#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Nová doporučení v hodnocení EKG u sportovců: „Seattle“ kritéria


Authors: E. Sovová
Authors‘ workplace: Přednostka: doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph. D., MBA ;  Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, Lékařská fakulta UP v Olomouci, Fakultní nemocnice Olomouc.
Published in: Prakt. Lék. 2013; 93(6): 254-256
Category: Of different specialties

Overview

Náhlá srdeční smrt u sportovců je dramatická a tragická událost. Správně interpretované vyšetření EKG může riziko náhlé srdeční smrti velmi snížit. Článek se zabývá novými „Seattle“ kritérii pro hodnocení EKG u sportovců, která uvádí v přehledné tabulce. Edukace ve správné interpretaci EKG by měla vést ke snížení falešně pozitivních i falešně negativních nálezů.

Klíčová slova:
náhlá srdeční smrt – EKG – sportovci – „Seattle“ kritéria

ÚVOD

Náhlá srdeční smrt (NSS) při sportu je bezesporu dramatickou a tragickou událostí, která zajímá nejen odbornou veřejnost, ale i média. Podle dostupných literárních pramenů lze odhadnout riziko NSS při sportu na 0,61–3,6/100 tisíc sportujících osob/rok (1, 9), u osob mladších 35 let je to 0,8–2,8/100 000 sportujících osob/rok (2). Riziko NSS ve věku do 35 let je u sportujících až 2–3krát vyšší než u nesportujících, u mužů je riziko 10krát vyšší než u žen (3).

Nejčastější příčinou NSS je komorová tachyarytmie vzniklá na základě širokého spektra kardiovaskulárních onemocnění (3). Existuje rozdíl v příčinách NSS u mladé a starší populace, ve věku do 35 let jsou to hlavně komoce srdeční a vrozené onemocnění srdce, jako je hypertrofická kardio-myopatie, arytmogenní dysplazie pravé komory (ARVC), anomálie koronárních tepen a poruchy iontových kanálů (10), u osob nad 35 let pak ischemická choroba srdeční.

PREVENCE NÁHLÉ SRDEČNÍ SMRTI U SPORTOVCŮ

Cílem screeningu u sportovců je identifikovat skupinu sportovců, kteří mají kardiovaskulární onemocnění a pomocí intervencí snížit riziko NSS (3). Včas provedená diagnostika vede pak k prevenci NSS pomocí změny životního stylu, která může zahrnovat zákaz závodního sportu, dále profylaktickou medikaci nebo implantaci kardioverteru-defibrilátoru.

V současné době je zásadní rozdíl v doporučení evropských společností a společností v USA. American Heart Association doporučuje pouze provedení anamnézy (osobní, rodinné) a fyzikálního vyšetření – na rozdíl od Evropské kardio-logické společnosti a Mezinárodního olympijského výboru, které doporučují při vyšetření sportovce odebrání anamnézy (osobní, rodinná), provedení fyzikálního vyšetření a 12-svodového EKG (2). Vyšetření má provádět zkušený lékař na počátku tréninku a dále co 2 roky. Podobná doporučení jsou navrhována i v České republice, zatím ale nevyšla vyhláška MZ ČR, která definuje rozsah vyšetření u sportovce.

Doporučení hodnocení EKG u sportovců vyšlo v European Heart Journal v roce 2010 (4). Hlavním cílem těchto doporučení bylo rozlišit mezi EKG nálezy fyziologickými nevyžadujícími další vyšetření a ostatními nálezy, které vyžadují další vyšetření k vyloučení možného přítomného kardiovaskulárního onemocnění jako možné příčiny náhlé smrti u sportovce.

NOVÁ KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ EKG U SPORTOVCŮ

V roce 2012 se sešla v Seattlu mezinárodní expertní skupina, která vypracovala společné stanovisko k hodnocení EKG u sportovců (5). Hlavním cílem tohoto stanoviska je zlepšení edukace lékařů v hodnocení EKG u sportovců. Vznikla takzvaná „Seattle“ kritéria, která jsou uvedena v tabulce 1 a 2. Autoři uvádějí, že tato kritéria by měla být kompromisem pro senzitivitu a specificitu vyšetření a měla by zlepšit interpretaci EKG i u začátečníků.

Table 1. Normální EKG nálezy u sportovců (5)
Normální EKG nálezy u sportovců (5)

Table 2. Abnormální EKG nálezy u sportovců (5)
Abnormální EKG nálezy u sportovců (5)

Stejný kolektiv publikoval v British Journal of Sports Medicine tři přehledové práce, které se věnují nálezům na EKG u sportovců s podezřením na primární elektrické onemocnění srdce (6), kardiomyopatie (7) a u fyziologické adaptace na zátěž (8). Mezi poruchy iontových kanálů a poruchy vedení řadí syndrom dlouhého a krátkého QT, katecholaminergní polymorfní komorovou tachykardii, Brugada syndrom, komorovou preexcitaci, supraventikulární tachykardie, atrioventrikulární blokády a komorové extrasystoly. Mezi kardiomyopatie pak hypertrofickou kardiomyopatii, arytmogenní dysplazii pravé komory srdeční, dilatační kardiomyopatii a non compaction levé komory.

JAKÝ JE STAV V ČESKÉ REPUBLICE?

