#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jaccoudova artropatie u systémového lupus erytematodes


Authors: Hrnčíř Zb;  M. Drahošová 1;  P. Bradna;  T. Soukup;  J. Tomš
Authors‘ workplace: II. interní klinika, oddělení revmatologie a klinické farmakologie, 1Ústav klinické imunologie a alergologie, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice, Hradec Králové
Published in: Čes. Revmatol., 18, 2010, No. 2, p. 68-72.
Category: Original Papers

Overview

Východisko:
Jaccoudova artropatie (JA) je definovaný typ deformit drobných ručních kloubů. Nejčastěji jde o JA u systémového lupus erytematodes (SLE).

Cíl:
Zjistit frekvenci a klinicko-laboratorní charakteristiku JA u SLE nemocných v dlouhodobé péči jednoho terciárního klinického centra.

Metody:
JA byla zkoumána u konsekutivní kohorty 102 SLE (ACR/1982, novelizace 1997) metodou skórované klasifikace podle van Vugta a spol.: k průkazu JA bylo požadováno skóre nad 5/11 bodů. U SLE s JA byla vyhodnocována tato vyšetření: standardní rentgenogram rukou, kompletní krevní obraz, biochemický profil a imunologické testy, zvl. k detekci protilátek spjatých s SLE a revmatoidní artritidou (RA). Podezření na lupusovou nefritidu (LN) bylo ověřeno nefrobiopsií a vyhodnocením podle klasifikačních kritérií INS/RPS 2003.

Výsledky:
JA byla zjištěna u 11/102 (10,78 %) SLE; 8 šlo pouze o SLE (7,84 %) a 3 o překryvný syndrom SLE-RA. Postižení drobných ručních kloubů bylo první klinickou manifestací SLE v anamnéze 7/11 (63,63%) SLE s JA. LN byla zjištěna u 5/11 SLE s JA (třída II 3 a třída III 2). U JA s překryvným syndromem SLE-JA šlo vždy o nemocné s významně pozitivními nálezy RF izotypů a ACPA.

Závěr:
JA u SLE je poměrně frekventní syndrom s klinickou závažností. Postižení drobných ručních kloubů při první klinické manifestaci SLE může předstírat časnou RA, deformity u JA etablovanou RA. Bioptický průkaz LN u 45 % SLE s JA je podnětné pozorování. Klinické, zobrazovací a imunologické aspekty JA u SLE jsou předmětem diskuse; další studie jsou nezbytné.

Klíčová slova:
Jaccoudova artropatie, systémový lupus erytematodes, revmatoidní artritida

ÚVOD

V roce 1869 popsal F. S. Jaccoud v Hôpital de la Charité 29letého muže s šesti atakami akutního kloubního revmatismu a těžkou endokarditidou s aortální vadou a kardiální dekompenzací. Postižení kloubů vedlo k deformitám s ulnární deviací MCP a hyperextenzí PIP kloubů, a také k deformitám palců. Šlo o dobově aktuální ukázku spojitosti revmatického onemocnění srdce a kloubů, ale hlavně o prioritní popis s tím souvisejících deformit ručních kloubů; do nomenklatury vešly jako „chronická revmatická artritida Jaccoudova typu“ (1), resp. stručněji jako Jaccoudova artropatie (JA). Zhruba do poloviny 20. století byla JA pozorována především po atakách revmatické horečky (RH). Kritéria pro diagnózu JA u RH vymezil Bywaters (1); východiskem byl rozbor 62 případových studií. Souběžně, a hlavně následně, byla JA pozorována u řady dalších revmatických, vzácněji i nerevmatických, onemocnění. V přehledovém článku o tom referovali (1995) Navrátil a Štorková (2).

V posledních desetiletích se popisuje JA nejčastěji u systémového lupus erytematodes (SLE), vesměs ve frekvenci do 10 % (tab. 1). Referenční monografie (3, 4) uvádějí v charakteristice JA u SLE flexibilitu kloubních deformit s relací více k tendosynovitidě než k hypertrofii synovialis, a zpravidla absenci erozí na standardních rentgenogramech rukou. Definitivní kritéria pro diagnózu JA u SLE dosud nebyla stanovena (5). JA u SLE (obr. 1) může být esenciálním projevem SLE nebo jde o překryvný syndrom s účastí SLE. Aktuální je především vztah k revmatoidní artritidě (RA): v této souvislosti může jít o JA při překryvu SLE-RA nebo o fenomén mimikry (4).

