Klinický obraz a taktika léčby non Q-infarktu myokarduv nemocnici specializovaného typu

Uvádíme rozbor souboru všech nemocných léčených na kardiologickém odd. Nemocnice NaHomolce v Praze pro diagnózu „non Q-infarkt myokardu“ (dále non Q-IM) v posledních dvouletech, resp. za období od počátku roku 1999 do 8. prosince 2000.V této době jsme hospitalizovali celkem294 pacientů s diagnózou akutního infarktu myokardu.Z toho jednoznačný „primární“ non Q-infarkt byl stanoven u 44 nemocných (= 14,9 % z celkového počtu infarktů léčených na našem oddělení), kteří byli také zahrnuti do tohoto přehledu.Sledovali jsme dobu od počátku obtíží do přijetí do nemocnice a posléze do zahájení invazivníhovyšetření, lokalizaci infarktu, EKG, ECHO a laboratorní nálezy, dále léčbu jak intervenční, takkonzervativní a výskyt komplikací.Lokalizací převažovaly non Q-infarkty myokardu přední stěny s pouze nevelkou poruchoukinetiky (hypokineze) v postižené oblasti a s jen mírně sníženou celkovou systolickou funkcílevé komory. Průběh hospitalizace byl převážně nekomplikovaný s bezpečnou dimisí třetí ažpátý den. Invazivní vyšetření bylo provedeno u 75 % nemocných, z toho 55 % pacientů bylokatetrizováno do šesti hodin po přijetí. Z intervenčních výkonů převažovalo provedení angioplastiky jedné či dvou tepen (64 % nemocných). Mortalita byla 2,2 %.Farmakologická léčba spočívala především v podání nízkomolekulárního heparinu, aspirinu,event. nitrátů a betablokátorů. Celkem 77 % pacientů dostalo hypolipidemickou léčbu, ve kteréjednoznačně převažovalo podání statinu.V diskusi rozebíráme optimální přístup k nemocným s touto diagnózou. Doporučujeme invazivní vyšetření u co největšího počtu pacientů po prodělaném non Q-infarktu spolu s razantnísekundární prevencí. Nejvhodnější doba ke katetrizaci není pevně určena, řídí se klinickýmstavem nemocného a jeho reakcí na úvodní konzervativní léčbu. Za optimální považujemekatetrizaci do třetího dne od přijetí.

Klíčová slova:
non Q-infarkt myokardu -⁠ primární léčba -⁠ angioplastika.