Infliximab v léčbě Wegenerovy granulomatózy: kazuistika

Cíl:
posoudit efekt monoklonální protilátky proti tumor nekrotizujícímu faktoru alfa - infliximabu v léčbě refrakterní Wegenerovy granulomatózy. Wegenerova granulomatóza se u prezentovaného pacienta klinicky manifestovala retrobulbární granulomatózní masou způsobující exoftalmus obou očí, poklesem centrální zrakové ostrosti, edémem papil zrakových nervů, progresí diplopie, postižením paranasálních dutin a ledvin. Onemocnění bylo refrakterní k léčbě různými imunosupresivy, včetně intravenózně aplikovanému cyklofosfamidu nebo vysokým dávkám mykofenolát mofetilu podávanými v kombinaci s kortikosteroidy.

Metodika:
kazuistika.

Výsledky:
pacientovi jsme aplikovali 6 dávek infliximabu v nitrožilní infúzi (3mg/kg) spolu s nízkými dávkami perorálního cyklofosfamidu a kostikosteroidů. Interval mezi první a druhou infúzí byl 1 týden, mezi druhou a třetí infúzí 4 týdny. Další intervaly byly 8, 12 a 34 týdnů. K remisi onemocnění došlo po třetí dávce infliximabu. Regresí retrobulbárního granulomu došlo ke zlepšení centrální zrakové ostrosti a motility bulbů, diplopie přetrvávala již jen v krajních pohledových směrech, edém papil zrakových nervů ustoupil. Remise trvá 17 měsíců, nežádoucí účinky léčby jsme nezaznamenali.

Závěr:
infliximab úspěšně navodil remisi u pacienta se zrak ohrožující Wegenerovou granulomatózou. Tato monoklonální protilátka se zdá být efektivní možností léčby Wegenerovy granulomatózy refrakterní vůči standardní imunosupresi. Pacientům přináší lepší prognózu a současně umožňuje redukci dávek imunosupresiv.

Klíčová slova:
infliximab, TNF-α, Wegenerova granulomatóza