Virové hepatitidy – znalosti studentů zdravotnických oborů
Authors:
A. Slámová; M. Schejbalová; Š. Adamčíková; I. Holcátová
Authors‘ workplace:
Přednosta: prof. MUDr. Vladimír Bencko, DrSc.
; Univerzita Karlova v Praze, 1. LF a VFN, Ústav hygieny a epidemiologie
Published in:
Prakt. Lék. 2008; 88(5): 296-299
Category:
Of different specialties
Overview
Součástí výuky hygieny a epidemiologie v 5. ročníku magisterského studia na 1. LF UK je i terénní stáž, při které metodami deskriptivní epidemiologie studenti získávají a zpracovávají data, a tak si ověřují nejen své znalosti z oboru, ale i schopnost pracovat např. s dotazníkem. Každý student má za úkol pomocí jednoduchého dotazníku na téma virové hepatitidy získat údaje od 10 dalších studentů různého typu studia zdravotnických oborů. V závěru semestru (školní rok 2006/2007) jedna studentka provedla metaanalýzu jednotlivých výsledků a porovnala znalosti studentů LF různých ročníků magisterského i bakalářského studia a studentů VOŠ obor zdravotnický záchranář. Celkem bylo vyhodnoceno 273 úplně vyplněných dotazníků, z toho 83 bylo studentů 1. a 2. ročníku magisterského studia LF, 71 studentů 5. a 6. ročníku magisterského studia LF, 84 bakalářů 2. ročníku LF (zaměření ergoterapie, fyzioterapie, ošetřovatelství, adiktologie), 20 studentů 1. ročníku VOŠ a 15. studentů 3. ročníku VOŠ (obor zdravotnický záchranář). Základní epidemiologické znalosti o hepatitidách u dotazovaných studentů byly poměrně dobré. Poněkud horší byly znalosti o možnostech aktivní imunizace a ochrany vlastního zdraví.
Klíčová slova:
virová hepatitida, rizikové pracoviště, prevence, profylaxe.
Úvod
Termín hepatitis poprvé použil už v 5. století n.l. římský lékař Coelius Aurelianus. Virové hepatitidy způsobují primárně hepatotropní viry, které se replikují především v jaterní tkáni, kde vyvolávají charakteristické zánětlivě degenerativní změny. Virové hepatitidy jsou difúzní zánětlivě-nekrotická onemocnění jater. Jsou rozšířené po celém světě. Představují v současné době velmi závažný zdravotní problém. Akutní ichronické formy jsou příčinou významné morbidity imortality unás ive světě (1, 2, 4–7).
Od roku 1976 do roku 2005 bylo celkem hlášeno 7 152 případů hepatitid uzdravotnických pracovníků, což je cca 60 % všech profesionálně hlášených přenosných onemocnění s interhumánním přenosem. V letech 1967–1971 tvořila tato onemocnění 31 % všech nemocí z po-volání v celém tehdejším Československu. V roce 1983 bylo v tehdejším Československu zahájeno povinné očkování proti virové hepatitidě B uzdravotnických pracovníků ve vysokém riziku této infekce (např. dialyzační jednotky). Očkování se postupně rozšiřovalo na zaměstnance dalších oddělení, ale také ina studenty zdravotnických škol alékařských fakult (3, 8).
Vzhledem k tomu, že nedílnou součástí prevence těchto závažných onemocnění uzdravotníků je výchova mladé – tedy studující – generace, do výuky hygieny aepidemiologie studentů 5. ročníku magisterského směru jsme zařadili terénní stáž, jimž cílem bylo zjistit znalosti studentů zdravotnických oborů omožnostech prevence virových hepatitid.
