#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Makulární edém po nekomplikované operaci katarakty


Authors: T. Jurečka;  Z. Bátková;  J. Ventruba
Authors‘ workplace: Klinika nemocí očních a optometrie FN u sv. Anny a LF Masarykovy univerzity, Brno, přednosta doc. MUDr. S. Synek, CSc.
Published in: Čes. a slov. Oftal., 63, 2007, No. 4, p. 262-273

Overview

Cíl studie:
Sledovat vývoj změn tloušťky sítnice makulární oblasti v čase po nekomplikované operaci katarakty pomocí optické koherentní tomografie (OCT), určit incidenci cystoidního makulárního edému (CME) a pokusit se nalézt korelaci mezi pooperačním ztluštěním sítnice a možnými rizikovými faktory jeho rozvoje.

Pacienti a metodika:
Do studie bylo zařazeno 100 pacientů (64 žen a 36 mužů) průměrného věku 70 let (70, 1 ± 9, 4 [SD], rozmezí 44–85 let) přicházejících k operaci katarakty, která byla provedena standardní technikou fakoemulzifikace s implantací umělé nitrooční čočky (IOL) do pouzdra. Zaznamenána byla reálná délka fakoemulzifikace a celková délka operace. Operované oko bylo zařazeno do studovaného souboru, kontralaterální oko do souboru kontrolního. Předoperačně, pooperačně, 1 týden, 1, 2, 3 a 6 měsíců pooperačně bylo pomocí Stratus OCT III. generace provedeno měření objemu makuly a tloušťky sítnice ve třech oblastech: foveální, vnitřní a vnější makulární.

Výsledky:
V souboru operovaných očí docházelo k nárůstu tloušťky sítnice ve všech sledovaných oblastech s maximem za 1-2 měsíce po operaci a se známkami regrese ztluštění od 3. pooperačního měsíce. K největšímu nárůstu tloušťky retiny docházelo ve vnitřní makulární oblasti. Byl nalezen statisticky významný rozdíl v tloušťce sítnice mezi studovaným a kontrolním souborem ve fovei za 1 a 2 měsíce po operaci (Studentův t-test, p < 0,05), ve vnitřní i vnější makulární oblasti a celkovém objemu makuly za 1, 2 a 3 měsíce po operaci (Studentův t-test, p < 0,001; pro data ve 3. měsíci p = 0,01). Šest měsíců po operaci již nebyl rozdíl v tloušťce sítnice a objemu makuly mezi studovaným a kontrolním souborem v žádné ze sledovaných oblastí statisticky významný. Cystoidní makulární edém byl v souboru operovaných očí diagnostikován ve třech případech (3 %), ale pouze v jednom případě se jednalo o klinicky signifikantní makulární edém s poklesem nejlépe korigované zrakové ostrosti měsíc po operaci (NKZO = 0, 5). Reálná délka fakoemulzifikace korelovala se změnou tloušťky sítnice a objemu zejména ve fovee a vnitřní makulární oblasti za týden, měsíc a dva měsíce po operaci (Spearmanův korelační koeficient, p<0,05). Délka operace korelovala se změnou tloušťky sítnice a objemu za jeden měsíc po operaci (Spearmanův korelační koeficient, p < 0,05).

Závěr:
I po nekomplikované operaci katarakty je nutno počítat s indukovanými změnami v makulární oblasti sítnice, ztluštění dosahuje maxima za 1–2 měsíce po operaci s tendencí k regresi od 3. pooperačního měsíce. Změny korelují s reálnou délkou fakoemulzifikace i celkovou délkou operace. Cystoidní makulární edém byl zaznamenán ve 3 %, avšak klinicky signifikantní CME pouze v 1 % případů. Důležitá je také účinná prevence pooperačního CME pomocí lokální aplikace nesteroidních antiflogistik.

Klíčová slova:
makulární edém, optická koherentní tomografie, fakoemulzifikace, operace katarakty


Labels
Ophthalmology
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#