Korelace výsledku pozitronové emisní tomografie a nálezu při resekci reziduálních lézí po chemoterapii neseminomových germinálních nádorů

Overview

Cíl:
V souboru pacientů s neseminomových germinálním tumorem (NSGT) po orchiektomii a platinové chemoterapii jsme hodnotili přínos FDG-PET před resekcí reziduálních postchemoterapeutických ložisek.

Metody:
Retrospektivně jsme identifi kovali 30 nemocných s NSGT, kteří podstoupili resekci rezidua a měli v předoperačním období provedeno FDG-PET/CT. Byla hodnocena specifi cita, senzitivita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota FDG-PET pro odlišení lézí obsahujících nezralé nádorové elementy, zralý teratom a ložiska bez nádorových buněk.

Výsledky:
Jedenáct (37 %) nemocných mělo v předoperačním období FDG-PET hodnocený jako negativní, 17 (57 %) jako pozitivní a u dvou (7 %) nebylo jednoznačné hodnocení možné. Ve vzorcích z následně provedené resekce reziduálních ložisek byly nezralé nádorové elementy nalezeny u 12 (40 %) a zralý teratom u 11 (37 %) pacientů, u 7 (23 %) nemocných nebyly přítomné nádorové struktury. FDG- -PET správně identifi kovalo jen 50 % lézí s nezralými nádorovými elementy. Na druhou stranu bylo negativní u 13/21 (62 %) pacientů s nezralými elementy nebo ložisky zralého teratomu v reziduu, což jsou nálezy vyžadující resekci z důvodu vysokého rizika relapsu.

Závěry:
Senzitivita, specifi cita, PPV i NPV vyšetřeni FDG-PET je nedostatečná pro charakterizaci reziduálních ložisek po chemoterapii pro NSGCT. Tato ložiska by měla být pokud možno resekována, a to bez ohledu na výsledek FDG-PET.

Klíčová slova:
pozitronová emisní tomografie, nádory varlat, terapie.

ÚVOD

Germinální nádory varlat jsou nejčastějším zhoubným nádorem u mužů ve věku 15–35 let. V posledních letech jejich incidence ve vyspělých zemích stoupá jak v číslech absolutních, tak relativních. Za rok 2007 byla incidence nádorů testis v České republice 9,5/100 000 mužů (482 osob) a mortalita 0,7/100 000 mužů (35 osob) (1, 2).

Pozitronová emisní tomografie s využitím 18-fluorodeoxyglukózy (FDG-PET) ve spojení s CT je zobrazovací modalita poskytující funkční a morfologické informace. U testikulárních germinálních nádorů (TGN) byl význam vyšetření FDG-PET zkoumán v rámci stagingu, diferenciální diagnostiky reziduálních ložisek po chemoterapii, hodnocení odpovědi na léčbu, hodnocení chemosenzitivity nádoru a dlouhodobého sledování pacientů po léčbě (3). Zatímco u seminomových nádorů je přínos vyšetření FDG-PET prokázán a metoda je součástí standardního hodnocení efektivity terapie, u pacientů s neseminomovými germinálními tumory (NSGT) zatím není postavení FDG-PET hodnoceno jednoznačně, i když se tato modalita poměrně často využívá.

Jednou z příčin nízké specificity a senzitivity FDG-PET po systémové léčbě generalizovaných NSGT je možnost spontánní nebo chemoterapii indukované diferenciace do tzv. zralého teratomu, což chemo- a radiorezistentní novotvar (4). Zralý teratom je geneticky nestabilní a může být zdrojem časného nebo pozdního relapsu po chemoterapii. Viabilní nádor nebo zralý teratom se přitom v postchemoterapeutických reziduích vyskytují až v 35 % případů (5). Standardním postupem u NSGT je proto chirurgické odstranění reziduálních ložisek (5, 6).

Cílem naší práce bylo zjistit korelaci nálezu na FDG-PET a histologického nálezu po resekci reziduálních lézí z hlediska přítomnosti viabilní nádorové tkáně.

