Názory a postoje občanů České republiky k problematice zdravotnictví a zdravému způsobu života

Overview

Úvod:
Všeobecní praktičtí lékaři mají mimořádné postavení v systému preventivní péče. Mají k pacientům nejblíže, překládají preventivní strategie do individuální péče a realizují preventivní programy. Prevence zahrnuje zejména systematické preventivní prohlídky v intervalu 2 let, screeningové programy a příležitostné intervence rizikových faktorů. Výbor Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP se rozhodl uskutečnit reprezentativní sociologický průzkum a prověřit výše uvedenou problematiku z pohledu českých pacientů.

Cíle a metody:
Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou postoje české populace k vlastnímu zdraví, především k preventivním prohlídkám, ke screeningu kolorektálního karcinomu a zároveň i prověřit postoje občanů k dílčím aspektům fungující praxe, jako je možnost objednávání a využití různých způsobů komunikace. Výzkum byl koncipován jako nezávislý sociologický. Terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru žadatele s respondentem. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1. 4. 10

Výsledky:
Více než polovina registrovaných pacientů navštíví během roku svého všeobecného praktického lékaře. Průzkum dokumentuje zájem o preventivní prohlídky a setkávají se s aktivním přístupem všeobecných praktických lékařů k preventivním prohlídkám. Z pohledu pacientů roste organizační úroveň praxí. Všeobecný praktický lékař je klíčovým a aktuálně nenahraditelným zdrojem informací ve screeningu tlustého střeva a konečníku.

Klíčová slova:
praktický lékař – preventivní prohlídka – screening kolorektálního karcinomu

ÚVOD

Výsledky průzkumu provedeného Agenturou INRES a publikovaného v roce 2014 prokázaly vysokou míru spokojenosti občanů s všeobecnými praktickými lékaři, a to včetně jejich dostupnosti a způsobu, jakým odesílají pacienty do specializované péče (1). Zjištění z průzkumu potvrdily klíčovou roli praktických lékařů ve zdravotním systému z perspektivy pacientů a podporu rozvoje jejich kompetencí.

Všeobecní praktičtí lékaři mají také mimořádné postavení v systému preventivní péče. Mají k pacientům nejblíže, překládají preventivní strategie do individuální péče a realizují preventivní programy. Prevence zahrnuje zejména systematické preventivní prohlídky v intervalu 2 let, screeningové programy a příležitostné intervence rizikových faktorů. Prevence ovšem vyžaduje angažovaný přístup jak lékařů, tak pacientů (2–4). Účast na pravidelných preventivních prohlídkách v České republice má stoupající trend, ale podle údajů pojišťoven nepřesahuje výrazně 30 %. V roce 2014 se na zvýšení počtu absolvovaných prohlídek pravděpodobně podílelo i adresné zvaní na screeningové programy. Adresné zvaní přivedlo do ordinací 14 % z pozvaných navíc, tedy těch, kteří normálně na screeningová vyšetření ani na preventivní prohlídky nechodí (5). Zkušenosti z praxe naznačují, proč lidé preventivní prohlídky odmítají. Argumentují svojí svobodnou volbou, jinými preferencemi, říkají, že se na preventivní vyšetření aktuálně necítí, mají pochybnosti o tom, že při prevenci jde skutečně o kvalitu jejich života, případně nechtějí být rukojmím lékařů a zdravotnického systému (6). Toto chování je příznačné zejména pro věkovou skupinu 19–44 let, která zpravidla nemá zdravotní potíže, cítí se zdráva a prevenci podceňuje. K dispozici ovšem nejsou informace o postojích občanů k preventivním prohlídkám, které by se opíraly o solidní populační průzkumy.

Zavedení regulačních poplatků, převedení některých dříve pouze preskribovaných léků do volného prodeje a neproplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci jsou opatření, která snížila počet návštěv v ordinacích všeobecných praktických lékařů a umožnila některé organizační změny přispívající k vyšší kvalitě poskytované péče. Zvětšil se prostor pro jednotlivé konzultace, pro část ordinační doby bylo možné zavést objednací systém a vytvořit větší prostor pro preventivní a dispenzární péči (7).