Metodika
Pro zjištění znalostí oproblematice virových hepatitid amožnostech jejich specifické ochrany byl na našem pracovišti vytvořen jednostránkový dotazník (viz příloha). Jeho účelem bylo zjistit, jak obecné znalosti studentů lékařské fakulty či vyšší odborné školy o problematice hepatitid, tak i znalosti se zaměřením na možné ohrožení zdraví při práci ve zdravotnictví. Otázky dotazníku byly zaměřeny na základní informace o jednotlivých typech hepatitid, dále k zjištění, která zdravotnická pracoviště jsou nejvíce riziková z hlediska profesionálního ohrožení zdraví těmito chorobami, zda jsou proti žloutenkám očkováni sami studenti, jaké mají vědomosti o pasivní a aktivní imunizaci či postexpoziční profylaxi ao možných cestách přenosu.
V dotazníku bylo možné vybrat si ze 4 možných typů hepatitid s tím, že nebyl u žádné otázky žádný typ hepatitidy dopředu preferován, to znamená, že studenti sami zaškrtávali typ hepatitidy, který jim u dané otázky připadal nejvhodnější. Dotazníky předložili v rámci terénní stáže svým kolegům studenti 5. ročníku magisterského směru. K jednotlivým otázkám mohli přiřadit i více odpovědí. Vyplnění bylo zcela anonymní, aby se předešlo možnému strachu z uvedení nesprávných odpovědí, opisování od kolegů atd. Studenti byli požádání, aby dotazník vyplňovali pravdivě, na základě svých vlastních aktuálních poznatků. Vyplněné dotazníky byly zpracovány do databáze a jedna studentka provedla pod vedením učitelů metaanalýzu výsledků.
Výsledky
Celkem bylo dotázáno 310 studentů zdravotnických oborů. Šlo ostudenty na začátku ina konci studia. 273 dotazníků bylo vyplněno úplně adále zpracováno, z nich 188 odevzdaly ženy a85 muži – viz tabulka 1. Průměrný věk studentek byl 21,76 roku (min. 19, max. 33), průměrný věk studentů 22,59 roku (min.19, max. 28).
Z celkového počtu 273 zpracovaných dotazníků bylo 35 studentů vyšší odborné školy Medea-obor zdravotnický záchranář, z toho bylo 18 žen (14x 1. ročník a4x třetí ročník) a17 mužů (6x 1. ročník a11x 3. ročník). Studentů lékařské fakulty magisterského studia (budoucí lékaři) bylo celkem 154 – 102 žen a52 mužů. Do sledovaného souboru byli zařazeni studenti na začátku ana konci studia. Poslední část sledovaného souboru tvořili studenti bakalářských oborů (adiktologie, ergoterapie, ošetřovatelství afyzioterapie) ve druhém ročníku studia. Bakalářů bylo celkem 84, z toho bylo 68 studentek a16 studentů (tab. 2).
Odpovědi dle jednotlivých bodů dotazníku jsou zpracovány do tabulek (nejvhodnější typ odpovědi je v tabulce označen žlutě) a grafů.
Odpovědi na jednotlivé části dotazníku
Na první otázku:
Kterou hepatitidou jsou nejvíce ohroženi pracovníci ve zdravotnictví?
11 studentů nevědělo odpověď (7x studenti LF a 4x studenti VOŠ). 14 studentů si myslí, že VHA, 176 VHB a 39 VHC. Všechny tři hepatitidy zaškrtlo 6 studentů, VHB aVHC 19 studentů. Správně (VHC) odpovědělo pouze 14,3 % všech dotázaných, pokud bychom akceptovali jako správnou i odpověď VHB, bylo by správných 85,8 % odpovědí. Nejvíce chybných odpovědí bylo u studentů prvních dvou ročníků LF. (tab. 3).
Za nemoc špinavých rukou
považuje 219 studentů VHA (123x LF, 63x bakaláři, 33x VOŠ). 31 studentů si myslí, že je to VHB, 11 VHC a1 VHE. Vícečetných odpovědí bylo 6 (4x VHA a VHB, 1x VHA a VHC a1x VHA a VHE). 5 studentů neví (z toho jsou 4 studenti LF – první dva ročníky). Nejvíce správných odpovědí bylo ustudentů VOŠ bez rozdílu v délce studia. (tab. 4).
