Fronto-temporální dyskonekce u schizofrenie

Současná neuropsychologie značnou měrou přispívá k pochopení těch aspektů schizofrenního onemocnění, které přímo souvisí s kognicí. Jedním z vlivných neuropsychologických přístupů je takzvaná dyskonekční hypotéza, která předpokládá, že dysfunkční nejsou pouze jednotlivé oblasti mozku schizofrenních pacientů, ale hlavně komunikace mezi těmito oblastmi. Podkladem dyskonekce může být dysfunkce na anatomické, neurochemické nebo funkční úrovni. Tento článek se primárně zaměřuje na úroveň poslední a zužuje svou pozornost na dysfunkční komunikaci mezi frontálním a temporálním kortexem. Je zde nastíněn vývoj takzvané funkční frontotemporální dyskonekce a podrobněji popsány možné souvislosti této dyskonekce s rozličnými kognitivními poruchami a psychiatrickými fenomény. Zdá se, že by narušená komunikace mezi zmiňovanými oblastmi mohla být jednou z příčin poruch paměti, řeči nebo exekutivních funkcí u schizofrenie. Mohla by také vysvětlit princip vzniku některých sluchových halucinací. Jestli lze funkční fronto-temporální dyskonekci považovat také za trait marker schizofrenie je ještě třeba potvrdit.

Klíčová slova:
fronto-temporální dyskonekce, schizofrenie, kognice, frontální kortex, temporální kortex.