#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Alkoholové a drogové intoxikace u dospívajících přijatých na dětská oddělení v ČR


Authors: P. Kabíček 1;  J. Kobr 2;  L. Šašek 2;  Z. Obdržálková 3;  L. Svitálková 4;  V. Hůrková 4;  J. Zeman 1
Authors‘ workplace: Klinika dětského a dorostového lékařství UK 1. LF a VFN, Praha přednosta prof. MUDr. J. Zeman, DrSc. 1;  Dětská klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni a FN, Plzeň přednosta prof. MUDr. J. Kobr, Ph. D. 2;  Klinika dětského lékařství – Fakultní nemocnice, Ostrava přednosta doc. MUDr. M. Hladík, Ph. D. 3;  Dětské oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín primářka MUDr. L. Svitálková 4
Published in: Čes-slov Pediat 2013; 68 (5): 293-300.
Category: Original Papers

Overview

V průběhu roku 2011 jsme provedli retrospektivní multicentrickou studii zabývající se alkoholovými a drogovými intoxikacemi adolescentů, které byly důvodem přijetí na dětská lůžková oddělení. Vznikl soubor více než 2 tisíc krátkých kazuistik, který ukazuje závažnost této součásti rizikového chování dospívajících. V průběhu 5 let (2006–2010) jsme prokázali vzestup příjmů pro akutní intoxikaci alkoholem o 22 %, počet chlapců byl vyšší, ale v průběhu let se mírně zvýšil i podíl děvčat s alkoholovou intoxikací ze 42 na 45 %. Nejčastěji prokázanou ilegální drogou byly kanabinoidy, častým důvodem pro přijetí při jejich zneužití byl kolapsový stav. Při rozboru okolností alkoholových intoxikací bylo zjištěno, že 25 % adolescentů se opilo v restauraci nebo na nějakém místě, kde se alkohol podává (diskotéka, ples), 48 intoxikací vzniklo přímo ve školním prostředí nebo na školní akci (škola, internát, školní výlet).

Poradenská péče o dospívající ohrožené abúzem návykových látek je výzvou pro českou pediatrickou veřejnost. V celospolečenském aspektu je nutné důslednější dodržování zákonných norem ve vztahu adolescent a návykové látky.

Klíčová slova:
intoxikace alkoholem, abúzus návykových látek, syndrom rizikového chování v dospívání, adolescence, THC, hypotenze, CRAFFT

ÚVOD

Abúzus alkoholu a drog patří mezi nejzávažnější projevy syndromu rizikového chování v dospívání. Akutní intoxikace ohrožují dospívající vlastním předávkováním, ale také okolnostmi, které alkoholová ebrieta nebo předávkování drogami přinášejí. Jsou to hlavně úrazy, nebezpečí sexuálního napadení apod. Epidemiologické studie z posledních dvou dekád ukazují výrazný nárůst nadměrného pití alkoholu u adolescentů. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, která se u nás provádí již od roku 1995 a je organizována v 35 evropských zemích, prokázala vzestup procenta šestnáctiletých, kteří pijí nadměrné dávky alkoholu. V ČR to bylo 13,3 % v roce 1995 a 19,9 % v roce 2007. Přitom kritérium pití nadměrných dávek alkoholu je definováno vypitím pěti a více sklenic alkoholu (modelově půl litru piva, 2 dcl vína nebo 5 cl tvrdého alkoholu) při jednom posezení, a to 3krát a vícekrát měsíčně [1]. Všechny hospitalizační studie, které se zabývaly počty dětí a adolescentů přijatých pro intoxikaci alkoholem nebo jinou návykovou látkou, v posledních deseti letech zaznamenávají nárůst počtu případů [2–9]. Abúzus alkoholu má u mládeže v posledních letech často charakter epizodického excesivního pití („binge drinking“), které může vést k rychlé alteraci stavu a ztrátě sebekontroly [10].

Cílem naší retrospektivní studie byla snaha analyzovat klinická a laboratorní data u 2176 dospívajících, kteří byli v období 2006 až 2010 hospitalizováni pro akutní otravu alkoholem a/nebo otravu dalšími návykovými látkami na 30 dětských odděleních v ČR.

