Tularaemia: Rare Cause of Fever and Lymphadenopathy in an Infant
Authors:
A. Janda 1; F. Fencl 2; Z. Kabelka 3; J. Hobstová 4; M. Kroča 7; J. Kayserová 1; K. Bláhová 2; Z. Hříbal 5; T. Lázničková 6
Authors‘ workplace:
Ústav imunologie UK 2. LF a FN Motol, Praha
přednostka prof. MUDr. J. Bartůňková, DrSc., MBA
1; Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha
přednosta prof. MUDr. J. Lebl, CSc.
2; Klinika ušní, nosní, krční UK 2. LF a FN Motol, Praha
přednosta doc. MUDr. Z. Kabelka
3; Infekční oddělení UK 1. LF a FN Motol, Praha
přednostka MUDr. J. Hobstová, CSc.
4; Klinika zobrazovacích metod UK 2. LF a FN Motol, Praha
přednosta doc. MUDr. M. Roček, CSc.
5; Ústav lékařské mikrobiologie UK 2. LF a FN Motol, Praha
přednosta MUDr. O. Nyč
6; Ústřední vojenský zdravotní ústav Praha, Centrum biologické ochrany, Těchonín
náčelník J. Navrátil
7
Published in:
Čes-slov Pediat 2008; 63 (3): 137-147.
Category:
Case Report
Overview
Febrile states associated with lymphadenopathy are relatively frequent in childhood. The most frequent causes include infection of viral or bacterial origin; adequate therapy results in remission and lymphadenopathy regression. One of the less usual and more complicated causes of these symptoms is tularaemia. The disease affects mainly adults; children suffer from it infrequently, infants quite rarely. Tularaemia in an infant has not been described in the Czech Republic so far; even in the world literature there have been only a few sporadic cases. The authors present their experience with the treatment of tularaemia in an infant admitted to the University Hospital Motol, Prague in 2006. The case report is accompanied with a comprehensive overview on this disease.
Key words:
tularaemia, lymphadenopathy, febrile state, infant
Sources
1. Migala FA. Tularemia [online]. 2006, poslední revize 16. 5. 2006 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z: <http://www. emedicine.com/ped/topic2327.htm>
2. Pellantová V. Příspěvek k diagnostice a léčbě tularémie. Čes.-slov. Pediat. 2000; 55(3): 173–175.
3. Křepela K, Pohl J, Augustinová A, et al. Tularémie – jedna z méně obvyklých příčin uzlinového syndromu a plicního postižení v dětském věku. Čes.-slov. Pediat. 1999;54(9): 463–469.
4. Forsman M, Sandstrom G, Jaurin B. Identification of Francisella species and discrimination of type A and type B strains of F. tularensis by 16S rRNA analysis. Appl. Environ. Microbiol. 1990; 56(4): 949–955.
5. Johansson A, Ibrahim A, Goransson I, et al. Evaluation of PCR-based methods for discrimination of Francisella species and subspecies and development of a specific PCR that distinguishes the two major subspecies of Francisella tularensis. J. Clin. Microbiol. 2000;38(11): 4180–4185.
6. Hornick R. Tularemia revisited. N. Engl. J. Med. 2001;345(22): 1637–1639.
7. Health Aspects of Chemical and Biological Weapons. Geneva: World Health Organization, 1970: 105–107.
8. Karhukorpi EK, Karhukorpi J. Rapid laboratory diagnosis of ulceroglandular tularemia with polymerase chain reaction. Scand. J. Infect. Dis. 2001;33(5): 383–385.
9. Pazdiora P, Moravkova I, Nocarova D, et al. A water-borne epidemic of tularemia in Chlumcany. Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 2002;51(1): 23–25.
10. Černý Z. Tularemie na jižní Moravě opět aktivnější. Klin. Mikrobiol. Inf. Lék. 2000;3: 66–72.
11. Bossi P, Tegnell A, Baka A, et al. Bichat guidelines for the clinical management of tularaemia and bioterrorism-related tularaemia. Euro Surveill. 2004;9(12): E9–10.
12. Oyston PC, Sjostedt A, Titball RW. Tularaemia: bioterrorism defence renews interest in Francisella tularensis. Nat. Rev. Microbiol. 2004;2(12): 967–978.
13. Arav-Boger R. Cat-bite tularemia in a seventeen-year-old girl treated with ciprofloxacin. Pediatr. Infect. Dis. J. 2000;19(6): 583–584.
14. Reintjes R, Dedushaj I, Gjini A, et al. Tularemia outbreak investigation in Kosovo: case control and environmental studies. Emerg. Infect. Dis. 2002;8(1): 69–73.
15. Eliasson H, Lindback J, Nuorti JP, et al. The 2000 tularemia outbreak: a case-control study of risk factors in disease-endemic and emergent areas, Sweden. Emerg. Infect. Dis. 2002;8(9): 956–960.
16. Christova I, Velinov T, Kantardjiev T, et al. Tularaemia outbreak in Bulgaria. Scand. J. Infect. Dis. 2004;36(11–12): 785–789.
