Zvyšuje se frekvence dlouhodobé perinatální morbidity s poklesem perinatální mortality, nebo se současně snižuje?

Overview

Cíl studie:
Zjistit, jak se mění výskyt pozdní perinatální morbidity s poklesem perinatální úmrtnosti.

Typ studie:
Srovnávací epidemiologická studie.

Název a sídlo pracoviště:
Ústav pro péči o matku a dítě, Praha.

Metodika:
Analýza výsledků epidemiologických studií zahraničních i domácích o vzájemném vztahu perinatální mortality a výskytu dlouhodobé perinatální morbidity.

Výsledky:
Při snižování celkové perinatální úmrtnosti vyšší než 10 ‰, což byla hodnota ve vyspělých zemích před 90. rokem minulého století, klesal současně i výskyt pozdní perinatální morbidity, nejčastěji hodnocené výskytem dětské mozkové obrny a závažné mentální retardace v různém časovém odstupu od porodu. Naopak její zvyšování bylo zjištěno s následným poklesem specifické časné novorozenecké úmrtnosti (spec. ČNÚ). Rozsah tohoto zvýšení závisí jednak na porodní hmotnosti, jednak na kritériu, kterého bylo v epidemiologických studiích použito při hodnocení vzájemného vztahu perinatální mortality a výskytu dlouhodobé perinatální morbidity. Přitom ale v absolutním počtu narozených, který se snížením perinatální úmrtnosti zvyšuje, současně klesá počet dětí s příznaky pozdní perinatální morbidity.

Závěr:
Při nízké perinatální úmrtnosti v populaci dochází při snižování spec. ČNÚ k současnému zvyšování výskytu pozdní perinatální morbidity. Rozsah tohoto procesu je závislý jednak na porodní hmotnosti, jednak na použitém hodnotícím kritériu. Absolutní počet dětí s pozdní perinatální morbiditou se naopak snižuje.

Klíčová slova:
pozdní perinatální morbidita, kritéria morbidity, perinatální úmrtnost, porodní hmotnost, srovnávací epidemiologické studie