Indikace refrakčního výkonuu dospělých pacientů se strabismema výsledky následného léčebnéhopostupu

Overview

Autoři zvažovali přínos refrakčního výkonu a jaký bude pravděpodobný vývojv postavení očí u 102 dospělých uvažujících o refrakčním výkonu. Indikací bylaporucha postavení očí či amblyopie u žadatelů o tento výkon, kteří byli vyšetřeniv letech 1996 až 2002. Základní refrakční vyšetření bylo vždy doplněno o podrobnýortoptický rozbor. Na jeho podkladě nedoporučili refrakční výkon u 14 vyšetřených(14 %). Kontraindikací refrakčního výkonu byla u 9 vyšetřených ARK,neboť následná změna velikosti úchylky či operační úprava strabismu by mohlavést k diplopii. Za nevhodnou indikaci dále považovali exces konvergence přivysokém AC/A u hyperopií, kdy nebylo možno vyloučit přetrvání kosmetickyi funkčně zásadní konvergentní úchylky do blízka. Na základě tohoto vysvětleníse 5 pacientů refrakčnímu výkonu nepodrobilo.Hlavní náplní sdělení je rozbor vývoje postavení očí a binokulárních funkcí u 46dospělých pacientů, kteří se po komplexním strabologickém a refrakčním vyšetřenírozhodli podstoupit refrakční výkon, ale i další ortoptickou péči. Úpravarefrakční vady byla provedena metodou LASIK (Laser in Situ Keratomileusis) na69 očích (80 %) a CLE (Clear Lens Extraction) na 17 očích (20 %) Z ortoptickýchrozborů před a po refrakčním výkonu vyplynulo, že u všech 29 i jen částečněakomodativních esotropií se po refrakčním výkonu zmenšila úchylka v průměruz +11,2 st. (v rozsahu +2 st. do +30 st.) na +5,4 st. (v rozsahu paralelního postavenído +20 st.), a to u většinové zastoupené hyperopie, ale i u 6 myopií. Zlepšenípostavení bulbů bylo bez přímé závislosti velikosti hyperopie k původní úchylce.U 23 pacientů (79 %) s esotropií nebyla úchylka po refrakčním výkonu větší než 5st. Postavení očí bylo kosmeticky plně vyhovující a tedy nebylo ani indikacík operační úpravě.U 9 pacientů (35 %) s esotropií při hyperopii bylo zaznamenánozlepšení binokulárních funkcí. Teoretickým důvodem by mohla být nově vznikláemetropie umožňující trvalou optimální senzorickou informaci. U všech 17 exotropiínebyla zaznamenána podstatná změna ve velikosti úchylky ani obnovabinokulárních funkcí, pokud již nebyly zachovány.Autoři řešili operativně postavení očí u 12 pacientů, přičemž ve 2/3 převládalaexotropie. U 11 pacientů podle charakteru strabismu volili oslabující či posilujícívýkony na horizontálních přímých svalech. Pouze jednou indikovali retropozicidolního šikmého svalu pro současně přítomnou tortikolis pří exotropii.Po operacii v dalších měsících nebyla zjištěna zbytková úchylka větší než 5 st. Binokulárnífunkce nebyly obnoveny u žádného pacienta. Byla prokázána střídavá suprese čipotlačení vjemu na jednom oku.

Klíčová slova:
binokulární vidění, CLE, LASIK, strabismus, refrakční vady