Názory občanů České republiky na vybrané aspekty problematiky zdravotnictví a zdravého způsobu života – 2022

Overview

Východisko: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP periodicky monitoruje názory občanů na vybrané aspekty problematiky zdravotnictví a zdravého způsobu života. Tato publikace navazuje na předchozí výstupy průzkumů provedených v letech 2015–2021.

Cíl a metody: Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou názory občanů na vybrané součásti práce všeobecných praktických lékařů (VPL) a na zdravotní systém a jejich úlohu v něm. K provedení reprezentativního sociologického výzkumu názorů občanů byla v ČR zvolena metoda řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face), realizovaná profesionální agenturou. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.5.8 (Statistická analýza sociálních dat).

Výsledky: Reprezentativní sociologický výzkum občanů ČR potvrdil, že občané jsou ve většině případů s péčí a časem, který jim věnují v průběhu jejich návštěvy praktický lékař a sestra, spokojeni. Negativní stanovisko zaujímá jen malá část z nich. Jejich postoj se ve srovnání s rokem 2021 významně nezměnil. Většina občanů míní, že nejčastěji je ordinace jejich VPL dostupná telefonicky v den, kdy to občané potřebují. Polovina občanů ČR by měla důvěru k sestře v ordinaci VPL v případě, že by samostatně prováděla kontroly u zavedených pacientů s vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou tuků nebo s diabetem, více než 40 % v případě samostatného ošetřování chronických ran a předepisování opakovaných zavedených léků. Většina občanů by u svého VPL nejvíce ocenila, kdyby dělal přesně to, co od něj chtějí a potřebují. V menší míře by ocenili, kdyby je léčil podle aktuálních doporučení odborné společnosti a kdyby je více posílal ke specialistům. Velká většina občanů ČR je pro posílení kompetenci VPL v oblasti preskripce a umožnění předepisovat jim léky, které jsou jinak předepsány specialistou. Občané by v případě předepsaných léků v největší míře ocenili stále stejný (originální) lék, i za cenu doplatku, nebo by rádi užívali lék se stejnou účinnou látkou, i když bude mít jiný název. Největší část občanů zprávu od specialisty nebo z nemocnice zasílá poštou nebo ji doručí osobně do ordinace. Elektronickou cestu podání volí méně než čtvrtina pacientů. V případě podezření na ztrátu paměti u sebe nebo u svého blízkého největší část respondentů uvedla, že by vyhledali VPL nebo specialistu. Více než ⅔ občanů v případě, že onemocní akutním zánětem horních dýchacích cest, očekává od svého VPL, že je osobně vyšetří, aby vyloučil závažnou infekci. Více než ¾ občanů ČR necítí jako újmu péči o ukrajinské utečence jejich VPL.

Klíčová slova:

všeobecný praktický lékař – primární lékařská péče – léky – názor občanů

ÚVOD

Publikace Názory občanů České republiky na vybrané aspekty problematiky zdravotnictví a zdravého způsobu života má charakter omnibusu, který je prováděn každoročně od roku 1995. Jeho předmětem jsou dva základní okruhy otázek: 1. problematika zdravotnictví v České republice, názory na jeho vývoj a současný stav; 2. specifické otázky, týkající se zdraví a zdravého způsobu života, včetně péče o vlastní zdraví a preventivních přístupů v této oblasti. První skupina otázek se v průběhu opakované realizace výzkumu relativně nemění a vývoj názorů v této oblasti lze dlouhodobě porovnávat. Druhá skupina otázek je aktuálně zařazována dle požadavků účastníků výzkumu a poznatky získané na základě jejich vyhodnocení jsou majetkem těchto účastníků. Vlastní terénní šetření proběhlo v celé České republice v období od 21. listopadu 2022 do 6. prosince 2022.

METODIKA

Výzkum byl prováděn v rámci sociologického projektu s využitím standardizovaného řízeného rozhovoru mezi tazatelem a respondentem, přičemž konečná podoba tazatelského archu byla upravena na základě výsledků předvýzkumu. Data byla sbírána pomocí 204 profesionálními tazateli po celé České republice a zpracovávána pracovníky Agentury INRES. Statistické zpracování bylo prováděno programem SASD 1.5.8, včetně třídění a kontingenčních tabulek. Míra závislosti byla stanovena pomocí χ2-testu nezávislosti a dalších testovacích kritérií, aplikovaných dle charakteru znaků. Výsledky byly interpretovány a zpracovány do příslušných tabulek a grafů.

