#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Nemocnost dětí ve věku 0–2 roky v okresech s rozdílným znečištěním ovzduší


Authors: Pastorková Anna 1,2;  Dostál Miroslav 1;  Velemínský Miloš 2;  Šrám J. Radim 1,2
Authors‘ workplace: Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky, Praha 1;  Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice 2
Published in: Čes-slov Pediat 2022; 77 (6): 366-369.
Category:
doi: https://doi.org/10.55095/CSPediatrie2022/065

Overview

Byla studována nemocnost 300 dětí od narození do 2 let v okresech Karviná (KI) a České Budějovice (CB), lišících se stupněm znečištění ovzduší. Podle očekávání byly více nemocné děti v okrese Karviná, nejčastější byly infekce horních cest dýchacích, onemocnělo 84 % dětí z KI a 75 % dětí z CB, s průměrnou frekvencí 126,8 diagnóz / 100 dětí / rok v KI oproti 98 diagnózám / 100 dětí / rok v CB. Onemocnění dolních cest dýchacích byla srovnatelná v obou okresech, za celé sledované období onemocnělo 29,7 % dětí v KI a 30,7 % dětí v CB, s frekvencí 26,85 dg / 100 dětí / rok v KI a 24,6 dg / 100 dětí / rok v CB. Vyšší nemocnost v Karviné byla také u virových onemocnění, nemocí gastrointestinálního traktu a kůže.

Klíčová slova:

MKN-10 – diagnóza – znečištění ovzduší – děti 0–2 roky – nemocnost – benzo(a)pyren – respirační onemocnění

Úvod

Znečištěné ovzduší v České republice představuje významný problém, znepokojivé jsou hodnoty karcinogenního benzo- (a)pyrenu (BaP), které v některých lokalitách násobně převyšují roční imisní limit 1 ng/m3,(1) jeho přítomnost v ovzduší je indikátorem kontaminace polycyklickými aromatickými uhlovodíky, obvykle navázanými na jemné prachové částice. V době, kdy probíhala naše studie (2015–2016), byl roční imisní limit překročen na cca 23 % území ČR, na Karvinsku více než trojnásobně, v zimních měsících ještě více.(2) Na celém území ČR se postupně zlepšuje kvalita ovzduší, klesá množství polétavého prachu, hodnoty BaP však stále překračují přípustné meze a představují významné zdravotní riziko. Malé děti a jejich zdravotní stav jsou jistě citlivými indikátory pro změny životního prostředí. V této studii jsme porovnávali nemocnost dětí od narození do dvou let ve více znečištěném okrese Karviná (KI) a v kontrolním okrese České Budějovice (CB).

Sběr dat

Kohorty sledovaných dětí byly vytvořeny v letech 2013–2014 z novorozenců nemocnice Karviná-Ráj a v Českých Budějovicích v rámci studie hodnotící vliv ovzduší na genom novorozenců. Do studie byly zařazeny děti matek nekuřaček, s donošeným těhotenstvím.(3) Na tuto studii jsme navázali, požádali jsme o spolupráci pediatry, u nichž byly děti registrovány, a jejich prostřednictvím matky dětí. Pokud matky souhlasily, podepsaly informovaný souhlas (schválený Etickou komisí Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR) a vyplnily dotazník týkající se domácího prostředí dítěte. Spolupráce s pediatry spočívala ve vyplnění dotazníku s údaji o postnatálním růstu a vývoji dítěte, jeho součástí byl seznam všech stanovených diagnóz v kódech Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. vydání (MKN-10).

Stanovené diagnózy jsme pro zjednodušení analýz seskupili do širších skupin nemocí. K analýze dat jsme použili program Stata 12,0; rozdíly mezi okresy byly testovány neparametrickou analýzou variance podle Kruskala a Wallise.

Popis skupin

Studie se zúčastnilo 121 dětí z KI a 179 dětí z CB, v obou skupinách bylo více dívek – 51,2 % v KI a 50,8 % v CB. Císařským řezem se narodilo 30,6 % dětí v KI a 31,3 % v CB. Novorozenci z KI měli v průměru o 85 g nižší hmotnost, více jich v porodnici podstoupilo fototerapii (9,9 % KI vs. 6,7 % CB). Až na výjimky všechny matky kojily, průměrně 5–6 měsíců, 10 % matek ještě ve věku 2 let. Matky v KI byly v průměru o 2 roky mladší, bylo mezi nimi více matek se základním a nižším středním vzděláním. Oproti CB méně z nich mělo alergickou zátěž, zato více jich bylo exponováno ETS (environmental tobacco smoke). Z důvodu kuřáctví v rodinách bylo ve druhém roce života ohroženo ETS 23,5 % dětí v KI oproti 9 % dětí v CB (p < 0,001).

