Stravovací a pohybové zvyklosti v rodině – ověření reliability dotazníku

Overview

Cíl studie: Cílem práce bylo ověření reliability české verze dotazníku Stravovací a pohybové zvyklosti v rodině (SPZR).

Metody: Pro ověření stability dotazníku SPZR v čase byl použit časový odstup testu 3 dny a 3 týdny. Výzkumný soubor tvořilo 47 rodin s dětmi ve věku 6–12 let.

Výsledky: U jednotlivých členů rodiny (matky, otce a dítěte) se korelační indexy test-retest u jednotlivých škál a celkového skóre dotazníku po 3 dnech pohybovaly v rozmezí 0,887–0,984 a po 3 týdnech 0,781–0,980. Testové-retestové korelační indexy celkového skóre SPZR za celou rodinu byly po 3 dnech 0,982 a 0,980 po 3 týdnech.

Závěr: Testování dotazníku SPZR prokázalo jeho velmi dobrou míru stability v čase.

Klíčová slova:

obezitogenní prostředí – standardizace dotazníku – dotazník SPZR – hodnocení rodinného prostředí – test-retest

ÚVOD

K formování dietního a pohybového chování jedince dochází v raném dětství, kdy rodiče jsou primárními vzory. Matka a otec jsou pro dítě autoritou, nastavují limity, co je a není vhodné chování, a současně slouží jako vzorový model pro utváření návyků. Rodiče také určují míru obezitogenního působení domácího prostředí – zabezpečují dostupnost konkrétních potravin, určují způsob jejich kulinářské úpravy a režim stravování; jsou také těmi, kdo nabízí dětem možnosti jak být fyzicky aktivní [1–4].

Dnes již víme, že stravovací a pohybové zvyklosti jsou významnými faktory, které ovlivňují zdraví jedince, proto jsou validní nástroje pro jejich hodnocení v zájmu mnoha odborníků z oblasti medicíny a podpory zdravého životního stylu. Navíc, návyky osvojené v dětství mají tendenci přetrvávat i do dospělosti [5].

Posouzení stravovacích a pohybových návyků jednotlivých členů rodiny, stejně jako celkovou míru obezitogenity rodinného prostředí, umožňuje standardizovaný dotazník Family Eating and Activity Habits Questionnaire (FEAHQ) [6], jehož inovovaná verze (FEAHQ-R) [7] byla přeložena do češtiny a pilotně ověřena Klimešovou, Stelzrem a Miklánkovou (Stravovací a pohybové zvyklosti v rodině, SPZR) [8].

Cílem této studie bylo přispět ke standardizaci SPZR otestováním jeho stability v čase. Ověřením reliability dotazníku SPZR se v České republice dosud nikdo nezabýval.

METODY

Ověření reliability dotazníku SPZR [8] bylo provedeno metodou opakovaného měření po 3 dnech a po 3 týdnech od prvního testování. Výběr respondentů proběhl kvótním výběrem. Základní výběrovou jednotkou byla rodina. Kritériem pro zařazení do studie byla úplná rodina s dítětem ve věku 6–12 let a ochota vyplnit testovaný dotazník celkem třikrát.  Dotazníkové šetření probíhalo na náhodně vybrané základní škole v okrese Olomouc. Respondenti byli vybráni z řad rodičů žáků školy a byli osloveni osobně administrátorem během rodičovské schůzky ve škole. Z důvodu zajištění rovnoměrného věkového zastoupení dětí bylo do 1.–5. třídy na 1. stupni ZŠ rozdáno vždy 10 dotazníku, celkem bylo tedy rozdáno 50 dotazníků.

Rodiče po seznámení s projektem a všemi jeho náležitostmi podepsali informovaný souhlas se studií a vyplnili za přítomnosti administrátora předložený dotazník SPZR. Opakovaná distribuce dotazníku byla provedena s třídenním a třítýdenním odstupem. Toto vyplnění dotazníku již rodiče provedli v domácím prostředí a děti ho následující den odevzdaly ve škole. Kontrolního šetření se 3 rodiny nezúčastnily, proto byly ze studie vyřazeny a konečný soubor tvoří 47 rodin.

Studie byla schválená etickou komisí FTK UP a respondenti byli verbálně i písemně seznámeni s celým průběhem šetření a svým podpisem potvrdili dobrovolnou účast ve studii. Anonymita byla zaručena udělením pořadového čísla.