Další otázka zněla:
Která hepatitida se přenáší krevní cestou?
Na tuto otázku neznalo odpověď 10 studentů (z toho 7 posluchači LF 1. a 2. r.).8 studentů si myslí, že VHA, 75 VHB , 42 VHC. Kombinaci VHB a VHC (nejsprávnější typ odpovědi) zvolilo 104 studentů, VHB, VHC a VHE vybralo 11 studentů. Pokud bychom brali za správné odpovědi jen VHB, jen VHC a kombinaci obojího, bylo by správných odpovědí 80 %. Při posuzování dle typu studia nejsou mezi jednotlivými školami žádné velké rozdíly (posuzujeme-li jako správné všechny tři odpovědi) (tab. 5).
Za nejrizikovější specializaci
z hlediska možné infekce hepatitidou při práci považuje nejvíce studentů (103) urgentní medicínu, na druhém místě chirurgii (58 studentů), dále internu (31) a dětské (4). Vícečetných odpovědí bylo více, nejčastěji se objevovala kombinace chirurgie a urgentní medicíny (44 studentů). 9 studentů odpovědělo, že neví. Jednalo se o studenty LF (7 – z toho 6x první dva ročníky studia) a bakaláře (2) (tab. 6).
Pátá otázka zněla:
Proti kterým hepatitidám jsou k dispozici očkovací látky?
Správně (tedy odpověď VHA a VHB dohromady) odpovědělo 70,7 % dotázaných studentů. 5 studentů nevědělo (studenti 1. ročníku LF). Pokud bychom dále brali za správně odpověď pouze VHA a VHB bylo by celkem správných odpovědí cca 80 %. Za kuriózní lze považovat dvě odpovědi očkování proti VHC u studentů 2. ročníku LF, kteří dále správně uvedli, že jsou sami očkování proti VHB (tab. 7).
Šestá otázka:
Ze zákona je povinné očkování proti?
Správně zodpovědělo pouze 143 studentů (52,4 %). Odpověď neznalo nejvíce studentů – 56 (20,5 %). V tomto číslo jsou nejvíce zastoupeni studenti LF – 43 studentů, což je cca 28 % z celkového počtu dotazovaných studentů magisterského směru. Odpověď neznali jak studenti prvních, tak i posledních ročníků studia. Nejlepší byla znalost ustudentů VOŠ – správně odpovědělo 57 % z celkového počtu dotázaných (tab. 8).
Na otázku
proti kterým hepatitidám je očkován sám student,
28,6 % studentů odpovědělo VHA a VHB a 57,1 % dotázaných odpověděla VHB. 21 studentů nevědělo, proti které hepatitidě jsou očkováni, z toho 19 bylo studentů LF (především 1. nebo 2. ročníku). Špatně odpovědělo 8,5 %. 10 studentů odpovědělo, že jsou očkování pouze proti VHA (z toho 7 studentů LF a 3 bakaláři) (tab. 9).
Osmá otázka se dotazovala na
očkovací schéma,
přičemž jako první krok bylo nutné vypsat typ hepatitidy a k tomu následně vybrat schéma od jednodávkového do čtyřdávkového. Z toho 15 studentů odpovědělo správně uobou vypsaných hepatitid.
U hepatitidy A bylo 52 odpovědí (73,2 %), odpovědí správných (dvoudávkové očkovací schéma), 19 odpovědí bylo špatně – z toho 4x byla odpověď jednodávkové očkování, 13x třídávkové očkování a 2x čtyřdávkové očkování. Špatné odpovědi byli především u studentů LF (12x) – viz tabulka 10. U hepatitidy B bylo 223 (83,2 %) odpovědí správných – tedy třídávkové očkovací schéma. Špatných odpovědí bylo celkem 45 (30 LF, 12x bakaláři a 3x VOŠ).
