Psychosociální stresory v mladých rodinách z Brna a Znojma Část II.

V rámci longitudinálnho projektu ELSPAC (Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství) bylo opakovaně realizováno zevrubné šetření výskytu a intenzity zapůsobení významných životních událostí (psychosociálních stresorů) u rodin z Brna a Znojma. Výzkumu, probíhajícího v pěti letech dětí, se účastnilo 2997 žen a 2523 mužů z Brna, 606 žen a 527 mužů ze Znojma. Rodičům byl předložen dotazník mapující významné životní události (čítající 43 položek), které se dají seskupit podle tematické podobnosti do sedmi kategorií (nemoci, práce, partnerství, finanční a bytová situace, sociální vztahy, těhotenství a úmrtí). Obdobně jako v první fázi výzkumu (v období gravidity matek ze zkoumaných rodin) se i nyní potvrdily předpoklady o rozdílu mezi pohlavími v intenzitě zapůsobení životních událostí a současně byly objeveny významné rozdíly v celkovém výskytu a intenzitě zapůsobení životních událostí, souvisejících se životním stylem daným místem trvalého bydliště (Brno, Znojmo). Mezi soubory mužů a žen byly zaznamenány jemné rozdíly v pořadí intenzity zapůsobení ŽUD v kategoriích ŽUD – partnerství, sociální vztahy a nemoci. Z hlediska výskytů jednotlivých ŽUD se muži z Brna od žen lišili ve 32 ŽUD ze 43, v případě znojemských souborů jen ve 13 ŽUD. Z naznačených výsledků vyplývá, že ženy reagují na stres s větší emocionální senzitivitou než muži, přičemž spektrum a celkový počet zažívaných stresogeních událostí jsou pro obě pohlaví též odlišná.

Klíčová slova:
psychosociální stres, životní události, ELSPAC.