Table 1. Jaccoudova artropatie (JA) u systémového lupus erytematodes (SLE) v souborech nad 100 nemocných z posledních 25 let. Upraveno podle Santiago MB a Galvao V (15)
Jaccoudova artropatie (JA) u systémového lupus erytematodes (SLE) v souborech nad 100 nemocných z posledních 25 let. Upraveno podle Santiago MB a Galvao V (15)
* resp. 11 (10,78%) při započtení 3 žen s překryvným syndromem SLE-RA

Image 1. Jaccoudova artropatie u systémového lupus erytematodes (pozorování č. 5 v tab. 3 a 4).
Jaccoudova artropatie u systémového lupus erytematodes (pozorování č. 5 v tab. 3 a 4).

Předmětem sdělení je rozbor 11 SLE s deformitami ručních kloubů, která splnila deskriptivní kritéria JA standardizovaná skórovacím systémem (5). Dílčím cílem je a) zařazení do podskupiny JA u SLE nebo JA u překryvného syndromu SLE-RA a b) bližší charakteristika SLE s JA. 

PACIENTI A METODY

Výchozí sestavou je konsekutivní kohorta 102 SLE (kritéria ACR/1982 a novelizace 1997) nemocných v dlouhodobé péči jednoho terciárního centra. K hodnocení deformit ručních kloubů byl aplikován skorovací systém podle van Vugta a spol. (5); k diagnóze JA se požaduje index JA v celkovém skore nad 5/11 (tab. 2). Podskupina SLE s deformitami JA byla předmětem cílených analýz. Konvenční rentgenogram rukou se během let prováděl opakovaně, současné hodnocení nálezů vychází z RTG snímků, zhotovených během posledních tří let. Laboratorní vyšetření zahrnovala vedle kompletního krevního obrazu a biochemického profilu následující imunologické testy: ANA/IF „celkově“ (základní ředění 1 : 40) s určením typu IF, anti-dsDNA/IFCL (základní ředění 1:10), anti Ro, anti La, anti Sm a antinukleosomové protilátky, aCL/IgG, aCL/IgM, beta-2 GP 1 aCL /IgG, beta-2 GP 1 aCL/IgM, lupus antikoagulans (LA), Ig izotypy RF (RF-IgA, RF-IgG, RF-IgM), ACPA (aCCP2 protilátky) a složky komplementu C3 a C4. Pro hodnocení výstupů byly použity údaje výrobců příslušných setů a data uváděná akreditovanou vyšetřující laboratoří (6). U 5 SLE byla indikována a provedena nefrobiopsie s vyhodnocením podle novelizovaných kritérií pro klasifikaci lupusové nefritidy (LN) podle INS/RPS 2003 (7). Rozbor byl kompletován výčtem komorbidit spjatých s imunopatologií, postižením pohybového aparátu a nebo kardiovaskulárním rizikem, a doplněn údaji o terapii.   

Table 2. jp_33288_t_2
jp_33288_t_2
Celkové skóre nad 5/11 svědčí pro JA Upraveno podle van Vugt RM et al. (5)

VÝSLEDKY

U 11 SLE (pouze ženy) byly zjištěny deformity ručních kloubů odpovídající požadavkům použitého hodnotícího systému (tab. 2, 3): představují 10,78 % výchozí sestavy SLE. Klasifikační kritéria SLE/ACR u nich byla prokázána v počtu 4–8 (tab. 4): u kritéria 11 šlo 10x o homogenní a 1x o zrnitý typ ANA/IF. U 7/11 SLE nemocných bylo postižení ručních kloubů vstupní klinickou manifestací, ke které došlo ve věku 16–52 (průměrně 32,5) let. Celkové skóre JA indexu nad 5/11 bylo prvně zaznamenáno ve věku 30–56 (průměrně 44) let, a to v časovém rozmezí 4–22 (průměrně 11,7) let od prvních projevů na ručních kloubech. Aktuální doba následného sledování je 3–13 (průměrně 8,3) let. Při kumulativním skóre JA indexu 6/11 šlo vždy o ulnární deviaci MCP kloubů a fenomén husího krku, při výsledném skóre 9/11 navíc o deformity obou palců do tvaru Z; fenomén knoflíkové dírky nebyl zaznamenán. Z postižení tzv. velkých orgánů šlo 5x o biopticky doloženou LN (tab. 3) a 1x o CNS manifestaci (epilepsie).