17. Mignani E, Palmieri F, Fontana M, et al. Italian epidemic of waterborne tularaemia. Lancet 1988;2(8625): 1423.
18. Beneš Č. Výskyt vybraných hlášených infekcí v České republice v letech 1996–2005 [online]. 2006, poslední revize 3. 1. 2006 [cit. 2006-17. 12.]. Dostupné z: <http://www.szu.cz/cem/epidat/epiabs-95-05.htm>
19. Beneš Č. Výskyt vybraných hlášených infekcí v České republice v letech 1996–2005 (nemocnost) [online]. 2006, poslední revize 3. 1. 2006 [cit. 2006-17. 12.]. Dostupné z: <http://www.szu.cz/cem/epidat/epirel-95-05.htm>
20. Ludvíková M, Beneš Č, Petráš P. Výskyt tularemie v České republice v roce 1998. Zprávy CEM 1999;8(3): 89–95.
21. Lobovská A, Havlíčková I, Aster V. Tularemie – stále aktuální zoonóza. Klin. Mikrobiol. Inf. Lék. 2000;3: 73–76.
22. Payne L, Arneborn M, Tegnell A, et al. Endemic tularemia, Sweden, 2003. Emerg. Infect. Dis. 2005;11(9): 1440–1442.
23. Brejchová H, Táborská J, Špindlerová A. Zvýšený výskyt tularemie v západočeském regionu. Prakt. Lék. 2000;80(6): 322–325.
24. Virtová S, Táborská J, Kydlíčková J, et al. Epidemie tularemie v západočeském regionu: klinický obraz nemoci. Prakt. Lék. 2002;82(3): 130–133.
25. Avashia SB, Petersen JM, Lindley CM, et al. First reported prairie dog-to-human tularemia transmission, Texas, 2002. Emerg. Infect. Dis. 2004;10(3): 483–486.
26. Vágnerová I, Mikušková E, Kohnová I, et al. Kazuistika oroglandulární formy tularémie s překvapivým kultivačním záchytem Nokardií ve zkolikvované uzlině. Pediatrie pro Praxi 2005;(2): 95–97.
27. Johansson A, Berglund L, Gothefors L, et al. Ciprofloxacin for treatment of tularemia in children. Pediatr. Infect. Dis. J. 2000;19(5): 449–453.
28. Fisher RG. Index of suspicion. Case 2. Diagnosis: ulceroglandular tularemia. Pediatr. Rev. 1996;17(6): 221–223.
29. Cross JT, Jr., Schutze GE, Jacobs RF. Treatment of tularemia with gentamicin in pediatric patients. Pediatr. Infect. Dis. J. 1995;14(2): 151–152.
30. Plourde PJ, Embree J, Friesen F, et al. Glandular tularemia with typhoidal features in a Manitoba child. CMAJ 1992;146(11): 1953–1955.
31. Umlas SL, Jaramillo D. Massive adenopathy in oropharyngeal tularemia; C.T. demonstration. Pediatr. Radiol. 1990;20(6): 483–484.
32. Tarnvik A, Berglund L. Tularaemia. Eur. Respir. J. 2003;21(2): 361–373.
33. Dennis DT, Inglesby TV, Henderson DA, et al. Tularemia as a biological weapon: medical and public health management. JAMA 2001;285(21): 2763–2773.
34. Koskela P, Salminen A. Humoral immunity against Francisella tularensis after natural infection. J. Clin. Microbiol. 1985;22(6): 973–979.
35. Votava M. Lékařská mikrobiologie II. Přehled vyšetřovacích metod v lékařské mikrobiologii. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2002.
36. Johansson A, Berglund L, Eriksson U, et al. Comparative analysis of PCR versus culture for diagnosis of ulceroglandular tularemia. J. Clin. Microbiol. 2000;38(1): 22–26.
37. Long GW, Oprandy JJ, Narayanan RB, et al. Detection of Francisella tularensis in blood by polymerase chain reaction. J. Clin. Microbiol. 1993;31(1): 152–154.
38. Kroca M, Tarnvik A, Sjostedt A. The proportion of circulating gammadelta T cells increases after the first week of onset of tularaemia and remains elevated for more than a year. Clin. Exp. Immunol. 2000;120(2): 280–284.
39. Syrjala H, Herva E, Ilonen J, et al. A whole-blood lymphocyte stimulation test for the diagnosis of human tularemia. J. Infect. Dis. 1984;150(6): 912–915.
40. Burke DS. Immunization against tularemia: analysis of the effectiveness of live Francisella tularensis vaccine in prevention of laboratory-acquired tularemia. J. Infect. Dis. 1977;135(1): 55–60.
41. Beneš J. Léčba tularemie v závislosti na formě a stadiu nemoci. Klin. Mikrobiol. Inf. Lék. 2000;3: 79–83.
42. Perez-Castrillon JL, Bachiller-Luque P, Martin-Luquero M, et al. Tularemia epidemic in northwestern Spain: clinical description and therapeutic response. Clin. Infect. Dis. 2001;33(4): 573–576.
43. Syrjala H, Schildt R, Raisainen S. In vitro susceptibility of Francisella tularensis to fluoroquinolones and treatment of tularemia with norfloxacin and ciprofloxacin. Eur. J. Clin. Microbiol. Infect. Dis. 1991;10(2): 68–70..
44. Johansson A, Urich SK, Chu MC, et al. In vitro susceptibility to quinolones of Francisella tularensis subspecies tularensis. Scand. J. Infect. Dis. 2002;34(5): 327–330.
45. Limaye AP, Hooper CJ. Treatment of tularemia with fluoroquinolones: two cases and review. Clin. Infect. Dis. 1999;29(4): 922–924.
Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescentsArticle was published in
Czech-Slovak Pediatrics
2008 Issue 3
Most read in this issue
- Tularaemia: Rare Cause of Fever and Lymphadenopathy in an Infant
- Plasmapheresis and Immunoadsorption in Pediatrics
- Czech Atherosclerosis Society Guidelines for the Diagnosis and Treatment of Dyslipidemias in Children
- Kawasaki Disease (40th Anniversary of the First Publication)