Deprese v primární péči

V grantové studii jsme zkoumali výskyt depresivních poruch u osobnavštěvujících ordinaci praktického lékaře. Průzkum se uskutečnil ve třechordinacích, a to velkoměstského, maloměstského a venkovského typu.V dokumentaci praktického lékaře byly ve vzorku 200 pacientů zaznamenánypříznaky deprese u 12,5 % návštěvníků ordinace a v průměru bylo písemnězachyceno šest z klasických příznaků na jednu osobu. Psychofarmaka (včet-ně hypnotik) byla ordinována 22,5 % pacientů, nejčastěji (65 %) anxiolytika.Pouze jeden nemocný byl odeslán k psychiatrickému vyšetření.Skóre subjektivních příznaků podle General Health Questionnaire (GHQ-30)vykázalo ve vzorku 558 pacientů praktického lékaře nejčastější frekvencimezi 20 - 30 body (38,5 % osob) a mezi 30 - 40 body (25 % osob). Vysoce pravdě-podobných pacientů se všemi psychickými poruchami bylo 18 % a pravděpo-dobných asi 36 %.Praktičtí lékaři diagnostikovali psychickou poruchu (jako hlavní diagnózu)u 0,6 % návštěv nemocných, vliv psychických faktorů na zdravotní stav pa-cienta určili u 3,9 % pacientů a depresivní symptomy nalezli u pouhých 0,4 %svých nemocných.Během šestiměsíčního sledování byl průměrný počet návštěv u praktickéholékaře v souboru depresivních pacientů (29 osob) zjišťovaných GHQ-30 vyšší(11,1 %) než u celého souboru všech nemocných. Rovněž počet evidovanýchlékařských výkonů a počet předepsaných druhů léků byl u souboru depresiv-ních nemocných vyšší. Psychofarmaka byla ordinována u 41,4 % depresiv-ních pacientů, zatímco pouze 15,7 % u celého souboru. Šlo převážněo anxiolytika a antidepresiva byla předepsána jen zcela výjimečně.Upozornění praktického lékaře na skutečnost, že pacient vykazuje příznakydeprese, pravděpodobně vedla ke změně v léčebném postupu.

Klíčová slova:
deprese, skríning, dotazníky, praktický lékař.