#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Kreditovaný autodidaktický test: Hepatologie


Published in: Gastroent Hepatol 2024; 78(2): 182
Category: Self-educated test

Vážení čtenáři, rádi bychom vás informovali, že ve spolupráci s Českou gastroenterologickou společností a Českou lékařskou komorou jsme připravili autodidaktický test, za který můžete získat 2 kredity do celoživotního vzdělávání lékařů. Test je dostupný na webových stránkách časopisu www.csgh.info.

 

1. Nejčastějším spouštěčem ACLF (acute-on-chronic liver failure) je:

a) bakteriální infekce
b) krvácení z varixů jícnu
c) dehydratace
d) akutní hepatitida C

 

2. Rekurence primární biliární cholangitidy po transplantaci jater:

a)  má závažný průběh a vede ke ztrátě štěpu
b) je přítomna ve více než 20 % případů
c) není diagnostikovatelná jaterní biopsií
d) nereaguje na terapii kyselinou ursodeoxycholovou

 

3. HCC je indikací k transplantaci jater:

a) u pacientů cirhózou a portální hypertenzí, splňující tzv. Milánská kritéria
b) u pacientů s extrahepatálním postižením
c) pouze u pacientů s alkoholickou cirhózou jater
d) u pacientů s nádorovou trombózou portální žíly, kdy nelze provést resekci

 

4. HCV infekce jako indikace k transplantaci jater:

a) má nyní srovnatelné výsledky s transplantacemi pro ostatní diagnózy
b) HCV infekci je třeba vyléčit vždy před transplantací
c) podání sofosbuviru je kontraindikováno po transplantaci z důvodů lékových interakcí
d) je nyní na vzestupu, protože incidence HCV v ČR stoupá

 

5. Transplantace jater pro metastázy kolorektálního karcinomu:

a) je kontraindikována
b) je prováděna pouze v USA
c) je možná pouze po selhání veškeré chemoterapie
d) je indikována u pacientů s neresekabilními metastázami a s dobrou odpovědí na onkologickou léčbu

 

6. Transplantace jater u nemocných s deficitem alfa-1-antitrypsinu:

a) je kontraindikována u všech osob s emfyzémem plic
b) je možná pouze u MZ heterozygotů
c) je indikována pouze u dětí k zabránění plicního postižení
d) je kurativní metodou onemocnění a vede k normalizaci koncentrace alfa-1-antitrypsinu v séru

 

7. Jaké množství alkoholu v gramech obsahuje 1 standardní sklenička alkoholu na Slovensku:

a) 10 g
b) 14 g
c) 16 g
d) 20 g

 

8. Jaké množství alkoholu v gramech obsahuje 1 standardní sklenička alkoholu v České republice:

a) 10 g
b) 14 g
c) 16 g
d) 20 g

 

9. Jaký počet bodů v testu AUDIT C predikuje rizikovou konzumaci alkoholu:

a) 3 nebo více bodů pro ženu a 4 nebo více bodů pro muže
b) 4 nebo více bodů pro ženu a 5 nebo více bodů pro muže
c) 4 nebo více bodů
d) 5 nebo více bodů

 

10. Jaký počet bodů v testu AUDIT predikuje rizikovou konzumaci alkoholu:

a) 8 nebo více bodů pro muže do 60 let, resp. 4 a více bodů pro ženy, adolescenty a muže ve věku 60 a více let
b) 15 nebo více bodů
c) 4 nebo více bodů
d) 5 nebo více bodů

 

 

Správná odpověď na předchozí kvíz: Jaké bude vaše doporučení pro terapii těžké ulcerózní kolitidy?

