PALB2 jako další kandidátní gen pro genetické testování u pacientů s hereditárním karcinomem prsu v České republice
Authors:
M. Janatová 1; M. Borecká 1; J. Soukupová 1; P. Kleiblová 1; J. Stříbrná 1; M. Vočka 2; P. Zemánková 1; A. Panczak 3; K. Veselá 3; P. Souček 4; L. Foretová 5; Z. Kleibl 1
Authors‘ workplace:
Ústav biochemie a experimentální onkologie, 1. LF UK v Praze
1; Onkologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
2; Ústav biologie a lékařské genetiky, 1. LF UK a VFN v Praze
3; Oddělení toxikogenomiky, Státní zdravotní ústav, Praha
4; Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů, Masarykův onkologický ústav, Brno
5
Published in:
Klin Onkol 2016; 29(Supplementum 1): 31-34
Category:
Original Articles
doi:
https://doi.org/10.14735/amko2016S31
Overview
Východiska:
Gen PALB2 (FANCN) kóduje DNA reparační protein, který byl objeven jako součást endogenního multiproteinového komplexu BRCA2. Společně s proteiny BRCA1 a BRCA2 se PALB2 funkčně podílí na opravách dvouřetězcových zlomů DNA. Dědičné mutace v genu PALB2 jsou u heterozygotních nositelů spojeny se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu a pankreatu. Riziko vzniku karcinomu prsu u nositelek mutací PALB2 genu se odhaduje na 33– 58 % v závislosti na počtu příbuzných s tímto onemocněním. Riziko vzniku karcinomu pankreatu u nositelů mutací je doposud nejasné.
Metody a výsledky:
Z výsledků studie mutací v genu PALB2 u vysoce rizikových pacientů s karcinomem prsu a/ nebo ovaria bez přítomnosti BRCA1/ 2 mutací v České republice vyplývá, že frekvence dědičných mutací genu PALB2 v naší populaci je u těchto pacientů poměrně vysoká. Necelých 20 % patogenních variant představují rozsáhlé intragenové přestavby PALB2. Nejvyšší podíl mutací (srovnatelný s četností mutací v genu BRCA2) byl zaznamenán v podskupině pacientek s vícečetným výskytem karcinomu prsu (5,5 %). Frekvence patogenních mutací v nezávislém souboru vyšetřených neselektovaných pacientů s karcinomem pankreatu se v naší populaci pohybuje okolo 1,3 %.
Závěr:
Vzhledem k četnosti výskytu mutací PALB2 v naší populaci, fenotypové podobnosti s BRCA2 a k stanovenému riziku vzniku karcinomu prsu je vhodné indikovat testování genu PALB2, včetně analýz velkých genomových přestaveb, především u pacientek z podskupiny s hereditárním karcinomem prsu. Nositele patogenních mutací lze zařadit do dalšího klinického sledování, obdobného jako u nositelů mutací v BRCA2, umožňujícího časnou diagnostiku onemocnění, prevenci a popřípadě cílenou terapii. V případě vysoké rodinné zátěže a současné segregace patogenní mutace s nádorovým fenotypem lze na PALB2 mutace nahlížet jako na vysoce penetrantní alterace indikující provedení preventivních chirurgických výkonů u jejich nositelů. Další analýzy v různých populacích a zvětšení studovaných souborů budou potom nezbytné pro přesný odhad penetrance genu PALB2 a k upřesnění rizika vzniku karcinomu pankreatu.
Klíčová slova:
hereditární karcinom prsu a ovaria – karcinom pankreatu – gen PALB2 – nádorová predispozice – genetické testování
Úvod
Hereditární forma nádorů prsu tvoří 5– 10 % případů karcinomu prsu. Vznikají především na podkladě přítomnosti dominantně zděděné mutace v některém z predispozičních genů. Mutace ve dvou hlavních predispozičních genech BRCA1 a BRCA2 reprezentují nejdůležitější genetický rizikový faktor u pacientek s hereditárním karcinomem prsu (hereditary breast cancer – HBC). Hereditární mutace v těchto dvou genech ovšem společně vysvětlují pouze asi jednu čtvrtinu dědičných případů karcinomu prsu [1]. Postupně byly charakterizovány další geny zvyšující riziko karcinomu prsu (ATM, CHEK2, TP53 a NBN), jejichž alterace jsou mnohem méně časté, společně odpovídají zhruba za další 3– 4 % hereditárních karcinomů prsu [2– 5].