METODY

Příprava retrospektivní studie byla avízována v Česko-slovenské pediatrii [11], nakonec se jí účastnili lékaři z 30 dětských klinik a oddělení (DO), což reprezentuje více než třetinu všech DO v ČR.

Zpracována byla klinická a laboratorní data o všech adolescentech, kteří byli přijati na spolupracující DO pro intoxikaci alkoholem a/nebo dalšími návykovými látkami v období let 2006–2010. Dotazník, který byl ve formátu Microsoft Excel, obsahoval otázky na věk a pohlaví pacienta, údaje z anamnézy, údaje o návykové látce včetně druhu požitého alkoholického nápoje, okolnosti intoxikace (např. zda dospívající požil návykovou látku sám nebo ve skupině), místo intoxikace, údaje o klinickém stavu při přijetí – Glasgow Comma Scale (GCS), teplota, PRISM skóre (u pacientů přijatých na JIP), průběhu hospitalizace (délka hospitalizace a délka pobytu na JIP, potřeba umělé plicní ventilace a její délka) a výsledky toxikologického vyšetření. Informace týkající se drog vycházely především z výsledků toxikologického vyšetření, méně často z anamnestických údajů.

Statistické hodnocení

Statistické hodnocení bylo provedeno v jazyce R: http://cran.r-project.org. Při hodnocení matematických veličin byl počítán průměr, medián a směrodatné odchylky. Fisherův test byl použit pro porovnání incidence úrazů u chlapců a dívek a logistická regrese pro zjištění závislosti pravděpodobnosti úrazu na dalších proměnných. Osobní data pacientů byla na jednotlivých DO ještě před zadáním do formátu Microsoft Excel anonymizována. Studie byla provedena v souladu s Helsinskou deklarací ve znění novely z roku 1989.

VÝSLEDKY

V průběhu let 2006 až 2010 bylo na 30 DO hospitalizováno 2176 dospívajících pro akutní stav spojený s vlivem návykových látek, z toho 1838 dospívajících pro intoxikaci alkoholem a 338 pro akutní obtíže spojené s požitím dalších látek (většinou ilegálních drog). Počet přijatých pacientů se v průběhu pěti let zvyšoval z 372 v roce 2006 na 438 v roce 2010, tj. o 18 %, v referovaném souboru nebyl zaznamenán případ smrtelné otravy návykovou látkou. Počet přijatých chlapců byl signifikantně vyšší (1207) než dívek (969) (p <0,0001). Průměrný věk intoxikovaných mladistvých (15,1–15,6 let) se v průběhu let významně neměnil.

Alkoholové intoxikace

Ročně se počet hospitalizací mladistvých pro intoxikaci alkoholem zvýšil z 307 v roce 2006 na 375 v roce 2010 (nárůst o 22 %). Na zvyšování se více podíleli chlapci, podíl intoxikovaných dívek byl 42–45,5 %. GCS při příjmu bylo stanoveno u 91,3 % adolescentů. Normální GCS nebo lehkou poruchu vědomí (GCS 13–15) mělo 1252 adolescentů, středně závažnou poruchu vědomí (GCS 9–12) 303 a závažnou poruchu vědomí (GCS 3–8) 281. V průběhu let GCS signifikantně roste, podle lineární regrese p-value pod 0,0001 (graf 1).

Graph 1. Glasgow Comma Scale u alkoholových intoxikací. Krabice obsahují 50 % naměřených hodnot Silná čára v krabici – medián
Glasgow Comma Scale u alkoholových intoxikací.
Krabice obsahují 50 % naměřených hodnot 
Silná čára v krabici – medián

Hladina alkoholu v krvi při přijetí se pohybovala v širokém rozmezí 0,4 až 4,7 promile. Déle než 2 dny na JIP bylo hospitalizováno 170 dospívajících, přitom 12 z nich s hladinou alkoholu 1,9–3,6 promile (10 chlapců, 2 děvčata) potřebovalo ventilační podporu v délce 3–24 hodin. Pacienti s vyšší hladinou alkoholu v krvi měli při příjmu na oddělení signifikantně nižší tělesnou teplotu, tři pacienti měli teplotu 34°C.