Charakteristika výzkumného souboru

Dotazník SPZR [8], který za celou rodinu vyplňuje jeden z rodičů, třikrát odevzdalo celkem 47 rodin, z toho 21 rodin s dítětem mužského pohlaví a 26 rodin s dítětem ženského pohlaví. Věk dětí byl 6 (7 dětí), 7 (8 dětí), 8 (7 dětí), 9 (8 dětí), 10 (4 děti), 11 (7 dětí) a 12 (6 dítě) let. Průměrný věk matek byl 39,5 ± 3,8 let a věk otců 42,6 ± 5,5 let. Dotazník byl vyplněn matkou ve 43 případech a otcem ve 4 případech.

Charakteristika dotazníku

Pro účely našeho výzkumu jsme použili českou verzi dotazníku SPZR [8], který umožňuje hodnocení stravovacích a pohybových zvyklostí jednotlivých členů rodiny a souhrnné posouzení míry obezitogenity rodinného prostředí. Dotazník se skládá z 32 otázek, které jsou koncipovány tak, že jejich souhrn vytváří 4 subškály, u kterých se předpokládá vztah k tělesné hmotnosti: 1. Volný čas (otázky 1–4), 2. Stravovací zvyklosti (otázky 5–16), 3. Pocit sytosti a hladu (otázky 17–19) a 4. Stravovací stimuly (otázky 29–32). Přílohou SPZR je formulář s tabulkou pro sumarizaci výsledků do jednotlivých škál.

Součet bodů dosažených v jednotlivých škálách vytváří celkové skóre, které je možné hodnotit za jednotlivé členy rodiny zvlášť, nebo provést souhrnný součet za celou rodinu. Čím jsou dosažené hodnoty vyšší, tím je rodinné prostředí hodnocené jako více obezitogenní. Srovnáním dosažených hodnot jednotlivých členů rodiny je možné hodnotit míru vlivu rodičů a rodinného prostředí na chování dítěte.

Tento dotazník vyplňuje jeden z rodičů za všechny členy rodiny. Doba vyplnění dotazníku je zhruba 30 minut.

Metodika statistického zpracování dat

Výsledky prvních tří subškál (Volný čas, Stravovací zvyklosti, Pocit sytosti a hladu) a celkové skóre dotazníku SPZR byly vyhodnoceny za matku, otce a dítě zvlášť. Dosažené hodnoty ve čtvrté škále dotazníku (Stravovací stimuly) jsou stejné pro všechny členy rodiny a přičítají se do jejich celkového skóre. Součet celkových skóre matky, otce a dítěte vytváří celkové skóre rodiny.

Pro každý sledovaný parametr byly vypočteny základní statistické veličiny (aritmetický průměr, směrodatná odchylka a medián). Ověření stability dotazníku SPZR v čase bylo hodnoceno sledováním rozdílů (ANOVA) a korelací vstupních hodnot s re-testy po 3 dnech a po 3 týdnech. U korelací byla pro hodnocení velikosti efektu použita metodika Hopkins, Marshall, Batterham a Hanin [9], kdy platí: za triviální je považována hodnota r <0,1; r = 0,1–0,3 malý efekt; r = 0,3–0,5 střední efekt; r = 0,5–0,7 velký efekt; r = 0,7–0,9 velmi velký efekt; r = 0,9–1,0 extrémně velký efekt. Jako akceptovatelné minimum jsme stanovili hodnotu r = 0,70. Hladina významnosti α byla stanovena u všech testů na úrovni 0,05. Ke statistickému zpracování výsledků byl použit počítačový program firmy StatSoft CR s r.o. STATISTICA (softwarový systém pro analýzu dat), verze 13.3.

VÝSLEDKY

Z výsledků uvedených v tabulkách 1 a 2 je patrné, že dotazník je stabilní v čase. Byly zjištěny statisticky nevýznamné rozdíly v hodnotách jednotlivých škál i celkových skóre dotazníku při jeho opakovaném vyplnění za 3 dny a za 3 týdny (tab. 1). Tyto výsledky byly konzistentní u matky, otce, dítěte i u provedených součtů za celou rodinu (p <0,05). Re-testová reliabilita byla u celkového skóre i ve všech čtyřech jeho subškálách vyšší než 0,7 (tab. 2). Korelace dosažených bodů v celkovém skóre dotazníku i jeho jednotlivých škálách mezi prvním, druhým a třetím sběrem byla statisticky významná (p <0,001). U celkového skóre, které je komplexním ukazatelem obezitogenního prostředí, hodnotíme míru efektu korelačního koeficientu r u matky, otce, dítěte i za celou rodinu jako extrémně velkou (r >0,9). Dosažené výsledky byly opět konzistentně zjištěny u matky, otce, dítěte a za celou rodinu (tab. 2).