Table 3. SLE s Jaccoudovou artropatií (JA) ve vztahu k erozím, izotypům RF, ACPA a nefrobiopsii.
SLE s Jaccoudovou artropatií (JA) ve vztahu k erozím, izotypům RF, ACPA a nefrobiopsii.
RF – revmatoidní faktory ACPA – autoprotilátky proti citrulinovaným peptidům LN – lupusová nefritida INS/RPS – International Society of Nephrology/Renal Pathology Society + diskrétní eroze * norma – < 20 U/ml ** norma – < 25 U/ml

Standardní rentgenogramy rukou byly u šesti nemocných bez erozí; u dalších dvou byly eroze ojedinělé, hlavně na zápěstních kostech (tab. 3). Údaje o autoprotilátkách jsou zčásti v tab. 3 a 4, zčásti v následujícím přehledu: antinukleosomové protilátky byly prokázány (nad 20 RU/ml) u 9 nemocných, anti Ro 6x anti La 6x anti Sm pouze jednou a aCL protilátky ve třídách IgG i IgM byly vždy v normě. Beta-2 GP 1 aCL/IgG a beta-2 GP 1 aCL/IgM protilátky byly pozitivní u pacientky s asociovaným antifosfolipidovým syndromem (pozorování 10 v tab. 3 a 4), která měla i pozitivní nález LA. C3 složka komplementu byla vždy v normě, hodnota C4 složky byla snížená (0,02–0,14 g/l) u osmi nemocných. U pacientek s LN byl sérový kreatinin vždy v normě, ale u dvou s LN ve třídě III byla zjištěna mírná redukce glomerulární filtrace.

Table 4. Klasifikační kritéria ACR 1982 (úprava 1997) u SLE s Jaccoudovou artropatií.
Klasifikační kritéria ACR 1982 (úprava 1997) u SLE s Jaccoudovou artropatií.
* vstupní klinická manifestace ACR – American College of Rheumatology SLE – Systémový lupus erytematodes

Definované imunopatologické komorbidity zahrnovaly 3x Sjögrenův syndrom, 1x antifosfolipidový syndrom, 2x Hashimotovu chorobu a 1x asthma bronchiale. Z ostatních komorbidit šlo 6x o osteoartrózu váhonosných kloubů, 3x o denzitometricky doloženou osteoporózu, 2x arteriální hypertenzi, 2x dyslipidémii s xantelasmaty a 1x o cukrovku typu 2. Dlouhodobá terapie zahrnovala 8x glukokortikoidy p.o., 6x antimalarika, 5x methotrexát, 1x mykofenolát mofetil a 1x chronickou warfarinizaci. U nemocných bez chronické antikoagulační léčby se podávala běžná nesteroidní antirevmatika na principu „on demand“. U jedné pacientky byla provedena rekonstrukční operace. 

DISKUSE

Předpokladem pro zařazení do skupiny JA u SLE bylo vyhodnocení deformit ručních kloubů pozitivním JA indexem při celkovém skóre nad 5/11 (5): v souboru 102 SLE to splnilo 11 (10,78%) nemocných. Všichni vyhověli i požadavkům dříve publikovaných kritérií podle Spronka a spol. (8) s poněkud mírnější diskriminační hodnotou celkového skóre nad 5/14.