Alkoholová intoxikace byla nejčastěji způsobena destilátem (57,5 %), a to samotným nebo v kombinaci s pivem či vínem, méně často jen vínem (10,2 %) nebo pivem (7 %), u 25,3 % pacientů nebyl druh požitého alkoholu zjištěn. Okolnosti intoxikace byly objasněny v 1414 případech. Nejčastěji pili dospívající v parku nebo na ulici (54,5 %), nebo v restauraci či při společenské akci (25,4 %), kde se podával alkohol (diskotéka, zábava, ples). V bytě se opilo 16,5 % adolescentůa ve škole, internátu nebo při školním výletě 3,3 % (graf 2). Častější bylo společné pití se spolužáky a kamarády (85,5 %), méně často pil adolescent sám (14,5 %).

Graph 2. Místo vzniku intoxikace alkoholem, n = 1414.
Místo vzniku intoxikace alkoholem, n = 1414.

Další návykové látky

Jiná návyková látka než alkohol byla prokázána u 338 adolescentů (15,5 %). U 280 z nich se jednalo o intoxikaci drogami (převažovali chlapci – 69 %). Těžkou poruchu vědomí mělo 2,6 % adolescentů, střední poruchu 2,8 % a lehkou poruchu 94,6 %. Více než dvoudenní pobyt na JIP byl nutný u 39 pacientů. U zbylých 50 mladistvých s různě závažným stavem se jednalo o tentamen suicidii (42x léky, 3x léky v kombinaci s kouřením marihuany, 4x léky s alkoholem a jednou léky s alkoholem a kouřením marihuany).

Toxikologické vyšetření ukázalo, že u 152 adolescentů (73,7 % chlapců) s průměrným věkem 15,4 let byl drogou tetra-hydro-kannabinol (THC). U třetiny z nich byla současně prokázána intoxikace alkoholem a u 8 % byly nalezeny metabolity amfetaminu. Pacienti měli GCS v rozmezí 4 až 15. Příjmová diagnóza u 17,7 % mladistvých zněla „kolapsový stav“ a teprve další vyšetření ukázalo, že se jedná o drogovou intoxikaci.

Deriváty amfetaminu byly nalezeny u 82 adolescentů, v 15 % případů byla současně přítomna i otrava alkoholem. Průměrný věk adolescentů intoxikovaných amfetaminem byl 16,5 let a častěji se jednalo o děvčata (64 %). GCS při příjmu bylo 9–15 a hospitalizace obvykle trvala 1–4 dny, na JIP maximálně 1 den. Polovina této skupiny mladistvých měla již diagnózu závislosti nebo problémového užívání drog a jeden pacient měl psychotickou poruchu spojenou s abúzem drog.

U 15 adolescentů (8 chlapců) ve věku 12–18 let byly prokázány opiáty, obvykle v kombinaci dalšími látkami (4x benzodiazepiny, 2x THC a alkohol a 2x alkohol). Čtyři pacienti měli psychiatrickou diagnózu včetně závislosti na opiátech, schizofrenie či fobie. Méně častým důvodem hospitalizace bylo zneužití durmanu (5x), lysohlávky (Psilocybe) (4x) a toluenu (3x) LSD (2x) (graf 3). Dalších 16 adolescentů požilo jiné kombinace drog či chemických látek (například fencyklidin – PCP) a 8 adolescentů užilo léky bez “prokázané suicidální tendence“.