Objednávání je realizováno nejčastěji telefonicky, ale v některých praxích už je uplatňováno také objednávání elektronické, podobně již existuje možnost elektronické konzultace a elektronického receptu. Možnosti komunikace mezi praktickými lékaři a jejich pacienty se rozšiřují a stále vice zahrnují moderní technologie (8–10).

Společnost INRES provádí reprezentativní výzkum názorů a postojů občanů České republiky charakteru omnibusu k otázkám zdravotnictví a k problematice zdraví již od roku 1995. Vedle otázek k problematice zdravotnictví, které se dlouhodobě nemění, obsahuje výzkum specifické otázky, které si jednotlivé odborné společnosti ČLS JEP mohou stanovit. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP (SVL) využila spolupráce s agenturou INRES a zadala otázky explorující výše uvedené náměty do reprezentativního sociologického výzkumu.

CÍL A METODIKA

Cílem výzkumu bylo zjistit na reprezentativním vzorku české populace, jaký je přístup občanů k vlastnímu zdraví, především k preventivním prohlídkám, a zároveň i prověřit postoje občanů k dílčím aspektům fungující praxe, jako je možnost objednávání a využití různých způsobů komunikace (např. elektronický recept či neschopenka).

Výzkum byl koncipován jako nezávislý sociologický. Terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru žadatele s respondentem (face to face). Sběr dat byl zabezpečován 184 profesionálními tazateli Agentury INRES v celé České republice. Bylo osloveno celkem 2204 náhodně vybraných občanů s žádostí o rozhovor k problematice zdravotnictví a zdravého způsobu života. Rozhovor odmítlo poskytnout 394 respondentů, tj. 17,9 % všech oslovených. S rozhovorem naopak souhlasilo 1810 respondentů, tj. 82,1 % oslovených. Soubor tvořilo 879 (48,6 %) mužů a 931 (51,4 %) žen a byl členěný podle věkových skupin a krajů České republiky.

Optickou, logickou kontrolu, kódování a vkládání dat do počítače, tabelování a interpretaci výsledků realizovali pracovníci Agentury INRES. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1. 4. 10 (statistická analýza sociálních dat). Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě χ²-testu nezávislosti a dalších testovacích kritérií aplikovaných podle charakteru znaků. Vlastní terénní šetření bylo uskutečněno v celé České republice od 10. listopadu do 17. listopadu 2014. Soubor byl statisticky porovnáván se souborem české populace a bylo konstatováno, že je reprezentativní pro celou populaci České republiky nad 15 let z hlediska pohlaví, věku i regionu.

VÝSLEDKY

Subjektivně pociťovaný aktuální zdravotní stav

Více než polovina občanů (52,9 %) hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý s tím, že občas pociťuje zdravotní obtíže. Svůj stav označuje za výborný, tedy netrpí žádnou nemocí, 30,1 % dotázaných, ale 15,8 % respondentů uvedlo, že se léčí pro nemoc. Za těžce nemocné se označilo 1,2 % zbývajících dotázaných (graf 1). Ženy hodnotí svůj zdravotní stav významně častěji jako horší ve srovnání s muži. Zlom nastává i v závislosti na věku; občané do 44 let hodnotí svůj stav jako výborný, pak dochází ke zlomu a s rostoucím věkem je hodnocen zdravotní stav jako horší se zdravotními potížemi. S rostoucím vzděláním či vyšším příjmem je zdravotní stav hodnocen jako lepší.

Návštěvy a preventivní prohlídky u praktického lékaře

Většina pacientů 51,2 % navštívila během posledního roku svého všeobecného praktického lékaře (VPL). Pravidelně navštěvovalo VPL 16,9 % osob, 19,6 % nenavštívilo v posledním roce svého VPL, ale navštívilo jiného lékaře a 12,3 % nenavštívilo žádného lékaře (graf 2). Návštěvy jsou pravidelnější u žen a osob vyššího věku, dále u osob s nižším vzděláním a nižším měsíčním příjmem.

