#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Pieter Bruegel (Brueghel) st. (1525/1530–1569) Senoseč (1565)


Published in: Čes-slov Pediat 2024; 79 (4): 178.
Category:

Pieter Bruegel (Brueghel) st. (1525/1530–1569)
Senoseč (1565)
Lobkowiczké sbírky, Lobkowiczký palác, Pražský hrad, Česká republika.
Foto: Oto Palán

 

Pietera Bruegela st. není třeba představovat, ale je jistě velmi zajímavé, že jeden z jeho nejslavnějších obrazů se nachází v Lobkowiczkých sbírkách. Senoseč jako jeden ze 6 obrazů cyklu je poprvé uváděna v majetku Lobkowiczů k roku 1870. Není ale známo, kdy se do rodové sbírky skutečně dostala.

Pieter Bruegel st. strávil většinu života v Antverpách a Bruselu, ale pro jeho tvorbu měl význam i dvouletý pobyt v Itálii, kde vznikly jeho četné kresby a několik obrazů. Přesto se však Bruegel vyvíjel jako svébytný severský umělec. Byl to umělec „všeobjímající“, měl kořeny v době, kterou žil, ale zároveň se svými filozofickými názory byl nadčasový. Od obecných jevů přecházel postupně k těm nejobyčejnějším a nejkonkrétnějším podobám lidských činností, které ovládal díky svým pronikavým pozorovatelským schopnostem. V malbě se to pak projevilo až kosmickými pohledy do krajin a „miniaturizací“ v ukázkách lidské práce na pozadí obrazů (např. jeho dva obrazy Babylonská věž). To je ale jen část Bruegelova obsáhlého díla. Jeden směr jeho tvorby byly alegorické obrazy s náměty náboženskými. Biblická témata mají navíc symbolický význam, ale předvádějí i celou škálu lidských vlastností od těch kladných až po největší neřesti. Ty ostatně představuje Bruegel na většině svých obrazů. K nejsložitějším a běžnému divákovi svými významy skrytým dílům patří Přísloví, zachycující na sto dobových nizozemských přísloví satirickou formou. A také Dětské hry, kde děti jsou ve skutečnosti dospělými. Je to takový svět naruby, postavený na hlavu, který Bruegel také s oblibou ztvárňoval. Malíř patřil do uskupení vzdělaných mužů, humanistů, zabývajících se velmi složitou dobou, plnou náboženské nesnášenlivosti spojené s politickou situací, a filozofickými otázkami, které propojovali se současnými problémy rodícími obávané jevy.

Cyklus měsíců, jehož byla Senoseč součástí, měl původně zdobit jídelnu bohatého antverpského kupce Jongelinka. Každý obraz zaznamenával práci venkovanů a jejich sepětí s přírodou. Senoseč zachycuje červen a červenec. Je možné ji rozdělit až na čtyři plány. V prvním jdou venkovanky s hráběmi na pole a jiní venkované se vracejí s koši plnými sklizně na hlavách. V druhém, viděném shora, a tedy ve větší dálce, namaloval umělec vlastní polní práce s postavami značně zmenšenými. Třetí plán zaujímá krajinu s vesnicemi a fantaskní skálou. A konečně v posledním plánu v zelenomodravých dálkách je opevněné město, vinoucí se řeka a kopec na obzoru. Je to vlastně jakýsi totální pohled, který do té doby žádný malíř nezachytil. A odpovídá Bruegelově zaměření. Bruegel tu zobrazil svůj obdiv k obyčejné lidské práci, pravidelně se opakující v nepřetržitém sledu, obdiv ke krajině v její rozlehlosti a také názor, že to vše je nedílným celkem jednoho kosmu.

Nejen tímto obrazem, ale celým svým malířským i kreslířským dílem patří Pieter Bruegel st. k největším umělcům všech dob.

Juliana Boublíková Jahnová


Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#