MATERIÁL A METODY

Pacienti

Ve skupině 1057 pacientů s germinálním tumorem léčených na našem pracovišti za období 1993–2010 jsme identifikovali 30 pacientů s NSGT, kteří podstoupili resekci  postchemoterapeutického rezidua a kterým bylo provedeno vyšetření FDG-PET v předoperačním období. Protokol léčby nebyl vzhledem k výše uvedenému relativně dlouhému časovému úseku jednotný, všichni pacienti však byli před operací léčeni vysokou ingvinální orchiektomií a systémovou chemoterapií na bázi platiny. Podmínkami provedení resekce  postchemoterapeutických ložisek byla jejich radikální resekabilita, vyhovující stav nemocného a negativita nádorových markerů α-fetoproteinu a β-podjednotky choriogonadotropinu nebo markery stacionární bez odpovědi na chemoterapii vyšší linie.

Soubor byl hodnocen retrospektivně. Studie byla schválena Etickou komisí Thomayerovy nemocnice a Institutu klinické a experimentální medicíny.

Provedení a hodnocení FDG-PET

Radioaktivní farmakum 18-fluorodeoxyglukóza (FDG) se aplikovalo nitrožilně obvykle s 4 hodinovým předstihem v množství závislém na hmotnosti pacienta. Před podáním farmaka byla změřena hladina glykémie. Vyšetření nebylo provedeno při hodnotách glykémie vyšších než 10 mmol/l, protože při vyšších hodnotách dochází k nasycení tkání glukózou a nedostatečnému vychytávání FDG. Během akumulace FDG byla intravenózně podána jódová CT kontrastní látka, perorální kontrastní látku pil pacient frakcionovaně. Po uplynutí času akumulace (minimálně 50 min) se provedla detekce a akvizice funkčních a morfologických dat pomocí hybridního PET/CT přístroje Biograph 40 TruePoint TrueView HD PET scanner. Během snímání ležel pacient nehybně na lůžku, které se posouvalo skrze detekční prstenec gantry přístroje.

CT vyšetření bylo provedeno v rozsahu od ústní dutiny po proximální třetinu stehen. Pomocí speciálního software jsme pak provedli fúzi se ziskem morfologických i funkčních informací o vyšetřované oblasti. Pro fúzované zobrazení jsme použili barevné zobrazení PET a zobrazení CT ve škále šedé.

Analýza dat

Výsledek FDG-PET bylo hodnocen jako pozitivní, negativní nebo nejednoznačný. K výsledku FDG-PET byla přiřazena příslušná histologie reziduální léze po resekci. Byly provedeny dvě analýzy podle následujících kritérií (viz rovněž diskuse).

Analýza 1. Přítomnost nezralé nádorové složky byla hodnocena jako pozitivní výsledek, přítomnost výhradně zralého teratomu a/nebo nepřítomnost jakýchkoliv nádorových buněk byl hodnocena jako negativní výsledek histologie.

Analýza 2. Přítomnost nezralé nádorové složky a/nebo zralého teratomu byla hodnocena jako pozitivní výsledek, nepřítomnost jakýchkoliv nádorových buněk byl hodnocena jako negativní výsledek histologie.

Byl stanoven počet falešně pozitivních a falešně negativních výsledků a následně byla hodnocena senzitivita, specificita, pozitivní prediktivní hodnota (PPV) a negativní prediktivní hodnota (NPV) možnosti využití FDG-PET k předpokladu nálezu při resekci reziduálních retroperitoneálních lézí.

