Predikce úspěšnosti ústavní odvykací léčby u závislých na metamfetaminu

Závislost na metamfetaminu (pervitinu) představuje v České republice závažný zdravotní i společenský problém. Počet problémových uživatelů je odhadován ve výši 22 tisíc osob. Predikci úspěšnosti odvykací léčby při závislosti na metamfetaminu se zabývá jen málo prací. Cílem studie bylo zjistit, zda výsledek vyšetření osobnosti a návykových problémů nemocných závislých na metamfetaminu predikuje úspěšnost ústavní odvykací léčby jeden rok po jejím ukončení. Soubor nemocných představovali pacienti (N = 41; ženy N = 12) průměrného věku 24,0 ± 3,9 let, zneužívající metamfetamin v průměru 5,9 let, hospitalizovaní v Léčebně návykových nemocí Nechanice od 1. září 2002 do 31. března 2003. Během prvního měsíce ústavního pobytu byli vyšetřeni pomocí dotazníku osobnosti TCI a dotazníku návykových problémů EuropASI. Jeden rok po propuštění jsme korespondenčně zjišťovali, zda pacienti abstinují, či nikoliv. V tomto období abstinovalo 16 nemocných (ženy N = 8), tj. 39 % původního souboru. Abstinující pacienti statisticky významně více skórovali v dimenzi cooperativeness dotazníku TCI (28,8 ± 6,7 vs 24,3 ± 6,9, p = 0,04, t-test) a celkovém součtu návykových problémů podle dotazníku EuropASI (31,1 ± 6,6 vs 25,9 ± 8,1, p = 0,04, Mann-Whitney test) oproti těm, kteří pokračovali ve zneužívání metamfetaminu. Lepších výsledků odvykací léčby tedy může dosáhnout ten nemocný, který nemá abnormní rysy osobnosti a je k abstinenci dostatečně motivován, byť těmi problémy, které si svým návykem postupně způsobil.

Klíčová slova:
metamfetamin, závislost, léčba, predikce, osobnost, problémy.