Ověření referenčního rozmezí volného trijodtyroninu v séru na analyzátoru Architect ci 16200

Overview

Cíl studie:

Ověření referenčního intervalu nové metody na stanovení volného trijodtyroninu v séru na analyzátoru Architect ci 16200 firmy Abbott.

Typ studie:

původní práce.

Název a sídlo pracoviště:

Institut klinické a experimentální medicíny, Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha

Materiál a metody:

Referenční interval byl ověřen celkem na 110 vzorcích séra od zdravých jedinců, z nichž bylo 55 žen a 55 mužů. Všechny použité vzorky pocházely z Biobanky IKEM. Na stanovení byla použita souprava fT3_6, chemiluminiscenční imunoanalýza na mikročásticích firmy Abbott.

Výsledky:

Všechny naměřené hodnoty volného trijodtyroninu v séru novou metodou fT3_6 byly v referenčním intervalu, který udává výrobce. Referenční rozmezí, stanovené na vzorcích z Biobanky IKEM neparametrickou statistickou metodou s Box-Cox transformací bylo 3,21 – 4,78 pmol/l.

Závěr:

Referenční rozmezí fT3 stanovené novou metodou fT3_6 firmy Abbott, je možné v klinické praxi použít s rozmezím udávaným výrobcem.

Klíčová slova:

Architect ci 16200, fT3, referenční interval (RI).

Úvod

Nová metoda stanovení volného trijodtyroninu v séru firmy Abbott byla upravena z dvoubodové kalibrace na úplnou šestibodovou kalibraci: nová katalogová čísla reagencií (7K63-37,32,27), kontrolních roztoků (7K63-12) a kalibrátorů (7K63-02) [1]. Upravení metody vedlo ke změně referenčních intervalů (RI) a rozsahu měření (viz Tabulka 1) [1, 2].

Hlavním podnětem pro ověření referenčních mezí byly výsledky porovnání původní a nové metody. Toto porovnání proběhlo před zavedením nové metody do rutinního použití.

V rámci verifikace nové metody stanovení fT3 jsme provedli porovnání celkem u 113 pacientů s různými hodnotami fT3, které jsme měřili jak novou, tak i původní metodou. Ze 113 pacientských vzorků byly výsledky měření u 20 pacientů pod dolní mezí referenčního intervalu nové metody, i když při stanovení původní metodou byly v referenčním rozmezí. U jednoho pacienta byl výsledek měření nad hodnotami RI nové metody v porovnání s původní metodou, kde byl výsledek měření v RI. Passing-Bablokovu regresní analýzu uvádíme v obr. 1 (Method Validator software, verze souboru 1.1.10.0). Vzhledem k jasné systematické chybě jsme provedli ověření referenčních mezí, které udává firma Abbott ve své příbalové informaci k nové metodě.

Materiál a metody

Do studie pro ověření referenčního intervalu metody fT3_6 bylo zařazeno celkem 110 náhodně vybraných zdravých jedinců kavkazské rasy (55 mužů a 55 žen). Byla použita séra probandů z Biobanky IKEM. Jedná se o biobanku biologického materiálu a anamnestických/demografických dat u zdravé populace (viz Tabulka 2). Projekt Biobanky vznikl v roce 2015 ve spolupráci s klinikami IKEM, Autotransfuzní jednotkou IKEM a Českým registrem dárců krvetvorných buněk a byl schválen Etickou komisí při Institutu klinické a experimentální medicíny a Thomayerově nemocnici.

Žilní krev byla probandům odebírána standardizovaným postupem, vzorky séra byly uchovávány v kryo-zkumavkách při teplotě -70 °C. Vzorky byly měřeny ve dvou různých dnech, ženy 12. 1. 2018, muži 
16. 1. 2018. Obě série vzorků byly stanoveny jednou šarží reagencie, na jedné kalibraci. Před každou sérií vzorků byly změřeny kontrolní vzorky Immunoassay Plus (LOT: 40940) firmy BioRad. Všechny analyzované alikvoty byly rozmraženy při laboratorní teplotě, následně byly centrifugovány 10 minut při 10 000 otáčkách. Po centrifugaci byly jednotlivé vzorky přepipetovány do označených kepů a měřeny na analyzátoru Architect ci 16200 firmy Abbott.