Další bod byl zaměřen na
specifickou imunitu po úspěšném očkování.
Jako první krok opět studenti vyplnili typ hepatitidy, dále si mohli vybrat mezi čtyřmi možnostmi (5 let, 10 let celoživotní imunita a nevím). Podle dnešních názorů se předpokládá po úspěšném očkování (jak u VHA tak VHB) dlouhodobá až celoživotní imunita. Tuto variantu zvolilo 113 studentů – 41,4 % dotazovaných. Z toho bylo 64 studentů LF, především posledních dvou ročníků, dále 46 bakalářů a 21 studentů VOŠ (tab. 11). Pouze 7 studentů odpověď neznalo. Zbytek byl téměř stejným dílem rozdělen mezi odpovědi 5 a10 let.
Otázka desátá zkoumala,
u kterých pracovníků se kontroluje hladina protilátek po očkování.
Správná je odpověď pouze u pracovníků ve zvýšeném riziku. Takto odpovědělo 24,2 % studentů. Nejlepší znalosti měli studenti VOŠ – správných odpovědí bylo 13 (37 % studentů). Téměř dvakrát více studentů si myslí, že se hladina protilátek kontroluje u všech pracovníků (113 odpovědí – z toho 64 LF, 38 bakaláři a 11 VOŠ). Odpověď neznalo 11 studentů (6x LF, 3x bakaláři, 2x VOŠ) (tab. 12).
Zbylé 4 otázky byly zaměřené na poranění ostrým předmětem. První otázka z tohoto bloku zkoumala, zda student teoreticky ví,
co má po poranění ostrým předmětem dělat.
Jako úplná a správná odpověď byla: nechat ránu krvácet, provést dezinfekci rány, provést záznam o pracovním úrazu a nechat si vyšetřit protilátky. Takto odpovědělo 61 studentů (z toho bylo 25 studentů LF, 29 bakalářů a 17 studentů VOŠ). Dvě nebo tři ze čtyř doporučení bylo vyhodnoceno jako částečně správná odpověď – takto odpovědělo 138 studentů (50,5 % všech odpovědí) (tab. 13).
Většina studentů se věnovala ve své odpovědi pouze problematice ošetření rány (jako je omytí, či dezinfekce), nebo zmínila jen možnost návštěvy lékaře a místem vpichu se vůbec nezabývala. Špatných odpovědí bylo 35 – šlo o odpovědi typu neudělám nic, navštívím praktického lékaře, půjdu na hygienickou stanici apod. Nevím napsalo 39 studentů (14,3 %). Celkem tedy nezná odpověď 27,1 % dotázaných (48 studentů LF, 20 bakalářů a 6 studentů VOŠ).
Další otázka zjišťovala, zda se
sám student poranil ostrým předmětem a v případě kladné odpovědi, co udělal.
Pozitivní odpověď byla u 25 studentů, to je 9,2 % všech dotázaných,z toho bylo 13 studentů LF (3 z prvních dvou ročníků, 10 z pátého a šestého ročníku), 9 bakalářů a 3 studenti třetího ročníku VOŠ (tab. 14). 2 studenti LF (6. ročník) v tomto bodě odpověděli „Nevím“. Z 25 kladných odpovědí se 11 studentů zachovalo naprosto správně (splněny všechny body, které jsou doporučeny – tedy ránu nechat krvácet, vydezinfikovat, sepsat záznam o úraze, dojít na odběr krve, a pokud lze, nechat nabrat a vyšetřit krev pacienta). 10 studentů odpovědělo částečně správně (zmínili alespoň 3 body), 3 studenti odpověděli, že neudělali nic, 1 student napsal, že si ránu vymyl vodou.. Jednalo se o studenty LF (1 byl student druhého, dva pátého a 1 šestého ročníku (tab. 15).