Tato práce analyzuje údaje získané od výběrového souboru o velikosti 1784 jedinců, kteří byli vybráni kvótním výběrem. V rámci terénního šetření bylo osloveno 1987 náhodně vybraných občanů k rozhovoru o zdravotnictví a zdravém životním stylu. Pouze 10,2 % oslovených odmítlo rozhovor, zatímco 89,8 % ho přijalo. Muži byli méně ochotni se zapojit do výzkumu než ženy, přičemž nejmenší ochota byla u mužů ve věku 20–24 let a největší u mužů ve věku 55–64 let a u žen ve věku 35–44 let. Příčiny odmítnutí účasti byly nedostatek času, nezájem nebo neochota, považování otázek za příliš osobní nebo dotazníku za příliš dlouhý. Soubor je reprezentativním vzorkem populace České republiky ve věku 15 a více let a byl odvozen od základního souboru obyvatelstva České republiky ve věku od 15 let více. Složení výběrového souboru v intencích základních demografických znaků odpovídá skladbě populace ČR ve věku od 15 let více, a to jak z hlediska pohlaví, tak i věkového členění. Proto je výsledný výzkum reprezentativní pro jednotlivé věkové skupiny obyvatelstva České republiky ve věku 15 a více let z hlediska pohlaví, věku a regionu. Z hlediska znaků, které byly v rámci výzkumu zjišťovány, nebyla sledována reprezentativnost u vzdělání, rodinného stavu, počtu dětí, velikosti místa bydliště, povolání, výše čistého měsíčního příjmu rodiny a stanoviska k náboženské víře. Nicméně tam, kde se ukázala statisticky významná souvislost, byla tato skutečnost zaznamenána. Tyto znaky byly využívány v následujícím výkladu víceméně stabilně pouze tam, kde byla příslušná korelace vypovídající. Zjištěné statisticky významné souvislosti mohou být interpretovány pouze jako tendence kvůli nedostatku reprezentativnosti dat této skupiny.

VÝSLEDKY

Názory na péči VPL

Prozkoumali jsme názory občanů na péči, kterou dostávají od praktického lékaře, kterého navštěvují, pomocí uzavřených otázek, abychom zjistili, zda jsou s péčí a časem, který jim praktický lékař věnuje během návštěvy, spokojeni. Z analýzy dat vyplývá, že většina občanů (66,7 %) je plně nebo spíše spokojena s péčí a časem, který jim během návštěvy praktický lékař věnuje. Pouze 8,3 % občanů vyjádřilo nespokojenost s péčí a časem, který jim byl věnován (součet odpovědí „spíše neuspokojuje“ a „zcela neuspokojuje“). Zbývajících 25 % občanů považuje péči a čas za přiměřené (graf 1).

Míra spokojenosti občanů s péčí a časem, věnovaným pacientům jejich praktickým lékařem, je významně ovlivněna jejich věkem, rodinným stavem a vzděláním. Větší nespokojenost vyjadřují svobodní občané, větší spokojenost osoby s maturitou a vyšším odborným vzděláním. Názor jednotlivých skupin občanů, členěných dle ostatních sociálních a demografických znaků je homogenní.

Otázka, týkající se postojů občanů ČR k péči a času, věnovanému jim praktickým lékařem, byla ve stejném znění položena v rámci výzkumů, prováděných v letech 2015–2022. Porovnání výsledků výzkumů v těchto letech je patrné z následujícího grafu (graf 2).

Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku, týkající se péče a času, který jim věnuje praktický lékař, vyplývá, že jejich postoj se ve srovnání s rokem 2021 významněji nezměnil. Největší spokojenost s péčí praktického lékaře a časem, který jim věnuje, projevovali občané v letech 2018–2020, v letech 2021 a 2022 se míra jejich spokojenosti vrátila na úroveň let 2015–2017, tj. na úroveň před pandemií COVID-19. Podíl občanů vyjadřujících nespokojenost se výrazněji nezměnil. I nadále vysoce převažuje skupina těch občanů, kteří jsou s péčí a časem, věnovaným jim praktickým lékařem, plně nebo spíše spokojeni.