Struktura, funkce a význam PALB2
Protein PALB2 byl objeven v roce 2006 jako součást rozsáhlého endogenního multiproteinového komplexu, který obsahuje BRCA2 a podílí se na DNA reparačních pochodech [6]. Dále interaguje s proteinem BRCA1 a zprostředkovává tak fyzické a funkční spojení obou proteinů, z čehož vyplývá jeho zásadní funkce v opravě dvouřetězcových zlomů DNA cestou homologní rekombinace [7]. Poškození této signální dráhy pak vede k akumulaci alterací DNA, poškození dalších genů, nestabilitě genomu a k nádorové transformaci [8].
Gen PALB2 byl lokalizován na krátkém raménku chromozomu 16. Skládá se ze 13 exonů a kóduje protein o 1 186 aminokyselinách. Patří do skupiny genů, jejichž homozygotní vrozené patogenní mutace způsobují vzácné onemocnění – Fanconiho anémii (FA). PALB2 je označován jako FANCN, jehož bialelické mutace jsou příčinou vzniku FA subtypu N, který je fenotypově podobný subtypu FA‑ D1 způsobenému bialelickými mutacemi genu BRCA2 [9].
Vrozené mutace PALB2 predisponují ke vzniku karcinomu prsu a pankreatu
Heterozygotní vrozené mutace jsou spojeny se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu a pankreatu, podobně jako mutace v genu BRCA2 [10]. Frekvence hereditárních patogenních mutací genu PALB2 se v různých populacích pohybuje mezi 1 a 3,4 % (shrnuto v [11]). Absolutní riziko vzniku karcinomu prsu u nositelek patogenních mutací v genu PALB2 je významně ovlivněno přítomností dalších karcinomů prsu v rodině. Původně bylo odhadnuto, že PALB2 mutace jsou spojeny s 2,3krát zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu [12]. V poslední studii zahrnující 175 rodin ale bylo toto riziko u nositelek bez přítomnosti karcinomu prsu v rodině vyčísleno na 33 % (95% CI 25– 44), u nositelek mutace se dvěma či více karcinomy prsu v rodině bylo stanoveno na 58 % (95% CI 50– 66) [13].
Analýza genu PALB2 u karcinomu prsu v ČR a ve světě
Mutační analýza provedená v ČR u 409 vy-soce rizikových pacientek s karcinomem prsu nebo ovaria negativně testovaných na přítomnost mutací v genech BRCA1 a BRCA2 prokázala přítomnost 10 různých patogenních mutací způsobujících zkrácení proteinového produktu genu PALB2 u 16 nepříbuzných pacientek (16/ 409; 3,9 %) (tab. 1). Mutační analýza kompletní kódující sekvence byla provedena pomocí Sangerova sekvenování a MLPA (multiplex ligation‑ dependent probe amplification) analýzy pro odhalení velkých genomových přestaveb. Nalezené mutace byly genotypovány u souboru 1 226 kontrolních vzorků DNA pomocí HRM (high resolution melting) analýzy. Pouze jedna mutace byla nalezena v kontrolním souboru (1/ 1 226; 0,08 %; p = 2,6 × 10– 9). Tři z nalezených patogenních alterací představovaly velké genomové přestavby. Body zlomu, které je ohraničují, byly přesně identifikovány. Významným výsledkem je fakt, že 13 mutací bylo nalezeno v podskupině pacientek s hereditárním karcinomem prsu z HBC rodin, kde představují frekvenci 5,5 % (tab. 1). To je dosud nejvyšší frekvence ze všech publikovaných studií a blíží se četnosti mutací v genu BRCA2 v naší populaci [14].
