Studie BARI 2D – sekundární prevence a optimální léčebné strategie u diabetiků 2. typu s ischemickou chorobou srdeční
Authors:
L. Pavlíčková; P. Neužil; P. Niederle
Authors‘ workplace:
Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha
Published in:
Kardiol Rev Int Med 2007, 9(4): 236-240
Category:
Editorial
Overview
BARI 2D je multicentrická prospektivní mezinárodní studie. Jejím úkolem je stanovit optimální léčbu pro diabetiky 2. typu se stabilní ischemickou chorobou srdeční (ICHS). Primární cíl je porovnání celkové mortality skupiny pacientů s časnou revaskularizací - koronární angioplastikou (PCI) či aortokoronárním bypassem (CABG) s agresivní farmakoterapií – se skupinou užívající samotnou agresivní farmakoterapii. Současně jsou porovnávány 2 typy léčby diabetu. Cílem sdělení je představit design studie, vstupní charakteristiku pacientů (jejich kardiální a metabolický stav, životní styl a léčbu, ale i zvolený typ revaskularizace podle rozsahu postižení koronárních tepen) zařazených v ČR a porovnat ji s charakteristikou pacientů zařazených v USA. Ze vstupních údajů vyplývá, že mezi českými a americkými účastníky studie nejsou výrazné demografické rozdíly. Naši pacienti mají při vstupu do studie srovnatelný body mass index (BMI), srovnatelnou kompenzaci hypertenze i hypercholesterolemie, zato však horší kompenzaci diabetu (DM), hůře nastavenou sekundárně preventivní léčbu, více kouří, mají méně pravidelné pohybové aktivity. Mají za sebou také méně předchozích revaskularizací a u nemocí 2-3 tepen je častěji volen CABG než PCI. Definitivní výsledky studie budou zveřejněny až po jejím ukončení.
Klíčová slova:
ischemická choroba srdeční – diabetes mellitus – studie BARI 2D - revaskularizace – životní styl – sekundární prevence
Závěr
Naši pacienti mají při vstupu do studie srovnatelnou kompenzaci hypertenze i hypercholesterolemie, horší kompenzaci diabetu, hůře nastavenou farmakoterapii - zvláště méně statinů, betablokátorů, inzulin senzitizérů, které jsou považovány za optimální léky při inzulinorezistenci (kromě ovlivnění glykemie zvyšováním citlivosti periferních tkání na inzulin a zabraňování glukoneogeneze v játrech též zlepšují lipidový profil ve smyslu snížení LDL cholesterolu a triglyceridů i zvýšení HDL, nepodporují přírůstek váhy, příznivě ovlivňují prokoagulační a prozánětlivý stav i vznik produktů pozdní glykosylace proteinů či oxidovaných LDL částic, thiazolidindiony dále podle některých studií snižují i stupeň neointimální proliferace po angioplastice), více kouří, udávají méně pravidelné fyzické aktivity. BMI je srovnatelné (tj. průměr v pásmu obezity I. stupně), počet pacientů s normálním BMI je velmi nízký, nicméně je u našich pacientů nižší výskyt morbidní obezity. Pacienti v USA mají za sebou více předchozích revaskularizací. V ČR je u nemoci 2-3 tepen častěji volen CABG (který by měl být, i na podkladě výsledků ze studie BARI, pro diabetiky bezpečnější než PTCA, v USA hraje jistě podstatnou roli i ekonomické hledisko). Po 1ročním sledování ve studii je u pacientů patrná úspěšná intervence u faktorů ovlivnitelných farmakoterapií (jako je kompenzace hypertenze, diabetu i hyperlipidemie), ale již méně u změn životního stylu (jako je obezita či kouření), které závisejí především na motivaci a úsilí pacienta; a právě to považujeme z dlouhodobého hlediska za zásadní.
MUDr. Lenka Pavlíčková
doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC
prof. MUDr. Petr Niederle, DrSc.
Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha
lenka.pavlickova@homolka.cz
Sources
1.Detre K, Frye R, Genuth S et al. Treatment of Coronary Artery Disease and Type 2 Diabetes Mellitus: The Rationale for the Bypass Angioplasty Revascularization Investigation 2 Diabetes (BARI 2D) Trial. Am J Cardiol 2006; 97(suppl G): 1G-58G.
2.Annaswamy R, Seely E, Bekins S et al. Rosiglitazon improves insulin sensitivity and lowers blood pressure in hypertensive patients. Diabetes Care 2003; 26: 172-178.