Pří hodnocení celého dotazníku komplexně ( porovnávání správných odpovědí u jednotlivých typů studia) bylo zjištěno, že studenti prvních dvou ročníku LF měli celkem 45,1 % odpovědí správně, studenti 5. a 6. ročníku LF měli 66,2 % odpovědí správně. Bakaláři druhý ročník zodpověděli správně 51,2 % otázek: Studenti VOŠ měli v prvním ročníku 67,8 % odpovědí správných a třetí ročník 71,2 %.
Diskuse a závěr
Při zjišťování znalostí o hepatitidách, rizicích pro zdravotníky a možnostech prevence u studentů zdravotnických oborů jsme zjistili, že znalosti o hepatitidách u studentů jsou poměrně dobré a zvyšují se s délkou studia. Poněkud horší jsou znalosti o možnostech aktivní imunizace. Celkově nejlepší byly u studentů VOŠ, obor zdravotnický záchranář. To může souviset s tím, že jsou to studenti, z nichž někteří studovali střední zdravotní školy a že narozdíl od studentů prvních dvou ročníků LF od počátku studia dochází do zdravotnických zařízení na praxi. Imunizace studentů VOŠ je prováděna hned od začátku studia. Studenti magisterského studia lékařské fakulty jsou očkování až v průběhu prvních tří semestrů a základy ošetřovatelské praxe získávají až ve čtvrtém semestru. Proto na začátku studia těžili tito studenti především ze středoškolských znalostí, odborných znalostí bylo méně.
Poněkud zarážející byly neznalosti studentů posledních dvou ročníků lékařské fakulty. Týkaly se např. postupu při poranění předmětem kontaminovaným krví či kontroly protilátek u zdravotnických profesí.
Také bylo překvapující, že téměř jedna desetina studentů přiznala poranění o kontaminovaný ostrý předmět. Ze zjištěných skutečností můžeme konstatovat, že by bylo vhodné zařadit do výuky zdravotnických oborů na všech typech škol v první fázi studia základní informace o možnostech a způsobech ochrany zdraví před infekcí viry hepatitid a o možnostech eventuální postexpoziční profylaxe.
MUDr.Alena Slámová
Ústav hygieny aepidemiologie
1. LF UK a VFN
Studničkova 7
128 00 Praha 2
E-mail: aslam@lf1.cuni.cz
Sources
1. Bednář, M. Lékařská mikrobiologie. Praha: Marvil 1996, s. 459-469.
2. Beran, J., Havlík, J., Vonka, V. Očkování, minulost, přítomnost, budoucnost. Praha: Galén 2006, s. 50-68.
3. Částková, J., Beneš, Č. Vývoj nemocnosti virovou hepatitidou u zdravotnických pracovníků v České republice. Prac. Lék. 2001, 2, s. 75-78.
4. Hauftová, D. Virové hepatitidy. Olomouc: Univerzita Palackého 1999, s. 8-30.
5. Husa, P. Virové hepatitidy. Praha: Galén 2005, s. 19-60.
6. Krekulová, L. Co je virová hepatitida? Praha: Triton 1999, s. 9-13.
7. Krekulová, L. Virové hepatitidy. Praha: Triton 2002, s. 20, 50-51.
8. Toulcová, A. Hepatitida E, příspěvek k problematice v České republice. Zprávy CEM Praha: SZÚ, 2000; 9(4), s. 165-166.
Labels
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adultsArticle was published in
General Practitioner
2008 Issue 5
Most read in this issue
- Pozdní účinky xenobiotik 1. Mechanismus účinku a jejich výskyt v prostředí
- Historie, současné problémy a šance v prevenci nozokomiálních nákaz
- Závislost na tabáku: prevence, diagnostika a léčba v ordinaci praktického lékaře
- Násilí jako znepokojivý fenomén současného zdravotnictví