Mezirepubliková česko – slovenská studie korelace výsledků dechových analyzátorů a výsledků laboratorní analýzy při zjišťování hladiny alkoholu v krvi

Overview

Cílem práce bylo porovnat výsledky zkoušek hladiny alkoholu pomocí dechových analyzátorů a „lege artis“ provedených laboratorních vyšetření krve. Z nich potom zjistit, zda a jak velké jsou rozdíly. Bylo soustředěno 610 případů z 11 pracovišť ČR a Slovenska. Nebyl brán ohled na typ dechového analyzátoru. Všechny případy musely být spolehlivě ve fázi vylučovací. Časové rozdíly mezi dechovou zkouškou a odběrem krve byly zkorigovány pomocí zpětných přepočtů.

Bylo zjištěno, že pouze u 20,8 % případů výsledky dechových analyzátorů odpovídají zjištěné skutečné hladině alkoholu v krvi. Maximální diference, kdy dechový analyzátor naměřil více, byla 1,34 g.kg^-1 a diference, kdy dechový analyzátor naměřil méně, byla 1,86 g.kg^-1.

Klíčová slova:
alkohol – dechový analyzátor – bezpečnost dopravy – plynová chromatografie

Motto:

Zájem státu by měl směřovat k nekompromisnímu a účinnému postihu každého řidiče, který ohrozí sebe i okolí tím, že řídí pod vlivem návykové látky (1).

Úvod a cíle práce

Mnoho pachatelů trestných činů a přestupků v České republice, nejčastěji řidičů, využívá ke své beztrestnosti nedokonalosti zákona, kdy jim nelze zcela jednoznačně a bezpečně prokázat hladinu alkoholu v krvi. Je to situace, se kterou se nelze smířit. Stále dochází k diskuzím, zda hodnoty naměřené dechovými analyzátory odpovídají skutečnému množství alkoholu v krvi, popřípadě o kolik se mohou vzájemně lišit. Na jedné straně jsou to firmy, které neustále vyvíjejí nové a nové typy dechových analyzátorů, které jsou ještě přesnější, než byly ty naprosto přesné, doposud vyráběné. Na druhé straně jsou lékaři a toxikologové, odborníci a znalci, kteří mají praktické zkušenosti poněkud jiné (2). Protože po mnohých diskuzích víme, že se tyto zkušenosti kraj od kraje liší, bylo provedeno srovnání hodnot zjištěných dechovými analyzátory s hladinami alkoholu v krvi v celo- a mezirepublikovém česko – slovenském rozsahu. Z výsledků této studie tedy mohou čerpat všichni znalci a odborníci, aby jejich když už ne názory, tak alespoň argumenty byly jednotné.

Materiál a metodika

Bylo shromážděno 610 případů z jedenácti soudně-lékařských pracovišť České a Slovenské republiky. Všechna měření, a to jak dechová zkouška, tak i odběr krve, musela probíhat prokazatelně ve fázi eliminační (vylučovací). Do souboru byly zařazeny všechny typy dechových analyzátorů, které jsou v praxi používány. Jak vyplývá z tabulky 1, v naprosté většině se jednalo o dechové analyzátory firmy Dräger. Pokud uplynul mezi dechovou zkouškou a odběrem krve nějaký časový interval (tab. 2), byla hladina alkoholu zpětně přepočítána za použití běžně uznávané konstanty β₆₀ 0,12 – 0,20 g.kg^-1.h^-1 (3).

Výsledky

Podrobný rozpis výsledků je v tabulce 3. Bylo zjištěno, že pouze u 20,8 % případů výsledky dechových analyzátorů odpovídají skutečné zjištěné hladině alkoholu v krvi. Maximální diference, kdy dechový analyzátor naměřil více, byla 1,34 g.kg^-1 a diference, kdy dechový analyzátor naměřil méně, byla dokonce 1,86 g.kg^-1. Průměr nebyl propočítáván, neboť není přípustné, aby se znalecké posuzování řídilo průměrem.

Diskuse

Cílem práce bylo zjistit, jak hodnotit spolehlivost měření dechovými analyzátory. Jako základní premisa, ze které je nutné vycházet, je prověřený fakt, že laboratorní vyšetření krve provedené „lege artis“ v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva zdravotnictví ČR (Věstník MZ ČR č. 7/2006) je nezpochybnitelné. Není možné, aby cílem práce podobného charakteru bylo zjišťovat důvody, proč byly objeveny tak markantní rozdíly. Zda zaúčinkoval „lidský faktor“, tedy příčina byla v chybném použití přístroje, nebo se jedná o chybu čistě technickou, způsobenou vlastním přístrojem, nemůže hodnotit znalec v oboru zdravotnictví, neboť by se jednalo o posuzování důkazů. Povinností takového znalce ovšem je na rozpory a problémy spolehlivosti co nejrozhodněji upozornit. Zda situaci po právní stránce řešit jako v jiných státech, např. SRN (1), nebo jinak, je již úkolem pro úplně jiné odborníky. Doporučením ovšem budiž, aby řešení přišlo co nejrychleji, neamatérsky, tedy co nejzodpovědněji a hlavně definitivně.

Prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc.

Ústav soudního lékařství LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Tvrdého 2a

602 00 Brno

tel: +420 543 426 520

e-mail: hirt@fnusa.cz