Dopplerometrie u hypotrofických plodů
:
L. Jabůrek; M. Procházka; M. Lubušký
:
Gynekologicko-porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc, přednosta prof. MUDr. R. Pilka, Ph. D.
:
Ceska Gynekol 2011; 76(5): 393-396
Cíl studie:
Cílem studie byla longitudinální analýza progredujících dopplerometrických abnormalit u intrauterinní růstové retardace plodu (IUGR) od začátku placentální insuficience.
Typ studie:
Prospektivní studie.
Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika, LF UP a FN Olomouc.
Metodika:
Studovaný soubor tvoří 77 těhotných s intrauterinní růstovou retardací plodu placentálního původu. U 59 z nich byly dynamicky sledovány intervaly progrese od počátečních až k pokročilým dopplerometrickým abnormalitám a těhotné byly zařazeny do 3 typů placentální insuficience.
Výsledky:
Bylo provedeno 486 dopplerometrických měření u 77 těhotných. Podle progrese změn bylo 21 těhotných s lehkou placentální insuficienci (abnormality UA a CPR nepřesáhly 3 SD, progresivní interval byl 31 dnů), u 28 těhotných byla zjištěna progresivní placentální insuficience (celé spektrum abnormalit s progresivním intervalem 18 dnů) a 10 těhotných mělo těžkou formu placentální insuficience (časný nástup abnormalit před 30. týdnem gestace s celým spektrem abnormalit a s progresivním intervalem 8 dnů).
Závěr:
Gestační věk vzniku první abnormality (vzestup pulzatilního indexu UA nad 2 SD) a časový interval k další abnormalitě (pokles CPR pod 2 SD) jsou významné při posuzování závažnosti placentální insuficience. Dynamická sledování abnormit umožňují lépe vyhodnotit aktuální riziko, anticipovat další vývoj placentální insuficience a učinit včasná opatření k předcházení nepříznivým perinatálním výsledkům.
Klíčová slova:
dopplerometrie, hypotrofie plodu, placentální insuficience.
ÚVOD
Intrauterinní růstová retardace plodu (IUGR) placentálního původu je především primárně vaskulární poruchou. Počíná abnormalitami cév terciárních klků a končí charakteristickými kardiovaskulárními projevy u plodu. Tyto cirkulační změny mohou být sledovány pomocí dopplerovské velocimetrie, která představuje neinvazivní zobrazovací metodu nejen ke včasné detekci a posouzení aktuálního stavu, ale i k anticipaci dalšího vývoje. Rozhodujícími faktory jsou: gestační věk při prvních projevech placentální dysfunkce, intervaly progrese mezi jednotlivými abnormalitami a závažnost restrikce placentální funkce. Podle časového nástupu a dynamiky rozvoje změn je možno rozlišovat lehkou (mild), progresisvní (progressive) a těžkou (severe early-onset) placentální dysfunkci. Dopplerometrie tak umožňuje dynamické posouzení jak stupně závažnosti placentální rezistence, tak i postupný nástup adaptačních mechanismů v arteriálním řečiští, až ke známkám selhávání patrných v prekordiálním venózním systému plodu. Může tak být vedle ostatních biofyzikálních parametrů významným prognostickým ukazatelem vývoje změn a jejich monitorování může významně ovlivnit předporodní opatření a rozhodování o včasném ukončení těhotenství. Tato práce se zabývá hodnocením rozvoje dopplerometrických abnormalit u hypotrofických plodů od prvních známek placentální dysfunkce do porodu.
MATERIÁL A METODIKA
Do souboru bylo zahrnuto 77 žen s jednoplodovou graviditou, které porodily v období 1. 7. 2006 až 30. 6. 2009 na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice v Olomouci hypotrofické plody s čistou placentální insuficiencí. Těhotné ženy přicházely cestou poradny pro patologická těhotenství nebo přes porodní sál v rámci předporodní péče. Do studie nebyly zavzaty případy plodů s chromozomálními nebo strukturálními anomáliemi. Diagnózu hypotrofie stanovil neonatolog v souladu s tabulkami normální porodní hmotnosti pro Českou republiku [14].
Byla prováděna velocimetrická měření u plodů s intrauterinní růstovou retardací (EFW<5. percentil podle výsledků sonografické biometrie – BPD, HC, FL, AC). Přesná datace gravidity byla stanovena sonograficky před 20. týdnem gravidity.
Všechny těhotné podstoupily kompletní dopplerometrická měření, kdy u každé z nich bylo provedeno 1 až 9 vyšetření. Pro longitudinální analýzu byla potřebná minimálně 3 měření a záchyt časné placentální insuficience nebo redistribuce.
Poslední dopplerometrická vyšetření byla dělána v den porodu.