Cílená vyšetření ukázala heterogenitu takto deskriptivně vyčleněné skupiny JA u SLE ve vztahu k erozivním změnám na standardních rentgenogramech rukou a k nálezům autoprotilátek spjatých s RA, tj. Ig izotypů RF a ACPA. U šesti z nich (pozorování 1, 2 a 4–7 v tab. 3) byla tato vyšetření negativní, jak tomu je u většiny JA u SLE. U dalších dvou nemocných (pozorování 8 a 9 v tab. 3) byly zjištěny drobné eroze, zvl. v zápěstním skeletu; Ig izotypy RF a ACPA byly v normě. Přičlenili jsme je ke skupině JA u SLE, která tak při frekvenci 8/102 představuje 7,84 % výchozího souboru, což odpovídá nálezům v přehledu epidemiologických údajů o JA u SLE (tab. 1). Způsob detekce a hodnocení strukturních změn na skeletu rukou je u SLE s JA otevřenou kapitolou. V podstatě záleží na použité zobrazovací metodě. Magnetickou rezonancí (MR) byly zjištěny erozivní změny, především na skeletu zápěstí a na hlavicích metakarpů, u 50% SLE (9). Při MR u SLE s JA a celkovým skore nad 5/14 podle Spronka (8) byly prokázány eroze u 1/7 nemocných. Ani negativní nález při MR však nevylučuje strukturní změny na skeletu rukou: svědčí o tom zobrazování vysoko rozlišující SPECT technikou u časné RA (10). Průkaz erozí při ultrasonografickém vyšetřování JA u SLE vedl k výzvě přehodnotit přístup k posuzování erozí v tomto kontextu (11). Ehrenstein a Isenberg zaujímají k přítomnosti/chybění erozí u JA při SLE zdrženlivé stanovisko (3).

U tří SLE (pozorování 3, 10, 11 v tab. 3) byly zjištěny nejenom eroze na rentgenogramech rukou, ale také vysoce pozitivní hodnoty Ig izotypů RF a ACPA: pacientky splňovaly nejen klasifikační kritéria ACR pro SLE, ale také pro RA. Vyhodnotili jsme je jako JA u překryvného syndromu SLE-RA. Nálezy RF byly dosud vnímány u SLE s JA spíše jako okrajový fenomén, a ACPA se v této souvislosti téměř nevěnovala pozornost. Je přitom známo, že ACPA (anti CCP2) lze u malé části SLE prokázat i ve vysoce pozitivních hodnotách, např. v sestavě Hoffmana a spol. (12) u 11 z 201 SLE (5,5%): vyšetření k průkazu JA nejsou uváděna. JA byla prokázána 5 ve skupině 23 překryvných syndromů difuzních nemocí pojiva, ale o překryv SLE-RA šlo jenom jednou (13).

Z hlediska prognózy a terapie je důležité správně rozhodnout o tom, zda při splnění deskriptivních kriterií JA (tj. pozitivním JA indexu) jde o JA u SLE nebo JA u překryvného syndromu SLE-RA nebo jenom o fenomén mimikry u RA. U téměř 2/3 SLE s JA (tab. 4) byly obtíže z postižení drobných ručních kloubů první klinickou manifestací SLE; tento údaj je důležitý, protože indukuje klinickou úvahu k diagnóze časné RA. Léčebné postupy vč. profilu jejich toxicity jsou přitom u obou těchto chorob vesměs rozdílné, někdy vzájemně exkluzivní (14). Diferenciálně diagnostický přehled rozdílů v postižení rukou u SLE a RA je v tab. 5.

Table 5. Porovnání změn při postižení rukou u systémového lupus erytematodes (SLE) a revmatoidní artritidy (RA). Upraveno podle Wallace DJ (4).
Porovnání změn při postižení rukou u systémového lupus erytematodes (SLE) a revmatoidní artritidy (RA).
Upraveno podle Wallace DJ (4).
IP – interfalangeální MP – metakarpofalangeální

Paredes a spol. (13) upozornili na to, že SLE s JA splňuje signifikantně větší počet diagnostických kritérií SLE než SLE bez JA. Santiago a spol. (15) naopak konstatovali, že SLE s JA a SLE bez JA se neliší klinicky ani laboratorně. U zde hodnocené skupiny SLE s JA (vč. tří překryvných syndromů SLE-RA) byla s jedinou výjimkou prokazována kritéria ACR v počtu 4–5 (tab. 4). Pozoruhodná byla jejich identifikace: vždy šlo o kritérium artritidy a ANA/IF „celkově“ a s dvěma výjimkami o průkaz anti-dsDNA/IFCL protilátek. Změny na kůži a sliznicích byly naopak zaznamenány jenom jednou. Za významné zjištění považujeme biopticky doložený průkaz LN u 45% SLE s JA (tab. 3), z toho 2 proliferativní LN ve třídě III.