V roce 2011 vyšel zákon 373/2011 Sb. Zákon o specifických zdravotních službách, který v § 51 „Posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, k tělesné výchově a sportu“ odstavec 3 uvádí, že zdravotní způsobilost k:

  • a) tělesné výchově v rámci vzdělávacích programů a uvolnění z vyučování v předmětu tělesná výchova a ke sportu pro všechny posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel,
  • b) výkonnostnímu sportu v organizovaných sportovních soutěžích posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel nebo poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství,
  • c) vrcholovému sportu, ke sportovní reprezentaci státu a její přípravě posuzuje a lékařský posudek vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství; vrcholovým sportem pro účely tohoto zákona se rozumí oblast sportu, která zahrnuje státní sportovní reprezentaci a přípravu talentovaných sportovců k této reprezentaci, kterými jsou členové rezortních sportovních center nebo sportovních center mládeže a obdobných zařízení pro přípravu sportovců,
  • d) vzdělávání ve školách se zaměřením na sport a tělesnou výchovu a v průběhu výuky posuzuje a lékařský posudek vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství.

Registrující poskytovatel je lékařem se způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru všeobecné praktické lékařství.

Zatím nevyšla vyhláška, která upřesňuje rozsah vyšetření u sportovců, a také není zatím platný zákon, který by stanovil, že tyto prohlídky jsou pro sportovce povinné. Nicméně v návrhu vyhlášky se autoři ztotožňují s evropským doporučením a navrhují, aby se EKG vyšetření stalo součástí základního vyšetření u sportovce. Pokud návrh projde, povede to k tomu, že praktický lékař bude provádět vyšetření sportovců s rizikem možných jak falešně negativních, tak falešně pozitivních nálezů. Falešně negativní nález pak může mít fatální následky, které by mohly v extrému vést až ke zbytečnému úmrtí sportovce, falešně pozitivní nález pak povede ke zvýšení nákladů na zdravotní péči.

Znalost EKG nálezů u sportovců a jejich interpretace by proto měla patřit k základním znalostem praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, internisty, kardiologa a tělovýchovného lékaře. „Seattle“ kritéria EKG u sportovců vytvořila skupina světových odborníků, kteří se této problematice po dlouhou dobu věnují. Je třeba naši odbornou veřejnost seznámit s těmito kritérii a ve spolupráci Sdružení praktických lékařů, Odborné společnosti praktických dětských lékařů a České společnosti tělovýchovného lékařství vytvořit dostupné edukační programy, protože některé diagnostické jednotky jsou v běžné praxi velmi ojedinělé (např. Brugada syndrom), ale jejich špatná diagnostika může vést k fatálním následkům.

Role praktického lékaře je dále nezastupitelná ve screeningu příbuzných osob s NSS, kteří jsou ohroženi a u kterých vyšetření a následná terapie může snížit jejich riziko. Každá NSS by měla vést ke zhodnocení rizika u příbuzných. Zde je třeba těsné spolupráce patologa, soudního lékaře, kardiologa a praktického lékaře.

Podpořeno MZ ČR – RVO (FNOL, 00098892).

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA

I. interní klinika, Klinika TVL FNOL

I. P. Pavlova 6, 770 00 Olomouc

e-mail: eliska.sovova@fnol.cz


Sources

1. Corrado D, Basso C, Pavel A, et al. Trends in sudden cardiovascular death in young competitive athletes after immplementation of preparticipation screening programme. JAMA 2006; 296(13): 1593–1601.

2. Corrado D, Pelliccia H, Bjornstad H, et al. Cardiovascular preparticipation skreening of young competivive athletes for prevention of sudden death: proposal for common European protokol. Eur Heart J 2005; 26: 516–524.

3. Corrado D, Schmied C, Basso C, et al. Risk of sports: do we need a pre-participation screening for competitive and leasure athletes? Eur Heart J 2011; 32: 934–944.

4. Corrado D, Pellicia A, Heidbuchel H, et al. Recommendations for interpretation of 12-lead electrocardiogram in the athlete. Eur Heart J 2010; 31: 243–259.

5. Drezner JA, Ackerman MJ, Anderson J, et al. Electrocardiographic interpretation in athletes: the „Seattle Criteria“. Br J Sports Med 2013; 47: 122–124.

6. Drezner JA, Ackerman MJ, Cannon BC, et al. Abnormal electrocardiographic findings in athlets: recognising changes suggestive of primary electrical disease. Br J Sports Med 2013; 47: 153–167.

7. Drezner JA, Ashley E, Baggish AL, et al. Abnormal elecrocardiographic findings in athletes: recognising changes suggestive of cardiomyopathy. Br J Sports Med 2013; 47: 137–152.

8. Drezner JA, Fischbach P, Froelicher V, et al. Normal electrocardiographic findings: recognising physiological adaptations in athletes. Br J Sports Med 2013; 47: 125–136.

9. Maron BJ, Doerer JJ, Haas TS, et al. Sudden deaths in young competitive athlets: analysis of 1866 deaths in the Unites States, 1980-2006. Circulation 2009; 119: 1085–1092.

10. Schwarz P, Crotti L. Can a message from the death save lives? J Am Coll Cardiol 2007; 49: 247–249.

Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adults
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#