Practice Guidelines for Central Venous Access
Authors:
V. Černý
Published in:
Anest. intenziv. Med., 23, 2012, č. 4, s. 212-214
Category:
New Guidelines
(A Report by the American Society of Anesthesiologists Task Force on Central Venous Access)
Výběr z doporučení
- Zavádění centrálních žilních katétrů by mělo být prováděno v podmínkách, které umožňují dodržet pravidla asepse a antisepse.
- Každé pracoviště by mělo mít protokol nebo tzv. checklist pro zavádění centrálního žilního katétru (CŽK).
- Antibiotická profylaxe před zavedením CŽK je doporučena u imunokompromitovaných pacientů a vysoce rizikových novorozenců.
- Zavedení ČŽK musí být provedeno za aseptických podmínek a s využitím maximálních bariérových opatření (sterilní plášť, sterilní rukavice, maska, čepice, sterilní krytí operační rány).
- K dezinfekci operačního pole je doporučen roztok chlorhexidinu, při jeho kontraindikaci (např. alergie) je doporučeno použít roztok obsahující povidon-iodine nebo alkohol.
- Tzv. potahované katétry mají být použity jen u vybraných pacientů, při zohlednění rizika infekce, předpokládané doby zavedení a ceny.
-
Volba místa zavedení ČŽK má vycházet z klinické potřeby a kontextu klinické situace:
- místo zavedení CŽK by nemělo být kontaminováno nebo potenciálně kontaminováno (popáleniny, tříselná oblast, v blízkosti tracheostomie, otevřená rána apod.);
- volba místa zavedení CŽK v oblasti povodí horní duté žíly by měla reflektovat riziko infekce.
- Doba ponechání ČŽK závisí na jeho klinické potřebě.
- CŽK by měl být odstraněn okamžitě, není-li již další indikace k jeho použití.
- Místo zavedení CŽK by mělo být jednou denně klinicky vyšetřeno.
- CŽK by měl být odstraněn nebo vyměněn, je-li podezření na infekci místa vpichu.
- Vstupy do ČŽK by měly být uzavřeny, nejsou-li využívány.
- Zavedení CŽK v oblasti horní duté žíly by mělo být prováděno v Trendelenburgově poloze.
- Volba typu CŽK a počtu lumen má vycházet z klinické potřeby a kontextu klinické situace.
- Počet pokusů o zavedení CŽK v jednom místě záleží na klinické úvaze.
- Zavedení dvou CŽK do jednoho místa by mělo být vždy individuálně zváženo.
- Využití UZ při zavádění CŽK je považováno za vhodné.
- Mezi doporučené metody prokazující umístění katétru v žilním systému patří: ultrazvuk, manometrie, analýza tlakové křivky, hodnota krevních plynů.
- Barva krve či absence pulzujícího úniku krve nemohou být považovány za spolehlivé metody detekce umístění katétru v žilním systému.
- K detekci umístění vodiče v žilním systému lze použít ultrazvuk, kontinuální EKG nebo RTG.
- Před použitím CŽK je doporučeno ověření polohy a konce katétru co nejdříve se zohledněním klinického kontextu.
- K detekci umístění konce katétru lze použít RTG nebo EKG.
- U CŽK zavedených na operačním sále je doporučena RTG kontrola co nejdříve v pooperačním období k ověření konce katétru.
- Při nechtěné kanylaci arterie, je-li zaveden dilatátor, by měl tento být ponechán na místě a měl by být konzultován chirurg nebo radiolog.
Vladimír Černý
Příklad záznamu (kontrolního checklistu):
Labels
Anaesthesiology, Resuscitation and Inten Intensive Care MedicineArticle was published in
Anaesthesiology and Intensive Care Medicine
2012 Issue 4
Most read in this issue
- 20th Hoder Day, December 8th, 2011 Airway Management – abstracts
- Rizika anestezie u dětí s Angelmanovým syndromem
- Practice Guidelines for Central Venous Access
- Anesteziolog a nové technologie a trendy v kontrole glukózové homeostázy*