Překvapivě 61,4 % dotázaných uvedlo, že absolvovalo v předešlých 2 letech preventivní prohlídku u svého VPL, 20,9 % absolvovalo i jinou prohlídku (předoperační vyšetření, prohlídka do zaměstnání, řidičský průkaz) a 23,6 % neabsolvovalo žádnou prohlídku (graf 3). Významně častěji podstupovaly preventivní prohlídku ženy než muži. Mladší občané (do 34 let) častěji podstupovali prohlídky do zaměstnání a vyšetření pro způsobilost k řízení motorového vozidla. Starší občané nad 55 let naopak častěji podstupovali preventivní prohlídky a předoperační vyšetření. Nejsou nám známy důvody, proč vysokoškolsky vzdělaní občané významně častěji uváděli, že neabsolvovali žádnou prohlídku.

Byla sledována i role všeobecného praktického lékaře a jeho aktivita vůči pacientům ve vztahu k preventivním prohlídkám. Většina 34,3 % pacientů uvedla, že na preventivní prohlídky dochází bez pozvání, aktivně a pravidelně, 25,7 % upozorňuje na preventivní prohlídku VPL v ordinaci a 19 % občanů zve VPL aktivně, telefonem, mailem nebo dopisem. Aktivní přístup VPL tak můžeme pozorovat u 44,7 % pacientů. Bohužel stále 24,3 % občanů není zváno a ani jim není preventivní prohlídka nabízena (graf 4). Na preventivní prohlídky častěji docházejí ženy, samy aktivně a pravidelně, zatímco muži více uvádějí, že nejsou zváni a preventivní prohlídky jim nejsou nabízeny. Občané ve věku 20–44 let častěji uvádějí, že je na preventivní prohlídky nikdo nezve ani jim je nikdo nenabízí. Naopak respondenti ve věku nad 65 let ve významně větší míře než ostatní chodí na preventivní prohlídky sami a pravidelně nebo jsou pozváni praktickým lékařem při jejich návštěvě v ordinaci.

Formy komunikace s praktickým lékařem

Jedním z cílů výzkumu bylo rovněž zjistit, zda je možné se k VPL objednat a jaké jsou možnosti komunikace lékař – pacient. Největší část občanů (60 %) uvádí, že se může objednat a dle situace se objednává nebo chodí bez objednání, a 24,3 % občanů uvádí, že se k VPL zásadně objednává. Celkově tedy možnost objednání uvádí 84,3 % dotázaných. Jen 8,1 % respondentů udává výslovně, že jejich VPL neobjednává. Pro Českou republiku je typické, že 7,6 % respondentů uvedlo, že chodí ke specialistům, a k VPL se tak neobjednávají (graf 5). Pohlaví, věk, rodinný stav ani vzdělání nemají na využití možnosti objednání významnější vliv. Platí však, že občané větších měst významně častěji navštěvují přímo specialisty. Občané menších měst by se zase častěji rádi objednali, ale jejich VPL to neumožňuje.

Nejčastější formou komunikace s všeobecným praktickým lékařem je osobní kontakt (74,8 %), telefonickou komunikaci využívá cca polovina občanů (50,8 %). Komunikaci e-mailem využívá 4,9 %, komunikaci v elektronicky chráněném prostředí využívá jen 1,1 % dotázaných (graf 6). Forma komunikace významně souvisí s věkem. Vyšší věkové skupiny významně častěji komunikují s VPL osobně. Osoby s nižším vzděláním preferují osobní kontakt, zatímco občané s vyšším vzděláním významně častěji využívají telefon či e-mail.

