Rodinné koreláty depresivity v adolescenci

Autoři referují o výsledcích dotazníkového šetření mezi 3172 studenty náhodně vybraných středních a učňovských škol v České republice (respondence 94,7, průměrný věk 15,9 roku). 21 % sledovaných adolescentů uvedlo, že v posledním týdnu pociťovali výraznější depresivní příznaky. Počet depresivních děvčat 2,6krát převyšoval počet depresivních chlapců. 45,3 % dospívajících uvedlo, že někdy v životě mělo myšlenky na sebevraždu, pokus o sebevraždu uvedlo 8,8 % děvčat a 4,4 % chlapců.

Jako jednoznačně nejvýraznější stresový rodinný faktor byly respondenty vnímány konflikty a napětí v rodině, ve které adolescenti vyrůstali. Depresivní dívky a chlapci uváděli, že v jejich rodinách to není v pořádku a že tam nepanuje ovzduší důvěry a pochopení. S přibývajícími depresivními příznaky se zejména u dívek snižovala rodinná koheze. U chlapců nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi úplností rodiny a výskytem depresivních příznaků. Děvčata, která vyrůstala bez sourozenců, uváděla více depresivních příznaků. Nebyl zjištěn významný vztah mezi výskytem depresivních příznaků a přítomností (nepřítomností) prarodičů v rodině, ani mezi depresí adolescentů a vzděláním rodičů. Studie potvrdila vztah mezi hodnocením materiální situace rodiny a výskytem depresivních příznaků.

Výsledky studie naznačují, že život v neúplné rodině nemusí být vždy stresujícím faktorem a že vulnerabilita vůči depresi se výrazněji zvyšuje především v závislosti na bezprostředních problémech v základní rodině dospívajícího a atmosféře, která v ní panuje. Studie potvrdila významné gender rozdíly jak ve vnímání a hodnocení vlastních prožitků, tak rodinného kontextu. Děvčata jinak a citlivěji než chlapci reagovala na enviromentální podněty a sociální kontext.

Klíčová slova:
depresivní příznaky, adolescence, rodina, gender.