Vztah délky výhradního kojení a celkové délky kojení v ordinaci PLDD v letech 1985–2001

Overview

Cíl:
Zjistit, zda se prodloužil rozdíl mezi délkou výhradního a celkového kojení v časovém horizontu let 1985–2001 v běžné praxi PLDD. Stanovit, zda délka výhradního kojení ovlivní délku kojení celkového.

Do souboru byla zařazena data 529 dětí registrovaných v praxi PLDD a narozených v letech 1985–1986 (132 dětí), 1990–1991 (113), 1995–1996 (133), 2000–2001 (151). Všechny děti byly bez perinatální patologie, narozené v termínu. Zdrojem dat byla dokumentace vedená PLDD.

Metody:
Stanovení délky výhradního a celkového kojení u každého dítěte, výpočet rozdílu (Δk) obou získaných hodnot a stanovení závislosti Δk na délce výhradního kojení. Ke statistickému zpracování byl použit Kruskalův-Wallisův test, Spearmanův koeficient, hladina p ≤0,001.

Výsledky:
Ve sledovaných ročnících dochází k postupnému prodlužování rozdílu mezi dobou výhradního a celkového kojení (p ≤0,001). Největší rozdíl Δk byl nalezen v případech, kdy dítě bylo výhradně kojeno 6 měsíců, zatímco u dětí kojených méně než 4 měsíce byl rozdíl nejnižší.

Závěr:
Při srovnání rozdílu výhradního a celkového kojení v jednotlivých sledovaných ročnících došlo k prodloužení této veličiny mezi jednotlivými po sobě následujícími skupinami. Z hlediska celkové doby kojení je krátká doba výhradního kojení rizikovým faktorem.

Klíčová slova:
výhradní kojení, celkové kojení, rozdíl doby výhradního a celkového kojení

Úvod

Doporučovaná doba, po niž má být mateřské mléko ve stravě kojence, je minimálně 1 rok. V současné době WHO doporučuje ponechání mateřského mléka ve stravě po dobu prvních dvou let života dítěte [1]. Ve druhém půlroce života již dítě není závislé na mateřském mléce jako výhradním zdroji výživy. Ve smíšené stravě kojence má mateřské mléko místo pro svoji nenahraditelnou imunologickou funkci [2, 3].

Cíle práce

1. Stanovit, zda dochází v průběhu let v praxi praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) k prodloužení rozdílu (Δk) mezi dobou výhradního a celkového kojení. Ke srovnání byla použita data dětí narozených v letech 1985–1986, 1990–1991, 1995–1996 a 2000–2001.
2. Stanovit, zda matky, které dodržely doporučení WHO o výhradní délce kojení v trvání 6 měsíců, podávají mateřské mléko ve stravě déle než matky, které kojily méně než 4 měsíce.

Metody

Při sběru dat byla použita standardní dokumentace zdravotního zařízení – ordinace praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD). Děti byly sledovány v rámci jednotných preventivních prohlídek, při nichž je průběžně monitorován způsob výživy, resp. na doporučení praktického lékaře dochází ke změnám stravy v průběhu časných fází života dítěte. Do souboru byla zařazena data 529 dětí registrovaných v praxi PLDD a narozených v letech 1985–1986 (132 dětí), 1990–1991 (113), 1995–1996 (133), 2000–2001 (151).

Délky výhradního i celkového kojení byly stanoveny v měsících, 1 týden odpovídá délce 0,25 měsíce. Vypočtením rozdílu mezi délkou výhradního a celkového kojení byla u každého probanda stanovena absolutní hodnota Δk. Data byla statisticky zpracována za použití statistického softwaru KyPlot a Statistica 7.1 pro Windows.

Výsledky

• 1. Srovnáním hodnot získaných ve sledovaných ročnících bylo prokázáno, že v jednotlivých letech dochází k postupnému prodlužování rozdílu mezi délkou výhradního a celkového kojení (p ≤0,001). Průměrná hodnota Δk postupně stoupala ve sledovaných ročnících. Nejvyšší byla zaznamenána v letech 2000–2001 (tab. 1).

Z hodnot získaných testováním hypotézy, že rozdíl kojení výhradního a celkového (Δk) nezávisí na délce výhradního kojení, vyplývá, že tato hypotéza je nepravdivá. Výsledky ve sledovaných letech jsou statisticky významné (p <0,004, resp. p <0,001) (tab. 2).

• 2. Aby bylo možné srovnání podle délky výhradního kojení, byly v celém souboru 529 dětí vymezeny 3 základní skupiny podle délky výhradního kojení – do 4 měsíců, ≥4 a <6 měsíců a skupina dětí výhradně kojených minimálně 6 měsíců. V těchto skupinách byly definovány základní statistické kategorie (tab. 3).

Ze srovnání skupin podle délky výhradního kojení jasně vyplývá, že nejmenší rozdíl mezi výhradní a celkovou dobou kojení je ve skupině matek, které výhradně kojily méně než 4 měsíce. Skupina matek, které kojily alespoň 4 měsíce výhradně, ale méně než doporučovaných 6 měsíců, měla rozdíl Δk o něco větší než skupina matek výhradně kojících méně než 4 měsíce. Skupina matek, která kojila výhradně 6 a více měsíců, dokázala udržet mateřské mléko s dokrmem ve stravě dítěte nepoměrně delší dobu. Rozdíl mezi skupinami podle délky výhradního kojení byl shledán jako statisticky významný.

Diskuse

Analýza rozdílu mezi délkou výhradního a celkového kojení přinesla informace o skutečnosti, že matky ukončující výhradní kojení časněji nekojí s dokrmem dostatečně dlouhou dobu. Matky, které kojily výhradně méně než 4 měsíce, jen zcela výjimečně dokáží ponechat mateřské mléko ve stravě kojence do konce prvního roku života dítěte, tak jak je doporučováno WHO. Potvrzuje se pravdivost výroku, že zavádění dokrmu do stravy dítěte před ukončeným 16. týdnem života zkracuje délku kojení [4].

Lze říci, že pokud není splněna podmínka 1 – tj. výhradní kojení dítěte po dobu alespoň 4 měsíců, je hůře splnitelná podmínka 2, tj. ponechání mateřského mléka ve stravě po dobu prvního roku života dítěte [5, 6].

Ve skupině dětí kojených výhradně 6 měsíců nečinilo matkám problém kojit s dokrmem do konce dvanáctého měsíce života dítěte, event. i déle. Maximální délka kojení s dokrmem činila v našem souboru 36 měsíců.

Tato studie přinesla informace retrospektivní. Na rozdíl od jiných prací [7] nebyl použit WHO doporučený způsob hodnocení dat. Prokázala, že výsledek není závislý na způsobu sběru dat díky relevantnosti informací, jež poskytuje kvalitně vedená zdravotní dokumentace.

Závěr

Lze konstatovat, že z hlediska dlouhodobého kojení se stává rizikovým faktorem časné ukončení výhradního kojení, tj. nedodržení základního požadavku výhradního kojení po dobu 6, resp. 4 měsíců.

Došlo: 7. 4. 2008

Přijato: 31. 8. 2008

MUDr. Kateřina Bajerová

I. dětská interní klinika FN Brno

Pracoviště dětské medicíny

Černopolní 9

625 00 Brno

e-mail: kbajerova@fnbrno.cz