Kontaktní dermatitida

Pod pojem kontaktní dermatitida je možno zahrnout kožní změny vyvolané akutním podrážděním – akutní kontaktní iritační dermatitida (AKID), dále chronické zánětlivé změny navozené opakovaným drážděním kožního povrchu – chronická kumulativní iritační dermatitida (CHKID), a ekzémové projevy vyvolané pozdním typem přecitlivělosti – kontaktní alergická dermatitida (KAD) – kontaktní alergický ekzém. Odhadnout počet nově zaznamenaných onemocnění ze skupiny kontaktní dermatitidy (iritační i alergické) prakticky není možné. Mírné projevy podráždění pokožky v návaznosti na výkon některých zaměstnání nebo vlivem neprofesionálních kontaktů považuje řada lidí za běžný stav, který není třeba léčit. Odhaduje se, že akutní a chronická kontaktní alergická dermatitida tvoří asi 5–15 % dermatóz vyžadujících ošetření u kožního lékaře. Kontaktní alergií trpí asi 2–9 % populace. Mezi hlášenými kožními chorobami z povolání se vyskytuje kontaktní alergická dermatitida ve 20–90 %. U ekzém-dermatitidy rukou se odhaduje, že etiologie projevů je ve 36 % atopická, ve 23 % kontaktně alergická, ve 21 % jde o vliv kumulativně toxický a ve 20 % jde o numulární mikrobiální ekzém.

Nejčastějším kontaktním alergenem je nikl (7 % populace – u mladých žen až 20 % senzibilizovaných). V poslední době se zvyšuje počet zjištěných kontaktních alergických reakcí na součásti kosmetických přípravků. Ve specializovaných ambulancích, které se zabývají prováděním epikutánních testů, se procento výskytu alergií na obsahové součásti kosmetických přípravků odhaduje na 6 %.

U pacientů s podezřením na kontaktní dermatitidu se k ověření alergického působení látek, které přicházejí do styku s kůží, provádějí epikutánní testy. Základní sada alergenů obsahuje v současné době 25 testů s jednotlivými látkami nebo se směsnými testy alergenů příbuzné povahy.

Preventivní opatření mají při ovlivnění výskytu kontaktní dermatitidy zásadní význam. Pokud dojde k rozvoji akutních projevů, je vhodné kromě eliminace vyvolávajícího faktoru, odpovědného za vznik kožních změn, použít v lokální léčbě dostatečně účinné protizánětlivé prostředky (zpravidla kortikosteroidy 3. třídy v odpovídajícím nosném základu) a celkově antihistaminika, která působí proti svědění. Nejsou výjimkou případy, kdy je nutné podat krátkodobě systémovou hormonální terapii.

Klíčová slova:
kontaktní alergická dermatitida – akutní kontaktní iritační dermatitida – chronická kumulativní iritační dermatitida