from individual patients. ACE-Inhibitor Myocardial Infarction Collaborative Group. Lancet 2000; 355: 1575–1581.

10. Pfeffer MA, Domanski M, Rosenberg Y et al. Prevention of events with angiotensin‑converting enzyme inhibition (the PEACE study design). Prevention of Events with Angiotensin‑Converting Enzyme Inhibition. Am J Cardiol 1998; 82: 25H–30H.

11. Pitt B. ACE inhibitors for patients with vascular disease without left ventricular dysfunction – may they rest in peace? N Engl J Med 2004; 351: 2115–2117.

12. Yusuf S, Sleight P, Pogue J et al. Effects of an angiotensin‑converting‑enzyme inhibitor, ramipril, on cardiovascular events in high‑risk patients. The Heart Outcomes Prevention Evaluation Study Investigators. N Engl J Med 2000; 342: 145–153.

13. Pitt B, Segal R, Martinez FA et al. Randomised trial of losartan versus captopril in patients over 65 with heart failure (Evaluation of Losartan in the Elderly study, ELITE). Lancet 1997; 349: 747–752.

14. Pitt B, Poole-Wilson PA, Segal R et al. Effect of losartan compared with captopril on mortality in patients with symptomatic heart failure: randomized trial: the Losartan Heart Failure Survival Study ELITE II. Lancet 2000; 355: 1582–1587.

15. Cohn JN, Tognoni G. Valsartan Heart Failure Trial Investigators. A randomized trial of the angiotensin‑receptor blocker valsartan in chronic heart failure. N Engl J Med 2001; 345: 1667–1675.

16. Dickstein K, Kjekshus J. OPTIMAAL Study Group. Effects of losartan and captopril on mortality and morbidity in high‑risk patients after acute myocardial infarction: the OPTIMAAL randomised trial. Optimal Trial in Myocardial Infarction with Angiotensin II Antagonist Losartan. Lancet 2002; 360: 752–760.

17. Pfeffer MA, McMurray JJV, Velazquez EJ et al. VALIANT Investigators. Valsartan, captopril, or both in myocardial infarction complicated by heart failure, left ventricular dysfunction, or both. N Engl J Med 2003; 349: 1893–1906.

18. Vidt DG. Telmisartan, ramipril, or both in patients at high risk for vascular events. N Engl J Med 2008; 358: 1547–1559.

19. Spinar J, Vitovec J, Spinarova L et al. A comparison of intervention with losartan or captopril in acute myocardial infarction. Eur J Heart Fail 2000; 2: 91–100.

20. Spinar J, Vitovec J, Pluhacek L et al. First dose hypotension after angiotensin converting enzyme inhibitor captopril and angiotensin II blocker losartan in patients with acute myocardial infarction. Int J Cardiol 2000; 75: 197–204.

21. Fox KM. The EURopean trial On reduction of cardiac events with Perindopril in stable coronary Artery disease investigators. Efficacy of perindopril in reduction of cardiovascular events among patients with stable coronary artery disease: randomised, double-blind, placebo-controlled, multicenter trial (the EUROPA study). Lancet 2003; 362: 782–788.

22. Pepine CJ, Handberg EM, Cooper-DeHoff RM et al. A calcium antagonist vs a non‑calcium antagonist hypertension treatment strategy for patients with coronary artery disease. The International Verapamil-Trandolapril Study (INVEST): a randomized controlled trial. JAMA 2003; 290: 2805–2816.

23. Nissen SE, Tuzcu EM, Libby P et al. CAMELOT investigators. Effect of antihypertensive agents on cardiovascular events in patients with coronary disease and normal blood pressure: the CAMELOT study: a randomized controlled trial. JAMA 2004; 292: 2217–2225.

24. Bakris G, Molitch M, Hewkin A et al. Differences in glucose tolerance between fixed‑dose antihypertensive drug combinations in people with metabolic syndrome. Diabetes Care 2006; 29: 2592–2597.

25. Dahlöf B, Anderson DR, Arora V et al. Aliskiren, a direct renin inhibitor, provides antihypertensive efficacy and excellent tolerability independent of age or gender in patients with hypertension. J Clin Hypertens 2007; 9 (Suppl A): A157–A376.

26. Mancia G, Seravalle G, Grassi G. Systolic blood pressure: an underestimated cardiovascular risk factor. J Hypertens Suppl 2002; 20: S21–S27.

27. Benetos A, Zureik M, Morcet J et al. A decrease in diastolic blood pressure combined with an increase in systolic blood pressure is associated with a higher cardiovascular mortality in men. J Am Coll Cardiol 2000; 35: 673–680.

28. Waeber B, Mourad JJ. Targeting systolic blood pressure: the key to controlling combined systolic/diastolic hypertension. Am J Hypertens 2006; 19: 985–986.

29. Blacher J, Staessen JA, Girerd X et al. Pulse pressure not mean pressure determines cardiovascular risk in elderly hypertensive patients. Arch Intern Med 2000; 160: 1085–1089.

30. Staessen JA, Gasowski J, Wang JG et al. Risk of untreated and treated isolated systolic hypertension in the elderly: meta‑analysis of outcome trials. Lancet 2000; 355: 865–872.

31. Turnbull F, Neal B, Pfeffer M et al. Blood Pressure Lowering Treatment Trialists Collaboration. Blood pressure‑dependent and independent effects of agents that inhibit the renin‑angiotensin system. J Hypertens 2007; 25: 951–958.

32. Veronesi M, Cicero AF, Prandin MG et al. A prospective evaluation of persistence on antihypertensive treatment with different antihypertensive drugs in clinical practice. Vasc Health Risk Manag 2007; 3: 999–1005.