#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Wilhelm Conrad Röntgen (1845–1923): Sto let poté


Published in: Čes-slov Pediat 2023; 78 (2): 63.
Category: Editorial

„Jaké bylo datum?“ „Osmého listopadu“ „A co jste objevil?“ „Pracoval jsem s Crookesovou trubicí zakrytou štítem z černé lepenky. Na lavici tam ležel kousek papíru potažený kyanidem platinobarnatým. Pouštěl jsem do trubice proud a všiml jsem si zvláštní černé čáry přes papír.“

Text je částí rozhovoru s Wilhelmem Conradem Röntgenem, který vyšel v dubnu 1896 pod názvem The New Marvel In Photography v McClure’s Magazine. V roce 1896 stejně jako dnes: prostý popis geniálního objevu.

O neviditelných paprscích, paprscích X, rentgenovém záření i o objeviteli samotném bylo už hodně napsáno. Popis paprsků byl převratný. A na rozdíl od mnoha dalších byl lidem představitelný a vzrušující i pro laika – nové tajemné světlo, které může exponovat fotografii a proniká nejen do hlubin a zákoutí lidského těla, ale třeba do kapes obleků, přes stěny bytů a domů. Nebývale rychlé bylo rovněž následné rozšíření vynálezu do medicínské praxe, ať už to byly snímky kostí, spolknutých kovových předmětů, nebo cizích těles v kůži.

Röntgenův objev má pro mne dvě roviny. První je svoboda, kterou poskytuje univerzitní půda pro uskutečňování nápadů a představ při výzkumu. Stejně jako univerzita v bavorském Würzburgu poskytla zázemí profesoru Röntgenovi pro jeho experimenty, i dnes je tato svoboda zachovávána a respektována pro vědce při zhmotňování jejich projektů a nápadů. Zodpovědností, kterou taková činnost s sebou nese, je náročná příprava a detailní znalost problematiky. Druhou rovinou je trpělivost a štěstí. Ve studiu katodových paprsků nebyl Röntgen rozhodně první, místo hledal v zástupu dalších vědců, jakými byli William Crookes, Heinrich Rudolf Hertz, Philip Lenard, Nikola Tesla. Právě Röntgenovy široké znalosti, schopnost experimentování a štěstí vedly k popsání nových paprsků procházejících předměty. Röntgen pracoval ve střídmě vybavené laboratoři, většinu přístrojů si vyrobil sám. To nijak nebránilo vzniku geniálního objevu. Byl v tom i malý kousek papíru potaženého fluorescenčním materiálem, který začal v potemnělé místnosti laboratoře světélkovat během Röntgenových experimentů s katodovou Crookesovou trubicí.

Když se Röntgena na jaře roku 1896 redaktor McClure’s Magazinu H. J. W. Dam ptal, co si o svém objevu zpočátku myslel, Röntgen odpověděl: „Nemyslel jsem si nic, zkoumal jsem. Předpokládal jsem, že efekt musel vycházet z trubice, charakter změn naznačoval, že nemohou být odjinud. Testoval jsem tedy dál. Z trubice vycházely paprsky a měly luminiscenční účinek na papír. Zkoušel jsem to úspěšně na stále větší vzdálenost, dokonce i na dva metry. Nejprve to vypadalo na nový druh neviditelného světla, bylo to něco zjevně nového, neobjeveného.“ Vzrušující moment, a přesto racionální klid podmíněný dalším vědeckým experimentováním.

Mohlo by se zdát, že pokud namícháme rovným dílem svobodu, trpělivost, vědění a štěstí, úspěch nového objevu je zaručen. V dnešní době jsou to spíše malé střípky nekonečné skládačky, které posunují naše znalosti po drobných krůčcích kupředu. Zárukou je talent a nadšení vědců, bez kterých by to všechno nemohlo fungovat. Odměnou jim je mimo jiné očistné strádání, které k objevování neznámého prostě patří.

V tomto čísle jsme se pokusili sestavit pohled na radiologii dneška, sto let po úmrtí Wilhelma Conrada Röntgena. Témata se nesou v duchu hybridního zobrazování, ultrazvuku a magnetické rezonance, v metodách, které mají většinou málo společného s tajemnými paprsky X. Přesto na jejich odkazu stojí a umožňují nám se stále dokonaleji rozhlédnout ve tmě lidského těla a diagnostikovat.

Přeji vám inspirativní a zajímavé čtení.

Martin Kynčl


Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#