Graph 3. Nejčastější toxikologické nálezy ilegálních drog, n = 280. Zkratky: THC – tetra-hydro-cannabinol; AMP – amfetamin a jeho deriváty; OP – opiáty; DUR – durman; Psi – psilocybin; TOL – toluen; LSD – lysergamid; PCP – fencyklidin; MIX – několik drog
Nejčastější toxikologické nálezy ilegálních drog, n = 280.
Zkratky: THC – tetra-hydro-cannabinol; AMP – amfetamin a jeho deriváty; OP – opiáty; DUR – durman; Psi – psilocybin; TOL – toluen; LSD – lysergamid; PCP – fencyklidin; MIX – několik drog

Komorbidita

Úrazy, které postihly především adolescenty během intoxikace alkoholem, byly přítomny v 8,7 % případů a týkaly se oblasti hlavy – od kožních oděrek až po tržné rány, 77x byla diagnostikována komoce mozku. Jednou byla zjištěna fraktura baze orbity, jednou traumatický edém mozku, několik pacientů mělo fraktury na horních končetinách, z nichž jedna skončila traumatickou amputací předloktí. Úrazy byly častější u chlapců a u adolescentů s nižším GCS. Mezi intoxikovanými adolescenty převažovali učni a často se jednalo o chovance diagnostických a výchovných ústavů.

DISKUSE

Alkohol

Alkohol je nejčastější návykovou látkou, která vede u mladistvých k intoxikaci [9]. Výsledky naší studie jsou v souladu s řadou studií [2–9], které ukázaly narůstající počet mladistvých hospitalizovaných pro akutní intoxikaci alkoholem.

Porovnat incidenci akutních intoxikací v dospívání se situací v jiných zemích není snadné, protože publikované studie jsou spíše jen regionálního významu a navíc se týkají různých věkových skupin mladistvých. Určitou možnost porovnání s našimi výsledky nabízí dvouletá studie z Holandska, která analyzuje počty přijatých adolescentů pro alkoholovou intoxikaci na dětská lůžková oddělení v letech 2007–2008 [3, 9]. Holandská studie zpracovala cca 75 % případů z celkové populace 1,4 mil. mladistvých ve věku 11–18 let. Naše studie se týká mladistvých ve věku 10–19 let, ale podařilo se nám získat data jen u cca 1/3 případů z celkového počtu cca 1,05 mil. mladistvých v ČR. V roce 2008 bylo v Holandsku na 56 dětských odděleních přijato pro alkoholovou intoxikaci 337 mladistvých, ve stejném období bylo u nás na 30 dětských odděleních přijato 367 mladistvých s alkoholovou intoxikací. To ukazuje na vyšší prevalenci nadměrného pití alkoholu mládeže u nás než v Holandsku. Také Evropská školní studie o alkoholu a drogách ESPAD 2007 udává, že výskyt opilosti v ČR se v průběhu jednoho roku týkal 48 % šestnáctiletých, zatímco v Holandsku jen 36 % šestnáctiletých [1]. Stejná studie uvádí, že jen v posledním měsíci studie alkohol ochutnalo 75 % šestnáctiletých v ČR a 69 % v Holandsku [1]. Německá celostátní statistika z roku 2008 udává, že pro alkoholovou intoxikaci bylo do různých typů nemocničních oddělení v Německu přijato 25 700 adolescentů a mladých dospělých ve věku 10–20 let [8]. Jedná se o poměrně velký počet intoxikovaných mladistvých, kteří potřebovali hospitalizaci, a to i s ohledem na to, že statistika zahrnuje větší populaci, než je u nás a v Holandsku dohromady.

Intoxikací, které vznikly v restauraci nebo na jiném místě, kde se podává alkohol (nejčastěji diskotéka), bylo v holandské studii 15 % [9], v chorvatské studii 19 % [2] a v naší dokonce 25 %. V naší studii bylo 48 mladistvých, kteří pili přímo ve školním prostředí. Lokalizací vzniku intoxikace se zabývala holandská, chorvatská a slovenská studie. Pití alkoholu ve škole neuvádí holandská ani chorvatská studie, naopak slovenská studie ano, ale bez vyčíslení počtu případů. To, že v ČR je důvodem hospitalizace i pití alkoholu ve škole, ukazuje na rozsáhlý problém, v němž stavy vyžadující hospitalizaci jsou jistě jen vrcholem ledovce. V evropské pediatrické literatuře je diskutován i epizodický excesivní způsob pití alkoholu dospívajícími („binge drinking“), tj. pití alkoholu za účelem rychlé změny nálady [2–9,10], které u mládeže zvyšuje riziko těžkých otrav.