Vysvětlivky vybraných zkratek:

IFCL – ImmunoFluorescence Crithidia Luciliae

ACPA – AntiCitrulline Peptide Antibodies

SPECT – Single Photon Emission Computed Tomography

INS/RPS – International Nephrology Society/Renal Pathology Society

Podpořeno výzkumným záměrem MZ ČR 00179906.

Prof. MUDr. Zbyněk Hrnčíř, DrSc.

II. interní klinika LF UK a FN

Fakultní nemocnice

Sokolská 581

500 05 Hradec Králové

e-mail: hrncir@fnhk.cz 


Sources

1. Bywaters EGL. The relation between heart and joint disease including „rheumatoid heart disease“ and chronic post-rheumatic arthritis (type Jaccoud). Brit Heart J 1950; 12: 101-131.

2. Navrátil J, Štorková A. Jaccoudova artropatie – souborný referát. Čes Revmatol 1995; 3: 153-156.

3. Ehrenstein MR, Isenberg DA. Systemic lupus erythematosus in adults – clinical features and etiopathogenesis. In Isenberg DA, et al. Oxford Textbook of Rheumatology. 3. vyd. Oxford University Press, 2004: 819-842.

4. Wallace DJ. The musculosceletal system. In Wallace DJ, Hahn BH. Dubois‘ Lupus Erythematosus. 6. vyd. Lippinccott Williams Wilkins, Philadelphia, 2002: 629-644.

5. van Vugt RM, Derksen RHW, Kater L, et al. Deforming arthropathy or lupus and rhupus hands in systemic lupus erythematosus. Ann Rheum Dis 1998; 57: 540-544.

6. Autorský kolektiv. Laboratorní vyšetření v klinické imunologii a alergologii. Hradec Králové: Garamon, vyd. 1, 2004: 1-112.

7. Weening JJ, D´Agati VD, Schwartz MM, et al. The classification of glomerulonephritis in systemic lupus erythematosus revisited. Kidney International 2004; 65: 521-530.

8. Spronk PE, ter Borg EJ, Kallenberg CGM. Patients with systemic lupus erythematosus and Jaccoud‘s arthropathy: a clinical subset with an increased C reactive protein response? Ann Rheum Dis 1992; 51: 358-361.

9. Olech E, Yocum DE, Hutcheson J, et al. Magnetic resonance imaging characteristics of structural changes in hands and wrists of patients with systemic lupus erythematosus. Arthritis Rheum 2006; 54: S621-622 (abstrakt).

10. Ostendorf B, Wirrwar A, Mattes-György K, et al. High-resolution SPECT imaging of bony pathology in early arthritis of finger joints. Rheumatology 2009; 48: 853-854.

11. Saketkoo LA, Quinet R. Revisiting Jaccoud arthropathy as an ultrasound diagnosed erosive arthropathy in systemic lupus erythematosus. J Clin Rheumatol 2007; 13: 322-327.

12. Hoffman IEA, Peene I, Cebecauer I, et al. Presence of rheumatoid factor and antibodies to citrullinated peptides in systemic lupus erythematosus. Ann Rheum Dis 2005; 64: 330-332.

13. Paredes JG, Lazaro MA, Citera G, et al. Jaccoud´s arthropathy of the hands in overlap syndrome. Clin Rheumatol 1997; 16: 65-69.

14. Williams EL, Gadola S, Edwards ChJ. Anti-TNF-induced lupus. Rheumatology 2009; 48: 716-720.

15. Santiago MB, Galvao V. Jaccoud arthropathy in systemic lupus erythematosus. Medicine 2008; 87: 37-44.

Labels
Dermatology & STDs Paediatric rheumatology Rheumatology
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#