Průměrný věk diagnózy karcinomu prsu u pacientek z HBC podskupiny byl nižší u 13 nositelek mutací (44,3 roku) než u 222 nenositelek (47,4), ale tento rozdíl není statisticky významný (p = 0,12). Mírně snížený věk diagnózy u nositelek oproti nenositelkám je popisován ve většině dosavadních prací [12]. Mezi nádory spojenými s PALB2 mutacemi převažoval invazivní duktální karcinom, pouze jeden nádor byl medulárního histologického typu. Histologické nálezy v nádorové tkáni byly dostupné u sedmi nositelek mutace v PALB2, ale nevykazovaly asociaci s expresí estrogenních, progesteronových nebo HER2/ neu receptorů. Stejně tak z dosavadní literatury nevyplývá spojení mezi PALB2 asociovanými tumory a konkrétním morfologickým či histologickým nádorovým typem. U pěti PALB2 pozitivních pacientek byla provedena segregační analýza patogenní mutace s nádorovým fenotypem v DNA od dalších rodinných příslušníků. Segregace byla prokázána u čtyř z pěti rodin. Doposud bylo zveřejněno více než 50 prací sledujících výskyt mutací PALB2 u pacientek s karcinomem prsu v různých geografických populacích; další práce referují o mutacích v PALB2 u vysoce rizikových osob analyzovaných v rámci panelového sekvenování nové generace (next-generation sequencing – NGS) [15]. Přesto doposud nebyla provedena rozsáhlejší metaanalýza, která by umožňovala zpřesnění rizika vzniku karcinomu prsu a odhadu jeho míry u dalších podskupin pacientů. V rodinách nositelek patogenních mutací PALB2 se vyskytovaly i další nádory, nejčastěji tlustého střeva (pět případů), méně pankreatu (dva případy). Asociace s karcinomem ovaria nebyla v rodinách z našeho souboru potvrzena, pouze jedna nositelka vykazovala nádorovou duplicitu (karcinom prsu a ovaria). V literatuře jsou dědičné patogenní mutace v genu PALB2 asociovány nejčastěji právě s karcinomem pankreatu, méně často ovaria a prostaty (shrnuto v [11]). Pro odhadnutí rizika těchto nádorových onemocnění u nositelů budou potřeba další práce.
Analýza genu PALB2 u karcinomu pankreatu v ČR a ve světě
Podobně jako u genu BRCA2 jsou defekty v PALB2 spojovány s predispozicí ke vzniku karcinomu pankreatu [16]. V souvislosti s tímto onemocněním bylo zatím provedeno celkem 16 studií, které popisují frekvence PALB2 mutací u 0– 1,3 % případu karcinomu pankreatu, přitom výskyt mutací u neselektovaných případů karcinomu pankreatu je přibližně poloviční ve srovnání s případy dědičné formy onemocnění. Mutace v PALB2 jsou, po dědičných mutacích v genu BRCA2 nacházených až v 7 % případů [17], druhou nejčastější genetickou příčinou vzniku hereditární formy karcinomu pankreatu. V naší populaci jsme dosud provedli mutační analýzu genu PALB2 u 152 neselektovaných pacientů s karcinomem pankreatu, u kterých jsme překvapivě nalezli tři patogenní mutace (2,0 %). Pro účely případného genetického testování PALB2 i u pacientů s karcinomem pankreatu bude nejprve nezbytné provést analýzy PALB2 na rozšířených souborech pacientů.
Genetické testování PALB2 v ČR a návrh preventivní péče o nositele mutací
Z výsledků analýz genu PALB2 v ČR vyplývá, že v naší populaci je v porovnání s ostatními populacemi poměrně vysoká frekvence patogenních mutací v tomto genu u BRCA1/ 2 negativních vysoce rizikových pacientek s karcinomem prsu z rodin s familiárním výskytem karcinomu prsu (HBC rodiny; 5,5 %). Analýzu mutací PALB2 je tedy zvláště vhodné zařadit do genetického testování v takovýchto případech nebo případně při současném výskytu karcinomu prsu a pankreatu u příbuzných. Díky rozvoji technik panelového NGS, které umožňují paralelní analýzu mnoha genů u více pacientů a jsou postupně zařazovány do běžné klinicko‑genetické praxe, bude pravděpodobně gen PALB2 testován postupně u všech rizikových pacientů s karcinomem prsu. Přítomnost velkých genomových přestaveb, která byla identifikována u rizikových pacientek i v naší populaci, by měla být testována, např. pomocí MLPA analýzy.
