Potřeby starších křehkých lidí v nemocniční péči v kontextu modelu podpůrné péče – recenze publikované integrativní přehledové studie

Autoři studie a článku „Supportive care for older people with frailty in hospital“(1) identifikovali relevantní teorie a důkazy formou integrativní přehledové studie. Jejich projekt byl podpořen post-doktorandským výzkumným studiem Národního ústavu pro výzkum v oblasti zdraví v Anglii (Ref:PDF-2012-05-152). Výsledná zjištění a modely podpůrné péče by mohly sloužit i jako východisko pro zlepšení kvality péče o starší křehké pacienty v našich nemocnicích.

Úvod

Stárnutí populace a rostoucí počty starších křehkých osob v nemocnicích, by měly být výzvou ke zlepšení péče o tyto nemocné. Zdravotnická zařízení s akutní lůžkovou péčí by se proto měla cíleně zaměřit na zajištění specifických potřeb chronicky nemocných osob s cílem zajistit co možná nejlepší péči. Syndrom frailty významně ovlivňuje život člověka, jeho fyzické a psychické potřeby a potřebu sociální podpory. Péči o tuto skupinu nemocných zatím nelze považovat za optimální. Ve snaze se postarat o tyto nemocné lépe je kladen důraz na tzv. „podpůrnou péči“. Ta by měla překlenout mezeru mezi kurativní léčbou a paliativní péči. Podpůrná péče je přístupem, který zahrnuje multidisciplinární a holistickou péči, je zaměřena na intervence starších lidí, zejména těch, kteří vykazují syndrom frailty. Podpůrná péče směřuje k individuálním potřebám, možnostem a sociálním vazbám jednotlivce.

Autoři studie popisují základní informace a skutečnosti problematiky péče o starší křehké pacienty. Uvedená data vycházejí z relevantní literatury a článků autorů zabývajících se touto problematikou. Zároveň tímto ve svém příspěvku identifikují země, jež podpůrnou péči aplikují. Zdůrazňují, že poskytovat péči starším křehkým osobám je v systémech zdravotní péče i na mezinárodní úrovni velkou výzvou. Uvádí hlavní důvody toho, proč je dobré podpůrnou péči poskytovat. Mezi tyto výhody patří zohlednění křehkosti osob v podmínkách nemocniční péče, koordinované hodnocení a plánování péče zaměřené na individualitu člověka. Dalším důležitým krokem je zajistit dostatek kvalifikovaného personálu. Významnou roli hraje strategie řešení obav a nejistot pacientů a jejich rodin. Ty se týkají plánování budoucí péče a starosti z náhlých změn zdravotního stavu nemocného. Upozorňují na to, že je třeba také zajistit bezpečnost pacientů a minimalizovat jejich rizika. To se týká zejména pádů, vzniku dekubitů a dalších problémů vycházejících ze snížené fyzické kapacity pacienta. Někteří z citovaných autorů uvádějí, že je důležité zlepšit kontinuitu změn péče a to zejména v situacích, kdy je pacient vystavován častým změnám pobytem v různých zdravotnických zařízeních, překlady a předáváním do péče.

Cíle a metody studie

Cílem studie bylo identifikovat a integrovat takové poznatky, které by byly použitelné pro vytvoření základního rámce opatření podporujících péči o starší křehké osoby v nemocniční péči. Výzkum byl zároveň začleněn do rozsáhlejší studie zkoumání podpůrné péče v anglických nemocnicích. Hlavní výzkumnou otázkou bylo: Jaké jsou základní složky podpůrné péče a jak mohou být aplikovány na starší křehké osoby? Autoři studie chtěli získaných teoretických poznatků využít v reálné praxi se snahou zlepšit péči o tuto skupinu pacientů.

Studie byla zpracována metodou popsanou autory Whittemore a Knafl (2005). Hlavním kritériem vyhledávání byl pojem „podpůrné péče“(„supportive care“), zařazeny byly práce v anglickém jazyce publikované v období od ledna 1990 do prosince roku 2015. Důvodem volby počátečního roku byl ten fakt, že od tohoto data se v literatuře objevuje pojem podpůrné péče. Kritériem pro zařazení byly články zaměřené na koncepci podpůrné péče definovanou jako multidisciplinární a holistickou péči s dosažením nejlepší možné kvality života. Dále články informující o neuspokojených potřebách a názory zaměstnanců na péči o starší křehké osoby. Výzkum byl zaměřen na pacienty starší 65 let. Byly zahrnuty též články různých výzkumných metod a studií.

Byly použity databáze Cochrane Medline, EMBASE a CINHAL se zaměřením také na identifikaci šedé literatury pomocí Google Scholar. Bylo identifikováno celkem 2733 článků a po zohlednění stanovených kritérií založených na relevanci výzkumné otázky byl finální počet článků 52. Konečný vzorek zahrnoval empirická i teoretická data.

Výsledky studie

Z 52 finálních článků bylo zcela nejvíce článků o rakovině (42 %) a o paliativní péči či péči na konci života (29 %). Podle země publikujících autorů lze usuzovat, že je podpůrná péče chápána jako odlišný způsob péče o starší křehké pacienty ve Velké Británii, USA, Kanadě, Austrálii a některých dalších zemích. Bylo identifikováno celkem sedm témat. Ta tvoří základní rámec modelů a zásad péče o starší křehké osoby. Jednotlivé oblasti zahrnující konkrétní typy péče, tak jak je prezentují autoři článku, jsou uvedeny v tabulce výše.

Autoři dále upozorňují na některé oblasti, kterým je věnována v kontextu nemocniční péče poměrně malá pozornost. Tou je například kulturní podpora, která by umožňovala pacientům vyjádřit svá přesvědčení o nemoci a poskytované péči, jejich náboženské či duchovní přesvědčení a možnost vyjádřit názory na smrt a umírání. Relativně málo informací a výzkumů bylo také dohledáno v oblasti péče a vzdělávání pečovatelů, možnosti podílet se na klinických rozhodnutích, možnostech a plánování péče.

Závěry ze studie

Autoři uzavírají, že model podpůrné péče je natolik flexibilní, že vyhovuje individuálním potřebám starších lidí s různými schopnostmi a možnostmi. Tento typ péče přináší spíše komplexní posouzení potřeb pacienta než zaměření se na léčbu specifického zdravotního problému. Nicméně tento koordinovaný přístup by pomohl podpořit i léčbu pacienta. Podpůrná péče pomáhá pacientům a jejich rodinám lépe zvládat a pochopit novou životní situaci. Dále přispívá k řešení či zmírnění nejistot a obav pacientů a iniciuje pozitivní vztahy mezi všemi zainteresovanými stranami.

Na základě získaných poznatků autoři poukazují na to, že model podpůrné péče zahrnující sedm základních oblastí a principů, také koresponduje s existujícími definicemi jiných autorů, kteří se touto problematikou zabývají. Uvedený model je důležitý nejenom z hlediska získaných informací, ale také pro jeho praktické využití a výchozí strategií pro manažery nemocnic.

Článek byl připraven za podpory projektu AZV MZ NV18-09-00587 Dlouhodobá péče pro pacienty s demencí, analýza současné situace u nás a v Evropě, možnosti transformace institucionální péče s ohledem na zlepšení kvality života, kvalitu péče a využití a programu Univerzity Karlovy Progres Q22.

Mgr. Hana Bláhová, MBA

CELLO, fakulta humanitních studií UK, Praha