Histopatologická diagnostika nenádorových onemocnění trávicího traktu

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé,

následující dvě čísla časopisu budou věnována gastrointestinální patologii, a kromě jedné výjimky se zaměříme především na nenádorovou problematiku tubulárního GIT. Histopatologické hodnocení endoskopických biopsií žaludku, duodena, ilea a tlustého střeva patří mezi základní tématiku, se kterou se potýkají patologové z větších i menších pracovišť prakticky na denní bázi. Přesto si však nenádorová patologie GIT zvládla vysloužit nálepku jakési Popelky patologie a řada kolegů na tyto biopsie nahlíží jako na méně důležité a druhořadé. Jednou z příčin může být limitovaný počet morfologických změn, kterými se onemocnění GIT dokáží prezentovat, a z toho vyplývající mnohdy nespecifická a překryvná morfologie vyžadující pečlivou klinicko-patologickou korelaci. To pak v záplavě karcinomů, lymfomů a sarkomů svádí ke zjednodušování a omezování se na konstatování o aktivní a neaktivní kolitidě s dovětkem, že „to už si musí zkorelovat oni“. Onemocnění tubulárního GIT jsou však rozmanité a validní histopatologická diagnostika je ne zřídka zásadní pro definitivní diagnózu.

V tomto konkrétním čísle časopisu se zaměříme především na problematiku dolního GIT. Těšit se můžete na dva příspěvky pojednávající o histopatologické diagnostice kolitid a zánětlivých střevních onemocnění (IBD). První jmenovaný článek se zabývá detailním popisem jednotlivých morfologických vzorců kolitid a jejich diferenciální diagnostikou. Příspěvek je obsáhlejší a na některých místech jde do větších detailů. Jak už však bylo řečeno výše, tématika kolitid a tubulárního GIT obecně je v bioptické praxi natolik častá, že větší důraz na detail a celkovou ucelenost určitě neuškodí. Druhý příspěvek se pak věnuje výhradně IBD. Potvrdit či naopak vyloučit IBD patří mezi nejčastější indikace bioptického odběru střevní sliznice. Zvyšující se úroveň vědeckého poznání o etiopatogeneze IBD a stále se zkvalitňující endoskopická a radiologická diagnostika však situaci paradoxně komplikují, a to z důvodu stále se rozrůstajícího spektra atypických forem IBD s odlišnou klinickou prezentací, endoskopickým obrazem i mikroskopií. V doškolovacím článku se tak budeme věnovat nejenom klasické morfologii Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy, ale zaměříme se i na atypické prezentace onemocnění. Věnovat se budeme i pediatrické IBD, PSC-IBD a některým speciálním klinickým stavům (fulminantní kolitida, pouchitida a další). Poslední příspěvek v tomto čísle pak pochází z pera MUDr. Kateřiny Kamarádové, Ph.D. a zabývá se problematikou nekonvenčních dysplázií GIT. Notoricky známá dysplázie intestinálního typu popisována v konvenčních adenomech už zdaleka není jediným morfologickým typem, který lze v GIT nalézt. V současné době je definována řada méně častých a obvykle i obtížněji rozpoznatelných morfologických typů dysplázie. Vzhledem k jejich odlišnému biologickému chování i prognóze lze dříve či později očekávat nárůst žádostí ze strany klinických lékařů o specifikaci konkrétního morfologického typu dysplázie. Ucelený přehled dané problematiky tak jistě nebude na škodu.

No a jelikož se žádné číslo časopisu nemůže obejít bez rozhovoru, i zde se můžete těšit na krátký medailonek s některým ze členů naší patologické obce. Abychom trochu rozvířili stojaté vody a předešli riziku opakování stejných známých osobností (přeci jen nás patologů je jako šafránu), rozhodli jsme se následující čísla časopisu věnovat „mladým mozkům“, začínajícím patologům, kteří mají sice ještě vše před sebou, ale už nyní platí za šikovné a nadějné kolegy, kteří se již v této fázi věnují zajímavým výzkumným či jiným projektům. Určitě tak neuškodí zvýšit o nich povědomí.

Na závěr je třeba poděkovat všem kolegům z oboru patologie i gastroenterologie, kteří se na přípravě doškolovacích textů podíleli.

Věřím, že pro vás budou následující čísla časopisu zábavným a přínosným čtením!

Ondřej Fabián