S ohledem na funkční blízkost PALB2 s BRCA2, podobné spektrum nádorové predispozice u nositelů mutací v těchto genech a pravděpodobně významné zvýšení celoživotního rizika vzniku karcinomu prsu by nositelky patogenních alterací v genu PALB2 měly být zařazeny do sledovacích programů podobných jako pro nositelky mutací v genu BRCA2. Ač jsou PALB2 mutace individuálně vzácné, pro nositelky těchto mutací a jejich příbuzné jako potenciální nositele je znalost jejich přítomnosti vzhledem k navrženému riziku vzniku karcinomu prsu spojeného s těmito mutacemi klinicky významná. Nositelé patogenních mutací PALB2 by měli být informováni o optimálním klinickém sledování odpovídajícímu spojenému riziku a možné léčbě, podobně jako nositelé mutací v genu BRCA2; v případě vysoké rodinné zátěže, kdy patogenní mutace segreguje s nádorovým fenotypem, i včetně preventivních chirurgických zákroků.
Závěr
Třebaže dosavadní výsledky klinických studií ukazují, že charakterizace mutací v genu PALB2 má klinický význam zejména u nemocných s familiárním výskytem karcinomu prsu, další analýzy v různých populacích a zvětšení studovaných souborů budou nezbytné pro přesný odhad penetrance genu PALB2 (v současnosti lze na patogenní mutace nahlížet jako na varianty na pomezí středního a vysokého rizika vzniku karcinomu prsu) a dále k upřesnění rizika vzniku karcinomu pankreatu nebo případně dalších nádorů. Tím bude možné zlepšit klinickou péči u nositelů těchto mutací a jejich příbuzných. Dále pomohou odhalit, zda genetické testování genu PALB2 v budoucnu doporučit i u dalších rizikových skupin (např. karcinom prsu u mužů), popřípadě u pacientů s jinými nádorovými onemocněními (pankreatu, ovaria, tlustého střeva). Ve stadiu klinických studií je rovněž použití cílené léčby PARP inhibitory u nositelů mutací genu PALB2 s karcinomem prsu nebo pankreatu [18].
Práce byla realizována za podpory grantů: IGA MZ ČR – NT 14006-3/2013 a NT13343-4/2012, a Karlovy Univerzity v Praze – PRVOUK-P27//LF1/1 a SVV-UK 260148/2015.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
RNDr. Markéta Janatová, Ph.D.
Ústav biochemie a experimentální onkologie
1. LF UK v Praze
U Nemocnice 5
128 53 Praha 2
e-mail: Marketa.Janatova2@vfn.cz
Obdrženo: 6. 8. 2015
Přijato: 14. 8. 2015
Sources
1. Pohlreich P, Zikan M, Stribrna J et al. High proportion of recurrent germline mutations in the BRCA1 gene in breastand ovarian cancer patients from the Prague area. Breast Cancer Res 2005; 7(5): R728– R736.
2. Soukupova J, Dundr P, Kleibl Z et al. Contribution of mutations in ATM to breast cancer development in the Czech population. Oncol Rep 2008; 19(6): 1505– 1510.
3. Kleibl Z, Novotny J, Bezdickova D et al. The CHEK2 c.1100delC germline mutation rarely contributes to breast cancer development in the Czech Republic. Breast Cancer Res Treat 2005; 90(2): 165– 167.
4. Ticha I, Stribrna J, Soukupova J et al. Mutations in CHEK2 and TP53 genes in high‑risk hereditary breast and ovarian cancer patients in the Czech Republic. Eur J Cancer Suppl 2011; 47 (Suppl 1): S132– S132.
