Approach to preterm birth on the threshold of viability (the 22-25 week) of gestation
Authors:
M. Göthová
Authors‘ workplace:
Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Třebíč, přednosta prim. MUDr. V. Žižlavský
Published in:
Ceska Gynekol 2013; 78(6): 573-583
Category:
Original Article
Overview
Preterm birth represents a serious socioeconomic problem because of costs for the care and integration of some premature children with disabilities into society. It is a syndrome which results from many initiating reasons. It takes three basic forms of the clinical view: premature labour with contractions, premature rupture of the membranes and incompetence of cervix. The frequency of preterm births is stable in most countries of the Euro-Atlantic Region, which does not correspond to still improving perinatal care. Viability is known as an ability to survive, grow and develop in a standard way. The threshold of viability in regard to the possibility to be born alive and survive lies between week 22 and 23 at present. By neonatologists, the 22-25 weeks of gestation is known as ‘the grey zone’, during which the prognosis of mortality and morbidity is uncertain. The recommendations of most West European countries emphasize the importance of individual approach to the 24-25 week. The parents must be informed about the prognosis of mortality and morbidity of the foetus. The criterion of quality of life should also be respected. Therefore the wishes of parents not to provide the aid to the newborn baby may be more important than the criterion of maturity.
Keywords:
prematurity – preterm birth – risk factors – viability
Sources
1. Calda, P. Ultrazvukové vyšetření mezi 18.–22. týdnem gravidity. In: Calda, P., a kol. Ultrazvuková diagnostika v těhotenství (pro praxi). 1. vyd. Praha: Aprofema, 2007, s. 69–78.
2. Čepický, P. Etické problémy v managementu předčasného porodu. Mod Gynek Porod, Předčasný porod, 2011, 20(3), s. 332–335.
3. Zákon č. 372 ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotnických službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). In: Sbírka zákonů České republiky, 2011, částka 131, s. 4730–4801.
4. Dokoupilová, M. Péče o extrémně nezralého novorozence. Mod Gynek Porod, Předčasný porod, 2011, 20(3), s. 315–331.
5. Grobman, WA. Nález zkráceného děložního hrdla u žen s nízkým rizikem předčasného porodu. Gynek po promoci, 2010, 10(4), s. 55–58.
6. Hájek, Z. Definice a patofyziologie předčasného porodu. Mod Gynek Porod, Předčasný porod, 2011, 20(3), s. 213–217.
7. Hájek, Z. Předčasný porod. In Hájek, Z. a kol. Rizikové a patologické těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, s. 263–280.
8. Hájek, Z., Pařízek, A. Tokolytika a kortikosteroidy v léčbě předčasného porodu. Mod Gynek Porod, Předčasný porod, 2011, 20(3), s. 275–279.
9. Hassan, SS., Romero, R., et al. Vaginal progesterone reduces the rate of preterm birth in women with sonographic short cervix: a multiceter, randomized, double-blind, placebo controlled trial. Ultrasound Obstet Gyn, 2011, 38(1), p. 18–31.
10. Kilpatrick, SJ. Progesteron v prevenci předčasného porodu. Gynek po promoci, 2009, 9(5), s. 54–56.
11. Kopecký, P, Pařízek, T., a kol. Placentární transfuze expresí pupečníku nezralých – „milking“. Neonatol Listy, 2011, 17(2), s. 41.
12. Koucký, M., Germanová, A. Biochemie v diagnostice předčasného porodu a současný management. Mod Gynek Porod, Předčasný porod, 2011, 20(3), s. 264–274.
13. Koucký, M., Germanová, A. Možnosti prevence předčasného porodu. Mod Gynek Porod, Předčasný porod, 2011, 20(3), s. 298–314.
14. Měchurová, A. Indikace a kontraindikace transferu in utero. Mod Gynek Porod, Porod II, 2007, 16(1), s. 14–16.
15. Měchurová, A. Současné názory na management odtoku plodové vody. Čes Gynek, 2013, 78, suppl., s. 15–18.
16. Měchurová, A., Melichar, J., a kol. Perinatální infekce a podávání antibiotik podle nových poznatků – doporučený postup. Čes Gynek, 2013, 78( suppl.), s. 32–34.
17. Mercer, BM. Premature rupture of the membranes. In: Creasy, RR., Resnik, R., et al. Creasy end Resnik´s maternal – fetal medicine: Principles and practice. Sixth ed. Philadelphia: Saunders, an imprint of Elsevier Inc., 2008, p. 599–612.
18. Plavka, R. K problematice vytyčování hranic viability plodu. Med Tribune, 2007, 3(4), A16.
19. Romero, R., Espinoza, J., et al. The preterm parturition syndrome. BJOG, 2006, 113(3), p. 17–42.
20. Roztočil, A. Předčasný porod. In Roztočil A. a kol. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 163–169.
21. Smith, PB., Ambalavanan, N., et al. Approach to infants born at 22 to 24 weeks´gestation: relationship to outcomes of more-mature infants. Pediatrics, 2012, 129(6), p. 1508–1516.
22. Vavřinková, B. Předčasný odtok plodové vody. Mod Gynek Porod, Porod II, 2007, 16(1), s. 21–23.
23. Vavřinková, B. Předčasný porod. Actual Gyn, 2009, 1, s. 45–49.
24. Zlatohlávková, B. Právo a etika na hranicích životaschopnosti plodu a novorozence. Neonatol Listy, 2008, 14(1), s. 3–8.
25. Zlatohlávková, B. Viabilita plodu a novorozence. Actual Gyn, 2011, 3, s. 47–51.
Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicineArticle was published in
Czech Gynaecology
2013 Issue 6
Most read in this issue
- Approach to preterm birth on the threshold of viability (the 22-25 week) of gestation
- Management of preterm prelabor rupture of membranes with respect to the inflammatory complications – our experiences
- Hypersensitivity reactions to carboplatinand paclitaxel – our five-years experiences
- The effect of mode of delivery on woman’s sexuality