M. Lukáš
Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, Klinické centrum ISCARE a. s. a 1. LF UK v Praze

Stav nemocné, jak byl popsaný v uvedené „kvízové“ kazuistice, splňuje kritéria pro „akutní těžkou ulcerózní kolitidu (ASUC) “. V současné době se stále v zámoří a dříve také v Evropě označoval tento stav jako „fulminantní ulcerózní kolitida“. Řešení ASUC je vždycky nesnadné rozhodnutí, které vyžaduje multidisciplinární přístup a stanovisko pacienta. Pohybujeme se na hraně mezi zbytečnou ztrátou tlustého střeva s trvalou ileostomií nebo s vytvořením ileopouchanální anastomózy, nebo promeškáním vhodného okamžiku operovat pro další a neefektivní medikamentózní terapii, které mohou vést k přímému ohrožení pacienta na životě. Vzniklé komplikace, jako je toxické megakolon nebo perforace střeva, mají i v dnešní době vysokou mortalitu [1]. V kazuistice byly navrženy celkem čtyři varianty dalšího postupu. Varianta (a) znamenala chirurgickou intervenci, která je v tomto popsaném případě asi nejvhodnějším lege artis postupem. Kolorektální chirurg by měl být od okamžiku přijetí takové pacientky do nemocnice informován a společně s ošetřujícím gastroenterologem a intenzivistou by měli sledovat vývoj choroby v následujících dnech a hodinách. V tomto případě by bylo indikováno provedení trojdobého výkonu, a to nejprve subtotální kolektomie se zaslepením rekta a vytvořením terminální ileostomie. Po několika měsících a po úpravě metabolického a nutričního stavu pacientky by přicházelo v úvahu provedení proktektomie a vytvoření ileopouchanální anastomózy s pojistnou ileostomií a ve třetí době pak zrušení protektivní ileostomie. Pacientka však nechtěla podstoupit žádný chirurgický výkon a preferovala ještě jednu záchrannou medikamentózní terapii. Varianta (b) označovala zavedení záchranné terapie cyklosporinem A (CysA) v dávce 2 mg/kg intravenózně za pečlivého monitorování stavu pacientky a nálezu na břiše. Jde o terapii, která se v klinické praxi využívá již relativně zřídka a její efektivita v této indikaci není příliš velká. Výskyt vedlejších a nežádoucích účinků je při použití dávky 2 mg/kg v porovnání s kdysi využívanou dávkou 5 mg/kg relativně malý. Léčba CysA přichází v úvahu právě u nemocných, kteří již byli exponováni neúspěšné terapii infliximabem, v době před vznikem ASUC. Vzhledem k omezené dostupnosti, efektivitě a potenciálním vedlejším efektům jsme záchrannou terapii CysA nepovažovali za vhodnou medikamentózní terapii. Varianta (c) – vysokodávkovaný infliximab (IFX) 10 mg/kg – je zpravidla první záchrannou terapií po selhání intravenózních kortikosteroidů s relativně dobrou účinností. Více než 60 % nemocných na záchrannou terapii vyšších dávek IFX a v akcelerovaném režimu, tj. 2 infuze po 5–7 dnech, dobře odpoví a vyhne se nutnosti provedení kolektomie. V tomto případě však již nemocná byla v minulosti terapii IFX exponována, dokonce i v intenzifikovaném režimu, aniž měla jakoukoli klinickou, biochemickou nebo endoskopickou odpověď. Proto jsme IFX nepovažovali za vhodnou terapii. Varianta (d) – vysokodávkovaná terapie upadacitinibem (UPA) – byla zvolena jako nejvhodnější varianta záchranné léčby v této klinické situaci. Zkušenosti IBD kliniky Michiganské univerzity ve Spojených státech ukázaly, že dávka UPA 60 mg denně je vysoce efektivní a rychlá léčebná modalita u nemocných s ASUC [2,3]. Na tomto pracovišti se používá dávka 2 × 30 mg po dobu hospitalizace 7–14 dnů s velmi dobrým efektem. Celkem 90 % pacientů odpovědělo na podávanou terapii a vyhnulo se proktokolektomii a 60 % nemocných přešlo do dlouhodobé remise. Výskyt nežádoucích účinků byl minimální, tromboembolické komplikace se nevyskytly u žádného pacienta a všichni nemocní s ASUC dostávají profylaktickou antikoagulační terapii. Pacientka dostávala 7 dnů UPA v dávce 2 × 30 mg tbl denně a během této doby došlo k významnému zlepšení klinického stavu, ke snížení počtu stolic a k vymizení krvácení z konečníku a k dramatickému snížení zánětlivých ukazatelů (CRP). Poté byla převedena na dávku UPA 45 mg denně a byla propuštěna do domácího léčení. Na této terapii přešla do kompletní klinické, biochemické a endoskopické remise.

Literatura

1. Lukáš M. Záchranná terapie akutní těžké ulcerózní kolitidy. In: Lukáš M. Pokroky v diagnostice a léčbě idiopatických střevních zánětů. Praha: Galén 2019.
2. Berinstein J, Levine J, Satishchandran A et al. Off-label, high-intenstiy upadacitinib for hospitalized patients with severe inflammatory bowel disease. Gastroenterology 2023; 164 (6): S1118–S1119.
3. Lukáš M. Biologická a cílená terapie v gastroenterologii: Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. In: Tesař V. Biologická a cílená léčba. Praha: Grada Publishing. In press 2024.

Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology Surgery
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#