Jubilejní rok

Letmý pohled do obsahu aktuálního čísla Gastroenterologie a hepatologie prozrazuje, že toto vydání je věnováno především problematice idiopatických střevních zánětů (IBD). Zkratka IBD se již v českém písemnictví vžila natolik, že její používání není vnímáno nijak rušivě, ba naopak. Jasně vymezuje příslušné nozologické jednotky – ­Crohnovu chorobu (CD) i ulcerózní kolitidu (UC), a proto se s ní budete běžně setkávat i na stránkách tohoto periodika. V následujícím textu bych se rád zmínil o několika zajímavých výročích, která si zájemci o problematiku IBD mohou v letošním roce připomenout.

Před 5 lety byl v britském časopisu Postgraduate Medical Journal publikován článek českých autorů o etiologii ulcerózní kolitidy [1]. Jedním z jeho spoluautorů byl, v loňském roce zesnulý, profesor Mařatka. Páté výročí zmíněné práce je vhodnou příležitostí nejen k připomenutí Mařatkovy osobnosti, ale také k zamyšlení nad tím, co nového výzkum ulcerózní kolitidy v tomto období přinesl [2].

Kromě současného pohledu na etio­logii UC přináší aktuální číslo Gastro­enterologie a hepatologie další 4 příspěvky s tematikou IBD. Přehledné a užitečné informace najdete v Doporučeném postupu pro vyšetření tenkého střeva u pacientů s Crohnovou chorobou [3]. Rekapitulace současných vyšetřovacích metod je zde doplněna oblíbeným algoritmem poskytujícím praktický návod pro klinickou praxi. Téma původní práce vybrané do tohoto čísla odkazuje k léčbě, která je v oblasti IBD symbolem uplynulé dekády – tedy léčbě biologické [4]. Navzdory intenzitě, s níž jsou biologika používána (a to nejen v gastroenterologii), jsou naše informace o mnoha aspektech této terapie velmi chabé. Výzkum farmakokinetiky biologik je celosvětově žhavým tématem s bezprostředním vlivem na léčebná schémata a celkovou efektivitu této moderní léčby. To ostatně potvrzuje i další článek, jímž je kazuistika věnovaná bio­logické léčbě v graviditě [5].

Téma IBD uzavírá příspěvek rekapitulující nedávno proběhlý 6. kongres ­Evropské společnosti pro Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu (ECCO), která slaví v letošním roce desáté výročí od svého založení [6]. Tato organizace, která původně zastřešovala národní skupiny zabývající se problematikou IBD v několika evropských státech, se velice rychle změnila v jednu z nejrychleji rostoucích a velmi vlivných součástí Evropské gastro­enterologické federace (UEGF). Rád připomínám, že ČR jako první postkomunistická země vstoupila do ECCO v roce 2003 spolu s Nizozemskem a Velkou ­Británií a o rok dříve než Německo, Švýcarsko či většina skandinávských zemí. Do desetileté historie ECCO jsme se pak zapsali hned několikrát: kromě pořádání prvního Intenzivního ECCO kurzu pro mladé gastro­enterology v roce 2003 to byla také organizace závěrečného meetingu věnovaného ECCO konsenzu o Croh­nově chorobě (2004) a především uspořádání (opět jubilejního!) 5. kongresu ECCO v Praze v roce 2010.

Nejstarší, a z pohledu české gastro­enterologie zřejmě nejvýznamnější, výročí slaví Pracovní skupina pro IBD. Před 15 lety byla v pražském hotelu Don Giovanni ustanovena jako neformální skupina zájemců o problematiku IBD a záhy se stala jednou z nejaktivnějších skupin pracujících v rámci ČGS. Právě její existence umožnila vstup ČR do již zmíněné organizace ECCO v roce 2003. Členové Pracovní skupiny jsou autory doporučení pro diagnostiku a léčbu IBD, používání biologické terapie či prevenci a léčbu oportunních infekcí u nemocných léčených imunosupresivní a biologickou léčbou. Na svém kontě mají organizaci desítek odborných akcí, mezi nimiž zaujímají výsadní místo každoroční Intenzivní kurz IBD pro mladé lékaře a spolu se slovenskými kolegy pořádaná Česko- -Slovenská (či Slovensko-Česká) IBD sympozia. Mimochodem, letošní sympozium pořádané v Nitře bylo, jak jinak, jubilejní – desáté.

MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.
Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE a 1. LF UK
Jankovcova 1569/2c, 170 04 Praha7
mbortlik@seznam.cz