Vyšetření prováděli 2 pracovníci na ultrazvukovém přístroji Voluson E8 Expert abdominální konvexní sondou s frekvencí 3,5 MHz.
Vyšetření byla prováděna v pololeže mírně na levém boku k minimalizování vlivu kavální komprese a vzniku supinního hypotenzního syndromu. K vyloučení variací spektrografických křivek při dýchání a pohybech plodu, byla vyšetření prováděna jen při fetální apnoe a při nepřítomnosti fetální škytavky či excesivních pohybů. Insonační úhel byl vždy pod 60 ° [7].
Byly měřeny pulzatilní indexy (PI) v arteria umbilicalis (UA), vena umbilicalis (UV), arteria cerebri media (MCA) s propočtem na cerebroplacentální poměr (CPR) a v ductus venosus (DV). Naměřené hodnoty byly srovnávány s referenčními údaji z literatury [1, 8, 12]. Za patologické byly považovány hodnoty parametrů mimo 2SD proti normálnímu trendu vývoje daného parametru vzhledem ke gestačnímu stáří (Z-skóre). Měření průtoku v arteria a vena umbilicalis bylo prováděno na volné kličce pupečníku, v arteria cerebri media při odstupu arterie z Willisova okruhu a v ductus venosus v oblasti isthmu.
Časná placentální insuficience byla definována zvýšením pulzatilního indexu umbilikální arterie (UA) nad 2 SD, redistribuce poklesem CPR pod 2 SD [4] a brain sparing snížením pulzatilního indexu MCA pod 2 SD [6, 17]. Časové intervaly vyšetření mezi progredujícími dopplerometrickými abnormalitami byly korelovány k prvnímu výskytu abnormity v arteria umbilicalis (UA) a k časovému intervalu do porodu. Byla sledována dynamika změn od zjištění první abnormity (↓ UA-PI) do výskytu další abnormity ↓CPR - progresivní interval, a následně i další abnormity podle míry závažnosti (↓MCA-PI, UA-nulový/reverzní tok, ↑ DV-PI, UV-pulzace, DV- nulový/reverzní tok). Na jejich podkladě byly klasifikovány [16] do tří typů placentální dysfunkce:
- Lehká placentální dysfunkce (mild), kde jsou změny patrné relativně později, okolo 32. týdne gestace, abnormity jsou omezeny jen na UA a MCA, pulzatilní indexy nepřesahují 3D, progresivní interval mezi ↑UA-PI a ↓CPR činí 33 dnů a porod bývá okolo 35. týdne.
- Progresivní placentální dysfunkce (progressive placental dysfunction), kde změny nastupují okolo 29. týdne gestace, je patrné celé spektrum abnormalit, pulzatilní indexy přesahují 3D, progresivní interval 19 dnů s porodem okolo 33. týdne.
- Těžká placentální dysfunkce (severe early-onset placental dysfunction), změny začínají okolo 27. týdne gestace, abnormality jsou podobné jako u 2. typu, ale s kratším progresivním intervalem 7 dnů a porodem okolo 30. týdne.
VÝSLEDKY
Charakteristiku souboru ukazuje tabulka 1.
V období 1. 7. 2006 až 30. 6. 2009 se narodilo na Gynekologicko-porodnické klinice FN Olomouc celkem 6044 dětí. Z tohoto počtu bylo 77 novorozenců (1,3 %) z jednoplodových gravidit s hypotrofií placentální etiologie. Z nich 18 nesplňovalo kritéria pro longitudinální sledování a 59 bylo vhodných pro zařazení do longitudinální studie. Medián věku matky byl 26 (19-38) let, z nich bylo 45 primipar (58 %), 23 sekundipar (30 %) a 9 tercipar (12 %).
Perinatální výsledky ukazuje tabulka 2.
Vstupní gestační věk při záchytu IUGR byl 33.3 (25.6–35.2) týdnů a gestační věk při porodu 38 týdnů (30.2–41.1) týdnů. Porody byly vedeny ve 38 případů (5l %) vaginálně a v 39 případech (49 %) císařským řezem. Medián porodní hmotnosti činil 2180 (550–2790) gramů. Apgar skóre po 5 minutách pod 7 bodů mělo l4 (18 %) novorozenců a pH umbilikální arterie pod 7,2 mělo 16 (21 %) novorozenců. Laktát nad 1,78 mmol/l mělo 58 (75 %) novorozenců. Doba hospitalizace byla 6 (0–49) dnů. Intrauterinní úmrtí ani závažnou morbiditu plodu (retinopatie, nekrotizující enterokolitida, krvácení do CNS) jsme v našem souboru nezaznamenali.
Výsledky dopplerometrických vyšetření ukazuje tabulka 3.