Nemocnost dětí

V našem souboru děti navštívily lékaře z důvodu onemocnění průměrně 6krát v KI a 4,3krát v CB. Více nemocné byly děti v okrese Karviná a ve druhém roce života. V obou okresech však byly jak děti zdravé, tak i hodně nemocné. Vyskytlo se 5 vrozených vad (nadpočetný prstík na noze, nesestouplé varle, vrozené vykloubení kyčle, vada oka, plagiocephalus), 4 z nich v CB. Celkem bylo za celé období stanoveno 1570 diagnóz, nejvíce (42 %) připadlo na nemoci horních cest dýchacích, významně vyšší byla nemocnost u kojenců v KI v prvních 6 měsících (p < 0,001). Zastoupení jednotlivých diagnóz uvnitř skupiny HCD ukazuje obrázek 1. Překvapivě srovnatelná byla nemocnost dolních cest dýchacích – onemocnělo 29,7 % dětí v KI a 30,7 % dětí v CB, s frekvencí 26,8 dg / 100 dětí / rok v KI a 24,5 dg / 100 dětí / rok v CB. V této skupině byly nejčastější akutní bronchitidy (J20), často s příznaky obstrukce, které se u řady dětí opakovaly. Významný rozdíl mezi okresy byl ve výskytu gastrointestinálních infekcí, převážně virového původu. V KI onemocnělo 33,9 % dětí vs. 19 % v CB, s vrcholem v jarních měsících. Méně často byla diagnostikována onemocnění trávicího traktu neinfekčního původu (K00–K92) – u 11,2 % dětí v CB a 16,5 % dětí v KI. S dermatitidou a ekzémy (L01–L98) se léčilo 35,5 % dětí z KI a 25,1 % dětí z CB, ve 14 % (KI) a 12 % (CB) se jednalo o atopickou dermatitidu. Virové infekce s projevy na kůži a sliznicích byly častější u dětí z CB (21,2 % nemocných dětí vs. 11,6 % v KI), jednalo se o dvě hlavní diagnózy – plané neštovice (B01) a jiná virová onemocnění kůže (B08), zastoupeny byly téměř stejným podílem. Významný rozdíl byl ve skupině virových onemocnění neurčené lokalizace (B34), byla diagnostikována téměř výhradně v okrese Karviná u téměř poloviny dětí (49,6 % vs. 5 %,), s frekvencí 34,7 dg / 100 dětí / rok, p < 0,001. Přehled nejčastějších dg, jejich rozdělení do skupin a rozdíly mezi okresy ukazuje tabulka 1 a obrázek 2.

Image 1. Onemocnění horních cest dýchacích podle okresu a věku dítěte (počet dg / 100 dětí)
Onemocnění horních cest dýchacích podle okresu a věku
dítěte (počet dg / 100 dětí)
CB – okres České Budějovice; KI – okres Karviná; J00 – akutní zánět nosohltanu; J02 – akutní zánět hltanu, faryngitis; J03 – akutní zánět mandlí; J04 – akutní zánět hrtanu a průdušnice; J06 – akutní infekce horních cest dýchacích na více místech.

Table 1. Přehled onemocnění dětí ve věku 0–2 roky v okresech Karviná (KI) a České Budějovice (CB)
Přehled onemocnění dětí ve věku 0–2 roky v okresech Karviná (KI) a České Budějovice (CB)

Image 2. Nejčastější onemocnění – % nemocných dětí
Nejčastější onemocnění –
% nemocných dětí

Diskuse

Naše výsledky dokumentují vyšší nemocnost dětí ve více znečištěném okresu Karviná. Stejně jako v předchozích studiích byla nejčastější onemocnění horních cest dýchacích. Nemocnost dětí z okresu Karviná se přibližuje nemocnosti dětí v nejméně zatížených částech Ostravy.(4) U dětí z Karviné jsme oproti Ostravě zaznamenali více zánětů průdušek, virových onemocnění (B349) a infekcí gastrointestinálních, méně pneumonií a alergických onemocnění. Soubor dětí z Ostravy byl však rozsáhlejší, nezatížen výběrem v porodnici. Více virových onemocnění v okrese Karviná může být odrazem horšího životního prostředí (kvalita ovzduší), vyšší hustoty obyvatel i výsledkem způsobu života v lokalitě. Podílí se na tom jistě kombinace nejrůznějších známých i neznámých faktorů. Známe hodnoty ze sítě měřicích stanic, ale síť není natolik hustá, aby mohla zachytit lokální rozdíly. Přispívá k tomu i domácí prostředí – způsob větrání, kouření v domácnostech. I když se kvalita ovzduší stále zlepšuje – domácnosti mění staré kotle za moderní, na silnicích jezdí více nových aut, nekouří se v restauracích a veřejných budovách –, stále jsou oblasti, kde lze hlavně při nepříznivých klimatických podmínkách v zimních měsících naměřit nevyhovující hodnoty měřených ukazatelů. Znečištěné ovzduší vyvolává oxidační stres, jehož důsledkem je poškození DNA.(5) Nejmenší prachové částice (< 0,1 μm) příliš nesedimentují, při dýchání se dostávají hluboko do plic. Prokázán byl jejich průnik přes nosní sliznici do bulbus olfactorius a touto cestou přímo do mozku, kde mohou vyvolávat zánětlivé reakce,(6) obdobně mohou pronikat přes epitel plicních sklípků. Vliv na nemocnost mají i vrozené predispozice. Gosh a kol. zkoumali vztah genetického polymorfismu mikrozomální epoxidhydrolázy (EPHX) k respiračním onemocněním u předškolních dětí. Děti s nízkou aktivitou EPHX1 byly náchylnější k onemocnění akutní bronchitidou.(7) Choi a kol. ukázali na vztah mezi BaP v ovzduší a poruchami regulace myelo-lymfoidní hematopoézy u astmatických dětí, prokázány byly změny methylace DNA.(8) V současnosti se hledají souvislosti mezi prostředím a psychickými poruchami. Na druhou stranu jsou však studie naznačující, že živé organismy mají schopnost přizpůsobit se nepříznivým podmínkám prostředí.(9)