VÝSLEDKY

Nalezli jsme 30 pacientů s diagnózou NSGT nádoru, kteří po primární léčbě orchiektomií a systémovou chemoterapií absolvovali resekci reziduální léze. Vyšetření FDG-PET/CT bylo provedeno s mediánem 52 dní od operace. Před chirurgickým zákrokem bylo provedeno. Medián věku při operaci byl 31 let (rozsah 20–55 let). Devět pacientů (30 %) absolvovalo před resekcí reziduálního tumoru jednu řadu chemoterapie, jedenáct pacientů (36,6 %) dvě řady, devět pacientů (26,6 %) tři řady, jeden pacient (7,5 %) čtyři řady a jeden pacient (7,5 %) až šest řad chemoterapie. Žádný nemocný nebyl před operací léčený aktinoterapií. Devět pacientů (26,6 %) podstoupilo v průběhu léčby vysokodávkovanou chemoterapii, jeden pacient dvakrát. Další základní vstupní charakteristiky pacientů jsou uvedeny v tabulce 1. 

Z výsledků vyplývá, že senzitivita, specificita, PPV i NPV vyšetřeni FDG-PET je nedostatečná pro charakterizaci reziduálních ložisek po chemoterapii pro NSGCT. V případě, že analýza byla provedena s cílem odhalit neoplazii charakteru nezralých nádorových elementů (tj. Analýza 1), dosáhla specificita vyšetření a PPV jen 50 % (tab. 3). 

Pokud bylo cílem vyšetření FDG-PET identifikovat nemocné, kteří nepotřebují resekci reziduálního ložiska (Analýza 2), je nejdůležitější hodnotou NPV a ta byla jen 18,8 % (tab.4), protože FDG-PET selhává v diferenciální diagnostice zralého teratomu versus nekrotických/jizevnatých ložisek.

DISKUSE

Na našem souboru pacientů, u kterých byla potvrzena postchemoterapeutická reziduální retroperitoneální léze, jsme hodnotili přínos využití FDG-PET k odlišení pacientů s viabilním zbytkovým nádorem charakteru nezralých maligních elementů nebo zralého teratomu a nemocných s neviabilním nekrotickým či jizevnatým reziduem.

Využití FDG-PET pro diagnostiku perzistence nemoci po chemoterapii bylo zkoumáno v řadě retrospektivních a prospektivních studií s kontrolou histologie postchemoterapeutických reziduálních ložisek a/nebo dlouhodobým hodnocením klinického průběhu (3). FDG-PET je vhodnou metodou pro charakterizaci reziduálních ložisek po chemoterapii pacientů se seminomovým nádorem (7, 8). V této indikaci je u reziduí velikosti 3 cm a větší senzitivita FDG-PET 80% a jeho specificita 100% (9).

V naší analýze jsme prokázali nedostatečnost FDG-PET pro posouzení viability nádorového rezidua po chemoterapii. Protože zralý teratom nemá jednoznačnou FDG-PET charakteristiku (může, ale nemusí akumulovat FDG), použili jsme dvě metody analýzy, v nichž jsme jednou hodnotili zralý teratom jako„negativní“ histologii a ve druhé jako „pozitivní“ histologii. Tato zvolená metoda analýzy je ve shodě s pracemi Kolmannsbergera et al.(10) a Oechsle et al. (11).

Spolehlivá predikce viabilního nádorového rezidua po chemoterapii NSGT by měla velký klinický význam. Odlišení nekrotická a jizevnaté léze od viabilního nádoru a zralého teratomu na základě zobrazovací nebo funkční metody by umožnilo některé pacienty s reziduem po chemoterapii dále jen sledovat. Resekce reziduálních postchemoterapeutických ložisek, které bývají nejčastěji v retroperitoneu, patří mezí náročné chirurgické výkony spojené s významnou morbiditou, i když jejich mortalita je nízká. V současnosti by k resekci měli být indikováni všichni pacienti s neseminomovým nádorem a zvětšenými lymfatickými uzlinami nebo jiným suspektním nádorovým reziduem v retroperitoneu, přičemž operace by měla být provedena do 6–8 týdnů od ukončení chemoterapie (8). Možnost resekce ložisek v jiných lokalizacích se posuzuje individuálně. Další indikací resekce nádorového rezidua může být limitující toxicita chemoterapie.