Analýza dat tedy prokázala, že výsledky dotazníku SPZR vykazují dobrou míru reliability a jsou stabilní v čase.

DISKUSE

Tato práce si kladla za cíl přispět k potřebné standardizaci české verze dotazníku tak, aby mohl být v budoucnu využit v českém prostředí. Hlavním cílem předložené studie bylo zjistit, jak je dotazník SPZR spolehlivý a stabilní v čase. Kontrolní dotazníky byly administrovány po 3 dnech a 3 týdnech od prvního sběru. Srovnání průměrů dosažených ve sledovaných škálách i v celkovém skóre, stejně jako provedené korelace, potvrdily velmi dobrou reliabilitu dotazníku u jednotlivých členů rodiny i u parametrů hodnocených v součtu za celou rodinu.

Výsledky práce jsou v souladu s testováním originální verze dotazníku, kdy autorka Moria Golan rovněž prokázala jeho dobrou reliabilitu při opakovaném testování s časovým odstupem 3 týdnů [7]. Golan uvádí hodnoty korelačních koeficientů u jednotlivých škál dotazníku v rozmezí 0,75–0,89 a u celkového skóre 0,78.  V naší studii se hodnoty korelačních koeficientů test-retest pohybovaly ještě ve vyšších hodnotách, kdy u celkového skóre byla tato hodnota 0,982 po 3 dnech a 0,980 po 3 týdnech. Uvedené výsledky nás opravňují k tvrzení, že reliabilita českého dotazníku SPZR je velmi dobrá.

Dítě sdílí se svými rodiči a sourozenci společné genetické vybavení a také rodinné prostředí. Tento komplex genetických a environmentálních faktorů je známý jako familiární predispozice [10]. Genetické predispozice jsou faktorem, který neovlivníme, rodinné prostředí však ovlivnit dokážeme. Je zřejmé, že zejména nevhodné stravovací a pohybové návyky se podílejí na vytváření obezitogenního rodinného prostředí a zvýšení rizika nadměrné hmotnosti u dětí. A naopak, intervence, které vedou k ozdravění životního stylu rodičů a pozitivnímu ovlivnění rodinného prostředí, mají za následek i snížení nadměrné hmotnosti jejich dětí [11].

Nástrojů pro komplexní hodnocení rodinného prostředí z hlediska rizika rozvoje obezity u dětí není kromě námi zvoleného originálního dotazníku FEAHQ-R k dispozici mnoho. Dalšími dostupnými nástroji jsou například The Healthy Home Survey [12], The Home Environment Survey [13], Meals in Our Household [14], nebo The Lifestyle Behavior Checklist [15]. Žádný z uvedených nástrojů však nemá český překlad a ověření v českém prostředí. Při výběru vhodného nástroje jsme se inspirovali přehledovou studií [16], která doporučuje FEAHQ jako vhodný nástroj zejména pro hodnocení intervenčních programů zaměřených na ozdravění životního stylu v rodině. Za výhodu použitého dotazníku SPZR považujeme, že umožňuje nejen posoudit míru obezitogenity rodinného prostředí, ale také srovnat pohybové a stravovací zvyklosti jednotlivých členů rodiny.

ZÁVĚRY

Ověření reliability české verze dotazníku SPZR bylo provedeno metodou test-retest s časovým odstupem 3 dny a 3 týdny. Porovnání výsledků potvrdilo velmi dobrou reliabilitu nástroje. Vytvořený dotazník SPZR tak autoři považují za kvalitní nástroj, který má dobrý potenciál pro využití ve výzkumu i klinické praxi.

Došlo: 25. 5. 2019

Přijato: 27. 6. 2019

PhDr. Iva Klimešová, Ph.D.

Katedra přírodních věd v kinantropologii

Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého

třída Míru 117

771 00 Olomouc

e-mail: iva.klimesova@upol.cz