Názory na práci zdravotní sestry v ordinaci VPL

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře byly rovněž zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky o shodné škále možných odpovědí jako u otázky týkající se péče praktického lékaře. Většinu občanů práce zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře plně nebo spíše uspokojuje (70,1 %). Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 6,1 % občanů (suma odpovědí „spíše neuspokojuje“ a „zcela neuspokojuje“), zbývajících 23,8 % považuje tuto práci za přiměřenou (graf 3).

Spokojenost s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře je ovlivněna věkem a rodinným stavem občanů. Úroveň spokojenosti se v posledním roce snížila, ale většina občanů stále vyjadřuje spokojenost. Podíl nespokojených se nezměnil (graf 4).

Názory na dostupnost ordinace VPL

Jedním z cílů výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem byla občanům ordinace praktického lékaře dostupná. Otázka byla položena jako uzavřená a respondenti si vybírali z pěti možných forem dostupnosti s tím, že v rámci své odpovědi mohli označit více těchto forem. Jednoznačně nejčastěji občané uváděli, že ordinace jejich praktického lékaře byla dostupná telefonicky v ten den, kdy to potřebovali (62,7 %). Druhou nejčastější formou byla dostupnost osobně v ten den, kdy to potřebovali (41,0 %). Dostupnost elektronicky v ten den, kdy to potřebovali (internet, mail, WhatsApp, apod.) označilo 18,9 % respondentů. Odpověď „není dostupná, o kontakt se zpravidla snažím několik dní“ zvolilo 8,3 % občanů. Odpověď, že ordinace jejich praktického lékaře je dostupná, ale musí se vydat do ordinace bez objednání, označilo 7,9 % (graf 5).

Důvěra v sestru v ordinaci VPL

V rámci výzkumu byli občané dotázáni na to, zda by důvěřovali sestře v ordinaci jejich praktického lékaře při provádění některých úkonů, které by normálně vykonával lékař. Otázka byla uzavřená s výčtem možných úkonů, které by sestra mohla provádět, a respondenti měli možnost označit více odpovědí. Nejčastěji (49,4 %) souhlasili občané s důvěřivou v sestru, pokud by prováděla kontrolu pacientů s vysokým krevním tlakem, s vysokou hladinou tuků nebo s diabetem. Na druhém místě (40,8 %) by důvěřovali sestře v případě samostatného ošetřování chronických ran, na třetím místě při předepisování opakovaných zavedených léků (40,7 %). Méně často (27,1 %) volili občané možnost, kdy by sestra vedla agendu pomočování a předepisovala pomůcky na inkontinenci. Odpověď, že by občané nedůvěřovali sestře v žádném z uvedených výkonů, vybralo 24,5 % (graf 6).

Očekávání o způsobu vykonávání léčebné péče VPL

Očekávání o způsobu vykonávání léčebné péče se zkoumalo uzavřenou otázkou, co by občané nejvíce ocenili u svého registrovaného praktického lékaře. Bylo nabídnuto pět možností odpovědí a respondenti mohli označit jejich libovolný počet. Nejčastěji označenou možnosti (52,0 %) bylo, kdyby jejich praktický lékař dělal přesně to, co od něj chtějí nebo potřebují. Druhou nejčastější (29,3 %), kdyby je jejich praktický lékař léčil podle aktuálních doporučení odborné společnosti, na třetím místě (25,6 %), aby je více posílal k odborným lékařům. Méně (16,2 %) dotázaných by ocenilo větší využívání alternativní medicíny a nejméně by občané ocenili (7,8 %), kdyby jejich praktický lékař bral v ordinaci více ohled na udržitelnost života/planetární zdraví (graf 7).