Princip stanovení fT3 je chemiluminiscenční imunoanalýza na mikročásticích. Tyto mikročástice jsou potažené anti-T3, která se naváže na volný trijodtyronin v séru. Po promytí se přidá konjugát T3 značený akridinium(N-sulfonyl)karboxamidem. Do reakční směsi se nakonec přidají roztoky Pre-Trigger (H₂O₂) a Trigger (NaOH). Výsledná chemiluminiscenční reakce se měří v relativních světelných jednotkách (RLU). Je zde nepřímá úměra mezi množstvím volného trijodtyroninu v séru a signálem v RLU [2].

Výsledky

Hodnoty referenčních intervalů stanovených na našich 110 jedincích se nevýznamně lišily u skupiny žen a mužů. Jak ukazuje Tabulka 2, RI fT3 u žen je mírně vyšší než u mužů. Referenční rozmezí pro skupinu 110 jedinců bylo statisticky určeno neparametrickou metodou s Box-Coxovou transformací (MedCalc Statistical Software version 17.2, MedCalc Software bvba, Ostend, Belgium; http://www.medcalc.org; 2017). Zjištěné referenční rozmezí je uvnitř intervalu, který udává výrobce ve svém příbalovém letáku (Tabulka 3).

Diskuse

Rozdíly mezi novou a starou metodou fT3, na analyzátoru Architect ci 16200 firmy Abbot, jsou v počtu kalibrátorů. Původní metoda byla kalibrována na dvoubodovou kalibraci, zatímco nová na šestibodovou. Dále se tyto dvě metody liší procesem výroby koncentrátu mikročástic z původního automatického zpracování mikročástic (AMPS – Automated Microparticle Processing System) na proces magnetické separace (Mag Sep – Magnetic separation) [1]. Tyto změny se pravděpodobně projevily systematickou odchylkou mezi původní a novou metodou a vedly ke změně referenčního intervalu. To bylo důvodem pro ověření referenčního rozmezí na vlastních datech.

Referenční intervaly tyreoidálních parametrů jsou podle doporučení ČSKB spojením očekávaných hodnot uváděných jednotlivými výrobci diagnostik a doporučení NACB 2002 [3]. V Tabulce 3 jsou uvedeny orientační referenční intervaly tyreoidálních parametrů, u kterých lze předpokládat, že byly stanoveny na základě 95% intervalu spolehlivosti u minimálně 120 zdravých jedinců do věku 70-75 let. U těchto dobrovolníků by neměly být detekovány tyreoidální protilátky, v rodinné anamnéze by neměla být přítomna tyreoidální dysfunkce, není u nich přítomna viditelná struma, ani na pohmat, a neměli by užívat léky [3, 4]. Rozmezí referenčních intervalů se mírně liší u jednotlivých autorů a publikací. Avšak všichni autoři či výrobci diagnostik se shodují, že si každá laboratoř má vytvořit nebo ověřit vlastní referenční intervaly pro danou metodu, kterou používá. Například Lothar Thomas ve své knize Clinical Laboratory Diagnostics uvádí dva referenční intervaly pro metodu fT3. Jednotlivá rozmezí se v tomto případě liší statistickým vyhodnocením a použitím různých diagnostik [5-8]. Typ použitých metod a souprav ke stanovení tyreoidálních hormonů má podíl na rozdílech referenčních intervalů. Jedná se o imunochemické stanovení, kdy se využívá monoklonálních protilátek. Každý výrobce může používat jiné tyto protilátky nebo jiný proces výroby, a tím může dojít k odlišným referenčním mezím [2, 4].

V Tabulce 4 uvádíme také výsledky měření fT4 a TSH na stejné skupině osob, u kterých bylo ověřeno referenční rozmezí nové metody fT3. Zjistili jsme, že lze považovat referenční interval jak pro fT4, tak pro TSH za ověřený.

Závěr

Referenční rozmezí zjištěné v rámci ověření v IKEM je uvnitř referenčního rozmezí uváděného firmou Abbott pro novou metodu fT3_6.

Autoři prohlašují, že nejsou ve střetu zájmů.

Do redakce došlo 31. 5. 2018

Adresa pro korespondenci

Mgr. Tereza Vacková

Oddělení klinické biochemie

Pracoviště laboratorních metod

Institut klinické a experimentální medicíny

Vídeňská 1958/9

140 21 Praha

e-mail: tereza.vackova@ikem.cz