3.BARI Investigators. Influence of diabetes on 5-year mortality and morbidity in a randomized trial comparing CABG and PTCA in patients with multivessel disease: the Bypass Angioplasty Revascularization Investigation (BARI). Circulation 1997; 96: 1761-1769.
4.Bonora E, Targher G, Formentini F et al. The metabolic syndrome is an independent predictor of cardiovascular disease in type 2 diabetic subjects. Prospective data from the Verona diabetes complication study. Diabet Med 2002; 21: 52.
5.Cífková R, Býma S, Češka R et al. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Cor Vasa 2005; 47(Suppl 9): 3-14.
6.Cífková R, Škodová Z. Dlouhodobé trendy hlavních rizikových kardiovaskulárních onemocnění v české populaci. Čas Lék Čes 2004; 143: 219-226.
7.Čech J, Rosolová H, Mayer O jr et al. Rozdíly v intervenci rizikových faktorů ischemické choroby srdeční v rámci sekundární prevence mezi diabetiky a nemocnými bez diabetu v České Republice (studie EUROASPIRE II). Cor Vasa 2004; 46: 55-59.
8.Depres JP, Lamarche B, Mauriege P et al. Hyperinsulinemia as an independent risc factor for ischemic heart disease. N Eng J Med 1996; 334: 952-957.
9.Detre KM, Guo P, Holubkov R et al. Coronary revascularization in diabetic patients: a comparison of the randomized and observational components of the Bypass Angioplasty Revascularization Investigation (BARI). Circulation 1999; 99: 633-640.
10.Gaede P, Vedel P, Larsen N et al. Multifactorial intervention and cardiovascular disease in patients with type 2 diabetes. N Engl J Med 2003; 348: 383-393.
11.Grundy SM, Benjamin IJ, Burke GL et al. Diabetes and cardiovascular disease. A statement for health care professionals from the American Heart Association. Circulation 1999; 100: 1134-1146.
12.Hafner SM, Lehto S, Ronnemaa T et al. Mortality from coronary heart disease in subjects with type 2 diabetes and in nondiabetic subjects with and without previous myocardial infarction implications treatement of hyperlipidemia in diabetic subjects without prior myocardial infarction. N Engl J Med 1998; 339: 229-234.
13.Hafner SM, Mykkanen L, Festa A et al. Insulin-resistant prediabetic subject have more atherogenic risc factors than insulin-sensitive prediabetic subjects: implications for preventing coronary heart disease during prediabetic state. Circulation 2000; 101: 975-980.
14.Isomaa B et al. Cardiovascular Morbidity and Mortality Associated with the Metabolic Syndrome. Diabetes Care 2001; 24(4): 683-689.
15.Kvapil M. Možnosti prevence kardiovaskulárních onemocnění u diabetes mellitus. Postgrad Med 2006; 8(5,Suppl): 42-49.
16.Laakso M, Letho S. Epidemiology of macrovascular disease in diabetes. Diabetes Res 1997; 5: 294-315.
17.Lenzen MJ, Boersma E, Bertrand ME et al. Management and outcome of patients with estabilished coronary artery disease: the Euro Heart Survey on coronary revascularization. Eur Heart J 2005; 26: 1169-1179.
18.Mannucci E, Monami M, Massotti G, Marchionni N. All-cause mortality in diabetic patients treated with combinations of sulfonylureas and biguanides. Diabetes Metab Res Rev 2004; 20: 44-47.
19.Rosolová H. Metabolický syndrom a kardiovaskulární riziko. Postgrad Med 2006; 8(5,Suppl): 53-56.
20.Widimský J, Juráň F, Vaněk P, Lánská V. Ovlivňuje revaskularizace myokardu agresivitu kardiovaskulární farmakologické léčby ICHS u diabetes mellitus? Výsledky analýzy v roce 1998 v České Republice. Cor Vasa 2000; 42: 159-164.
21.Zangenech F, Kudva Y, Basu A. Insulin senzitizers. Mayo Clinic Proc 2003; 78: 471-479.
Labels
Paediatric cardiology Internal medicine Cardiac surgery CardiologyArticle was published in
Cardiology Review
2007 Issue 4
Most read in this issue
- Mitrální stenóza
- Atypicky se prezentující nebo zcela bezbolestně probíhající AIM
- Je protidestičková léčba indikována v primární prevenci?
- Je dilatační kardiomyopatie geneticky podmíněné onemocnění?