Názor na nakládání s léky

Výzkum zkoumal názory občanů na větší kompetence praktických lékařů v preskripci a možnost vydávání léků v ordinaci, kdy není lékárna k dispozici. Otázky se týkaly také generické preskripce a doplatků na léky. Většina občanů v České republice (54,4 %) by uvítala větší kompetence praktických lékařů v preskripci, aby mohli předepisovat léky, které jinak předepisují pouze lékaři-specialisté; 37,9 % občanů nevědělo, jak odpovědět nebo jim to je jedno, a pouze 7,7 % by nechtělo takovou možnost. Ženy častěji než muži uváděly, že by neposilovaly kompetence praktických lékařů v této oblasti, zatímco muži častěji říkali, že je to jedno. Nejstarší občané a vysokoškolsky vzdělaní lidé významněji podporovali posílení kompetencí praktických lékařů v této oblasti než mladší a lidé s nižším vzděláním, kterým je to významně častěji jedno (graf 8 a 9).

Zkoumali jsme otázku s možností výběru jedné odpovědi, jak by se občané zachovali, pokud by nebyl k dispozici originální lék předepsaný praktickým lékařem, a jaké léky z hlediska doplatku by upřednostnili. Téměř ⅓ (32,4 %) občanů by stále raději užívala stejný (originální) lék, i kdyby to znamenalo doplatek. Stejný počet (31,3 %) by rád užíval lék s totožnou účinnou látkou, i kdyby nesl jiný název; 25,1 % občanů by upřednostnilo nejlevnější variantu doporučenou lékárníkem, pokud by měla stejnou účinnou látku. Zbývajících 11,2 % respondentů by preferovalo lék bez doplatku. Ženy častěji preferují nejlevnější variantu léku s totožnou účinnou látkou, zatímco muži častěji preferují léky bez doplatku. Občané starší 65 let preferují významně častěji léky bez doplatku. Osoby ovdovělé, ženaté (vdané), svobodné a žijící v partnerském vztahu mají různé preference týkající se léků. Občané s nižším vzděláním preferují léky bez doplatku, zatímco ti s vyšším vzděláním preferují léky s totožnou účinnou látkou, i kdyby měly jiný název. Rovněž platí, že občané s nižším čistým měsíčním příjmem na domácnost preferují léky bez doplatku (graf 10).

Názor na nakládání se zprávou pro VPL

Cílem výzkumu bylo zjistit, jak občané nakládají se zprávou pro praktického lékaře, kterou obdrželi od specialisty nebo z nemocnice. Téměř polovina (48,2 %) občanů zasílá zprávu poštou nebo ji přinese osobně do ordinace, zatímco 28,1 % ji nechává doma a předá ji praktickému lékaři později. Zbývající volí elektronickou cestu, kdy 16,2 % zasílá zprávu mailem a 7,5 % ji posílá elektronicky zabezpečeným kanálem (graf 11).

Chování v případě podezření na ztrátu paměti

Ztráta paměti je často signálem zhoršujícího se zdravotního stavu. Občané byli dotázáni s možností zvolit více odpovědí, jak by se zachovali, pokud by začali mít podezření na ztrátu paměti u sebe nebo svého blízkého. Nejčastěji vybíranou možností (57,3 %) bylo, že v případě podezření na ztrátu paměti u sebe nebo u svého blízkého by vyhledali lékaře-specialistu. Na druhém místě (49,9 %) by objednali sebe nebo svého blízkého ke konzultaci u praktického lékaře. Méně občanů (13,4 %) zvolilo možnost, že v takovém případě sama přestane nebo doporučí blízkému přestat pít alkohol a doporučí blízkému dodržovat životosprávu, nejméně častou odpovědí (9,9 %) bylo věřit, že se to zlepší, neboť se s tím stejně nedá nic dělat (graf 12).

Očekávání v případě akutního zánětu horních cest dýchacích

Občané byli dotázání na očekávání ohledně chování praktického lékaře v případě zánětu horních cest dýchacích. Vybrat mohli více odpovědí. Nejčastěji (67,6 %) vybírali, že onemocní-li akutním zánětem horních dýchacích cest, očekávají od svého praktického lékaře, že je vyšetří, aby vyloučil závažnou infekci. Na druhém místě (53,0 %), že jim praktický lékař doporučí nejlepší cestu k zotavení. Méně občanů (31,0 %) zvolilo, že praktický lékař vyloučí kovidovou infekci, a na posledním místě (12,2 %) očekává, že jím napíše pracovní neschopnost (graf 13).