Největší studii s hodnocením významu FDG-PET pro postchemoterapeutická reziduální ložiska je práce Oechsle a jejích spolupracovníků z německé kooperativní skupiny. V této prospektivní studii s hodnocením histologie u všech reziduálních tumorů u 121 pacientů s neseminomovými nádory stadií IICa III predikovalo vyšetření FDG-PET přítomnost viabilního nádoru nebo zralého teratomu správně jen v 56 % případů při senzitivitě 70% a specificitě 48% (11). Procento pacientů s viabilním nádorem nebo zralým teratomem v reziduu v této studii bylo 55 %, což je vyšší procento než v jiných sériích (5), ale nižší než 77 % v našem souboru, který zahrnoval nemocné vybrané na základě vstupní histologie, předchozího klinického průběhu a velikosti reziduálního ložiska. Silným prediktorem přítomnosti viabilního nádoru v německé studii bylo zvýšení konzumpce glukózy ve více reziduálních lézích (11). V této studii mělo ovšem po chemoterapii zvýšené markery až 27 % nemocných, zatímco v našem souboru jen 13 % (4/30). Důležitým rozdílem je rovněž vysoké procento našich pacientů s teratomem nebo teratokarcinomem v primární histologii (43 % vs. 17 % v německé studii), což může být faktor negativně ovlivňující výtěžnost vyšetření FDG-PET.

Oba výše uvedené rozdíly oproti jiným publikovaným pracím zřejmě vyplývají to z naší léčebné taktiky, podle níž indikujeme k resekci rezidua jen pacienty s negativními markery, nebo s markery stacionárními bez odpovědi na chemoterapii vyšší linie.

Při vyšetření nemocných s NSGT metodou FDG-PET se potýkáme nejen s jeho nízkou senzitivitou a negativní prediktivní hodnotou, ale i občasnou falešnou pozitivitou, a to u přibližně u 5–10 % pacientů a nejednoznačně interpretovatelnými výsledky u dalších asi 10 % nemocných (12).

Z našich autorů prezentovali zkušenosti s vyšetřením PET/CT před retroperitoneální lymfadenektomii na menších souborech Chocholatý a spolupracovníci a Havránek a spolupracovníci a jejich závěry rovněž svědčí o malé spolehlivosti této metody u nemocných s NSGCT (13, 14).

Pro neseminomové nádory zůstává tedy přinos využití FDG-PET nejistý. Falešně negativní výsledky mohou být způsobené potlačením metabolické aktivity nádoru po chemoterapii obvykle do dvou týdnů po ukončení léčby, naproti tomu falešně pozitivní výsledky jsou někdy spojeny se zvýšenou aktivitou makrofágů v oblasti nekrózy nádoru po chemoterapii (tzv. úklidová reakce) (3, 11).

ZÁVĚR

Z našich výsledků vyplývá, že FDG-PET nemá dostatečně vysokou senzitivitu pro detekci perzistujícího nádoru po chemoterapii NSGT. Pozitivní výsledek PET/CT má pro operační histologický nález pozitivní prediktivní hodnotu pouhých 50 %. FDG-PET tudíž nepřispívá k rozhodování o provedení resekce postchemoterapeutických lézí u nemocných s NSGT. Ty by měly být bez ohledu na akumulaci FDG operačně odstraněny, pokud je to technicky možné.

Poděkování

Za dlouholetou spolupráci při multidisciplinární léčbě nemocných s germinálními nádory by autoři rádi poděkovali doc. MUDr. Ivanu Kawaciukovi, CSc. a doc. MUDr. Vladimíru Visokaiovi, CSc.

S podporou grantu IGA MZ ČR G9005(NS10420-3/2009).

Došlo: 6. 2. 2012.

Přijato: 23. 3. 2012.

Kontaktní adresa

MUDr. Tomáš Büchler, PhD.

Onkologická klinika Thomayerovy nemocnicea 1. LF UK

Vídeňská 800,

140 59 Praha 4

e-mail: tomas.buchler@ftn.cz