V Evropě je podle publikovaných studií průměrný věk intoxikovaných mladistvých srovnatelný, 15–15,3 let v Holandsku, 15,1 let na Slovensku, 14,5 let v Německu. V české studii z roku 2005 popsali ostravští autoři průměrný věk alkoholem intoxikovaných dětí a adolescentů 15,3 let [4]. K vzestupu počtu akutních intoxikací alkoholem došlo v našem souboru mezi roky 2006 a 2007. V chorvatské studii byl největší vzestup pití alkoholu u mládeže pozorován mezi roky 2003 a 2004. V Německu byl u chlapců ve věku 15–19 let zachycen dvojnásobný vzestup pití alkoholu v letech 2002–2008 a u děvčat v období let 2004–2008. Věk alkoholem intoxikovaných adolescentů v naší studii je poměrně nízký. Ukazuje na nutnost zabývat se touto oblastí rizikového chování dospívajících již od věku 10 let. V ostravské studii z celkového počtu 165 dětí a dospívajících intoxikovaných alkoholem potřebovali umělou plicní ventilaci (UPV) 4 mladiství, kteří měli hladinu alkoholu v krvi nad 3 promile. UPV v naší studii potřebovalo 12 mladistvých, kteří měli hladinu alkoholu v krvi při přijetí v rozmezí 1,9–3,6 promile.

Intoxikovaní adolescenti byli často učni. Je známo, že učni představují skupinu mladistvých s nejvyšším rizikem v oblasti celého syndromu rizikového chování (SRCH-D) [1].

Ostatní návykové látky

Nejčastějším toxikologickým nálezem u adolescentů přijatých pro akutní intoxikaci (včetně alkoholem) byl tetra-hydro-kannabinol (THC), ale vzhledem k dlouhému eliminačnímu poločasu THC šlo u části z nich zřejmě o náhodný nález při opakovaném zneužívání kanabinoidů. THC byl jediným toxikologickým nálezem u 91 případů bez nálezu alkoholu nebo jiné látky, důvodem jejich akutního příjmu byl především kolapsový stav. K předávkování THC došlo nejčastěji po perorálním užití, např. opakovaně po vaření konopí v mléce. Španělská práce, která se zabývala pacienty s pozitivitou THC na jednotkách intenzivní péče v průběhu 2 let, popsala 72 intoxikovaných adolescentů [12]. Jejich průměrný věk byl 16,2 let, 60,6 % byli chlapci, nejčastější důvody hospitalizace byly kolapsové stavy a poruchy vědomí (40,3%) a agitovanost a neklid (26,4 %). U 16,7 % z nich byl současně zjištěn i alkohol a u 5,6 % kokain [12]. Nejčastějším důvodem příjmu k hospitalizaci při kouření marihuany je kolapsový stav při zvýraznění neurovegetativní lability a posturální nebo ortostatické hypotenze [12], kterou THC prohlubuje působením na CB 1 receptory [13, 14].

Nejčastější drogy problémových uživatelů jsou u nás psychostimulancia. Otravu těmito látkami jsme zjistili izolovaně u 70 mladist-vých. Zde překvapivě převažovala děvča-ta (64 %). U poloviny mladistvých s otravou psychostimulancii byl zjištěn chronický abúzus nebo závislost. Otrava opiáty byla diagnostikována 15x, z toho 7x izolovaně. Kombinace s benzodiazepiny je u problémových uživatelů a závislých častá, zvýrazňuje sedativní a analgetický účinek a prohlubuje event. ventilační poruchu.