Co se týče elektronických forem komunikace, 24,4 % dotázaných této komunikaci nerozumí, a proto ji nepreferuje. Z těch, kteří mají o elektronickou komunikaci zájem, největší část (41,1 %) by měla zájem o elektronickou formu upozorňování na termín prevence a očkování. Téměř třetina občanů (33 %) by uvítala možnost elektronického objednávání do ordinace VPL, 29 % preferuje elektronické zasílání receptů, 20,5 % dotázaných by uvítalo elektronickou komunikaci v podobě zasílání zpráv, konzultací apod. a 11,5 % by využilo elektronickou pracovní neschopnost (graf 7). Muži preferují více možnost elektronického objednávání do ordinace, ženy zase možnost upozornění na preventivní prohlídku či očkování. S přibývajícím věkem roste podíl občanů, kteří elektronické komunikaci nerozumějí. Významně nejvyšší podíl těch, kteří nerozumějí elektronické formě komunikace, je mezi lidmi se základním vzděláním nebo vyučenými.

Informovanost občanů a jejich zájem o preventivní vyšetření rakoviny tlustého střeva

Celkem 39, 8 % dotázaných uvádí jako zdroj informací o možnosti vyšetření na skryté krvácení ve stolici (dále jen screening KRK) svého praktického lékaře, 23,1 % média, přátelé či známí jsou zdrojem informací v 16,6 % případů. Zarážející je, že 24,9 % občanů o screeningu nic neví (graf 8). Muži významně častěji uvádějí, že o tomto vyšetření nic nevědí, zatímco ženy mají tyto informace především od VPL a z médií. S přibývajícím věkem prudce roste množství těch, kteří jsou informováni svým VPL, a naopak významně klesá podíl těch, kteří uvádějí, že o screeningu nic nevědí.

Podíl VPL na informovanosti je ve skupině 55 let a více nejvyšší (graf 9). Ženatí občané a ovdovělí na rozdíl od svobodných udávají informovanost od svých VPL. Osoby se základním vzděláním významně více uvádějí, že o možnosti screeningu nic nevědí. Zatímco osoby s nižším vzděláním uvádějí ve větší míře jako zdroj informací VPL, osoby s rostoucím vzděláním označují jako zdroj média. Vliv na informovanost má i zdravotní stav. Osoby, které uváděly, že jejich zdravotní stav je výborný a netrpí žádnou nemocí, ve významně větší míře nevěděli o screeningu. Informovanost je naopak větší u osob, které označily, že se léčí pro nemoci.

Občané jsou z hlediska zájmu rozděleni na tři skupiny: 38,8 % má o screening zájem, 29,3 % váhá a 31,9 % deklaruje nezájem (graf 10). Větší zájem mají ženy, muži významně častěji označují nezájem. Obecně roste zájem o vyšetře-ní s věkem. Nejmenší zájem o vyšetření mají občané svobodní, se základním vzděláním a ti, kteří netrpí žádnou nemocí.

DISKUZE

Z výsledků průzkumu na našem reprezentativním souboru vyplývá, že více než polovina registrovaných pacientů navštíví během roku svého VPL. Tato návštěva je příležitostí pro pozvání na preventivní prohlídku, případně pro stručnou preventivní intervenci. Ženy a osoby vyššího věku, osoby s nižším vzděláním a nižším příjmem, které častěji navštěvují VPL, také častěji podstupují preventivní prohlídky. V souboru uvedlo více než 60 % pacientů, že během posledních 2 let absolvovali preventivní prohlídku. Účast na preventivních prohlídkách roste a dosahuje v některých krajích 40 %, nicméně v průzkumu zjištěná účast významně převyšuje účast na preventivních prohlídkách podle dat pojišťoven. Dle dat VZP z roku 2009 je průměrná účast na preventivních prohlídkách 31,7 %, nejvyšší v kraji Olomouckém 39,05 % a nejnižší v kraji Středočeském 25,29 %. Data ČPZP ukazují rostoucí trend v počtu provedených preventivních prohlídek mezi lety 2009–2014, který se pohybuje okolo 5 %. V pozadí mohou být uvedená, nicméně ještě nenaplněná předsevzetí respondentů nebo záměna pracovně lékařských nebo posudkových prohlídek za systematickou prevenci atd. Sociologicky zajímavá je nižší účast vysokoškolsky vzdělané populace na preventivních prohlídkách. Tomu odpovídá stav, kdy v hlavním městě, s nejvyšší koncentrací vysokoškolsky vzdělaných osob, je nejnižší účast na preventivních prohlídkách.

