Využití PET/ CT s markerem hypoxie (18F-FMISO) v plánování radioterapie
Authors:
Tomáš Novotný 1; Zdeněk Řehák 2; Michal Budinský 3; Petr Dvořáček 4; Jiří Vašina 2; Pavel Šlampa 1; Marek Slávik 1
Authors‘ workplace:
Klinika radiační onkologie LF MU a MOÚ, Brno
1; Oddělení nukleární medicíny, MOU Brno
2; Ústavní lékárna, MOÚ Brno
3; Oddělení radiologické fyziky, MOÚ Brno
4
Published in:
Klin Onkol 2021; 34(3): 241-243
Category:
Oncology in Images
doi:
https://doi.org/10.48095/ccko2021241
Fluorem (18F) značený mizonidazol – 2-nitro-3-(1-18fluor-2-hydroxypropan-3-yl) imidazol – známý spíše pod zkratkou 18F-FMISO, je v současnosti nejrozšířenějším radiofarmakem pro PET z širší skupiny markerů nádorové hypoxie, kam patří také 18F-FAZA, 18F-EF5 a 64Cu-ATSM [1].
Jeho využití doporučujeme až následně po běžném vyšetření PET/ CT s 18F-fludeoxyglukózou (18F-FDG) [2].
Radiofarmakum 18F-FMISO je dostupné jako registrovaný léčivý přípravek od výrobce Radiomedic, s.r.o., Husinec, Řež, ČR. Vzhledem k tomu, že se jedná o radiofarmakum značené 18F, jeho zpracování je pro pracoviště, která běžně používají 18F, naprosto rutinní záležitostí. Na základě požadavku je radiofarmakum u dodavatele objednáno, po jeho dodání na pracoviště je pracovníky radiofarmaceutického úseku ústavní lékárny instrumentálně zpracováno do konečné lékové formy s vyžitím automatického dávkovacího zařízení µDDS-A (Tema Sinergie, Faenza, Itálie). Následně je předáno k aplikaci na oddělení nukleární medicíny.
V ČR je možné použití 18F-MISO v rámci Specifického léčebného programu [3]. Před vyšetřením není třeba speciální příprava ani monitorování glykémie, doporučuje se pouze dostatečná perorální hydratace pacienta před i po aplikaci radiofarmaka. Doporučená aplikovaná aktivita 18F-FMISO pro dospělé je 300–550 MBq (400 MBq pro pacienta s hmotností 70 kg). Radiofarmakum se aplikuje přímou intravenózní injekcí a PET zobrazení se provádí v delším odstupu, tj. za 2–3 hodiny po aplikaci.
18F-FMISO lze obecně využít pro stanovení hypoxie u celé řady tumorů, avšak nejčastější použití nachází u nádorů centrální nervové soustavy, zhoubných nádorů hlavy a krku (obr. 1), nemalobuněčného karcinomu plic a karcinomu děložního čípku.
Pacient ve věku 53 let s pokročilým tumorem orofaryngu, origo v oblasti levé tonzily, parafaryngeální šíření a pokročilou lymfadenopatií, T4 N1 M0, nízce diferencovaný, nekeratinizující dlaždicobuněčný karcinom v probatorní excizi – asociovaný s lidským papilomavirem.
Vzhledem k rozsahu se jedná o inoperabilní nález. Byla indikována konzervativní léčba – radioterapie v konkomitanci s chemoterapií.
V rámci stagingu bylo provedeno 18F-FDG PET/ CT vyšetření a následně druhé PET/ CT s markerem hypoxie 18F-FMISO. Obě vyšetření byla využita pro fúzi obrazových dat v plánovacím systému Aria. Oblast hypoxie se zobrazila jak v místě uzlinové metastázy, tak v místě primárního tumoru a tvořila přibližně šestinu objemu nádoru (18F-FMISO 14,8 cm3 × 18F-FDG 103 cm3).
Byly zakresleny cílové objemy dle rizikovosti. Do oblasti hypoxie jsme eskalovali dávku na 77,0 Gy (35×2,2 Gy) dle podkladů studie Escalox [4]. Do 18F-FDG PET pozitivní oblasti byla aplikována standardní dávka 70,0 Gy (35×2,0 Gy). Další objemy zahrnovaly elektivní uzlinové oblasti. V blízkosti nebyly žádné důležité rizikové orgány, kromě mandibuly, která byla vyjmuta z této dávkové eskalace pro riziko vzniku osteoradionekrózy. V porovnání s klasickou normofrakcionací by dávková eskalace měla zvýšit 2letou lokální a regionální kontrolu o 15 % a kompenzovat radiorezistenci hypoxických oblastí nádoru (obr. 2, 3) [4].
Byly vypracovány dva plány; jeden s dávkovou eskalací, druhý bez ní. V plánu s dávkovou eskalací nedošlo k významnému zvýšení radiační zátěže sledovaných rizikových orgánů. Radioterapie probíhala fotonovým svazkem lineárního urychlovače o energii 6 MV technikou dynamického kyvu (volumetric modulated arc therapy – VMAT), režimem simultánního boostu. V konkomitanci byla podána cisplatina v monoterapii 40 mg/m2 týdně, celkem byly aplikovány čtyři cykly. Další nebyly podány pro hematologickou toxicitu.
Tolerance terapie byla dobrá, pacient dokončil léčbu v plánované dávce s přiměřenou toxicitou, která nevybočovala ze standardní úrovně toxicity (dle Radiation Therapy Oncology Group, slizniční G3, kožní G2, jícen G2, bez trizmu či lymfedému v akutní toxicitě). Do budoucna je nutné další sledování, monitorace pozdní toxicity a efektu terapie.
Díky radionuklidovému vyšetření s markerem hypoxie 18F-FMISO se nám otvírají možnosti cílené eskalace dávky VMAT technikou fotonového záření do rezistentních podobjemů bez významného zvýšení toxicity.
Obdrženo/Submitted: 1. 3. 2021
Přijato/Accepted: 9. 3. 2021
MUDr. Tomáš Novotný
Klinika radiační onkologie
Masarykův onkologický ústav
Žlutý kopec 7
656 53 Brno
e-mail: novotny@mou.cz
Sources
- Hodolič M, Fettich J, Kairemo K. Hypoxia PET tracers in EBRT dose planning in head and neck cancer. Curr Radiopharm 2015; 8(1): 32–37. doi: 10.2174/ 1874471008666150316222400.
- Watanabe S, Inoue T, Okamoto S et al. Combination of FDG-PET and FMISO-PET as a treatment strategy for patients undergoing early-stage NSCLC stereotactic radiotherapy. [online]. Available from: https:/ / ejnmmires.springeropen.com/ articles/ 10.1186/ s13550-019-0578-6.
- Specifické léčebné programy. [online]. Dostupné z: https:/ / www.radiomedic.cz/ produkty/ specificke-lecebne-programy/
- Pigorsch SU, Wilkens JJ, Kampfer S et al. Do selective radiation dose escalation and tumour hypoxia status impact the loco-regional tumour control after radio-chemotherapy of head & neck tumours? The ESCALOX protocol. Radiat Oncol 2017; 12(1): 45. doi: 10.1186/ s13014-017-0776-1.
Labels
Paediatric clinical oncology Surgery Clinical oncologyArticle was published in
Clinical Oncology
2021 Issue 3
Most read in this issue
- Indikace žilních vstupů v onkologii – doporučení národních odborných společností a současný stav v ČR
- Epiteloidní hemangioendoteliom v PET/ CT obraze
- COVID-19 a onkologické ochorenie
- Mechanobiologie kancerogeneze