Prof. MUDr. Jiří Ehrmann, CSc. sedmdesátníkem

Prof. Jiří Ehrmann se narodil 30. 9. 1940 a vyrůstal v rodině praktického lékaře v obci Laškov u Prostějova. Zájem o lékařství byl u něj pěstován již od samého dětství. Nejenže, jak to dříve bylo zvykem, měl jeho otec ordinaci ve svém domě, ale i jeho dědeček byl v téže obci praktickým lékařem. I někteří další členové jeho rodiny byli lékaři, takže jubilant již od mládí neuvažoval o jiném poslání. S nemocnými byl v kontaktu ve dne i v noci, a to nejen v přeneseném slova smyslu. Rodinné a vesnické prostředí, jak jubilant říkává, v něm vypěstovalo zásady, na kterých pak celý život stavěl: pracovitost, společenskou sounáležitost a náboženské přesvědčení.

Gymnázium, tehdy 11letou střední školu, absolvoval v Litovli, dnes Opletalově gymnáziu, a po maturitě v roce 1957 začal studovat všeobecné lékařství na Lékařské fakultě v Brně. Během studia pracoval jako volontér na ústavu patologie, nicméně to nebyl zájem vyhraněný a po promoci v roce 1963 nastoupil na „umístěnku“ na interní oddělení nemocnice Tanvald v okrese Jablonec nad Nisou. Na pobyt a práci v malé nemocnici vzpomíná jubilant velmi rád. Nejenže se tam oženil se zdravotní sestrou Alenou, ale práce pod vedením zkušených a moudrých primářů interního a chirurgického oddělení (MUDr. Jordán Penčev a MUDr. Zdeněk Lehraus) mu dala základ klinického myšlení, na kterém může stavět dodnes. Atestaci z vnitřního lékařství I. stupně skládal v Ústí nad Labem v roce 1967. Když se v roce 1968 uvolnila místa ve Fakultní nemocnici Olomouc (mnoho lékařů tehdy emigrovalo), byl přijat na místo sekundárního lékaře na II. interní kliniku FN Olomouc, kde pod vedením tehdejšího přednosty prof. Kojeckého začal budovat svou další odbornou kariéru zaměřenou na gastroenterologii a hepatologii. Přijetí do fakultní nemocnice a dále místo odborného asistenta LF musel „splatit“ tím, že v malém nadúvazku současně vykonával sedm let práci závodního lékaře pro celou fakultní nemocnici. Vše to bylo velice náročné, ale současně prospěšné pro další medicínský růst. V roce 1973 skládá s pochvalou atestaci z vnitřního lékařství II. stupně a v roce 1980 obhajuje kandidátskou dizertační práci na téma „Dlouhodobé sledování nemocných s perzistující HBs antigenemií“.

Nicméně jeho hlavní odborná a společenská aktivita začala až po roce 1989. Je jmenován docentem vnitřního lékařství, později obhajuje habilitační práci na téma „Dlouhodobé sledování nemocných s Crohnovou nemocí“. V roce 1999 je jmenován profesorem pro obor vnitřní nemoci. Na II. interní klinice zastával postupně místa sekundárního lékaře, ambulantního lékaře, odborného asistenta, docenta a od roku 1998 do roku 2005 byl přednostou kliniky.

Jeho první práce se týkaly celého vnitřního lékařství, mimo jiné také využití výpočetní techniky v klinické medicíně. Později byla jeho aktivita zaměřena jednoznačně na gastroenterologii a hepatologii, zvláště pak na problematiku virových hepatitid a nespecifických střevních zánětů. Této problematiky se týká většina z jeho 222 dosud publikovaných prací (z toho 36 zahraničních) a také 4 monografií, kterých je editorem nebo spolupořadatelem. Sám si nejvíce váží monogragfie „Hepatologie“, šestisetstránkového kolektivního díla členů výboru České hepatologické společnosti. Prof. Ehrmann spolu s prof. Hůlkem jsou jejími editory.

Prof. Ehrmann byl také řešitelem nebo spoluřešitelem řady grantových a klinických studií. Již čtvrté funkční období je členem výboru České hepatologické společnosti a stejné období byl sekretářem, dále je členem výboru Spolku lékařů ČLS JEP v Olomouci. Organizoval řadu kongresů a sjezdů na celostátní úrovni. Je členem redakční rady časopisů Vnitřní lékařství, Postgraduální medicína a Folia Gastroenterologica et Hepatologica.

V posledních letech je vyhledávaným oponentem, recenzentem či znaleckým posuzovatelem na nejrůznějších úrovních.

Z obdržených cen si nejvíce váží čestného členství České gastroenterologické společnosti, čestného členství České hepatologické společnosti a čestného členství Polské internistické společnosti. Rovněž obdržel medaili V. A. Gluzinského, čestné vyznamenání ke 100. výročí vzniku Polské internistické společnosti a stříbrnou medaili UP v Olomouci. Nyní se prof. Ehrmann věnuje převážně výuce. Učí rád, a dovršuje tak své poslání, které zahájil v roce 1963 promocí.

Kromě výuky pregraduálního studia všeobecného a zubního lékařství byl v postgraduální přípravě v oboru vnitřní lékařství školitelem devíti doktorandů, oponoval 20 doktorských dizertačních prací, byl třináctkrát členem komise pro profesorská řízení a oponentem 28 habilitačních prací na lékařských fakultách v ČR.

Prof. Ehrmann se angažoval a angažuje i mimoprofesně. Od začátku 90. let pracuje ve výboru Moravsko-slezské křesťanské akademie. Jeho hlavní aktivita spočívá v přípravě pravidelných Etických konferencí a v roce 2010 proběhla již desátá v řadě. Snaží se vnášet do akademického světa náboženské, a hlavně křesťanské myšlenky, což praktikoval výukou pastorální medicíny na lékařské fakultě. Pět funkčních období byl členem revizní komise a později výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a tři funkční období byl členem orgánů okresního sdružení ČLK v Olomouci. K jeho osobním zálibám patří motorizmus, filatelie a fotbal, kde je dlouholetým pravidelným divákem olomoucké fotbalové Sigmy.

Jeho velkou radostí jsou jeho děti s rodinami. Syn je také lékařem, nyní již univerzitním profesorem patologie a jeho žena je onkoložka se třemi dětmi. Rovněž dcera je lékařka, její manžel je teolog a potěšením pro jubilanta jsou jejich čtyři děti.

Vážený pane profesore, přejeme Vám pevné zdraví, dobrou vůli, veselou mysl a mnoho radosti z další plodné práce.

Za kolektiv II. interní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

doc. MUDr. Vlastimil Procházka, Ph.D.
Přednosta II. interní kliniky FN Olomouc
I. P. Pavlova 6
vlastimil.prochazka@fnol.cz