Vliv péče o ukrajinské utečence na kvalitu služeb PL

V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a jím vyvolanou uprchlickou krizí byli občané ČR dotázáni, zda se jich osobně nějak dotkla péče o ukrajinské utečence u jejich praktického lékaře. Většina občanů České republiky (66,3 %) uvádí, že se jich péče o ukrajinské utečence u jejich praktického lékaře nijak nedotkla, 11,8 % připouští, že se jich dotkla, ale zároveň uvádí, že jim to nijak nevadí. To znamená, že více než 78 % (78,1 %) necítí jako újmu péči o ukrajinské utečence u jejich praktického lékaře. Dalších 11,4 % respondentů uvedlo, že ukrajinští utečenci prodlužují chod ordinace, zbývajících 10,5 % občanů se domnívá, že by ukrajinští utečenci měli mít vlastní ordinace (graf 14).

DISKUZE 

Na základě výstupů průzkumu ze závěru roku 2022 lze konstatovat, že občané České republiky jsou ve většině případů (91,7 %) s péčí a časem, který jim věnuje v průběhu jejich návštěvy praktický lékař spokojeni, negativní stanovisko zaujímá jen malá část (8,3 %) z nich. Míra spokojenosti občanů s péčí a časem věnovaným pacientům jejich praktickým lékařem je významně ovlivněna jejich věkem, rodinným stavem a vzděláním. Větší nespokojenost vyjadřují svobodní občané, větší spokojenost osoby s maturitou a vyšším odborným vzděláním. Názor jednotlivých skupin občanů, členěných dle ostatních sociodemografických znaků, je homogenní. Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se péče a času, který jim věnuje praktický lékař, vyplývá, že jejich postoj se ve srovnání s rokem 2021 významněji nezměnil. Největší spokojenost s péčí praktického lékaře a časem, který jim věnuje, projevovali občané v letech 2018–2020, v letech 2021 a 2022 se míra jejich spokojenosti vrátila na úroveň let 2015–2017. I nadále vysoce převažuje skupina těch občanů, kteří jsou s touto péči a časem plně nebo spíše spokojeni (1)

. Občané ČR jsou většinou (93,9 %) spokojeni také s prací zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře. Negativní stanovisko zaujímá jen malá část (6,1 %) z nich. Míra spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře je významně ovlivněna věkem občanů a jejich rodinným stavem. Významně více vyjadřují spokojenost s prací zdravotní sestry nejstarší a ovdovělí občané, větší nespokojenost vyjadřují svobodní občané. Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře vyplývá, že jejich úplná spokojenost se v porovnání s předcházejícím rokem snížila a úměrně tomu narostl podíl těch, kteří vyjadřují přiměřenou spokojenost. Podíl nespokojených občanů se však nezměnil. I nadále výrazně převládá podíl těch občanů, kteří vyjadřují s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře spokojenost (1).

Z hlediska dostupnosti ordinace praktického lékaře z výzkumu vyplynulo, že nejčastěji je tato ordinace dostupná telefonicky v ten den, kdy to občané potřebují (62,7 %). Za nedostupnou označuje ordinaci praktického lékaře 8,3 % dotazovaných. Mínění občanů o dostupnosti statisticky významně souvisí s jejich rodinným stavem, vzděláním a velikostí místa bydliště. Zdá se tedy, že zvyšující se počet akutních návštěv v rámci emergentních příjmů či lékařských služeb první pomoci nelze vysvětlit nedostupností služeb praktických lékařů, neboť ta je občany stále vnímána jako dostatečná (2, 3).

Polovina občanů ČR by měla důvěru k sestře v ordinaci jejich praktického lékaře v případě, že by samostatně prováděla kontroly u zavedených pacientů s vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou tuků nebo s diabetem. Více než ⅖ občanů by měly důvěru v sestru v případě samostatného ošetřování chronických ran a předepisování opakovaných zavedených léků. Důvěru občanů v samostatné provádění některých úkonů sestrou statisticky významně ovlivňuje velikost místa bydliště a výše čistého měsíčního příjmu domácnosti. Tato data plně podporují myšlenku Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta směřuje k posílení pravomocí sester směrem k provádění preventivních programů, posuzování zdravotního stavu a screeningu onemocnění, aby tak docházelo ke zlepšení zdravotního stavu a podpoře starosti o vlastní zdravotní péči u veškerého obyvatelstva. Zároveň také podporuje schopnosti sester samostatně pracovat, provádět triáž, zhodnocovat, plánovat a zavádět akutní i chronickou péči. Doporučení WHO tak směřuje k léčbě neinfekčních onemocnění sestrou přezkoumáváním léčby pacientů s použitím příslušných protokolů, například při úpravě medikace u pacientů s diabetem (4).