ZÁVĚR

V České republice stoupá počet mladistvých, které je nutno hospitalizovat pro akutní intoxikaci alkoholem a/nebo návykovými látkami. K těžké intoxikaci alkoholem dochází nejčastěji po konzumaci destilátů. Opakované hospitalizace mladistvých pro intoxikace návykovými látkami, v našem souboru až 5x, ukazují na potřebu lepší orientace rodičů, pediatrů i učitelů v problematice abúzu všeobecně i u každého konkrétního adolescenta. Pediatři mohou s výhodou po-užít dotazník CRAFFT [15], který u adolescentů pomáhá zjistit, jak závažný je abúzus návykové látky. Podle získaného výsledku může pediatr provést krátkou intervenci nebo doporučit odbornou psychiatrickou péči, jak se již v  případech po požití ilegálních drog děje. Kurzy, jak používat dotazník CRAFFT, i nácvik vhodné intervence nabízí ve spolupráci se zkušenými adiktology a psychology Subkatedra dorostového lékařství IPVZ Praha [16].

S akutními intoxikacemi u mladistvých se často pojí i další psychosociální problematika. Opilí a intoxikovaní adolescenti představují obtížný problém v provozu dětských oddělení i jednotek intenzivní péče. Riziko pro dětské oddělení spočívá nejen v agresivitě některých intoxikovaných mladistvých či rychlých změn v jejich chování, ale i v narušení běžného provozu v nočních hodinách. Zvládnutí akutních stavů vyžaduje zkušenost celého zdravotnického personálu. Česká pediatrická obec se bude muset problematikou intoxikované mládeže hlouběji zabývat. V celospolečenském kontextu je pak třeba věnovat větší pozornost kontrolám porušování zákona v případě prodeje nebo podávání alkoholu mladistvým a přijmout preventivní, ale asi i represivní opatření k snížení abúzu návykových látek ve školním prostředí.

Spolupracující lékaři a dětská oddělení:

prim. MUDr. Pavel Zeman, DO Nemocnice Brandýs nad Labem; prim. MUDr. Petr Havlovic, DO Městská nemocnice Čáslav; prim. MUDr. Pavel Šochman, DO Nemocnice Jablonec nad Nisou; prim. MUDr. Jan Petrželka, MUDr. Anežka Kudličková, DO Nemocnice TGM Hodonín; prim. MUDr. Patricie Kotalíková, DO Nemocnice Kadaň; prim. MUDr. Petr Lyer, DO Oblastní nemocnice Kladno; prim. MUDr. Marie Žaloudíková, DO Krnovská nemocnice Krnov; prim. MUDr. Jan Trubačík, MUDr. Iveta Jarmová, DO Nemocnice Kyjov; prim. MUDr. Alena Štolcová, DO Klaudiánova nemocnice Mladá Boleslav; prim. MUDr. Jiří Biolek, DO Nemocnice Most; prim. MUDr. Jindřich Hauk, MUDr. Mirka Slámová, MUDr. Lenka Slováčková, DO Nemocnice Nové Město na Moravě; prim. MUDr. Dagmar Prejdová, MUDr. David Šupík, DO Slezská nemocnice Opava; prim. MUDr. Vladimír Němec, DO Nemocnice Pardubice; prim. MUDr. Josef Tenora, DO Nemocnice Prostějov; prim. MUDr. Miloš Pavlík, DO Masarykova nemocnice Rakovník; prim. MUDr. Dali-bor Karbula, Lužická nemocnice Rumburk; prim. MUDr. Vladimír Cílek, MUDr. Petra Kinkorová, DO Nemocnice Strakonice; prim. MUDr. Jan Malý, DO Svitavská nemocnice Svitavy; prim. MUDr. Jaroslav Procházka, DO Nemocnice Teplice; prim. MUDr. Pavla Pokorná, MUDr. Kateřina Holá, DO Oblastní nemocnice Trutnov; prim. MUDr. Alena Holubová, MUDr. Jana Radvanová, DO Nemocnice Třebíč; prim. MUDr. Jan Petrželka, DO Uherskohradišťská nemocnice, Uherské Hradiště; prim. MUDr. Luděk Ryba, MUDr. Ondřej Dvořák, DO Orlickoústecká nemocnice, Ústí nad Orlicí; prim. MUDr. Jan Boženský, MUDr. Jan Uhlíř, DO Vítkovická nemocnice Vítkovice; prim. MUDr. Petr Bloudíček, MUDr. Jan Bourek, DO Nemocnice Znojmo; prim. MUDr. Zdeňka Zasadilová, DO Nemocnice Žatec.

