#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Už asi není udržitelné fungovat bez subspecializací


Published in: Čes.-slov. Patol., 56, 2020, No. 2, p. 54
Category: Interview

MUDr. Kristýna Pivovarčíková, Ph.D. je absolventkou Lékařské fakulty v Plzni. Po ukončení studia v roce 2014 nastoupila na Šiklův ústav patologie Fakultní nemocnice Plzeň. Ve stejnou dobu započala i své postgraduální doktorské studium pod vedením profesora O. Hese, které ukončila v roce 2018 úspěšnou obhajobou disertační práce s udělením titulu Ph.D. V roce 2019 složila atestační zkoušku v oboru patologie. Od roku 2014 působí též jako odborný asistent patologie při výuce pregraduálních studentů na Lékařské fakultě v Plzni. Během let absolvovala dvě zahraniční stáže - v roce 2016 v Calgary laboratory services (Calgary, AB, Canada) a v roce 2019 v Service d´Anatomie et Cytologie Pathologiques, Hôpital Tenon, HUEP, Sorbonne Université (Paris, France). V roce 2019 získala za svou dlouhodobou publikační činnost na poli urogenitální patologie stipendium Mezinárodní společnosti urogenitální patologie (International Society of Urogenital Pathology/ISUP).

Jaký je život na plzeňském ústavu patologie a v Plzni obecně? 

Patologie v Plzni není jen jedna, ale celkem dvě – Šiklův ústav patologie a Bioptická laboratoř, s.r.o. a v rámci těchto dvou pracovišť se v Plzni potkává přes 30 patologů. Já jsem „full-time“ zaměstnanec Šiklova ústavu patologie. Je to velký ústav při FN Plzeň s širokým spektrem operativy a renálním centrem. Co se života v Plzni týká, já jsem původem z Českých Budějovic (jak říkají jihočeši – z Budějc) a mé srdce stále patří jižním Čechám. Se jménem Pivovarčíková se ale žije dobře v obou těchto městech :-)

V posledních letech pozorujeme narůstající zájem mladých absolventů medicíny o náš obor. Čím si tento trend vysvětluješ? Může v tom hrát roli i určitá změna pohledu na patologii jako takovou? Studenti si stále více uvědomují, že patologie není jen o „pitvání mrtvol“, ale představuje moderní diagnostický obor a jeden ze základních pilířů medicíny.

Celkově si myslím, že je to více faktorů v jednom. Jednak to budou asi důvody lehce primitivnější - absence úzkého kontaktu s pacientem a klidnější provoz bez služeb. Zároveň si myslím, že je to hodně o motivaci a představení oboru potenciálním zájemcům z řad studentů. Dobrý a nadšený pedagog podle mě udělá hodně. Úbytek v počtu pitev asi ve většině všichni shledáváme jako trend příznivý, zároveň ale všichni víme, že základ a tradice oboru je právě na pitevně a je to část, kterou by si měl projít každý začínající patolog. Koneckonců, dobře odvedená pitva mnohokrát dokáže překvapit a nadchnout víc, než pět apendicitid v řadě. Zvláštní trend, který za posledních 5 let u nás na ústavu pozorujeme, je příliv pouze žen. Ale možná je to jen následek celkové feminizace medicíny.  

Co tebe osobně vedlo k rozhodnutí stát se patoložkou?

Limitovaný styk s pacienty, život bez služeb a Ondra Hes :-). Ve třetím ročníku medicíny jsme na výuku praktik dostali právě Ondru, který je skvělým a pohotovým pedagogem, který opravdu umí nadchnout pro věc. Navíc jsem od přírody lehce vznětlivá až výbušná a na práci s pacientem bych neměla dost trpělivosti. Ten život bez služeb se mi úplně nevyplnil, ale v rámci renálního a transplantačního servisu se přeci jen bavíme o velmi klidném provozu a výjimečných stavech v porovnání s ostatními klinickými obory. Je to velmi zajímavá práce, která za tu chvilku nepohodlí rozhodně stojí.

Nedávno jsi obdržela Lamblovu cenu za svůj příspěvek o primárním dobře diferencovaném neuroendokrinním tumoru ledviny. Máš v úmyslu se problematice nádorů ledvin či neuroendokrinních nádorů věnovat i do budoucna?

V rámci velkých ústavů je teď již asi neudržitelné fungovat bez subspecializací. Má to svá pro a proti. Jako lékař čerstvě po atestaci jsem během předatestační přípravy dost nelibě vnímala, že určité spektrum biopsií je z provozu zcela vyfiltrováno  a směřováno právě k specialistům. Na stranu druhou, není možné obsáhnout celé spektrum poznatků a soustavně se 100% dovzdělávat ve všech odvětvích – jsme přeci pouze lidé. A z pohledu potenciálního pacienta, každý by radši na operaci do rukou chirurga, který daný výkon dělá 2x týdně a ne k lékaři, který tento zákrok letos ještě nedělal. A patologie nefunguje jinak. Já jsem se ve své subspecializaci orientovaná na GU patologii (především nádory ledvin a močového měchýře) a renální a transplantační patologii. Na ústav jsem před lety nastupovala na “zkušenou“ a do prezenčního doktorského studijního programu pod vedení Prof. Hese. To dalo mé kariéře relativně jasný GU směr. Renální a transplantační program pak byla asi shoda náhod a i přes trpké začátky musím říct, že je to krásná část patologie, kouzelná úzkou spoluprací s nefrology a rychlostí a bezprostředností dopadů naší práce na péči o pacienty.

Jak vůbec vidíš budoucnost morfologické diagnostiky renálních nádorů, i s ohledem na množství nově vznikajících jednotek a sílícího vlivu molekulárně-genetických metod?

No, myslím si, že by sis měl počkat na příští číslo Česko-slovenské patologie, tam se to všechno dozvíš… nebudu předbíhat.

Máš nějaké koníčky? :-)

Koníčka nemám, velkých zvířat se bojím. Jsem ale hrdou majitelkou postaršího velmi agresivního a nespolečenského kocoura jménem Štěpán, který je i přes všechny nepříznivé rysy a těžce dohledatelné povahové klady mou velkou láskou.


Labels
Anatomical pathology Forensic medical examiner Toxicology
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#