Nejčastěji by občané u svého praktického lékaře ocenili, kdyby dělal přesně to, co od něj chtějí a potřebují. Teprve až na druhém místě, v menší míře, by občané ocenili, kdyby je jejich praktický lékař léčil podle aktuálních doporučení odborné společnosti (5, 6). Každý čtvrtý občan ČR by ocenil, kdyby jej PL více posílal k odborným lékařům. Přitom právě v České republice je dlouhodobě vysoce nevyrovnaný podíl počtu ambulantních specialistů a praktických lékařů. Počty ambulancí specialistů jsou až 2,5krát četnější (v relaci k počtu praktických lékařů), než je tomu ve vyspělých zemích OECD. Významně vysoký (až excentricky) podíl ambulantních specialistů vs. nízká a klesající kapacita praktických lékařů jsou opakovaně zmiňovány jako kritické místo českého zdravotnictví ve srovnávacích analýzách OECD (7). Většina občanů ČR je pro posílení kompetenci praktických lékařů v oblasti preskripce a umožnění předepisovat jim léky, které jinak mají občané předepsány lékařem specialistou. Důležitým krokem do budoucna je tak posilování nejen pravomocí praktických lékařů, ale také toho, jak je vnímá veřejnost. Občané ČR v případě léků předepsaných jim jejich praktickým lékařem by v největší míře rádi užívali stále stejný (originální) lék, i za cenu doplatku, nebo by rádi užívali lék se stejnou účinnou látkou, i když bude mít jiný název.

Největší část občanů si v případě nakládání se zprávou pro praktického lékaře od odborného lékaře nebo z nemocnice počíná tak, že zprávu praktickému lékaři zasílají poštou nebo ji osobně doručí do jeho ordinace. Méně je využívána elektronická cesta předání. Způsob nakládání se zprávou statisticky významně ovlivňuje věk občanů, jejich rodinný stav a vzdělání, velikost místa bydliště, výše čistého měsíčního příjmu na domácnost i vztah občanů k náboženské víře. Používání digitálních zdravotnických řešení může zlepšovat dostupnost zdravotní péče. Nese s sebou nicméně řadu výzev, které mohou být právní, etické, infrastrukturní, v oblasti lidských a materiálních zdrojů, školení, vzdělávání, postojů, kulturní, organizační i behaviorální. Řada národních, regionálních a mezinárodních agentur přijala usnesení a vypracovala strategie na podporu zavádění digitálního zdraví v jednotlivých zemích (8). V tuto chvíli lze konstatovat, že míra používání digitálních technologií při komunikaci pacienta s VPL v ČR je obecně nízká.

V případě podezření na ztrátu paměti u sebe nebo u svého blízkého nejčastěji (57,3 %) respondenti vybírali možnost, že by vyhledali lékaře-specialistu. Na druhé místě (49,9 %) by objednali sebe nebo svého blízkého ke konzultaci u praktického lékaře. Procento pacientů, kteří budou konzultovat praktického lékaře nebo specialistu je tedy relativně vyrovnané. Chování občanů v tomto případě statisticky významně ovlivňuje jejich pohlaví, vzdělání a vztah k náboženské víře. Alarmující je nicméně informace o 10 % respondentů, kteří uvedli, že v případě podezření na ztrátu paměti budou „věřit, že se to zlepší, neboť se s tím stejně nedá nic dělat“. Právě včasná diagnostika, stratifikace a správné zhodnocení pacientů přitom vede ke zlepšení léčby a kvality života pacientů s neurodegenerativními onemocněními (9).

