Prof. MUDr. Boris Habanec, DrSc., 90letý.

V říjnu loňského roku oslavil prof. MUDr. Boris Habanec, DrSc. významné životní jubileum - 90. výročí narození. Slavil ho sice již poněkud v ústraní a v úzkém kruhu rodinném spolu se svou manželkou, o niž láskyplně pečuje. Avšak jako emeritní profesor je se svým ústavem stále v kontaktu, jeho osud ho zajímá a občasné návštěvy i telefonáty živě komentuje.

Narodil se 9. října 1931 v Olešnici na Moravě v rodině lékaře. Profesní kariéru začal na Ústavu patologie Lékařské fakulty Pavla Jozefa Śafárika v Košicích u prof. MUDr. I. Kutlíka, CSc. a prof. MUDr. I. Jurkoviče, CSc. Bylo to sice „na umístěnku“, ale pod vedením těchto dvou významných osobností se mu dostalo výborného a širokého základu v oboru. Velmi rád na toto období vzpomíná a připomíná oba nejen jako odborníky, ale i jako učitele a kolegy, lidské, náročné, avšak přátelské.

Od roku 1959 působil jako patolog v Brně, v Patologicko-anatomickém ústavu v nemocnici U svaté Anny, posléze přešel do nově vybudovaného 2. Patologicko-anatomického ústavu otevřeného v roce 1967 v Krajské dětské nemocnici v Brně, Černých polích. Zde pod vedením prof. MUDr. M. Dluhoše, DrSc. spolu s prof. MUDr. K. Dvořákem, DrSc., prof. MUDr. J. Bučkem, CSc., a prof. MUDr. Z. Lukášem, CSc. vybudovali nový ústav se zaměřením na pediatrickou patologii, pneumopatologii, hepatopatologii, patologii centrálního nervového systému. Věnovali se cytologické problematice, kožní patologii, propracovávali metodiky histochemie a využívali i tehdy novou metodu elektronové mikroskopie. Věnovali se výuce pre- i postgraduální, a to jak lékařů, tak i laborantů. Ústav byl na svou dobu koncipován velmi moderně, stavebně i programově. Měl významnou část autoptickou, bioptickou a cytologickou s řadou specializovaných laboratoří. Právě v problematice cytologie, především pneumologické, se profesor Habanec graduoval a po prof. Dluhošovi v r. 1983 vedení ústavu převzal.

Se sobě vlastní houževnatostí, citlivostí a taktem se věnoval mladším nastupujícím kolegyním a kolegům, snažil se jim předávat své bohaté odborné i životní zkušenosti. Vyučoval mediky, působil jako konzultant, krajský odborník, činný byl i ve funkcích lékařské fakulty jako proděkan. Významná byla i jeho činnost publikační domácí i zahraniční. Podílel se na celostátní Speciální učebnici patologie. V čele 2. Patologicko-anatomického ústavu působil do r. 1997, kdy jeho vedení předal prof. Dvořákovi. I nadále se však věnoval výuce, široké bioptické a cytologické praxi. Byl pevně spojen s Fakultní dětskou nemocnicí, do nového Ústavu patologie v Brně- Bohunicích v roce 2001 již fyzicky nepřešel. V Bioptické stanici v Dětské nemocnici se po celou dobu věnoval pediatrické patologii, především pediatrické onkologii. Stále, až do svých 85. narozenin jako vysoce erudovaný, obětavý, poctivý a svědomitý odborník-patolog.

Není však jen patologem. Má široké klasické vzdělání (něco se nás s tou latinou natrápil), obdivuhodné jsou jeho vědomosti historické i hudební, miluje Vysočinu, svůj rodný dům, v němž žije jeho syn Pavel s rodinou. V posledních letech je především obětavým a pozorným manželem své choti MUDr. Marie, kterou mile nazývá Márinkou. Druhý syn Tomáš neopustil rodinnou lékařskou tradici a je primářem na Klinice dětských infekčních nemocí v Dětské nemocnici Fakultní nemocnice Brno.

Přejeme panu profesorovi do dalších let především pevné zdraví, životní optimismus a laskavou moudrost, pro niž na něj stále vzpomínáme a jistě ještě dlouho vzpomínat budeme.

MUDr. Marta Číhalová, emeritní primářka

doc. MUDr. Leoš Křen, PhD.

prim. MUDr. Zdeněk Pavlovský