Poděkování:

Děkujeme Mgr. Janu Stuchlému za pomoc se statistikou.

Práce vznikla s podporou projektů PRVOUK P24/LF1/3, RVO–VFN64165/20 a OZS/22/313/2011

Došlo: 23. 1. 2013

Přijato: 10. 4. 2013

MUDr. Pavel Kabíček, CSc.

Pediatrická klinika UK 1. LF a Thomayerovy nemocnice Vídeňská 800

140 59 Praha 4

e-mail: p.kabicek@post.cz


Sources

1. ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (European School Survey Project on Alcohol and other Drugs). http://www.espad.org.

2. Bitunjac K, Saraga M. Alcohol intoxication in pediatric age: Ten-year retrospective study. Clin Sci 2009; 50: 151–156.

3. Bouthoorn SH, Van Hoof JJ, Van der Lely N. Adolescent alcohol intoxication in Dutch hospital centers of pediatrics: characteristics and gender differences. Eur J Pediatr 2011; 170: 1023–1030.

4. Hladík M, Olosová A, Boženský J, et al. Intoxikace alkoholem u dětí a mladistvých v Ostravě. Čes-slov Pediat 2005; 60 (12): 663–671.

5. Kuzelová M, Harárová A, Ondriasová E. Alcohol intoxication requiring hospital admission in children and adolescents; retrospective analysis at the University Children´s Hospital in the Slovak Republic. Clin Toxicol 2009; 47(6): 556–561.

6. Liisanantti JH, Ala-Kokko TI, Dunder TS, et al. Contributing factors in self-poisoning leading to hospital admission in adolescents in northern Finland. Subst Use Misuse 2010; 45 (9): 1340–1350.

7. Schöberl S, Nickel P, Schmutzer G, et al. Acute ethanol intoxication among children and adolescents. A retrospective analysis of 173 patients amitted to an university children hospital. Klin Pediatr 2008; 220 (4): 253–258.

8. Stolle M, Sack PM, Spieles H, et al. Alkoholintoxikierte Kinder und Jugentliche in der Notfallversorgugn Hamburge Krankenhäuser. Bundesgesundheitsbl 2010; 53: 910–916.

9. Van Hoof JJ, Van Der Lely N, Bouthoorn SH, et al. Adolescent alcohol intoxication in the Dutch hospital departments of pediatrics: A 2-year comparison study. J Adolesc Health 2011; 48: 212–214.

10. Duran M, Aladjem D, Caflisch M. Für die meisten Jugendlichen ist Alkohol kein Problem, und dennoch… Pediatrica 2009; 20 (3): 57–61.

11. Kabíček P. Hospitalizace dětí a dospívajících pro intoxikaci alkoholem a drogami na dětských odděleních v ČR. Čes-slov Pediat 2011; 66 (5): 322.

12. Velasco Arnaiz E, Trenchs Sainz de la Maza V, Curcoy Barcenilla AI, et al. Who gives a positive cannabis in pediatric emergencies? Ann Pediatr 2010; 72 (6): 385–390.

13. Csémy L, Kabíček P, Hamanová J, et al. Účinky krátkodobého a dlouhodobého užívání kanabinoidů. Čes--slov Pediat 2007; 62 (3): 158–170.

14. Gorelick DA, Heishman SJ, Preston KL, et al. The cannabinoid CB 1 receptor antagonist rimonabant attenuates the hypotensive effect of smoked marihuana in male smokers. Am Heart J 2005; 151: 754–755.

15. Behrman RE, Kliegman RM, Jenson HB. Nelson Textbook of Pediatrics. 18th ed. Philadelphia, Pennsylvania USA: Saunders, 2007: 1–826.

16. Internetové stránky akcí Subkatedry dorostového lékařství IPVZ Praha. http://www.ipvz.cz/akce/2202.aspx.

Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#