5. Mateju M, Kleiblova P, Kleibl Z et al. Germline mutations 657del5 and 643C>T (R215W) in NBN are not likely to be associated with increased risk of breast cancer in Czech women. Breast Cancer Res Treat 2012; 133(2): 809– 811. doi: 10.1007/ s10549‑ 012‑ 2049‑ x.
6. Xia B, Sheng Q, Nakanishi K et al. Control of BRCA2 cellular and clinical functions by a nuclear partner, PALB2. Mol Cell 2006; 22(6): 719– 729.
7. Zhang F, Ma J, Wu J et al. PALB2 links BRCA1 and BRCA2 in the DNA‑ damage response. Curr Biol 2009; 19(6): 524– 529. doi: 10.1016/ j.cub.2009.02.018.
8. Bartek J, Bartkova J, Lukas J. DNA damage signalling guards against activated oncogenes and tumour progression. Oncogene 2007; 26(56): 7773– 7779.
9. Reid S, Schindler D, Hanenberg H et al. Biallelic mutations in PALB2 cause Fanconi anemia subtype FA‑ N and predispose to childhood cancer. Nat Genet 2007; 39(2): 162– 164.
10. Tischkowitz M, Xia B. PALB2/ FANCN: recombining cancer and Fanconi anemia. Cancer Res 2010; 70(19): 7353– 7359. doi: 10.1158/ 0008‑ 5472.CAN‑ 10‑ 1012.
11. Southey MC, Teo ZL, Winship I. PALB2 and breast cancer: ready for clinical translation! Appl Clin Genet 2013; 19(6): 43– 52. doi: 10.2147/ TACG.S34116.
12. Rahman N, Seal S, Thompson D et al. PALB2, which encodes a BRCA2– interacting protein, is a breast cancer susceptibility gene. Nat Genet 2007; 39(2): 165– 167.
13. Antoniou AC, Casadei S, Heikkinen T et al. Breast‑ cancer risk in families with mutations in PALB2. N Engl J Med 2014; 371(6): 497– 506. doi: 10.1056/ NEJMoa1400382.
14. Janatova M, Kleibl Z, Stribrna J et al. The PALB2 gene is a strong candidate for clinical testing in BRCA1- and BRCA2- negative hereditary breast cancer. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2013; 22(12): 2323– 2332. doi: 10.1158/ 1055‑ 9965.EPI‑ 13‑ 0745‑ T.
15. Couch FJ, Hart SN, Sharma P et al. Inherited mutations in 17 breast cancer susceptibility genes among a large triple‑ negative breast cancer cohort unselected for family history of breast cancer. J Clin Oncol 2015; 33(4): 304– 311. doi: 10.1200/ JCO.2014.57.1414.
16. Jones S, Hruban RH, Kamiyama M et al. Exomic sequencing identifies PALB2 as a pancreatic cancer susceptibility gene. Science 2009; 324(5924): 217. doi: 10.1126/ science.1171202.
17. Becker AE, Hernandez YG, Frucht H et al. Pancreatic ductal adenocarcinoma: risk factors, screening, and early detection. World J Gastroenterol 2014; 20(32): 11182– 11198. doi: 10.3748/ wjg.v20.i32.11182.
18. Bhalla A, Saif MW. PARP‑inhibitors in BRCA‑associated pancreatic cancer. JOP 2014; 15(4): 340– 343. doi: 10.6092/ 1590‑ 8577/2690.
Labels
Paediatric clinical oncology Surgery Clinical oncologyArticle was published in
Clinical Oncology
2016 Issue Supplementum 1
Most read in this issue
- PALB2 jako další kandidátní gen pro genetické testování u pacientů s hereditárním karcinomem prsu v České republice
- Hepatoblastom, etiologie, kazuistiky
- Genetika tumorigenézy nádorov kolorekta (možnosti testovania a screeningovej predikcie dedičnej formy ochorenia – Lynchovho syndrómu)
- Fanconiho anémie, komplementační skupina D1 v důsledku bialelické mutace genu BRCA2 – kazuistika