Preventivní prohlídky představují pro VPL neregulovaný mimo kapitační příjem. Celkově 45,1 % z oslovených respondentů se setkává v ordinacích všeobecných praktických lékařů s aktivním přístupem k preventivním prohlídkám, naopak celé čtvrtině respondentů není preventivní prohlídka vůbec nabízena. Nejnižší informovanosti občanů do 44 let odpovídá i nejnižší účast na preventivních prohlídkách v tomto věkovém období.

Velká většina 84,3 % respondentů uvedla, že má možnost objednat se k VPL. To podporuje tvrzení o plošném zlepšení organizační úrovně všeobecných praxí v posledních letech v úvodu článku. Je otázkou, jak se projeví do budoucna zrušení regulačních poplatků, eventuálně další diskutované změny v oblasti nemocenského pojištění. V menších městech závisí funkcionalita objednacího systému především na dopravní dostupnosti a jeho zavedení bývá složitější. Není překvapením, že občané větších měst častěji přímo vyhledávají specialisty. V systému, který prakticky neomezuje občany v přímém přístupu ke specialistům, svědčí 7,6 % preference přímé návštěvy specialisty, o vysoké adherence občanů k všeobecným praktickým lékařům.

Nejčastější formou komunikace s ordinací všeobecného praktického lékaře zůstává osobní kontakt (3/4 občanů) a kontakt prostřednictvím telefonu (1/2 občanů). Přestože 1/4 dotázaných občanů elektronické komunikaci nerozumí, zbytek by jednotlivé možnosti uvítal, zejména elektronické upozorňování na termíny prevence a očkování, dále možnost e-receptu, e-neschopenky, e-zasílání zpráv. Zájem o elektronickou komunikaci roste se vzděláním a klesá s věkem. Z těchto zjištění vyplývá pro všeobecné praktické lékaře současná i budoucí potřeba využívání jak moderních, tak tradičních komunikačních kanálů směrem k laické populace (8, 10).

Všeobecný praktický lékař je klíčovým zdrojem informací o screening kolorektálního karcinomu v české populaci, významně silnějším než média. S tím souvisí i zjištění, že více informací o screeningu mají lidé, kteří se léčí, oproti těm, kteří se cítí zdraví. Rozložení zájmu o screening tak, jak ho ukázal průzkum, odpovídá situaci v praxi po zavedení adresného zvaní. Výzvou pro všeobecné praktické lékaře a screeningový program v České republice je získání dosud váhajících 29,3 % občanů (5, 11).

SOUHRN HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ

Více než polovina registrovaných pacientů navštíví během roku svého všeobecného praktického lékaře. Třetina občanů projevuje aktivní zájem o preventivní prohlídky, 45 % občanů se setkává s aktivním přístupem všeobecných praktických lékařů k preventivním prohlídkám. Vyšší zájem o preventivní prohlídky mají ženy, zájem stoupá s věkem a klesá s vysokoškolským vzděláním.

Z pohledu pacientů roste organizační úroveň praxí; k vše-obecnému praktickému lékaři se může objednat 84,3 % respondentů. Pacienti adherují ke svým VPL a jen 7,6 % pacientů vyhledá raději přímo specialistu. Moderní formy elektronické komunikace rostou na významu, nicméně stále dominuje osobní a telefonický kontakt. Všeobecný praktický lékař je klíčovým a aktuálně nenahraditelným zdrojem informací ve screeningu tlustého střeva a konečníku.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Norbert Král

Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK

Albertov 7, 120 00 Praha 2

e-mail: norbert.kral@seznam.cz