Případ excesivní autofagocytózy s multiorgánovým postižením a nízkou klinickou penetrancí
Authors:
J. Sikora 1; L. Dvořáková 1; H. Vlášková 1; L. Stolnaja 1; J. Betlach 2; J. Špaček 3; M. Elleder 1
Authors‘ workplace:
Institute of Inherited Metabolic Disorders, 1st Medical Faculty, Charles University and
General Teaching Hospital, Prague, Czech Republic
1; Department of Pathology, Hospital Havlíčkův Brod, Czech Republic
2; The Fingerland Department of Pathology, Faculty of Medicine in Hradec Králové
Charles University, Czech Republic
3
Published in:
Čes.-slov. Patol., 43, 2007, No. 3, p. 93-103
Category:
Original Article
Overview
Pitva a následné histologické vyšetření u 74leté zemřelé s klinickou anamnézou hypertrofie srdeční a hypertenze odhalily významnou distenzi lysosomálního kompartmentu s rysy excesivní autofagocytózy. Změny byly nejvíce vyjádřeny v kardiomyocytech, hepatocytech a hladkých svalových buňkách tenkého střeva. Histologické změny neměly povahu jakéhokoliv z popsaných lysosomálních střádacích onemocnění a také množství lipofuscinu nebylo zvýšené v žádné z vyšetřených tkání. Vícečetná imunofluorescenční barvení a konfokální mikroskopie vzorků jaterního parenchymu odhalily progresivní degradaci mitochondriálních epitopů v postupně distendujícím lysosomálním kompartmentu s porto-centrálním gradientem. Imunohistochemická detekce podjednotky C mitochondriální ATP syntázy potvrdila intralysosomální degradaci mitochondrií jak v hepatocytech tak i v hladkých svalových buňkách tenkého střeva. S ohledem na tento nález lze imunohistochemický průkaz podjednotky c mitochondriální ATP syntázy považovat za metodu vhodnou pro detekci autofagocytární degradace mitochondrií. Distendovaný lysosomální kompartment vykazoval tkáňově specifickou ubikvitinaci, která však na základě detekce p62 proteinu nevykazovala „aggresomální“ charakteristiky. Inherentní porucha pozdně endosomálního/lysosomálního LAMP2 proteinu (Danonova choroba) byla vyloučena na úrovni DNA i proteinové exprese. Zda se v tomto konkrétním případě jedná o primární poruchu konstituce autofagosomální membrány, či zda příčina tkví v jiném buněčném kompartmentu, zůstává nezodpovězeno. Přes neznalost molekulární podstaty a relativně malou klinickou penetranci by měly být tyto stavy zohledňovány v diferenciální diagnostice, registrovány a tím připravovány ke konečnému objasnění.
Klíčová slova:
autofagocytóza – kardiomyopatie – hepatopatie – lysosomy – podjednotka C mitochondriální ATP syntázy
Labels
Anatomical pathology Forensic medical examiner ToxicologyArticle was published in
Czecho-Slovak Pathology
2007 Issue 3
Most read in this issue
- Pitva Reinharda Heydricha
- Exprese E-cadherinu a c-erbB-2/HER-2/neu onkoproteinu v málo diferencovaných karcinomech prsu
- Blochov–Sulzbergov syndróm v patológii
- Pleomorfní epiteloidní a světlobuněčný maligní tumor dělohy s myoidní a melanocytární diferenciací - leiomyosarkom nebo PECom? Kazuistika a přehled literatury