U 77 těhotných bylo provedeno celkem 486 měření s mediánem 6 (1–9) vyšetření na těhotnou. Intervaly mezi vyšetřeními byly 7 (1–10) dnů. Délka intervalů byla zvolena podle závažnosti placentální insuficience. Vstupní dopplerometrické nálezy byly bez abnormit u 29 (38 %) nálezů. Časné abnormity ve smyslu počínající placentální insuficience byly nalezeny u 37 (48 %) případů a pokročilejší abnormity svědčící pro zapojení kompenzačních mechanismů, event známky selhávání v prekordiálním venózním systému byly shledány u 11 (14 %) případů. Dopplerometrické nálezy před porodem byly následující: zvýšení pulzatilního indexu UA u 70 (91 %), snížení CPR (redistribuce) u 59 (77 %), snížení pulzatilního indexu MCA (brain sparing) u 42 (55 %), zvýšení pulzatilního indexu DV u 19 (25 %), nulový či reverzní tok v UA u 17 (22 %) a nulový či reverzní tok DV 5 (6 %) případů. Výskyt pulzací v UV jsme nezaznamenali.
Typy placentální insuficience podle progrese ukazuje tabulka 4.
Pro longitudinální sledování splňovalo vstupní kritéria 59 těhotných. Lehkou formu placentální insuficience mělo 21 (36 %) případů s nástupem abnormit ve 36. (34.4–38.1) týdnu, s progresivním intervalem 31 (7–39) dnů, intervalem do porodu 35 (14–39) dnů a porodem v 39.5 (36.2–41.1) týdnu. Progresivní formu mělo 28 (47 %) těhotných. První nástup abnormit byl v 31.1 (29.3–33.4) týdnu, progresivní interval 18 (4–29) dnů, interval do porodu 30 (12–40 dnů, a porod v 34.2 (31.3–35.3) týdnu. Těžká forma placentální insuficience byla zjištěna u 10 (17 %) případů. Počátek abnormit byl ve 27.9 (26.4–29.5) týdnu, progresivní interval 8 (5–12) dnů, interval do porodu 21 (7–25 dnů) a porod byl v 30.3 (26.5–31.6) týdnu.
DISKUSE
Četné studie potvrdily spojitost mezi abnormálními dopplerometrickými nálezy u plodů s intrauterinní růstovou retardací a nepříznivými perinatálními výsledky [3, 5, 9, 11, 15]. Výskyt patologické flowmetrie v prekordiálních vénách koreluje s acidobazickým stavem plodu a vždy představuje vážné ohrožení plodu. Předchází nejméně 2 týdny změnám na KTG [2, 5, 10, 13]. Longitudinální sledování může odhalit vznik prvních dopplerometrických abnormalit, jejich přechod k závažnějším abnormalitám a podle intervalů progrese anticipovat další vývoj. Ve shodě s literárními údaji [16] považujeme za významný gestační věk vzniku první abnormality (↑UA PI). Výskyt před 30. týdnem gravidity a krátký interval progrese, 7-10 dnů, predikuje rozvoj těžké formy placentální dysfunkce. Při výskytu po 30. týdnu gravidity závisí další prognóza na intervalu progrese. Dostačující je monitorování hodnot pulzatilního indexu umbilikální arterie jedenkrát týdně. Během 2 týdnů lze predikovat, zda se vyvine progresivní nebo lehká forma placentální insuficience. Pokud během 2 týdnů nedojde k progresi, pak lze předpokládat, že nedojde ani ke změnám v prekordiálním venózním systému. Další intervaly monitorování jsou individuální podle závažnosti placentální insuficience. Včasný záchyt a správné vyhodnocení dynamiky vývoje a závažnosti placentální dysfunkce pomůže na jedné straně získat maturační čas a na druhé straně vhodným časováním porodu předcházet nepříznivým perinatálním výsledkům.
ZÁVĚR
Bylo provedeno 486 dopplerometrických měření u 77 těhotných s intrauterinní růstovou retardací plodu placentálního původu. U 59 z nich byly dynamicky sledovány intervaly progrese od počátečních až k pokročilým dopplerometrickým abnormalitám. Gestační věk vzniku první abnormality (vzestup pulzatilního indexu UA nad 2 SD) a časový interval k další abnormalitě (pokles CPR po 2 SD) jsou významné při posuzování závažnosti placentální insuficience. Podle progrese změn bylo 21 těhotných s lehkou placentální insuficienci (abnormality UA a CPR nepřesáhly 3 SD, progresivní interval byl 31 dnů), u 28 těhotných byla zjištěna progresivní placentální insuficience (celé spektrum abnormalit s progresivním intervalem 18 dnů) a 10 těhotných mělo těžkou formu placentální insuficience (časný nástup abnormalit před 30. týdnem gestace s celým spektrem abnormalit a s progresivním intervalem 8 dnů).