Více než ⅔ občanů v případě, že onemocní akutním zánětem horních dýchacích cest, očekává od svého praktického lékaře, že je vyšetří, aby vyloučil závažnou infekci. Více než polovina občanů očekává, že jim praktický lékař doporučí nejlepší cestu k zotavení. Vzhledem k průběhu pandemie COVID-19 je informace o vysokém množství pacientů požadujících vyšetření velmi zajímavá. Jsou to právě VPL, kteří jsou prvním a nejdůležitějším pilířem v péči o pacienty s akutním respiračním onemocněním. Například Garg et al. navrhují, aby byli praktičtí (či rodinní lékaři) posilováni a specificky připravováni na zvládání případných příštích pandemických vln (nejen virových onemocnění). Mají totiž možnost posílit systém zdravotní péče v době pandemie poskytováním snadno dostupné, komplexní zdravotní péče a využitím telemedicíny (10).

Velkou zkouškou zdravotního systému ČR se také stal příliv uprchlíků vzhledem ke krizi na Ukrajině. Dle dostupných informací lze s radostí konstatovat, že většina občanů ČR (66,3 %) uvádí, že se jich péče o ukrajinské utečence u jejich praktického lékaře nijak nedotkla, 11,8 % připouští, že se jich dotkla, ale zároveň uvádí, že jim to nijak nevadí. To znamená, že tedy více než ¾ (78,1 %) občanů ČR necítí jako újmu péči o ukrajinské utečence jejich praktickým lékařem. Stanovisko občanů je v tomto případě statisticky významně ovlivněno jejich rodinným stavem, vzděláním a velikostí místa bydliště.

ZÁVĚR

Reprezentativní sociologický výzkum občanů ČR, který byl realizován v závěru roku 2022, potvrdil, že občané jsou ve většině případů s péčí a časem, který jim věnují v průběhu jejich návštěvy praktický lékař a sestra, spokojeni. Negativní stanovisko zaujímá jen malá část z nich. Jejich postoj se ve srovnání s rokem 2021 významněji nezměnil. Většina občanů míní, že nejčastěji je ordinace jejich VPL dostupná telefonicky v den, kdy to občané potřebují. Polovina občanů ČR by měla důvěru k sestře v ordinaci jejich praktického lékaře v případě, že by samostatně prováděla kontroly u zavedených pacientů s vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou tuků nebo s diabetem. Více než 40 % občanů by měly důvěru v sestru v případě samostatného ošetřování chronických ran a předepisování opakovaných zavedených léků.

Většina občanů by u svého praktického lékaře nejvíce ocenila, kdyby dělal přesně to, co od něj chtějí a potřebují. V menší míře by ocenili, kdyby je jejich praktický lékař léčil podle aktuálních doporučení odborné společnosti a kdyby je více posílal k odborným lékařům. Velká většina občanů ČR je pro posílení kompetenci praktických lékařů v oblasti preskripce a umožnění předepisovat jim léky, které jinak mají občané předepsány lékařem specialistou, stejně jako umožnění vydávat jim některé léky přímo v ordinaci. Občané ČR by v případě léků předepsaných jim jejich praktickým lékařem v největší míře ocenili stále stejný (originální) lék, i za cenu doplatku, nebo by rádi užívali lék se stejnou účinnou látkou, i když bude mít jiný název.

Největší část občanů zprávu od odborného lékaře nebo z nemocnice zasílá poštou nebo ji doručí osobně do ordinace. Elektronickou cestu podání volí méně než čtvrtina pacientů. V případě podezření na ztrátu paměti u sebe nebo u svého blízkého největší část respondentů uvedla, že by vyhledali lékaře-specialistu. Více než ⅔ občanů v případě, že onemocní akutním zánětem horních dýchacích cest, očekává od svého praktického lékaře, že je osobně vyšetří, aby vyloučil závažnou infekci. Více než ¾ občanů ČR necítí jako újmu péči o ukrajinské utečence jejich praktickým lékařem.

Uvedené odpovídá platné koncepci oboru VPL. Získané výsledky budou využity při dalším rozvoji primární péče v ČR.

Konflikt zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:
MUDr. Pavel Borský, Ph.D.
Ústav preventivního lékařství LF UK
Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové
e-mail: borskyp@lfhk.cuni.cz

Prakt. Lék. 2023; 103(3): 111–122