Infekční komplikace po etomidátu versus propofolu v souvislosti s indukcí do celkové anestezie v kardiochirurgii

Weiss B, Schiefenhoevel F, Grunow JJ, Krueger M, Spies CD, Menk M, et al. Infectious Complications after Etomidate vs. Propofol for Induction of General Anesthesia in Cardiac Surgery – Results of a Retrospective, before‑after Study. J Clin Med. 2021;10(13):2908. doi: 10.3390/jcm10132908.

Etomidát je krátce působícím agonistou GABA A receptorů, který je používán k indukci do celkové anestezie u hemodynamicky nestabilních pacientů. Jeho nežádoucím účinkem je přímé snížení syntézy kortikosteroidů. Etomidát podaný při indukci do celkové anestezie u kardiochirurgických pacientů má však lepší hemodynamický profil než propofol. V této retrospektivní berlínské studii, do které bylo zařazeno 1 462 kardiochirurgických pacientů starších 18 let, nebyl signifikantně prokázán vyšší výskyt sepse. Trend k vyššímu výskytu sepse byl však naznačen. Pacienti, kteří obdrželi etomidát, byli náchylnější k rozvoji nozokomiální pneumonie (v etomidátové skupině byl výskyt této pneumonie 18,6 % vs. ve skupině propofolové 14 %, p = 0,031). Tento rozdíl je statisticky významný. Zajímavostí je, že výskyt infekčních komplikací v ráně či jiných infekčních komplikací nebyl signifikantně rozdílný mezi těmito dvěma skupinami. Co se týče antibiotické profylaxe před operací, pokud riziko MRSA nebylo vysoké, podávala se betalaktamová antibiotika. Mortalita na pooperační JIP nebyla statisticky rozdílná mezi oběma skupinami (etomidátová skupina 6 % a propofolová skupina 4,1 %, p = 0,132). Paradoxem je, že pacienti z etomidátové skupiny byli na pooperační JIP léčeni po dobu v průměru o 22 hodin kratší. Tato doba hospitalizace byla ovlivněna nejen organizačně, ale svědčí i o tom, že potenciální komplikace spojené s adrenální inhibicí byly bezprostředně zaléčeny.

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D.

Gimunova.Olga@fnbrno.cz