Dynamická sledování dopplerometrických abnormit umožňují lépe vyhodnotit aktuální riziko, anticipovat další vývoj placentální insuficience a učinit včasná opatření k předcházení nepříznivým perinatálním výsledkům.
MUDr. Ladislav Jabůrek
Gynekologicko-porodnicko-gynekologická klinika
LF UP a FN
I. P. Pavlova 6
775 20 Olomouc
Sources
1. Acharya, G., Wilsgaard, T., Berntsen, GKR., et al. Reference ranges for serial measurements of umbilical artery Doppler indices in the second half of pregnancy. Am J Obstet Gynecol, 2005, 192, p. 937-944.
2. Arduini, D., Rizzo, G., Romanini, C. Changes of pulsatility index from fetal vessels preceding the onset of late deceleration in growth-retarded fetuses. Obstet Gynecol, 1992, 79, p. 605-610.
3. Baschat, AA., Gembruch, U., Harman, CR. The sequence of changes in Doppler and biophysical parametrs as severe fetal growth restriction worsens. Ultrasound Obstet Gynecol, 2001, 18, p. 571-577.
4. Baschat, AA., Gembruch, U. The cerebroplacental Doppler ratio revisited. Ultrasound. Obstet Gynecol, 2003, 21, p. 124-127.
5. Baschat, AA., Güclü, S., Kush, LM. Venous doppler in the prediction of acid-base status of growth-restricted fetuses with elevated placental blood flow resistence. Am J Obstet Gynecol, 2004, 191, p. 277-284.
6. Baschat, AA., Cosmi, E., Bilardo, CM., et al. Predictors of neonatal outcome in early-onset placental dysfunction. Obstet Gynecol, 2007, 109, p. 253-261.
7. Callan, PW. (ed). Ultrasonography in obstetrics and gynaecology, 5th ed. Philadelphia: Saunders Elsvier, 2008, p. 322-325.
8. Ebbing, C., Rasmussen, S., Kiserud, T. Middle cerebral artery blood flow velocities and pulsatility index and the cerebroplacental pulsatility ratio: longitudinal reference ranges and terms for serial measurements. Ultrasound Obstet Gynecol, 2007, 30, p. 287-296.
9. Hecher, K., Campbell, S., Doyle, P., et al. Assessment of fetal compromise by Doppler ultrasound investigation of the fetal circulation. Arterial, intracardiac, and venous blood flow velocity studies. Circulation, 1995, 91, p. 129-138.
10. Hecher, K., Hackeloer, B. Cardiotocogram compared to Doppler investigation of the fetal circulation in the premature growth-retarded fetus: longitudinal observations. Ultrasound Obstet. Gynecol, 1997, 9, p. 152-161.
11. Hecher, K., Bilardo, CM., Stigter, RH., et al. Monitoring of fetuses with intrauterine growth restriction: a longitudinal study. Ultrasound Obstet Gynecol, 2001, 18, p. 564-570.
12. Kessler, J., Rasmussen, S., Hanson, M., Kiserud, T. Longitudinal reference ranges for ductus venous flow velocities and waveform indices. Ultrasound Obstet Gynecol, 2006, 28, p. 890-898.
13. Kiserud, T., Eik-Nes, SH., Blaas, S., et al. Ductus venosus blood velocity and the umbilical circulation in the seriously growth-retarded fetus. Ultrasound Obstet Gynecol, 1994, 4, p. 109-114.
14. Kučera, J., Kubelík, J., et al. Nové tabulky normální porodní hmotnosti pro Českou republiku. Čs Pediatr, 1999, 54 (10), s. 572-578.
15. Ozcan, T., Sbracia, M., dęAncona, RL., et al. Arterial and venous Doppler velocimetry in the severely growth-restricted fetus and associations with averse perinatal outcome. Ultrasound Obstet Gynecol, 1998, 12, p. 39-44.
16. Turan, OM., Turan, S., Gungor, S., et al. Progression of Doppler abnormalities in intrauterine growth restriction. Ultrasound Obstet Gynecol, 2008, 32, p. 160-167.
17. Wladimiroff, JW., Tonge, HM., Stewart, PA. Doppler ultrasound assessment of cerebral blood flow in the human fetus. Br J Obstet Gynaecol, 1986, 93, p. 471-475.
Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicineArticle was published in
Czech Gynaecology
2011 Issue 5
Most read in this issue
- Fetal hypotrophy dopplerometry
- Current classification of malignant tumours in gynecological oncology – part II
- Single embryo transfer – possibilities and limits
- Perineal audit: reasons for more than one thousand episiotomies