Jak dalece se podmínky životního prostředí a životního stylu odrážejí na zdravotním stavu nejen dětí, ale i dospělých, jak moc je ovlivněn reprodukční systém, to řeší projekt HAIE (Healthy Aging in Industrial Environment – zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí), který v současné době probíhá v Moravskoslezském regionu a paralelně v Jihočeském kraji. Jeho cílem je posoudit a prohloubit dosavadní znalosti o vlivu prostředí na člověka, včetně jeho schopností adaptovat se na méně příznivé podmínky.(10)

Závěr

Při porovnání nemocnosti dětí ve věku do dvou let v okresech Karviná a České Budějovice byla zjištěna vyšší nemocnost v okrese Karviná. Nejčastějším onemocněním byla infekce horních cest dýchacích, s významně vyšším výskytem v prvních šesti měsících života. Onemocnění dolních cest dýchacích prodělala třetina všech dětí, srovnatelně v obou okresech. V okrese Karviná bylo významně více infekcí trávicího traktu, nespecifických viróz a dermatitid. V okrese České Budějovice mělo více dětí zánět mandlí, středního ucha a virových infekcí s projevy na kůži a sliznici (plané neštovice). V CB byl v rodinách vyšší výskyt alergií, v okrese Karviná bylo více dětí vystaveno cigaretovému kouři.

Autoři děkují všem pediatrům, pediatrickým sestrám a rodičům za ochotu a spolupráci, Ing. Solanskému za pomoc se statistickým zpracováním.

Tato práce byla podpořena Ministerstvem zdravotnictví ČR, grant č. NV18-09-00151, a z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci grantu Healthy Aging in Industrial Environment HAIE (CZ.02.1.01/ 0.0/0.0/16_019/0000798).

Korespondenční adresa:
MUDr. Radim Šrám
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Vídeňská 1083
142 20 Praha 4
radim.sram@iem.cas.cz

Tato práce byla podpořena Ministerstvem zdravotnictví ČR, grant č. NV18-09-00151, a z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci grantu Healthy Aging in Industrial Environment HAIE (CZ.02.1.01/ 0.0/0.0/16_019/0000798).


Sources

1. Hunova I. Ambient air quality in the Czech Republic. Past and present: Atmosphere 2020; 11: 214. Dostupné na: https://www.mdpi.com/2073- 4433/11/2/214

2. Český hydrometeorologický ústav, Kvalita ovzduší, Historická data. Dostupné na: https://www.chmi.cz/historicka-data/ovzdusi

3. Šrám RJ, Rössner P Jr, Rössnerová A, et al. Impact of air pollution to genome of newborns. Cent Eur J Public Health 2016; 24 Suppl: S40–S44. doi: 10.21101/cejph.a4536

4. Dostal M, Pastorkova A, Rychlik S, et al. Comparison of child morbidity in regions of Ostrava, Czech Republic, with different degrees of pollution: a retrospective cohort study. Environ Health 2013; 12: 74. Dostupné na: http://www.ehjournal.net/content/12/1/74

5. Ambroz A, Vlkova V, Rossner P Jr, et al. Impact of air pollution on oxidative DNA damage and lipid peroxidation in mothers and their new borns. Int J Hyg Environ Health 2016; 219(6): 545–56. doi: 10.1016/j.ijheh. 2016.05.010

6. Garcia GJM, Schroeter JD, Kimbell JS. Olfactory deposition of inhaled nanoparticles in humans. Inhal Toxicol 2015; 27(8): 394–403.

7. Ghosh R, Topinka J, Joad JP, et al. Air pollutants, genes and early childhood acute bronchitis. Mutat Res 2013; 749(1–2): 80–6. doi: 10.1016/j. mrfmmm.2013.04.001

8. Choi H, Song WM, Wang MH, et al. Benzo[a]pyrene is associated with dysregulated myelo-lymphoid hematopoiesis in asthmatic children. Environ Int 2019; 128: 218–232.

9. Rossnerova A, Izzotti A, Pulliero A, et al. The molecular mechanisms of adaptive response related to environmental stress. Int J Mol Sci 2020; 21(19): 7053.

10. https://haie.osu.cz/projekt-haie/; https://haie.osu.cz/haie-v-mediich/

Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#